Tajemství létajícího mnicha

Možná je to jen pověst – ale nejspíš ne:

Cyprián z Červeného kláštera zvaný též Létající mnich je skutečná historická postava a významný učenec slovenské minulosti. Názory na to, zda skutečně sestrojil létající stroj a úspěšně se na něm vznesl, se ale rozcházejí.

Turisté, kteří míří do Pieninského národného parku, Červený klášter minou jen málokdy. Při jeho návštěvě se také mohou dozvědět pověst o mnichu Cypriánovi, který tu provozoval alchymii, léčil své spolubratry a toužil se vznést k nebesům jako pták. Postavil si prý proto okřídlený stroj, za pomoci ďábla jej dovlekl na vrchol Troch korún a tam se odlepil od země. Odtud prý doletěl až k Mořskému oku, dál se zkazky o jeho osudu rozcházejí. Podle jedněch ho hrom srazil k zemi, protože člověku létat nepřísluší. Podle druhých opovážlivce potrestali církevní otcové doživotním žalářem nebo dokonce upálením. Opravdu je možné, aby někdo v 18. století úspěšně létal?

Léčitel a alchymista

Není nejmenší pochyb o tom, že mnich Cyprián je skutečná historická postava. Doklady o tom jsou ke spatření nejen v Červeném klášteře, ale i na dalších místech. Především pak v Slovenském národním muzeu v Bratislavě, kde se nachází jeho herbář výmluvně nadepsaný jeho jménem – mimochodem nejstarší dílo svého druhu, které se na území Slovenska zachovalo. Je datovaný letopočtem 1766. Ukazuje, že autor byl velmi vzdělaný muž, který ovládal řadu jazyků, včetně latiny, řečtiny, němčiny, polštiny a samozřejmě i slovenštiny. Nejde totiž o pouhou sbírku rostlin; autor dílo doplnil i pozoruhodně svěžími a neortodoxními názory na tehdejší lékařskou vědu i na své okolí. Alchymistické značky, jimiž je text vyšperkován, svědčí o tom, že Cyprián se skutečně věnoval i „hermetickým vědám“. Ví se také, že Cypriána jeho spolubratři považovali nejen za dobrého lékaře, ale i za všeuměla, který do jejich kláštera přišel s velmi dobrým vzděláním. Bezpečně je také známé datum, ve kterém složil slib v kamaldulském řádu (13. září 1753) a rok kdy přišel do Červeného kláštera (1756), který tomuto řádu patřil. O jeho životě před tím však historikové mnoho nevědí. Teprve v minulém století se podařilo badatelům zjistit jeho pravděpodobnou identitu. Mnich Cyprián se původně jmenoval František Ignác Jäschke a narodil se 28. července 1724 v polském Slezsku. Jeho otec byl ve Wroclawi krejčovským mistrem. Má se za to, že vzdělání získal nejen ve Wroclavi, ale i v Itálii.

Letadlo na hranici inkvizice

Spojit úspěšného léčitele, milovníka přírodních věd i alchymie s ďáblem není pro lidovou obrazotvornost nic těžkého. Cypriána však v Červeném klášteře předcházelo několik jiných mnichů s podobnými zálibami, žádný z nich však nevstoupil do legend. Pokud někdo skutečné historické postavě připsal pokusy o sestrojení letadla, pak k tomu nejspíš měl nějaký konkrétní důvod. Je proto velmi pravděpodobné, že v pověsti o létajícím stroji na Slovensku 18. století se musí ukrývat alespoň zrnko pravdy. Možná však je jí víc, než by se mohlo zdát. Existuje zpráva pocházející z doby okolo roku 1760, podle které byl ve Spišské Belé na náměstí z příkazu nitranského arcibiskupa spálen čertovský létající stroj. I tady se opakuje historka o úspěšném letu z Tří korun k Mořskému oku. Zajímavá je zmínka svědka o tom, že exekuci nebyl přítomen ani arcibiskup, ani Cyprián. Svědectví bezprostředního účastníka „upálení“ letadla vypadá působivě, má to však jeden háček. Dnes je text známý pouze ze zmínky levočského historika Eleméra Koszeghyho. O tom, kde se nachází originál, není nic známo. Stejně tak se neví mnoho o tom, co po údajné exekuci postihlo samotného Cypriána. Většina pramenů se shoduje v tom, že musel opustit Červený klášter a zemřel ve vězení někdy roku 1774 nebo 1775. Nechybí ale ani názor, že jej nechala usmrtit přímo inkvizice.

Ve stopách mistra Leonarda?

Představa, že by někdo mohl v 18. století úspěšně létat, nebo alespoň plachtit vzduchem, vypadá na první pohled kuriózně. Ve skutečnosti ale mnohé nasvědčuje tomu, že o napodobení ptáků usilovali odvážní jedinci už dřív na mnoha místech Evropy nezávisle na sobě. Známé jsou především snahy renesančního génia Leonarda da Vinci sestrojit letadlo, vrtulník a padák. Z jeho zápisků vyplývá, že už roku 1505 byl pevně rozhodnut stát se prvním letcem historie. Problému letu se věnoval nejvíce mezi léty 1483 až 1505. Z tohoto období se zachovaly desítky jeho skic celých letounů i jejich technických detailů. Nechybí ani poznámka o zkouškách modelů. Ale nejen to. Historickou skutečností je zápis jistého Girolama Cardana, podle kterého „Leonardo da Vinci se pokusil vzlétnout, ale dopadl špatně“. Někteří badatelé soudí, že Leonardův letoun (či spíše kluzák) tajně vyzkoušel jeho žák Tommaso Masini. Chvilku údajně plachtil, a pak se zřítil do hlubiny. Pokud je pravdou, že Cyprián studoval v Itálii, pak je při jeho zvídavosti téměř nemožné, aby se tu nesetkal s Leonardovým odkazem. Zda při tom narazil i na jeho plány letadel, to už je pouze věcí fantazie, kterou nelze doložit. Není při tom bez zajímavosti, že do úplně stejné doby, kdy působil Cyprián, spadá i pověst o Vítu Fučíkovi, který v 60. letech 18. století údajně podnikal úspěšné letecké pokusy u Vodňan v jižních Čechách. I v tomto případě se jednalo o prokazatelně historickou osobnost, zachovala se i vyprávění popisující některé detaily jeho letounu. Existují také doklady o tom, že Fučík měl problémy s vrchností, kvůli jakémusi blíže nespecifikovanému kacířství. Ale ani komise, kterou na „místo činu“ vyslalo ve 20. letech minulého století Ministerstvo obrany tehdejší ČSR, nenašla nezpochybnitelný důkaz, že Fučík opravdu létal. S Cypriánem tedy má překvapivě mnoho společného.

Jan A. Novák

Ze stránek : http://www.novakoviny.eu

error: Kopírování zakázáno!