Tatranské cesty UFO

V posledních letech vzniklo v Evropě několik výzkumných programů, zabývajících se objasněním nebeských úkazů. Například švédsko-norský Projekt Hessdalen, britský Projekt Pennine. Vznikl i Projekt Tatry 90.

To proto, že v Tatrách a některých oblastech Beskyd jsou místa, která napovídají, že by zde mohlo jít o dávnou přítomnost mimozemšťanů, kteří zde zanechali své stopy. V Tatrách existuje několik desítek pozůstatků kamenných lavin.

Většinou jde o důsledky eroze skal. Opravdu zajímavá jsou však dvě místa. Především tzv. Wentule – zakončení Mietusí doliny a skalní sesuv vytvořený ze zbytků vrcholu Slavkovského štítu na slovenské straně Tater. V obou případech jde o balvany velikosti několika čtverečních metrů, o erozi se tedy nedá hovořit. Podle staré legendy se jedna ze skal zřítila na salaš, do níž starý žebrák přišel prosit o kousek sýru. Zlí bačové ho vyhnali pomocí psů a za to je postihl tento strašlivý trest. Skutečnost, jak tvrdí geologové, je však daleko prozaičtější.

Podle jejich hodnocení se utrhlo úbočí štítu Džuraweho. Velká masa skal se zřítila na ledovec, který se uvolnil a spolu s kamením se přenesl téměř o kilometr dál, do Mietusí doliny. Došlo k tomu před 10 000 lety! Tedy v době, kdy zanikla Atlantida … Lze tedy usuzovat, že obě katastrofy mají vzájemnou souvislost? Lze například uvažovat o tom, že zvětralá skalní stěna se uvolnila působením stejného zemětřesení, které ponořilo Platonův kontinent během „jediného dne a jedné strašné noci“?

Všechno však mohlo proběhnout zcela jinak. Severní Slovensko například 6. srpna 1662 prožilo nevšední událost. Zatřásla se země a… všichni přihlížející různých stavů mohli vidět původce – obrovského draka, který rozerval vrcholek Slavkovského štítu a ve své cestě pokračoval do údolí Hohwaldu (dnešní Štrby). Tuto událost zaznamenal v městské kronice Gašpar Hain z Levoče. Z jeho záznamu je nejzajímavější motiv draka, který zničil vrcholek štítu a odletěl.

Lze tedy vyloučit, že se něco podobného nestalo před 10 000 lety na štítu Džuraweho? Nemohl být ohnivým drakem jednoduše vesmírný koráb? Přeci tyto jevy byly pozorovány nejen v Norsku nebo Anglii, ale i u nás. Ohnivé koule byly u nás pozorovány už v 17. století, vlastně od prvních pokusů hledačů pokladů, alchymistů, vědců, kořenářek i lotrů proniknout do hlubokých tatranských hvozdů a k vrcholkům jejich štítů. Již tehdy pozorovali podivné ohně na skalách, záře na obloze i na zemi, záhadné vypálené kruhy a v těchto místech i netypické rostliny. Tyto scintilace neboli světelné záblesky či záření jsou stejně dobře známé z pohoří Pennin v severní Anglii, zejména před východem a po západu Slunce…

Místa přistání létajících talířů by se měla vyznačovat tím, že tráva je vypálena nebo alespoň sežehnuta. A k takovému úkazu údajně docházelo v okolí Vysoké u Jordánova, kde přelety a přistávání těchto těles byly pozorovány. Neobyčejný zážitek prožil ráno 11. února 1979 mechanik Jan Kojs, když v elektrárně v Kužnicích končil okolo šesté hodiny ráno službu, zjistil pokles a nakonec úplnou ztrátu napětí v generátorech. Okny do místnosti pronikalo silné světlo pomerančové barvy. Vybě hl na nádvoří a v malé výšce uviděl letící předmět, emitující silné oranžové svčtlo. Působil velký hluk, podobný startu proudového letounu. Přeletěl budovu elektrárny a na Kalatówkami zmizel. Vědci se domnívají, že pan Kojs videi planetu Venuši. Ten však prohlašuje, že jejich závěr je bohapustá hloupost, která nezasluhuje jakoukoliv polemiku…

Podobný objekt byl v sedmdesátých letech nejen pozorován, ale dokonce vyfotografován A. Szreterem ze Zakopaného. Jeho snímek svého času byl publikován v mnoha časopisech a vyvolal značnou polemiku. Druhý snímek byl pořízen ráno 22. února 1989 z Kaleckého planiny. U tohoto snímku však ani autor není přesvědčen, že jde o UFO; mohlo jít o mrak typu Altocu-mulus lenticularis… Zcela netypické objekty se objevovaly mnohdy i ve dne. První z nich byl pozorován 13. září 1973 ze Šwistówky nad Mořským okem z cesty do Doliny pěti polských jezer. Více než jednu hodinu (mezi osmou a devátou ráno) byl sledován nad Granáty a později nad Woloszynarni velice jasný objekt trojúhelníkového tvaru, který se zvolna přesouval od jihu k severu. Existenci tohoto objektu potvrdily i takové vědecké kapacity jako profesor K. Kordylewski a dr. Dworak z Astronomické observatoře UJ v Krakově. Jinými slovy, šlo tedy o přítomnost UFO? Dalším jevem, pozorovaným šesti svědky z autobusového nádraží v Zakopaném, bylo „UFO“ ve tvaru zamlženého disku, na jehož okrajích byly viditelné stromy, na jejichž pozadí bylo pozorováno. Přiletělo od Košcieliska, klesalo, až v jeho pozadí byla vidět Gubalówka. Zmizelo kdesi nad Poroninem. Ješté podivuhodnější příhodu oznámil Stanislaw P. 26. prosince 1989 na trase linky 95 mezi Nowym Targom a Zakopaném. Po 30 minut pozoroval podivné těleso obdobné kometě, které viselo přibližně nad vesnicí Dzianisz.

Tato událost měla o několik dní později zcela neočekávanou pointu; to když teleexpres promítl záznam zhotovený v Japonsku, na němž bylo zobrazeno UFO popisované panem P. Informace se dokonce shodovala i časově. Tatry a Bermudský trojúhelník, proti veškeré logice a ortodoxní vědě, mají jeden společný moment, jmenovitě – tu i tam umírají a mizejí lidé… Že lidé v horách umírají, je zcela přirozené. Není však už běžné, aby mizeli beze stopy. Také není zcela normální, aby nebožtíky byli lidé bez veškerých příznaků náhlé smrti. V Tatrách k takovýmto případům dochází. Zatím jich bylo spočítáno třináct. Většina těchto podivných případů se koncentruje do oblasti masívu Červené vrchy. Zcela nepochopitelná jsou zmizení lidí, i to, že všechny případy úmrtí se vztahují k severním svahům masívu, přitom za ideálního počasí, v blíž kos i nebo přímo na turistických cestách, v letě i v zimě.

Proč? Jak k tomu dochází? A kde jsou zmizelí lidé? Zbývá nám jediné vysvětlení: kosmický kidnapping, čili únos? Na tuto otázku snad dá odpověď toto desetiletí, v němž bude realizován Program Tatry 90.

Z publikace : Pleško, B.: Záhady našeho století. Magnet Press, Praha 1992

error: Kopírování zakázáno!