Je ufologie pavědou?

Někdo tomu věří, někdo ne. Čemu vlastně? No přeci… že jsou tady, mimozemšťané ve svých létajících talířích.

Téma UFO je u nás stále jen jakýmsi odlehčeným tématem ke konverzaci, něčím, co nelze brát příliš vážně.

A tak vlastně není ani co zkoumat. Ufologové, tedy lidé, kteří se UFO jaksi programově zabývají, mají v očích veřejnosti pouze za cíl přesvědčit ostatní, že UFO jsou kosmické lodě ufonautů. Skeptičtěji orienovaná část veřejnosti v nich vidí pomatence, kteří šíří jakousi „pavědu“. Dalo by se sice polemizovat s vědeckými skeptiky o tom, co to vlastně pavěda je, jak je definována, kde začíná a kde končí. Jejich rozhořčení nad hloupostí a obluzováním lidí historkami o mimozemšťanech v létajících talířích však lze pochopit.

[Alan Hynek]image001

Je však ufologie pavědou?

Zabývají se snad zkoumáním UFO jen pomatenci věřící na „kosmické bratry“ z vesmíru? Musíme začít definicí pojmů. UFO je zkratka z anglického Unidentified Flying Objects, česky neidentifikované létající objekty. Tady se nehovoří o žádných mimozemšťanech ani o talířích. V okamžiku, kdy pozorujete na obloze třeba nějaké světlo a nejste ihned schopni rozpoznat, co to vlastně je, můžete s klidným svědomím hovořit o UFO. A naopak: pokud se vám poštěstí spatřit na obloze přistávající mimozemský koráb (nebo jste o tom alespoň přesvědčeni), pak to již není UFO, neboť jste ten objekt již identifikovali.

Ufolog pak není člověk, který věří na UFO. Na UFO totiž nelze věřit či nevěřit, UFO se prostě občas přihodí. Ufolog je naopak člověk, který se UFO zabývá a v první řadě se jej snaží nějak vysvětlit (a učinit z něj IFO – identifikovaný létající objekt). Ufologové se obvykle snaží pozorování nevysvětlených fenoménů nějak zdokumentovat, poté v nich hledat souvislosti a nějaká vysvětlení.

Není pravdou, že přicházejí v úvahu vysvětlení pouze dvě:

1.      Pravdu mají „ufologové“ (tedy spíše ufomané) a UFO jsou průzkumné lodi mimozemšťanů

2.      Pravdu mají skeptikové a UFO jsou výtvory zjitřené představivosti, či špatně interpretované přirozené jevy ať už přírodního (např. meteory) nebo technického (např.letadla) charakteru.

[Jacques Velée“]image002

Vysvětlení může být mnohem a mnohem více. Mohou být naprosto střízlivá (utajované vojenské prostředky, neznámé přírodní jevy), ale i docela fantastická (projevy živého organizmu planety, nebo různá psychotronická vysvětlení). Jednoznačné vysvětlení dosud nikdo nepodal a tak zůstává stálý výskyt UFO fenoménu ve světě záhadou. Je tedy ufologie vědou, nebo je snad jakousi její karikaturou, tedy pavědou? Podle mého názoru není ani jedním. Žádný vědecký obor nemá v popisu zkoumání UFO. UFO je totiž příliš široká definice jevu. Jevu, který nelze chytit, uzavřít v laboratoři a provádět na něm měření. UFO se objevuje zpravidla před překvapenými a naprosto nepřipravenými pozorovateli.

Přesto existují výjimky a UFO zkoumají vědci a dokonce vědecké projekty. Známe dokonce významné vědecké pracovníky, kteří se ufologií intenzivně zabývali. Byl jím například dr. Allen Hynek, astronom českého původu, který působil jako vědecký poradce projektu amerického vojenského letectva Blue Book. Známý francouzský ufolog Jacques Vallée je astrofyzikem a nedávno zesnulý německý ufolog Johannes Fiebag měl dokonce tři doktoráty (z oboru geologie, geofyziky a planetologie).

Dobrá, řeknete si, to jsou jednotlivci, je to jejich svobodná osobní iniciativa (a jistě také odvaha), že se dali na zkoumání něčeho tak pochybného s pochybnou pověstí. Ale věda s UFO přece nemůže mít nic společného. Nebo snad ano?

[Johannes Fiebag“]image003

V norském údolí Hessdalen se počátkem 80. let objevovaly podivné světelné úkazy ve velkém měřítku.

Koncetrace tolika pozorování v jedné oblasti vyprovokovalo skupinu norských a švédských vědců k založení Projektu Hessdalen. A světe div se! Tito vědci se totiž sami dobrovolně označili za ufology. V letech 1984 a 85 zaznamenali několik stovek pozorování, při nichž byly pořízeno množství fotografií a záznamů z vědeckých měření. Stanice v Hessdalenském údolí funguje dodnes, i když tamní pozorování nejsou tolik častá. Vědcům se v Hessdalenu nepodařilo vysvětlit fenomén místních světel, přesto však dali podnět ke vzniku minimálně jedné další teorii o původu fenoménu. Jde o teorii zemských světel, podle níž vznikají světelné fenomény podél geologických zlomů piezoelektrickým efektem s níž přišel psychofyziolog Michael A. Persinger.

Fenomén UFO dosud jednoznačně a globálně vysvětlen nebyl. Pokud se o to nebudeme pokoušet a budeme špatně vysvětlitelné jevy strkat pod koberec pavědy, nikdy se nám to nepovede. Vysvětlit jej bude moci pouze věda a vědci oproštění od konvencí, a také nadšenci shromažďující pečlivě použitelná data ke zkoumání. A je úplně jedno zda ti nebo druzí nazývají ufologové.

Vladimír Šiška, vedoucí projektu Záře (http://www.projektzare.cz)

error: Kopírování zakázáno!