Hold předpotopním civilizacím (4)

Na pozadí dějin této planety je časový úsek jedné lidské generace pouhé mžiknutí.

Vraťme se na chvíli k dávným historickým kořenům naší přítomnosti. Skrývá je sice nános věkovité minulosti, ale myslitelský důvtip a tvůrčí zaujetí dokáže z jejich stop vyčíst podivuhodná poselství.

Archeologové připouštějí existenci předpotopních civilizací

V každém případě – ať už byly příčiny této katastrofy jakékoli – zachovaly si staré národy tyto události v dobré paměti. A zdá se, že žily ve strachu před novým kosmickým převratem.

Egyptští kněží, kteří věřili v periodičnost takových jevů, řekli Solónovi: „Vzpomínáte si jen na jednu potopu, ale těch bylo několik. Čas od času bývaly civilizace ničeny vodami padajícími z nebe.“

Aby mohli předvídat přesnou dobu případné katastrofy, propočítali Mayové, pronásledováni vidinou této události jako přízrakem – dobu oběhu Země kolem Slunce. Vyšlo jim 365,242198 dne, což byl bez teleskopů a elektronových počítačů mimořádně přesný výsledek. Dnes víme, že Země oběhne kolem Slunce za 65,242129 dne.

Balvany ze Stonehenge v Anglii jsou vlastně podivuhodným počítacím strojem, zřízeným možná k obdobným účelům. Když se americký vědec Hawkins jednou zeptal elektronického mozku, jaký účel měly megality ze Stonehenge, dostal odpověď: astronomické předpovědi. Je možné, že některé národy mohly díky takovým zařízením předvídat potopu či potopy.

Legendy, podle nichž poslové v černém křižovali zemi a nabádali své současníky ke stavbě arch, se vyprávějí na Borneu, Barmě, na tichomořských ostrovech, v Mexiku, ve Venezuele a v Číně; a řada textů připomíná, že Egypťané postavili dvě pyramidy, do nichž uložili „své vědění“.

Diogénes Laertios tvrdil, že egyptští kněží měli rukopisy z doby předcházející o 48863 let panování Alexandra Velikého. Tento soubor faktů nám umožňuje předpokládat, že zemi obývala před katastrofou rasa vysoce civilizovaných lidí. Zcela nedávné práce amerických archeologů – hlavně Cartera – nasvědčují tomu, že inteligentní lidé s vyspělou technikou žili na americkém světadíle již před 100 000 lety.

Již v 16. století objevili Španělé ve stříbrných dolech Peru jakýsi hřebík, dlouhý 18 centimetrů. Podle popisu uhlí obklopujícího předmět (hmoty takřka úplně zkamenělé) mohl být tento předmět zhotoven před několika desetitisíci let.

Tento nález nebyl jediný. V Austrálii byl ve vrstvách starých 30 miliónů let nalezen meteorit, vyhlížející, jako by ho opracovávali lidé. Časopis Proceeding of the Society of Antiquities of Scotland rovněž uvádí, že na skotském území byly nalezeny ve zkamenělém uhlí kovové předměty.

Pokračování

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 2881

error: Kopírování zakázáno!