Ohrožuje Nemesis naši planetu ?

Všimněme si jedné astrofyzikální zvláštnosti Slunce — jeho osamělosti.

Slunce je nejbližší hvězda, střed a vládce naší planetární soustavy, i když za poslední dobu naše poznatky o něm a o sluneční soustavě mnohonásobně vzrostly, přesto zdaleka nevíme všechno. Všimněme si například jedné astrofyzikální zvláštnosti Slunce — jeho osamělosti. Nejmodernější astronomická pozorování prokazují, že hvězdy se nejčastěji vyskytují ve dvojicích (binární systém) nebo v malých skupinách. Jednotlivé složky těchto skupin jsou přitom zpravidla v prostoru blízko sebe, takže se navzájem gravitačně přitahují a obíhají kolem společného těžiště. U Slunce však nebylo nic takového zpozorováno. Proto se u astronomů ustálil názor, že je hvězdou osamělou, jíž chybí společník. Nebo nebyl dosud objeven?

Hvězda podobná Slunci v naší Sluneční soustavě neexistuje, protože by neušla pozornosti. Víme však, že existují i jiné druhy hvězd, nacházející se v pozdější fázi vývoje než Slunce. Jsou jen velmi obtížně zjistitelné. Jedny z nich jsou hvězdy zaniklé, stručné řečeno ty, které ztratily termonukleární palivo a jeho dodávky z vnějšího prostoru byly definitivně přerušeny. Takové hvězdy se náhle zhroutí, značně se zmenší, avšak jejich hmotnost se nezmění, protože podstatně vzroste jejich hustota. Hvězdy v tomto stadiu jsou poměrně teplé, vydávají bílé světlo a jejich rozměry jsou — v porovnání s běžnými hvězdami — nepatrné. Proto jim někdy říkáme bílí trpaslíci. Jako bílý trpaslík skončí jednou každá hvězda, tedy i naše Slunce. Proč by takto nemohl již skončit jeho společník?

V letech 1982-1983 byli pomocí rádiové interferometrie objeveni u některých Slunci blízkých hvězd 10 — 15 krát menší masivní trpasličí souputníci. V naší Sluneční soustavě však zatím žádný takový trpaslík objeven nebyl. Ale někteří astronomové zastávají názor, že jeho existence v ní není vyloučena. Ponořme se na chvíli do světa astronomických hypotéz. V poslední době nabyla na významu souvislost mezi kosmickými vlivy a biologickými katastrofami na naší planetě, hromadném vymírání flóry a fauny, zejména pak populárních dinosaurů. K této hypotéze přispělo i studium neutronových hvězd. Radioastronomové přitom zjistili zajímavou skutečnost. Pozorovatelům z naší planety se jeví, že v určité části vesmíru se zvyšuje frekvence radioimpulsů hvězd zvaných pulsary a v protilehlé snižuje. Pulsary za to jistě nemohou. Je možné vysvětlení, že jev odráží určitou, dosud neznámou vlastnost naší sluneční soustavy. Jiné vysvětlení jevu je, že jej zavinuje Země a její pozorovatelé. To v případě, že Slunce s planetami je přitahováno neviditelnou hvězdou. To by vysvětlovalo i nevyjasněný vyprovokovaný pohyb Země, způsobující pozorováni změn frekvencí radioimpulsů pulsarů. Tím se opět dostáváme k hypotéze neznámé hvězdy. Další argumenty přinášejí paleontologové. Při vyhodnocování nalézaných fosilních zbytků fauny a flóry zjistili, že za posledních 250 milionu let došlo zhruba k deseti epochám intenzivního vymírání biologických druhů.

Nedávno odborníci chicagské univerzity prozkoumali vymírání 600 druhů během onoho období a zjistili určitou pravidelnost tohoto výrazného jevu za každých zhruba 26 miliónů let: 247, 220, 194, 163, 144, 125, 91, 65, 38 a 11 miliónů let.
Pravidelnost znamená zákonitost. Po náhlém a rozsáhlém vymírání biologických druhů před 65 milióny let vyhynuli nejen známí dinosauři, ale mnoho dalších druhů živočichů a rostlin v objemu téměř 70 % všech tehdy na Zemi existujících. V roce 1970 americký geolog Walter Alvarez (1) v Itálii zjistil, že ve stejných vrstvách, v nichž nalezl zbytky zaniklých organismů, se objevoval anomální nadbytek iridia — na Zemi velmi vzácného, ale ve vesmíru dostatkového chemického prvku. Tento fakt jej přivedl k hypotéze, že příčinou vymření dinosaurů před 65 milióny let byl náraz mimozemského objektu, bohatého na iridium. Touto odvážnou myšlenkou podpořil názor svého otce Luis Alvareze, fyzika a nositele Nobelovy ceny, jenž hájil teorii vymření dinosaurů na následné změny klimatu po dopadu asteroidu na Zemi. (2)

Proč ale určitá periodicita? Nové hypotézy rozšiřují názory obou Alvarezů a dokládají, že ji zavinila neznámá hvězda, která se na své dráze pravidelně střetává se známým Oortovým kometárním oblakem, ovlivní tak dráhy tisíce komet, tyto se přiřítí k Zemi a její povrch doslova bombardují. Náraz jádra takové komety, tvořeného kosmickým ledovcem a letícího rychlostí meziplanetární rakety, astronomové přirovnávají k účinku, jaký by vyvolalo více než sto současných nukleárních bomb.

Výzkumy velkých meteorických kráterů potvrzují, že mnohé nevulkanické vykazují stejné stáří (26—28 miliónů let) a mohly vzniknout právě v důsledku prudce zvýšeného kosmického „bombardování“ povrchu naší modré planety. Periodicita jejich vzniku je pak velmi blízká periodicitě biologických katastrof a vymírání druhů na Zemi v masovém měřítku.

Kde je však neznámá hvězda, která tuto periodicitu způsobuje? Jde o zmíněného trpaslíka, nebo ji vyvolává jiné nebeské těleso, například neznámá planeta X, již astronomové už delší dobu předpokládají za planetami Neptunem a Plutem?

Tato hypotetická planeta, jejíž existence byla předpovězena jako zdůvodnění dosud nevysvětlitelných nepravidelností orbitální dráhy Uranu a Neptuna, které by mohla způsobit gravitační síla neznámého pobíhajícího objektu, je ve vzdálenosti kolem 8 miliard kilometrů. Při této vzdálenosti může jeho oběh kolem Slunce trvat i tisíce let, a proto zůstal doposud neodhalen.

Zatím se astronomové přiklánějí spíše k hypotéze existence tajemné hvězdy a začínají ji hledat ve vesmíru. l když ji ještě neobjevili, pojmenoval americký astronom Marc Davis (3) neznámou mrtvou hvězdu po řecké bohyni spravedlivé odplaty — Nemesis. Jméno je příhodné, bohyně trestala zločin a zpupnost a rozdávala štěstí nebo neštěstí. Někdy se jí říkalo Adrasteia, což se zdá ještě přiléhavější — ta, před níž není úniku. Co o ní víme, že uvažujeme o její existenci?

Podle platné hypotézy obíhá sluneční soustavu ve vzdálenosti 150 000 krát větší, než je vzdálenost dělící Zemi od Slunce. Poslední katastrofální epocha postihla naši planetu před 11 milióny let. Pokud skutečně souvisela s působením Nemesis, pak by se tajemná hvězda nyní musela nacházet podle všech pravidel ve vzdálenosti asi 30 bilionů kilometrů od nás, poblíž nejvzdálenějšího bodu své dráhy. A jelikož se podaří jakékoli nahodilé hvězdě nebo plynnému oblaku proletět blízko Nemesis a ona navždy ztratí svazek se sluneční soustavou, uletí do prostor Galaxie… Zdali ovšem existuje…“

Honba na Nemesis začala. Objeví-li však astronomové tajemnou hvězdu, nemusí to znamenat, že za patnáct miliónů let dojde její vinou k další biologické i katastrofě na Zemi. Kosmické vlivy na zásadní změny vývoje života na naší planetě jsou složitější. Ani v případě, že se potvrdí spojitost mezi meteorickými krátery a vrstvami iridia na Zemi s biologickými katastrofami, nemusí to být důkazem existence a působení druhé hvězdy. Časovým mechanismem kometového deště může být i jiná skutečnost. V. Surdin k tomu dodává: „Někteří astronomové obrátili pozornost na to, že Slunce při svém pohybu kolem středu Galaxie vykazuje spolu s planetami menší odchylku od galaktické roviny.

Během své pouti jí šestkrát prochází. Touto rovinou pak prolétává každých 30 miliónů let. Je těchto 30 miliónů let jenom další shoda? Zároveň se zjistilo, že perioda tohoto průletu se také téměř shoduje s dobou biologických katastrof…“

Podle mínění mnoha odborníků je třeba brát navíc „náhlé“ vyhynutí dinosaurů a jiných živočichů s rezervou: před 65 milióny let bylo snad tisíckrát pomalejší než drastické vymírání velkých suchozemských savců koncem poslední ledové doby.

Ať tak či onak, jistě souhlasíme se sovětským publicistou B. Silkinem, který k tomuto problému v časopise Znanije-siia napsal: „Každá nová myšlenka má nemálo protivníků. Bezpochyby budou setrvávat, na svých názorech do té doby, dokud nebude nová hvězda odhalena, nebude potvrzena její hmotnost, popsána její dráha, potvrzující možnost ovlivňování roje komet …“

Odkazy

(1) Walter Alvarez. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Alvarez
(2) Luis Alvarez. Wikipedia. Internet: https://it.wikipedia.org/wiki/Luis_%C3%81lvarez
(3) Marc Davis (astronomer). Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Marc_Davis_(astronomer)

Z archivu KPUFO

error: Kopírování zakázáno!