Záhadný Uru

Staré indiánské pověsti vyprávějí, že v Bolívii, na náhorní plošině v nadmořské výšce 4000 metrů, kde leží město Tiahuanaco, přistála před několika desetitisíci roky kosmická loď, a z ní měla vystoupit žena jménem Orjana.

Ta sem byla vyslána tvory z jiné planety s úkolem stát se pramáti Země. Na rukou měla pouze čtyři prsty opatřené plovací blánou. Podle pověsti pak porodila celkem 70 pozemských dětí a poté se vrátila v kosmické lodi zpět ke hvězdám.

Tak měla vzniknout generace inteligentních bytostí, které později ovládly i vzdělaly statisíce „bosých a přirozeného poučení neschopných pozemšťanů a vykřesaly v jejich hlavách poznání a vybavily je základy dnešního vedení“.

V 17. století se španělský obchodník Fernando Lopez při své cestě do Jižní Ameriky zastavil také v Cuzcu. Po návratu poslal španělskému králi supliku, v níž se mimo jiné zmiňoval, že v okolí Tiahuanaca, kam se chtěl znovu vypravit, se již dlouho pohybuje podivný, domorodci uctívaný muž, o němž se říká, že přišel z hvězd. Jeho věk odhadl okolo čtyřiceti let. Lopez tvrdil, že muž rukama se čtyřmi prsty dokáže vyhledat pod zemí vzácné barevné kovy a vesničanům že hledá podzemní vodu. A jméno tohoto muže že je Uru…

V roce 1936 v Cuzcu zemřel muž, který se vůbec v ničem nepodobal původním indiánským obyvatelům. Nebyl ani běloch, ani míšenec a nepodobal se příslušníku žádného z lidských plemen. Měl světlou pleť a světlé vlasy, na rukách měl údajně jen čtyři jakoby srostlé prsty. Jmenoval se … Uru. Uklouzl prý na skalní římse a pádem do hluboké propasti se zabil. Místní Indiáni tehdy říkali, že to od něho byl nerozum, v tomhle věku lézt po skalách… Ale v jakém věku? Před svou smrtí vypadal prý tak na 46 let a nikdo si ale nepamatoval, že by někdy vyhlížel mladší. Dokonce místní stařešinové tvrdili, že si pamatují tohoto muže již od svých dětských let – a již tehdy vypadal stejně. V r. 1930 v rozhovoru s americkým novinářem Uru prohlásil, že žije na Zemi již 434 roků a jeho skutečný věk je naprosto mimo lidské dimenze, podle jeho slov měl vlastně žít věčně…

Novinář jej považoval za blázna, ale vesničané k němu chovali až posvátnou úctu. Nikdy nepracoval, živili ho vesničané, což byl zvyk po předcích. Uru tvrdil, že je dítětem hvězd. Nikdo si totiž nepamatoval, odkud přišel. Byl tam odjakživa a zvěsti o něm se předávaly již dlouho z generace na generaci. Lidé si o něm vyprávěli, že je jedním ze synů pramáti Orjany.

Kdo to byl?

Místní si byli jisti, že ho na Zemi vysadili opravdu z nějakého kosmického korábu, který se ale měl zřítit do oceánu a Uru byl odsouzen k čekání na další kosmický spoj…

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1234

error: Kopírování zakázáno!