Tajemná tvář na Marsu (1)

V roce 1976 vyslala americká kosmická sonda Viking 1 k Zemi tři sta tisíc snímků povrchu Marsu. Není přesně známo, kdo první upozornil na to, že na snímcích Číslo 35A72 a 70A13 je něco jako tvář dívající se nahoru do vesmíru.
„Vždyť je to sfinga,“ prohodil prý jeden z pracovníků NASA. Fotografie z oblasti zvané Cydonia vzbudila oprávněnou pozornost.

V roce 1979 dva odborníci Vincent DiPietro a Greg Molenaar příslušné fotografie zvětšili a podrobně popsali, co na nich zjistili. V sedmdesátistránkové zprávě tvrdí, že zmíněná sfinga je dílem inteligentních bytostí. Ve vědeckých kruzích to zpočátku nebylo bráno příliš vážně, v roce 1986 však byl názor o antropogenní civilizaci na Marsu znovu oživen v knize komputerového experta Crowleye a novináře Hurtaka, nazvané „Tvář na Marsu, důkaz zaniklé civilizace.“ Dotyční badatelé počítačově zpracovali celý severozápadní kvadrant planety a zjistili, že kromě zmíněné tváře se tam nacházejí ještě čtyři vetší a dvě menší pyramidy. Tvář má výraz sfingy, kolem ní je účes egyptského typu. Jak bylo vypočteno podle stínu, vystupuje 500 až 800 metrů nad povrch, je 2,5 km dlouhá a 2 km široká. Pyramidy jsou naprosto nesouměřitelné s egyptskými, ta největší má 500 krát větší objem než Velká pyramida v Gize u Káhiry.

Na jiných místech nalezli autoři i další podivuhodné a podezřelé útvary. Jednak stavby podobné mezopotamským zikkuratům, jednak tzv. incké město, jakousi plástvovitou strukturu, tvořenou k sobě přirostlými buňkami. Další z jakoby umělých struktur vypadá jako Pentagon ve Washingtonu, jiná jako moderní velkokapacitní letiště s ústřední stavbou, z níž vybíhají jednotlivá ramena. Trosky prastarého kosmického letiště či tisíce let starého sídliště? Vedoucí soukromého projektu MARS MISSION Richard C. Hoagland dokonce zjistil, že město pyramid a obličej jsou jenom součástí obrovského komplexu, orientovaného ve směru východu Slunce při letním slunovratu a vycházejícího ze zákonů harmonické geometrie, podobně jako antická chrámová města na Zemi.

Senzační objev Američanů potvrdili nezávisle také Sověti. Roku 1988 vypálili k Marsu dvě identické kosmické lodi Fobos. Jedna ze sond se však k Marsu nikdy nedostala: při letu k rudé planetě prostě zmizela. Hovoří se, že došlo k „náhlému a nevysvětlitelnému“ přerušení rádiového spojení. Fobos 2 vstoupil na oběžnou dráhu Marsu a začal na Zemi vysílat fotografie povrchu. Na jednom ze snímků, pořízených infračervenou kamerou (zachycuje vyzařování tepla z povrchu planety), se objevil síťovitý vzorek, jako by pod povrchem Marsu leželo celé město! Dva dny před tím, než měla sonda změnit dráhu a naletět k Marsovu měsíci Phobos, vyslala kamera fotografie eliptického stínů na povrchu planety. Stínu „čehosi, co by tam vůbec nemělo být,“ jak tehdy Rusové prohlásili. O něco později došlo k náhlému přerušení spojení a také Fobos 2 se odmlčel a obrazovky potemněly.

Sovětští odborníci interpretovali signály, které z vesmírné lodi zachytili, jako upozornění, že se náhle začala převracet, jako by ji „cosi“ zasáhlo. Po důkladné analýze dat dospěli někteří k závěru, že zmizení Fobosu 2 nebyla nehoda, nýbrž plánované sestřelení pozemské sondy „někým“ z Marsu, kdo nechtěl být rušen… Poslední dva snímky totiž ukazují objekt, který sondu rozhýbal. Jedna z fotografií se dostala na veřejnost a stala se součástí dokumentárního filmu „Jsme sami?“

Ukazuje podlouhlý objekt, který za sebou zanechává světelnou stopu a přibližuje se k sondě. Sovětští vědci ho popsali výrazy jako „podobný raketě“ či „létající talíř“.

O pět let později postihl podobný osud i americkou sondu Mars Observer. Sondu vyslaly Spojené státy v září 1992 a vkládaly do ní veliké naděje. Oficiální úkol zněl: studium topografie a klimatu Marsu. Měla připravit základy pro budoucí výpravy lidské posádky na Mars. Tajný úkol: pomocí moderního vybaveni prozkoumat ony záhadné struktury na povrchu, které se podařilo vyfotografovat. Avšak 23. srpna 1993 ve 21 hodin evropského letního času k čemusi došlo. Krátce předtím, než měla sonda vstoupit na oběžnou dráhu planety, se nevysvětlitelně odmlčela. Úspěch první mise USA k Marsu po 17 letech skončil katastrofou. Jak a proč k ní došlo, NASA neví. Nemá ani ponětí, co se mohlo stát se sondou samotnou. Proletěla jednoduše okolo Marsu a brázdí hlubiny vesmíru? Nebo automaticky vstoupila na oběžnou dráhu němá a bez užitku? Nebo snad explodovala, jak se NASA dlouho domnívala? Existuje ale ještě jedna možnost: že byla jako nežádoucí kýmsi nebo čímsi sestřelena.

Řada ufologů i badatelů zvučných jmen tvrdí: Že někdo navštívil záhadný Mars již před tisíciletími, na to mají vědci řadu důkazů. Pouze vlastní ješitnost nebo snad strach před panikou, která by na Zemi mohla vypuknout, jim zabraňují, aby to veřejně přiznali. Přestože tedy věda postupuje rychle kupředu, na prahu 21. století zaznamenáváme stále více anomálií a nevysvětlitelných záhad, které bohužel nejsme schopni objasnit.

Pokračování

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 4488

 

error: Kopírování zakázáno!