Biblické vzducholodě

Mojžíš měl svých deset přikázání od astronautů, kteří se svým UFO přistáli na vrcholu hory Sinaj a tam mu předali příslušné desky.

Zmíněné Ezechielovo vidění vykládá Langbein i další ufologičtí interpreti Bible právě na základě tam popsaných detailů jako důkaz přistání nebeského vozu. Langbein připomíná rovněž proroka Eliáše (2,9-11), který se podle biblického textu vznesl k nebi v „ohnivém voze s planoucími koňmi.“

Nebo co takový Job (37,22): „Od severu přichází zlatý svit, Boha obklopuje děsivý třpyt.“

Neméně strašidelně se vede i Izajášovi (66,15). Zde je „Bůh“ vybaven létajícím vozem, který prorok popisuje jako „divokou vichřici“.

A i tam, kde takový děsivý moment chybí, vždy se najde nějaká zmínka o létajících průvodcích, jako je tomu třeba v Žalmu 104, 3-4: „Mezi vodami si kleneš síňe, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru. Z vichrů si činíš své posly, ohnivých  plamenů sluhy.“

Obzvlášť plasticky je podoben kontakt s boží „nádherou Páně“ a jeho dopravním prostředkem, jak to líčí prorok. Následující úděsné setkání třetího druhu se mělo udát kolem r. 600 př. Kristem.

Hned v úvodu Ezechielovy zprávy je pozornost zaměřena na prazvláštní technický aparát: „Viděl jsem, jak se přihnal bouřlivý vítr od severu, veliké mračno a šlehající oheň; okolo něho byla zář a uprostřed ohně jakýsi třpyt oslnivého vzácného kovu. Uprostřed něho bylo cosi podobného čtyřem bytostem, které se vzhledem podobaly člověku. Každá z nich měla čtyři tváře a každá čtyři křídla. Nohy měly rovné, ale chodidla byla jako chodidla býčka, jiskřila jako vyleštěný bronz…“ (1,5-7).

Úryvok z knihy Reinharda Habecka: 10 000 let UFO. Chvojkovo nakladatelství, Praha 2001

Pokračovanie