Slovenská Markomanka
O této stavbě se psalo již několikrát v souvislosti s českými Germány a podle Vladimíra Šišky (viz FF 10/99) zde byl nalezen římský denár ze 2. stol. n. l.
K věži se pojí množství historek o jejím duchu a některé z nich sloužily jako podklad k divadelní hře Zvíkovský rarášek. V každém případě jde o stavbu, která do celkového pojetí zvíkovského hradu rozhodně nepatří.
Rovněž i její oficiální datování (konec 12. a počátek 13. století) je dosti nejisté. O to více pak přitahuje svojí záhadností. Dlouho se myslelo, že jde o náhodně vzniklou stavbu, která je spíše kuriozitou. Bylo však velké překvapení, když podobná stavba byla zjištěna na Slovensku přímo na Spišském hradě.
Krompachy, okres Levoča, Slovensko
Obec leží na prudkém ohybu řeky Hornád. Je nutné připomenout, že jde o vyhlášené koupelové lázně, což asociuje známou zálibu Keltů, vyhledávat obývaná místa poblíž pramenů a vodních toků. V názvu obce lze poznat zřetelné keltské crwm, crom, znamenající křivý, okrouhlý, kulatý, krivolaký (objevuje se například i v češtině ve zdomácnělém názvu pro kamenné stély jako – kromlech „kulatý kámen“). Je téměř jisté, že celá řada Krumlovů, Krumsínů bude mít rovněž keltský původ. Stejně tak i název Kroměříže bude velmi pravděpodobně keltského původu, neboť toto slovo lze vysvětlit jako crwm-ritu -brod u křivolaké řeky. Jde o pojmenování velmi přiléhavé, neboť Kroměříž leží přímo na meandrující Moravě. Slovenská obec Krompachy leží v poměrné blízkosti Spišského hradu (asi 10 km západním směrem), který tvoří dominantu zdejší krajiny. Etymologie tohoto názvu připouští jistou nejasnost původu. S přihlédnutím k pravděpodobné blízkosti keltských osad v této oblasti by jistě bylo nepravděpodobné, kdyby tak výrazný krajinný bod, jakým je skála, na níž byl později vystavěn Spišský hrad, měla pouze slovanský původ. Název spis je foneticky i obsahově velmi blízký gaelskému termínu -spidean- (hláska -d- uprostřed slova se vyslovuje jako nezřetelná sykavka) s významem vrchol, jehlanec.
Tajemná věž
Se Spišským hradem souvisí jedna významná nejasnost. Při výzkumných pracích, které byly zahájeny v roce 1969, byly objeveny pod stovkami tun sutin (zatím bylo z hradu vyvezeno přes 9000 m3 stavebního odpadu a kamení) základy prostranné věže s mimořádně silnými stěnami (až 4 metry). Vedoucí výzkumu ing. Fiala a dr. Vallašek byli nuceni konstatovat, že tato stavba nemá se středověkým hradem nic společného a že vznikla mnohem dříve, snad na rozhraní pravěku a středověku. Věž byla nepravidelně okrouhlého tvaru o průměru 23 metrů a dosahovala pravděpodobně výšky mezi 15 až 20 metry. Tak obrovská stavba mohla pojmout desítky a možná i stovky lidí a sloužila tedy jako obranné útočiště. Nebyla tedy žádným panským sídlem, ale obranným zařízením pro lidi. To odpovídá málo difrerencované a spíše pravěké společnosti. Tento objev vyvolal množství otázek, na které se zatím hledají odpovědi. Již samotné stavební práce představovaly mimořádné pracovní vypětí a použití vyspělé stavební techniky. Důvody, které vedly k této stavbě, byly v podstatě dvojí, a to buď vpád Maďarů, nebo Tatarů. Kameny z této věže však byly objeveny nejen v románské hradbě, která obepíná celý hradní areál, ale část kamenů byla nalezena i ve zdech paláce. Materiál byl místní vápenec, ovšem způsob jeho opracování opět ukazoval na starší období. V základech věže byly veliké nahrubo opracované kamenné kvádry, které svým zpracováním vůbec románské době neodpovídaly. Nejbližší analogii k této stavbě je možné vidět v podobně situované věži na českém hradě Zvíkově, která je stavěna rovněž z nahrubo opracovaných velkých kvádrů a nese jméno Markomanka. Tato dosud stojící věž je ovšem čtyřhranná a je vybudována z masivních, hrubě opracovaných žulových kvádrů. Tyčí se do výšky 20 metrů a na jedenácti vrstvách kamenných kvádrů se objevují pozoruhodné znaky vyryté do tvrdé žuly. Datování vzniku zvíkovské věže je opět jako v případě spišské velmi nejisté. Kdyby však byla podobná stavba v okolí Řezna či v jeho blízkém okolí, nikdo by ani okamžik nepochyboval, že jde o stavbu z dob římského impéria. Oficiálně se v současné době připouští, že vznikla současně s nejstarší fází raně středověkého gotického hradu. K tomu je ovšem nutné připomenout, že Zvíkov patří mezi velmi významné kandidáty na další oppidum v Čechách. Obě tyto stavby však spojuje keltská minulost místa, kde stojí. Na Spiši to bylo centrum slovenských Kotinů a v Čechách pravděpodobně jedno ze správních center českých Bojů. Velmi důležité zjištění bylo, že kameny z věže na Spišském hradě byly zakomponovány do hradby. Právě hradba byla považovaná za nejstarší část hradu. Podle sdělení dr. Vallaška a ing. arch. Fialy jde pravděpodobně o stavbu, kterou iniciovali Maďaři na přelomu 11. a 12. století. Jde však o sdělení přibližné, neboť je podloženo pouze jedním nálezem keramického zlomku ve zdivu věže, který svojí charakteristikou odpovídá uvedené době. Nicméně její umístění na akropoli, a především ta skutečnost, že patří mezi nejstarší zachované objekty Spišského hradu, dovoluje soudit na starší období. Skutečností však zůstává, že tato mohutně opevněná skála byla správním centrem keltských Kotinů, což s velkou pravděpodobností dokladují místní názvy v okolí.
Stavba starých Keltů?
Keltské minulosti napovídají i názvy některých osad, které leží v širším okolí hradní zříceniny. Jihozápadním směrem je to obec Domaňovce, ležící v údolí pod hradem. I v tomto případě půjde o slovanskou zkomoleninu původního keltského názvu domhain, dofn pro adjektivum hluboký. Tato osada má velmi zajímavou paralelu, a to v názvu obce, neboť v Čechách lze doložit velmi podobné názvy, např. Domanice (okr. Strakonice), Domanín (okr. Ústí n. Orlicí, Hodonín a Třeboň), Domanínek (okr. Žďár nad Sázavou) Domažlice, Domaželice, Domažlicky, Domamil (okr. Třebíč) apod. U všech těchto vyjmenovaných obcí (a je jich mnohem více) lze doložit jejich umístění buď v hlubokém údolí, nebo na úpatí velkého vrchu. Na jih od Spiše je potom ves Katúň, jejíž název bude patrně z -cátu- značící boj, bojovníka (jiný výraz pro bojovníka byl rovněž i -craccus-) a osada Baldovce. Poslední uvedený název má své paralely rovněž i v Čechách v podobě Baldovů a Bald. Je pozoruhodné, že ve velmi těsné blízkosti osady Baldovce leží ves s názvem Nemešany. V jejím jméně lze oprávněně hledat původní keltský nemeton, neboť slovenské -š- uprostřed slova připouští původní -t-, vzhledem k poměrně časté slovanské střídnici -š- a -t-. Je ostatně velmi zajímavé, že spis, spišský, se objevuje i v dosti velkých vzdálenostech od vlastního hradu. Přibližně na polovině vzdálenosti mezi Popradem a Levočou je městečko Spišský Štvrtok, od hradu vzdálené přes 30 km. Na jih od tohoto místa je významné slovenské centrum Spišská Nová Ves a na západ od tohoto města pak ves Spišské Tomášovce. Za připomenutí stojí blízkost vsi Markušovce, jejíž název může napovídat cosi o keltském názvu pro koně, který byl markos. V bližším okolí vlastního hradu se pak objevuje městečko Spišské Vlachy, který dokládá přítomnost Italů (Vlachů) v této oblasti na konci románské epochy. Závěrem lze říci, že objev masivní kamenné věže na Spišském hradě, která stála v okolí akropole ještě před stavbou vlastního hradu, napovídá cosi o jejím velkém stáří. O této kamenné věži je možné říci totéž co o Markomance.
Jak vypadala původně?
A nakonec jednu lahůdku. Již dříve se při systematickém výzkumu hradu objevila skalní rytina, která představuje Spišský hrad ještě před jeho přestavbou. Dlouho se však nevědělo, co vlastně představuje, neboť na kresbě je zachycena vysoká kamenná věž se zdůrazněnými kamennými kvádry. Teprve po objevu základů dostala kresba smysl, neboť zobrazuje tuto věž v celé její kráse.
Jiří Svoboda
Zdroj: FANTASTICKÁ FAKTA č. 1/2002
