Jak je to s GMO

Mnozí lidé si s úlevou vydechnou, když vidí na obalu výrobku nápis: „Neobsahuje GMO“. 

Jiní jsou šokováni články a fotografiemi na Internetu, ke nacházejí přímo hororové příběhy o důsledcích konzumace geneticky modifikovaných organismů.  Monstrózní nádory potkanů, krmených transgenní kukuřicí, neplodná pole, na kterých se sklízí jen jednou po zasetí GM semen, šokující komentáře o hrozbě vzniku plevelů, neporazitelných mutantů a dalších monster… 

Pro přívržence zdravých a bezpečných potravin vyváří nadšenci „černou listinu“ výrobků, obsahujících geneticky modifikované organismy – protože výrobci prý mohou tyto informace utajovat…

Nedávno Evropská komise schválila 19 nových geneticky modifikovaných produktů pro jejich prodej v obchodech ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku a dalších zemích EU.

• Jak tedy přistupovat ke GMO? Kdybychom měli na stole obvyklou kukuřici a geneticky modifikovanou – kterou v současné době vybrat k jídlu? 

Vyberte GMO. Chcete vědět proč? Třeba už jen proto, že genetické inženýrství může vytvořit rostliny méně atraktivní pro hmyzí škůdce. To znamená, že tyto kultury byly méně ošetřeny insekticidy, a proto jejich pěstování způsobilo menší škody na životním prostředí. Také je fakt, že GMO produkty na trhu jsou pečlivě kontrolovány pro jakost a bezpečnost, než hybridy získané konvenčním způsobem.

• Jedna věc jsou rostliny, na které jsme více či méně zvyklí, ale co další – neznámé GMO, o kterých nevíme, jak se budou chovat v našem těle v průběhu dalších let?  Vždyť prý potkani dostali po konzumaci GMO rakovinu…

Pokusy s hlodavci vyděsily řadu lidí.  Nejsenzačnější z nich provedla Ruska Irina Jermakovová (1) a francouzský vědec Gilles-Eric Seralini (2), který se proslavil kritikou GMO. Výzkum obou a jejich závěry neobstojí kontrole z vědeckého hlediska. Například, Seralini krysy krmil transgenní kukuřicí, a tvrdí, že kvůli tomu mají častěji nádory. K tomuto tvrzení zcela chybí statistické analýzy. Jiní vědci takovou analýzu provedli a zjistili, že všechna hlavní zjištění v této studii nebyla statisticky významná (např. studie Alexandera Panchina, publikovaná ve vědeckém časopise „Food and Chemical Toxicology“).  Jinými slovy, pokud budeme používat logiku autora a zanedbáme správnou analýzu, výsledky zkoušek mohou dospět i k závěru, že konzumace GM zvýšila životnost krys. V důsledku těchto pochybení byla práce Seralini vymazána z odborného časopisu.

Práce Iriny Jermakovové, která je známá v mnoha ruských hromadných sdělovacích prostředcích a televizních kanálech a šokuje svými prohlášeními o nebezpečí geneticky modifikovaných organismů, vědci velmi podrobně rozebrali v časopise „Nature Biotechnology“, a nezůstal z ní kámen na kameni. Dokonce u ní obyčejné krysy, které nejedli GMO, umírali 10 krát více, než v běžném životě.

Mimochodem, existují studie, například Naděždy Tysko z Ústavu výživy, které potvrzují zjištění ze světa – GMO nejsou nebezpečné ve srovnání s konvenčními odrůdami rostlin. Existují další zprávy WHO (Světové zdravotnické organizace), Evropské komise, Národní akademie věd Číny.  Všechny došly ke stejným závěrům.

• Obrázky z článku od Seralini, které kolují po internetu, lidi šokuje. Krysy mají obrovské nádory… 

Ty hrozné obrázky udělaly dojem na ty, kteří neviděli krysy z této genetické linie, které přitom nikdy s GMO nepřišly do styku.  Dlouhotrvající řada studií krys Sprague-Dawley (které používal Seralini pro své pokusy), zveřejněné ve vědeckém časopise Cancer Research, ukázala, že za 18 měsíců se nádor vytvoří přibližně u 45% krys. Jedině pokud by se projevil častější výskyt nádorů u potkanů, kteří jedli GMO, a bylo by to potvrzeno pomocí vědecké metodiky (včetně uvedené metody statistické analýzy, principu reprodukovatelnosti, apod.), byl by to důvod k obavám.  Ale to není. (3)

Například Irina Jermakovová se v jednom ze svých projevů snažila doložit škodlivost GMO za pomoci odkazu na výzkum japonského vědce Sakamoto. Jeho vědecká práce spočívala v tom, že po 52 týdnů byly krysy krmeny geneticky modifikovanou sójou. Autoři experimentu dospěli k závěru, že sójové boby jsou bezpečné. Pak bylo pozorování krys prodlouženo až na 104 týdnů a byly získány podobné výsledky. Žádné neobvyklé nemoci, ani onkologické, ani jiné, se nevyskytly. Irina Jermakovová docela obyčejně lhala. (4)

• A co riziko neplodnosti?  Říká se, že mnoho geneticky modifikovaných rostlin se po jedné nebo dvou generacích stanou neplodnými.  Někteří lidé se obávají, že v kontaktu s těmito geny lidé mohou ztratit svou schopnost mít potomky…

S pomocí genetického inženýrství lze vytvořit skutečně sterilní rostliny, pokud bude zadán takový úkol. Z dosud vytvořených odrůd, vzniklých díky použití genových mutací, nejsou všechny neplodné. Je to spíše výjimka než pravidlo. A samozřejmě, skutečnost, že rostlina je sterilní, neznamená, že to bude mít vliv na zvířata a lidi, kteří ji jedí, jak tvrdí někteří odpůrci GMO. Pokud sníte vařené vejce, pak to také neznamená, že budete vařený. Vytvořit neplodné GM rostliny je způsob, jak se vyhnout úniku mutací do přírody. To jen pro připomenutí těm, kteří z toho mají strach.

• A není to pokus zotročit zemědělce, prodávat jim takové osivo?

Společnosti dávají přednost ochraně duševního vlastnictví, prodejem sterilních rostlin. A to nejen producenti GMO. Je to běžná praxe v zemědělství při šlechtění nových odrůd, a to i prostřednictvím tradičních hybridizací, takže společnosti si je patentují, a pak prodávají semena.  Navíc, tato semena lze pěstovat jen podle zvláštních pravidel. A pokud by došlo k další sklizni, prospěšné vlastnosti v další generaci budou ztraceny.  To je běžná praxe v agrárním průmyslu, ale i u obyčejných zemědělců, i zahradníků, že si musí často koupit semena vhodných rostlin. GMO semena nejsou v tomto ohledu o nic lepší ani horší.

• Když člověk vytvoří GMO, zasahuje do genu původně harmonické přírody.  Co když mutace unikne do životního prostředí?

V každém druhu a u každého živého tvora, bez jakéhokoli zásahu z vnějšku, nastávají stále nové a nové mutace. Například, u člověka nastává asi 50 nových bodových mutací v jediné generaci. Navíc, při pohlavní reprodukci dochází k rekombinaci – obměn částí homologních chromozomů DNA (tj. totožné uspořádání genů), jakož i tvorby nových kombinací stávajících genetických variant. V tomto smyslu, jakýkoli čin pohlavního rozmnožování vede u odpůrců GMO k děsivému „vzniku organismů s neznámými vlastnostmi.“ To znamená, že nevíme, jaké mutace vzniknou v jednom těle ve srovnání s jeho rodiči.

Ale při genové modifikaci je všechno cílevědomě řízeno. Takže, v tomto smyslu jsou GM organismy prostě více předvídatelné. Zároveň není vědecky odůvodněný důvod se domnívat, že únik mutace musí vést ke katastrofě. V přírodě vznikají vždy nové odrůdy patogenních bakterií kmenů nebezpečných virů (třeba chřipka neustále mutuje!), ale z nějakého důvodu se všichni děsí jen GMO! Vliv geneticky modifikovaných organismů na životní prostředí je třeba samozřejmě zkoumat, ale je třeba pokračovat ve studiu! Zpomalit výzkum a vývoj geneticky modifikovaných rostlin a jiných organismů s příznivými účinky na lidstvo je nejen hloupé, ale také škodlivé.

• Proč a jak geneticky modifikovat rostliny? 

Zde jsou některé příklady:

Japonci geneticky upravují různé druhy rýže, která bude obsahovat rostlinný gen, který způsobuje alergii mnoha obyvatel země. Vědci naznačují, že pravidelná konzumace tradičních jídel s malým množstvím alergenu (gen bude působit v nízkém režimu), pomůže tělu se postupně alergii přizpůsobit, zvyknout si a zbavit se bolestivé odezvy.

Je ještě další způsob, jak uniknout alergii – „vypnout“ gen zodpovědný za produkci bílkovinných alergenů v jedlých rostlinách. Touto metodou se ve Spojených státech chystají upravit arašídy kvůli alergii, která postihuje velké množství lidí.

Dalším úkolem je vypěstovat GM brambory, u kterých se významně snižuje tvorba karcinogenů v průběhu smažení.

Důležitým vynálezem byl vznik rajčat, která s pomocí genových manipulací začaly rozvíjet anthocyanin (5). To je pigment, který barví fialově lilek nebo borůvky. Ale je prokázáno, že anthocyanin má protizánětlivý účinek, výrazně snižuje riziko aterosklerózy a inhibuje tvorbu nádorových buněk. Očekává se, že v blízké budoucnosti se „terapeutická“ fialová rajčata objeví v obchodech v USA, a později i v dalších zemích.

Ale nejrozšířenější v rámci prodeje GM rostlin je sója, kukuřice a brambory, které byly upraveny takovým způsobem, aby nedošlo k přilákání / a tedy došlo k odpuzování škůdců a plevele. Z tohoto důvodu GMO významně zvyšují produktivitu práce zemědělců a snižují jejich náklady na drahé chemikálie.

Odkazy

(1)    Ермакова Ирина Владимировна – Wikipedie: https://ru.wikipedia.org.
(2)    Seralini : http://en.wikipedia.org/wiki/Gilles-%C3%89ric_S%C3%A9ralini
(3)    Séralini affair: http://en.wikipedia.org/wiki/S%C3%A9ralini_affair
(4)    Ермакова Ирина Владимировна – Frikopedia: http://www.freakopedia.ru/ 
(5)    Anthocyanin – http://en.wikipedia.org/wiki/Anthocyanin