Zakázaná archeologie aneb zajímavé nálezy (3)
Po celém světě ve skalách, lomech a všude tam, kde lidé dolují a kopou, se našly záhadné předměty, které tam, podle našich zakořeněných představ o vzniku prvního člověka na Zemi, nemají být.
V roce 1885 našel dr. G. Gurlt v jednom německém dole uvnitř uhelné vrstvy staré několik miliónů let prapodivnou věc. Předmět tvořila skoro přesná kostka, které protilehlé strany byly jemně zaoblené. Vážila 785 gramů a asi v polovině se kolem dokola táhl hluboký zářez. Zvláštní kostka se podle Gurltovy studie skládala z oceli, niklu a hliníku a měla přesné rozměry: 67x67x47 mm. Dr. Gurlt se od počátku domníval, že našel zkamenělý meteorit. Jiní tvrdili, že sice jde o meteorit, ale opracovaný. V tomto případě by ho však musely opracovat dinosauři, protože lidé ani jejich předchůdci v té době ještě neexistovali. Předmět údajně neobsahoval dostatek síry, aby to mohl být pyrit zformovaný do podoby kostky přírodními silami. Bohužel dnes nemáme možnost podrobit podivný exemplář vědeckému zkoumání, neboť kostka za záhadných okolností zmizela. Její stopa končí v muzeu v Salzburgu, odkud byla odvezena. V roce 1910 však ředitelství zjistilo, že se v inventáři už nenachází. Mimo kostky zmizely i všechny záznamy z období 1886 až 1910, kdy byl nález v muzeu umístěn. Z toho vyplývá, že nález někdo odstranil úmyslně. (1)
Gurltova kostka není jediným objektem zájmu badatelů tohoto druhu. Podobných předmětů se našlo a zřejmě ještě najde mnoho. V řadě případů nejde o záhady, ale o zdánlivě dokonalé kovové předměty, staré milióny let, které mohou být pouhými zkamenělými pozůstatky stromů. Toto vysvětlení však neplatí pro další případ. V roce 1868 horník James Parssons v uhelném dole u Hammondsville v Ohiu po zřícení většího množství uhlí se udiveně díval na břidlicovou stěnu pokrytou nápisy. Místní učitel tvrdil, že se podobaly egyptským hieroglyfům. Příliš rychle však zoxidovaly, takže přivolaní badatelé odešli s prázdnou. Deska přitom musela být stará nejméně dva milióny let. Pokud připustíme, že vůbec existovala, nabízí se otázka, kdo ji mohl vytvořit? Či snad šlo o výsledek přehnané obrazotvornosti nálezců, který ve tvarech, které vytvořila příroda, rozeznal neznámé písmo? (2)
V roce 1851 byl v USA nalezen předmět ve tvaru zvonu. Podle časopisu Scientific American z června tohoto roku vypadal zvon, nalezen pár metrů pod povrchem skály odstraněné výbuchem, jako zinkový, ale při poklepu zněl jako slitina stříbra. Předmět byl zkoumán, putoval z muzea do muzea, z jednoho výzkumného pracoviště do druhého, až náhle zmizel. (3)
Mezi nejzajímavější a nejlépe zdokumentované „záhadné“ archeologické nálezy patří fosilní kladivo, které na rodinném výletě nedaleko malého texaského města London v roce 1934 objevila Emma Hahnová. Z kusu skály vyčníval jen kousek zkamenělého dřeva. Po odloupnutí části nerostu udivení nálezci zjistili, že uvnitř se skrývá staré kladivo se zlomenou dřevěnou násadou. Jak je to možné? Vždyť pískovcovou horninu, která kladivo obklopovala, přiřadil geolog John Watson k pískovcové formaci Hensell a tím pádem z geologického hlediska odhadl jej vek na neuvěřitelných 135 milionů let! Z výsledků průzkumu dr. Carla E. Baugha, ředitele Creation Evidences Museum, vyplynulo, že dřevo násady starého kladiva je krystalicky zkamenělé, velmi tvrdé a jeho struktura je nedotknutá. Vnitřní část se pravděpodobně přeměnila v porézní uhlí. Taková kombinace zuhelnatění a zkamenění je neobvyklá, vědecky doposud nepopsaná, a úplně ojedinělá – na celém světě není znám podobný případ. Věk zkamenělého dřeva odhaduje dr. Baugh na 100 až 200 miliónů let. Věda nezná způsob, jak by se dalo zkamenělé dřevo falšovat, a nebo napodobit, což znamená, že násada kladiva musela být skutečně vyrobená před mnoha milióny lety. Hlava kladiva byla podrobena mnoha výzkumům a testům, jež ukázaly, že materiál hlavy kladiva nevykazuje žádné nečistoty nebo nepravidelnosti, a byl tedy nějakým způsobem zušlechtěn a tvrzen. Největší překvapení ale přinesl chemický rozbor. Hlava kladiva se podle specialistů skládá z 96,6 % železa, 2,6 % chlóru, 0,74 % síry a 0,06 % ostatních prvků. Takový výsledek způsobil malou senzaci, protože každý metalurg ví, že při všech známých procesech výroby hodnotné oceli musí nutně dojít ke znečištění křemíkem nebo uhlíkem. Kov uvedeného složení tedy vlastně pomocí moderních metalurgických metod vůbec nelze vyrobit! Přírodní původ kovu můžeme také celkem vyloučit. Meteorické železo totiž obsahuje nikl, kobalt, hliník, síru, fosfor, chrom a uhlík. Od složení kladiva se tedy podstatně odlišuje. Přírodní železné rudy jsou vždy znečištěné mnoha prvky, hlavně uhlíkem, po kterém není v nálezu ani stopa. Na světě není žádná železná ruda, jejíž chemické složení by se alespoň přibližně podobalo složení hlavy kladiva. Navíc celé kladivo bylo v době nálezu kompletně uzavřené do vápencové horniny. Ze všech výzkumů tedy jednoznačně vyplývá, že před 140 milióny lety byl na Zemi někdo, kdo uměl zhotovit a používat nástroje. Tato skutečnost ale celkem boří všechny dosavadní představy o historii naší planety. Buď v dávných dobách žili lidé spolu s dinosaury, a nebo šlo o lidem velmi podobné návštěvníky z jiných planet. (4)
Odkazy
(1) -r-: Objev doktora Gurlta. ZaZ, č. 2/98, ročník V/XX/2011. ZaZ, 20.12.2017. Internet: http://www.zahadyazajimavosti.cz/nazory/1093-objev-doktora-gurlta-1
(2) Keith Fitzpatrick-Matthews: Hieroglyphs in a coal mine at Hammondville, Ohio. Bad Archaeology, 7.5.2007. Internet: http://www.badarchaeology.com/out-of-place-artefacts/very-ancient-artefacts/hieroglyphs-in-a-coal-mine-at-hammondville-ohio/
(3) Šlo o podvod, viz: Kovová váza z Dorchestru. ZaZ, Internet: http://zahadyazajimavosti.cz/historie/569-kovova-vaza-z-dorchesteru
(4) Záhadné kladivo. ZaZ, 20.11.2014. Internet: http://zahadyazajimavosti.cz/historie/556-zahadne-kladivo
