Fenomén zmizelých lidí

Už v 70. létech byly zveřejněny statistické údaje o pohřešovaných lidech podle údajů ze zahraničí. Počty byly dost děsivé. 
V takových zemích jako je např. Anglie, Francie, Itálie počet pohřešovaných činil 5000 až 20000 lidí ročně! V Sovětském svazu počet zmizelých byl v té době 85 000 ročně, přičemž příčinu se podařilo zjistit pouze u 60 000 případů.

Stalo se to v Paříži. V bytě se sešla společnost hostů, večírek se protáhnul, došly cigarety, hostitel hodil na sebe sako a v domácích pantoflích odešel do trafiky, která se nacházela v sousedství. V trafice se neobjevil a domů už se nikdy nevrátil. Žádné stopy po záhadném zmizení se nepodařilo objevit.

V létě roku 1973 tří studenti z Petrohradu odjeli na Krym. Ve vlaku se seznámili s dvěma studentkami, které jely na stejné místo. Když vystupovali v Simferopolu, domluvili se, že se sejdou na zastávce trolejbusu, aby spolu pokračovali do Jalty. Slečny se nedočkaly – pánové se už neobjevili. Až po návratu do Petrohradu, jedna z nich se dozvěděla od kamarádky, že té během prázdnin zmizeli tři spolužáci, kteří odjeli na Krym. Popis seděl, a slečna šla na milici, oznámit událost. Zmizelí studenti byli dost nezapomenutelná parta – s kytarami, v kovbojských kloboukách, hluční a veselí. Dva z nich byli sportovci.

Ještě jeden případ, který se odehrál v USA v minulém století, inspiroval autora povídek o Sherlocku Holmesovi – spisovatele A. Conan Doyla. Rodina se vypravila na výlet, otec, však se vracel domů pro zapomenutý deštník. Nikdo už ho nikdy neviděl.

Roku 1936 skupina geologů se ubytovala ve vesnici Elizavetino, u Krasnojarsku (Rusko). Když se skupina za několik dní vracela zpátky, objevili vyhlazenou vesnici! Věci v domech zůstaly nedotčené, na hlavní ulici ležela dvě kola. Jeden z geologů, dnes už profesor, doktor geologicko-mineralogických věd, pan Barsukov, dodnes s vyděšením vzpomíná na ten horor, kterým prošli, když se snažili otevřít dveře jednoho z baráku, který byl uzamčený zevnitř! Museli rozbít okno a zjistili, že dveře byly zabarikádovány nábytkem a jinými věcmi. V baráku bydlela velká rodina – čtyři dospělí a tří dětí.

Geologové nahlásili případ na místní oddělení milice, a ti neprodleně byli na místě. Avšak nikoho nenašli a geologové museli podepsat prohlášení o zachování tajemství. Barsukov byl přivolán po nějaké době do Moskvy znovu nahlásit případ.

Roku 1947 ve Skalnatých horách v USA mělo nehodu civilní letadlo „B-46″ se 32 pasažéry na palubě. Záchranáři se dostavili na místo vcelku rychle, ale kromě rozbitého letadla nenašli nic, žádné stopy po cestujících a posádce. Tenkrát jeden ze záchranářů dostal pošetilý nápad – co když lidé zmizeli ještě ve vzduchu!

Ještě jeden případ brazilského podnikatele. Jeho letadlo „Cessna“ se zřítilo do vody asi sto metrů od břehu před očima mnoha svědků. Záchranáři s úsilím otevřeli dveře do kabiny – byly zaseklé pádem, ale neměli koho zachraňovat – kabina byla prázdná! Policie předpokládala, že podnikatel, který letěl s manželkou k přátelům na oslavu, z nějakého důvodu vyhodil mladou ženu z letadla a vyskočil za ní. Tato verze však zkrachovala – dveře byly totiž zavřené zevnitř!

Všimneme si, že tyto zvláštní případy zmizení lidí, potvrzené svědky, se dějí prakticky okamžitě, bez jakýchkoliv zvukových nebo světelných doprovodů. Ale je možný takový „zázrak“ v přírodě? Podle monografie E. B. Glinera, „Obecná teorie relativity po Einsteinovi“, opravdu mohou existovat „teoreticky nevyhnutelné“ body, ve kterých objekty buď mizí, nebo se objevují.

• Z časopisu Academy. Moderní mini časopis. Č. 1/2008, http://www.187.cz