UFO – nezodpovězené otazníky (4)

Byli mimozemšťané někdy na zeměkouli? Máme s nimi kontakty v současnosti? Jsou možné v budoucnosti? Tyto otázky vzrušují řadu lidí a nedají pokoj amatérům zabývajícím se jejich výzkumem.

Je přece zřejmé, že problém hledání kontaktu s mimozemskými civilizacemi musí přejít z výlučně teoretické oblasti do oblasti vědecko-praktické a nemůže se omezovat pouze na radioastronomii. Zdá se, že hledání a zkoumání faktů objevení létajících objektů a údajného kontaktu se zástupci jiných světů by neměli provádět pololegální amatéři, nýbrž seriózní vědecké kolektivy, které, a to bych chtěl podtrhnout, by se nesnažily svědectví vyvracet, ale hledaly by důkazy kontaktu! Takový přístup je metodologicky plodnější. Daný problém lze řešit výlučné tímto způsobem, komplexními metodami, při zapojení různých vědeckých oborů – přírodovědních, technických, společenských – do jeho výzkumu. Jsou zapotřebí laboratoře vybavené speciální aparaturou určenou ke hledání a objektivnímu potvrzení „kontaktů“, k jejich podrobné analýze. Alespoň to je třeba udělat pro to, aby daný problém přestal být předmětem spekulací a fantastiky, žertů a mystifikací, aby věda mohla se vší určitostí prohlásit, že tento předmět zná.

Chtěl bych v této souvislosti připomenout, že Konstantin Ciolkovskij byl proti jakémukoliv omezování vědeckého výzkumu. Rozhořčeně vyprávěl svému příteli, jednomu ze zakladatelů kosmobiologie A. Čiževskému, o lidech, kteří považují za vědecké jenom to, co již „drží v rukou“ a jevy nepochopitelné vylučují
z vědecké sféry:

• „Ještě máme prozkoumat celý svět, tolik neznámého a nepochopeného v něm ještě je, a my už stavíme bariéry: to lze a tamto ne!… Tohle zkoumej a tam na to se neodvažuj sáhnout.“

Je to velmi přesně řečeno a, bohužel, je to úplná pravda. Celá historie formování mnohých vědních disciplin, včetně kosmonautiky, svědčí o existenci jevu prvotního odmítání uznat neočekávané myšlenky. Je tomu tak i s výzkumy spojenými s hledáním létajících objektů, které, třebaže jsou dnes ve stadiu samotného zrodu, jsou odmítány jako absurdní, neboť jsou v rozporu… s poznatky dnešní vědy.

Přál bych si, aby při vědeckém zkoumání mimozemských civilizací vždy sloužila jako ukazatel slova dalšího průkopníka sovětské kosmonautiky, F. Candera:

• „Kdo za jasné podzimní noci při pohledu na nebe a hvězdy zářící na něm nepomyslel na to, že tam, na vzdálených planetách, možná žijí rozumné bytosti, které se nám podobají, a které nás předstihly v kulturním vývoji o mnoho tisíc let?
• Jaké obrovské kulturní hodnoty by mohla získat Země, její věda, kdyby se člověku podařilo tam doletět, jak minimální výdaje je zapotřebí vynaložit na takovou velikou věc ve srovnání s tím, co člověk bez užitku promrhá …“

(„Priroda i čelověk“, Moskva, 1989)

Pokračování