{"id":1000,"date":"2018-01-13T00:00:59","date_gmt":"2018-01-12T23:00:59","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2017\/12\/13\/zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-4\/"},"modified":"2024-01-27T03:04:35","modified_gmt":"2024-01-27T02:04:35","slug":"zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2018\/01\/13\/zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-4\/","title":{"rendered":"Zak\u00e1zan\u00e1 archeologie aneb zaj\u00edmav\u00e9 n\u00e1lezy (4)"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: center;\"><strong>Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve skal\u00e1ch, lomech a v\u0161ude tam, kde lid\u00e9 doluj\u00ed a kopou, se na\u0161ly z\u00e1hadn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 tam, podle na\u0161ich zako\u0159en\u011bn\u00fdch p\u0159edstav o vzniku prvn\u00edho \u010dlov\u011bka na Zemi, nemaj\u00ed b\u00fdt.\u00a0<\/strong><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Na ja\u0159e roku 1974 objevili d\u011bln\u00edci v p\u00edse\u010dn\u00e9m n\u00e1sypu na b\u0159ehu \u0159eky <em>Mures<\/em>, kter\u00e1 pramen\u00ed v Karpatech, t\u0159i mal\u00e9 p\u0159edm\u011bty ulo\u017een\u00e9 v jemn\u00e9m p\u00edsku \u0159\u00ed\u010dn\u00edho sedimentu. Nalezi\u0161t\u011b se nach\u00e1z\u00ed asi dva kilometry v\u00fdchodn\u011b od vesnice <em>Aiud.<\/em> Objev le\u017eel v hloubce deset metr\u016f pod sou\u010dasnou \u00farovn\u00ed povrchu a byl pota\u017een tvrd\u00fdm p\u00edse\u010dn\u00fdm \u0161kraloupem. P\u016fvodn\u011b byly dva z t\u011bchto p\u0159edm\u011bt\u016f identifikovan\u00e9 jako kosti, p\u0159\u00edp. fragmenty kost\u011bn\u00fdch ostatk\u016f. T\u0159et\u00edm n\u00e1lezem byla na prvn\u00ed pohled sekera, jej\u00ed\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159ipisujeme sv\u00fdm p\u0159edk\u016fm z doby kamenn\u00e9. V\u0161echny artefakty byly zasl\u00e1ny na dal\u0161\u00ed zkoum\u00e1n\u00ed do Archeologick\u00e9ho institutu v <em>Klu\u017ei<\/em>, kde byly fosilie znovu ozna\u010den\u00e9 za kosti a za stoli\u010dku mlad\u00e9ho mastodonta. T\u0159et\u00ed n\u00e1lez v\u0161ak nebyla prehistorick\u00e1 kamenn\u00e1 sekerka, ale nalezen\u00fd artefakt byl z kovu. T\u00edmto p\u0159edm\u011btem o d\u00e9lce dvacet centimetr\u016f vedou dva v\u00e1lcov\u00e9 otvory, kter\u00e9 se prot\u00ednaj\u00ed v prav\u00e9m \u00fahlu. V\u0161echny plochy vykazuj\u00ed stopy pravd\u011bpodobn\u011b po opakovan\u00fdch tvrd\u00fdch n\u00e1razech.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-998\" src=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/wp-content\/uploads\/2017\/12\/cluj-napoka.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"265\" srcset=\"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/wp-content\/uploads\/2017\/12\/cluj-napoka.jpg 450w, https:\/\/kpufo.eu\/sk\/wp-content\/uploads\/2017\/12\/cluj-napoka-300x177.jpg 300w\" sizes=\"(max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">K tajemnosti tohoto n\u00e1lezu p\u0159isp\u011bly i v\u00fdsledky metalurgick\u00e9ho v\u00fdzkumu, kter\u00e9 uk\u00e1zaly, \u017ee tento p\u0159edm\u011bt je tvo\u0159en v 88 procentech hlin\u00edkem. Hlin\u00edk je kov, kter\u00fd v zemsk\u00e9m povrchu sice vykazuje nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdskyt, ale jen ve v\u00e1zan\u00e9 form\u011b, jako nap\u0159\u00edklad v podob\u011b hlin\u00edkov\u00e9 rudy zvan\u00e9 bauxit. V takov\u00e9to form\u011b se poda\u0159il vyrobit jen ned\u00e1vno, nebo\u0165 jeho v\u00fdroba je z\u00e1visl\u00e1 na energeticky velmi n\u00e1ro\u010dn\u00e9m procesu. Metalurgov\u00e9 takt\u00e9\u017e objevili na jeho povrchu neobvykle silnou vrstvu oxidu hlin\u00edku. Tato vrstva je tis\u00edckr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed jako na b\u011b\u017en\u00fdch hlin\u00edkov\u00fdch p\u0159edm\u011btech, co\u017e dokazuje vysok\u00fd v\u011bk tohoto p\u0159edm\u011btu. K jak\u00e9mu \u00fa\u010delu v\u0161ak mohl slou\u017eit, se nepoda\u0159ilo zjistit \u017e\u00e1dn\u00e9mu odborn\u00edkovi. Av\u0161ak jednomu leteck\u00e9mu in\u017een\u00fdrovi p\u0159ipomenul tento p\u0159edm\u011bt p\u0159ist\u00e1vac\u00ed modul jednoho nevelk\u00e9ho l\u00e9taj\u00edc\u00edho stroje, kter\u00fd je schopen m\u011bkce p\u0159ist\u00e1t na povrchu planety. Zda je to pravda, a nebo p\u0159ehnan\u00e1 fantazie, dnes u\u017e nelze posoudit, nebo\u0165 tento z\u00e1hadn\u00fd artefakt zmizel a nikdo nev\u00ed, kde se dnes nach\u00e1z\u00ed. (1) (2)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Na v\u00fdchodn\u00edch svaz\u00edch Uralu v okol\u00ed \u0159ek <em>Narada, Ko\u017eim <\/em>a<em> Balbanju<\/em> na\u0161li ru\u0161t\u00ed zlatokopov\u00e9 v letech 1991 a\u017e 1993 podivn\u00e9 p\u0159edm\u011bty. V\u011bt\u0161inou p\u00e1traj\u00ed v hloubk\u00e1ch mezi t\u0159emi a\u017e dvan\u00e1cti metry a v t\u00e9to vrstv\u011b takt\u00e9\u017e objevili jak\u00e9si miniaturn\u00ed spir\u00e1ly. Jejich velikost je od 3 cm a\u017e po neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 t\u0159i tis\u00edciny milimetru. Byly zhotoveny z r\u016fzn\u00fdch kov\u016f, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z m\u011bdi, ale i z wolframu a molybdenu. Pou\u017eit\u00ed t\u011bchto kov\u016f v \u010dist\u00e9 form\u011b je v dne\u0161n\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch velmi neobvykl\u00e9. Jejich zpracov\u00e1n\u00ed je velmi n\u00e1ro\u010dn\u00e9, proto\u017ee wolfram se za\u010d\u00edn\u00e1 tavit a\u017e p\u0159i teplot\u011b 3410 stup\u0148\u016f Celsia a molybden p\u0159i 2650 \u00b0C. V\u00fdzkumem t\u011bchto p\u0159edm\u011bt\u016f se za\u010daly zab\u00fdvat \u00fastavy Rusk\u00e9 akademie v\u011bd v komsk\u00e9 metropoli <em>Zyktyvkar<\/em>, v Moskv\u011b, v Petrohrad\u011b a takt\u00e9\u017e jedna v\u011bdeck\u00e1 instituce ve finsk\u00fdch Helsink\u00e1ch. V\u011bdeck\u00e1 pracovnice odd\u011blen\u00ed geologie <em>dr. E. V. Matvejevov\u00e1<\/em> v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 expertize detailn\u011b popsala m\u00edsto, kde byly kousky kovu nalezeny. \u0160lo o vrstvu, kter\u00e1 vznikala v nejmlad\u0161\u00edm obdob\u00ed \u010dtvrtohor, zhruba v dob\u011b, kter\u00fd b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1n jako doba \u017eelezn\u00e1. Kdy\u017e <em>dr. Matvejevov\u00e1<\/em> prohled\u00e1vala vzorky z\u00edskan\u00e9 geologickou sondou, zjistila, \u017ee na dvou star\u0161\u00edch vrstv\u00e1ch se nach\u00e1zela t\u0159et\u00ed &#8211; ze \u0161ed\u00e9ho \u0161t\u011brku a materi\u00e1lu, kter\u00fd p\u0159ed sebou tla\u010dil ledovec. Tato vrstva dosahovala tlou\u0161\u0165ky necel\u00fdch dvou metr\u016f. A pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to zlatonosn\u00e9 vrstv\u011b, kter\u00e1 podle n\u00e1zoru rusk\u00fdch badatel\u016f vznikala pravd\u011bpodobn\u011b v obdob\u00ed p\u0159ed sto tis\u00edci lety, le\u017eely zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem opracovan\u00e9 kousky kov\u016f. Do zem\u011b se musely dostat b\u011bhem star\u0161\u00edho obdob\u00ed \u010dtvrtohor. V geologick\u00e9m po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed \u010dasu jde o nejmlad\u0161\u00ed obdob\u00ed v\u00fdvoje Zem\u011b, kter\u00e9 za\u010dalo asi p\u0159ed dv\u011bma mili\u00f3ny lety a skon\u010dilo asi p\u0159ed deseti tis\u00edci lety. Kdo tyto pozoruhodn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, vyroben\u00e9 p\u0159ed sto tis\u00edci lety vyrobil, z\u016fst\u00e1v\u00e1 nad\u00e1le z\u00e1hadou. Nepro\u0161la ani spekulace, kter\u00e1 d\u00e1vala tyto kovov\u00e9 &#8222;kousky&#8220; do souvislosti s nedalek\u00fdm kosmodromem v Plesecku, le\u017e\u00edc\u00edm v pol\u00e1rn\u00ed oblasti nad Uralem. Odborn\u00edci CNIGRI pova\u017euj\u00ed tuto domn\u011bnku za nev\u011brohodnou a nep\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee by mohlo j\u00edt o kovov\u00e9 poz\u016fstatky rakety pozemsk\u00e9ho p\u016fvodu. Tyto n\u00e1lezy jsou spojov\u00e1ny i s nov\u00fdm odv\u011btv\u00edm v\u011bdy &#8211; nanotechnologi\u00ed. (3)<\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><strong><em>Odkazy <\/em><\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><em>(1) Sou\u010d\u00e1stka nikam nezmizela, zkoum\u00e1n\u00ed prok\u00e1zalo, \u017ee jde o sou\u010dasn\u00fd dural, a o sou\u010d\u00e1stku z reaktivn\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho letounu Me 262. viz: N\u00e1lez z Cluj Napoca. Azimut z\u00e1had, VII, 2016, \u010d. 1 (16), s. 6. Internet: <a href=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/wp-content\/uploads\/2017\/12\/azimut_zahad_1-2016.pdf\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.kpufo.eu\/sk\/images\/uploads\/2018\/az\/azimut_zahad_1-2016.pdf <\/a><\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><em>(2) Does this mysterious piece of aluminium prove UFOs visited Earth 250,000 years ago? 20.10.2016. Internet: <a href=\"http:\/\/www.dailymail.co.uk\/sciencetech\/article-3856168\/Mysterious-piece-aluminium-ancient-UFO-visited-Earth-250-000-years-ago-claims-investigator.html#ixzz4TWdPidBJ\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.dailymail.co.uk\/sciencetech\/article-3856168\/Mysterious-piece-aluminium-ancient-UFO-visited-Earth-250-000-years-ago-claims-investigator.html#ixzz4TWdPidBJ <\/a><\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><em>(3) Jde o zbytky z ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch pokus\u016f, m\u00edsto je dopadem havarovan\u00fdch dru\u017eic a raket. (-r-): Jak to bylo s uralsk\u00fdmi spir\u00e1lkami ZaZ, 18.10.2014. Internet: <a href=\"http:\/\/zahadyazajimavosti.cz\/nazory\/539-jak-to-bylo-s-uralskymi-spiralkami\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/zahadyazajimavosti.cz\/nazory\/539-jak-to-bylo-s-uralskymi-spiralkami\u00a0<\/a><\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve skal\u00e1ch, lomech a v\u0161ude tam, kde lid\u00e9 doluj\u00ed a kopou, se na\u0161ly z\u00e1hadn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 tam,<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2695,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[25,24],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1000"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1000"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1000\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2792,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1000\/revisions\/2792"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2695"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1000"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1000"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1000"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}