{"id":1027,"date":"2018-05-05T00:00:53","date_gmt":"2018-05-04T22:00:53","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2018\/02\/05\/jsou-v-tibetu-zbrane-starych-bohu-2\/"},"modified":"2024-01-27T03:00:34","modified_gmt":"2024-01-27T02:00:34","slug":"na-stope-nezname-pracivilizace","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2018\/05\/05\/na-stope-nezname-pracivilizace\/","title":{"rendered":"Na stop\u011b nezn\u00e1m\u00e9 pracivilizace"},"content":{"rendered":"

\u00darove\u0148 civilizac\u00ed Latinsk\u00e9 Ameriky<\/em> byla p\u0159ekvapiv\u011b vysok\u00e1.<\/strong> Zejm\u00e9na kultury May\u016f, Azt\u00e9k\u016f a Ink\u016f doslova \u0161okovaly evropsk\u00e9 dobyvatele.<\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed pr\u016fzkum t\u011bchto civilizac\u00ed potvrzuje i jejich nepochopitelnou a nevysv\u011btlitelnou nekomplexnost a extr\u00e9mn\u00ed protikladnost.<\/p>\n

Zejm\u00e9na u Ink\u016f jsme obdivovali vynikaj\u00edc\u00ed \u00farove\u0148 zem\u011bd\u011blstv\u00ed, ru\u010dn\u00ed v\u00fdroby, jej\u00edch soci\u00e1ln\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed s prvky socialismu. Na druh\u00e9 stran\u011b archeologick\u00e9 v\u00fdzkumy potvrzuj\u00ed jejich nesrovnateln\u011b ni\u017e\u0161\u00ed \u00farove\u0148 v matematice, hv\u011bzd\u00e1\u0159stv\u00ed, geografii. Primitivismus \u010di dokonce prvky barbarstv\u00ed jsou patrn\u00e9 nap\u0159\u00edklad v jejich v\u00ed\u0159e v nadpozemsk\u00e9, v \u00famrtn\u00edch a l\u00e9\u010debn\u00fdch ritu\u00e1lech.<\/p>\n

\"may1\"<\/p>\n

Zcela nepochopiteln\u00e9 je i to, \u017ee byli mistry keramiky, ale sou\u010dasn\u00e9 v\u016fbec neznali hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00fd kruh. Nav\u00edc tak vysp\u011bl\u00e1 civilizace nezanechala \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 doklady – prost\u011b proto, \u017ee neznala p\u00edsmo.<\/p>\n

Obdobn\u00e1 situace byla v podstat\u011b i v kultur\u00e1ch May\u016f a Azt\u00e9k\u016f ve St\u0159edn\u00ed Americe a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i v Mexiku. Mayov\u00e9 jsou hodnoceni jako n\u00e1rod s vysokou kulturou \u00farovn\u011b Star\u00e9ho sv\u011bta. M\u011bli \u00fa\u017easn\u00e9 znalosti astronomie a matematiky. Tis\u00edc let p\u0159ed Evropou vynalezli nulu.<\/p>\n

Uplatnili i my\u0161lenku psan\u00ed \u010d\u00edsel pod sebe (jednotky pod jednotky, des\u00edtky pod des\u00edtky apod.). May\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed sestavili velmi komplikovan\u00fd kalend\u00e1\u0159, kter\u00fd se \u0159\u00eddil ob\u011bhem Slunce a M\u011bs\u00edce a n\u011bkter\u00fdch planet. Na svou dobu byl nejlep\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. Z\u00e1kladem byl rok o 365,242 129 dnech, co\u017e je d\u00e9lka jen o 0,000 069 krat\u0161\u00ed ne\u017e absolutn\u00ed d\u00e9lka roku.<\/p>\n

P\u0159edstihli tak gregori\u00e1nsk\u00fd a juli\u00e1nsk\u00fd kalend\u00e1\u0159, o \u010dem\u017e se Evropan\u00e9 dozv\u011bd\u011bli pochopiteln\u011b mnohem pozd\u011bji. Kalend\u00e1\u0159 May\u016f p\u0159ekonaly v podstat\u011b a\u017e po\u010d\u00edta\u010de dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Sv\u00e9 p\u00edsmo vt\u011blili Mayov\u00e9 do kamene. Z jejich mluv\u00edc\u00edch kamen\u016f se n\u00e1m dochovaly jen zlomky v podob\u011b \u010dty\u0159 kodex\u016f. Ani nejmodern\u011bj\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e1 technika je v\u0161ak dosud zcela nerozlu\u0161tila. V\u011bdomost\u00ed May\u016f byly velmi vysok\u00e9 \u00farovn\u011b.<\/p>\n

Jsou dokonce n\u00e1znaky, \u017ee m\u011bli p\u0159edstavu o potop\u011b sv\u011bta. P\u0159\u00edsn\u00fd \u0159\u00e1d jejich \u0159\u00ed\u0161e, budovan\u00fd na mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch znalostech astronomie, matematiky a stavitelstv\u00ed, kontrastoval s primitivismem nap\u0159\u00edklad v l\u00e9ka\u0159stv\u00ed a s neznalost\u00ed obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u016fdy! Maysk\u00e1 kultura, jedin\u00e1 ze v\u0161ech vysp\u011bl\u00fdch, nezn\u00e1 pluh, dom\u00e1c\u00ed a ta\u017en\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, a nezn\u00e1 jako Inkov\u00e9 ani v\u016fz! Mayov\u00e9 um\u011bli stav\u011bt dokonal\u00e9 silnice zvan\u00e9 sacbe.<\/p>\n

Byly zcela rovn\u00e9, bez zat\u00e1\u010dek. Des\u00edtky kilometr\u016f, bez z\u00e1krut, jako by jejich stavbu \u0159\u00eddily automaty. K jejich budov\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edvali i v\u00e1lc\u016f. Jeden se po nich dokonce nalezl. Neznali v\u0161ak pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed kola k doprav\u011b. Je z\u00e1hadou, pro\u010d tato odv\u011btv\u00ed, pro n\u011b jist\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1, nerozv\u00edjeli. Obdobn\u011b jako u Ink\u016f z\u00e1hadnost stavby \u0161irok\u00fdch d\u00e1lnic bez pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed syst\u00e9mu kola \u010di ta\u017en\u00fdch zv\u00ed\u0159at vede k domn\u011bnce, \u017ee je to dal\u0161\u00ed u\u017e nikdo nenau\u010dil.<\/p>\n

Azt\u00e9kov\u00e9 byli organizov\u00e1ni ve vojensko-teokratick\u00fd st\u00e1t. Animov\u00e1ni divok\u00fdm duchem s\u00e1zeli na vyhlazovac\u00ed v\u00e1lky. Uct\u00edvali boha v\u00e1lky a ka\u017ed\u00fd ceremoni\u00e1l kon\u010dil lidskou ob\u011bt\u00ed. Vynikali ve stavebnictv\u00ed a v\u00fdrob\u011b drah\u00fdch kov\u016f. Vysok\u00e1 \u00farove\u0148 znalost\u00ed jednoho oboru st\u0159\u00edd\u00e1 ignoranci druh\u00e9ho. Azt\u00e9kov\u00e9 nap\u0159\u00edklad v\u016fbec neznali ur\u010dov\u00e1n\u00ed mno\u017estv\u00ed syst\u00e9mem vah. Ani jejich dobyvatelsk\u00e9 v\u00fdpravy neznaly \u017e\u00e1dn\u00fd syst\u00e9m absorpce nov\u00fdch \u00fazem\u00ed a obyvatel, jako nap\u0159\u00edklad Inkov\u00e9 v mitimaes. Proto tak\u00e9 nikdy nez\u00edskali trval\u00e9 dominium nad dobyt\u00fdm \u00fazem\u00edm. Byli rovn\u011b\u017e zcela sv\u00e1z\u00e1ni se zem\u00ed. Dosud se nenalezly hodnov\u011brn\u00e9 doklady, \u017ee by znali alespo\u0148 pob\u0159e\u017en\u00ed plavbu jako Inkov\u00e9.<\/p>\n

P\u0159iklon\u00edme-li se k hypot\u00e9ze, \u017ee uveden\u00e9 latinskoamerick\u00e9 civilizace jsou jenom d\u011bdici daleko vy\u0161\u0161\u00edch civilizac\u00ed, na nekomplexnosti \u010di extr\u00e9mnosti znalost\u00ed to v podstat\u011b nic nem\u011bn\u00ed. I p\u0159edchoz\u00ed kultury se vyzna\u010dovaly fantastick\u00fdmi znalostmi, ale tak\u00e9 primitivismem. Archeologov\u00e9 dokonce podn\u00edtili n\u00e1zor, \u017ee jejich v\u00fdvoj prob\u00edhal v jak\u00fdchsi civiliza\u010dn\u00edch skoc\u00edch.<\/p>\n

Typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem star\u00e9ho Peru<\/em> je zn\u00e1m\u00e9, tajemn\u00e9 kamenn\u00e9 m\u011bsto Tiahuanaco na b\u0159ez\u00edch posv\u00e1tn\u00e9ho jezera Tlticaca.<\/em> Tato oblast je odborn\u00edky pova\u017eov\u00e1na za st\u0159edisko cel\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed civilizace. Mnoz\u00ed dokonce pokl\u00e1daj\u00ed Tiahuanaco za kol\u00e9bku sv\u011btov\u00e9 civilizace. Je prok\u00e1z\u00e1no, \u017ee jeho nezn\u00e1m\u00ed stavitel\u00e9 byli na daleko vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni ne\u017e Inkov\u00e9. Dovedli tavit dokonce platinu a st\u0159\u00edbro. Na\u0161ly se i p\u016fltunov\u00e9 odlitky z t\u011bchto kov\u016f! Na rozd\u00edl od Ink\u016f se perfektn\u011b vyznali v pohybu nebesk\u00fdch t\u011bles. Jejich gigantick\u00e9 stavby, sochy tesan\u00e9 monoliticky z jednoho kusu kamene, Inkov\u00e9 jen neum\u011ble napodobovali. Ani v n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch oborech nedok\u00e1zali Inkov\u00e9 pokra\u010dovat ve znalostech nezn\u00e1m\u00fdch p\u0159edk\u016f. Tito byli prokazateln\u00e9 mo\u0159eplavci. Potvrzuj\u00ed to n\u00e1lezy rusovlas\u00fdch mumi\u00ed u Paracasu.<\/em> Podle posledn\u00edch n\u00e1lez\u016f ve star\u00fdch hrobech um\u011bli dokonce l\u00e9tat v bal\u00f3nech! Z\u00e1hadn\u00fd komplex kreseb a \u010dar (\u010di rozjezdov\u00fdch ploch) v Nazca je z\u0159ejm\u011b jejich d\u00edlo. Ani oni v\u0161ak o sob\u011b nezanechali \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 \u00fadaje \u010di dokonce p\u00edsmo.<\/p>\n

Inkov\u00e9 ji\u017e na\u0161li Tiahuanaco a okol\u00ed pust\u00e9. P\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed je, \u017ee kmeny \u017eij\u00edc\u00ed kolem, byly dokonce ve stadiu barbarstv\u00ed. Neznali pr\u00e1ci s kovy, ani astronomii, zem\u011bd\u011blstv\u00ed a stavitelstv\u00ed. Syst\u00e9m a mo\u017en\u00fd v\u00fdvoj ve skoc\u00edch, \u010di v\u00fdvoj, kter\u00fd na sebe nijak nenavazuje, byl potvrzen nejen t\u00edmto obdob\u00edm, ale v podstat\u011b i obdob\u00edm po p\u00e1du Ink\u016f. Kdy\u017e Pizarro se sv\u00fdmi konkvistadory zni\u010dil vl\u00e1dnouc\u00ed kastu Ink\u016f, byla s nimi zni\u010dena i cel\u00e1 jejich kultura. Tak\u00e9 se nena\u0161el nikdo, kdo by se pokusil v jejich znalostech pokra\u010dovat nebo jich alespo\u0148 vyu\u017e\u00edt.<\/p>\n

I Azt\u00e9kov\u00e9<\/em> a Mayov\u00e9<\/em> ji\u017e na\u0161li na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed gigantick\u00e9 a dokonal\u00e9 stavby nezn\u00e1m\u00fdch p\u0159edk\u016f. P\u0159ed nimi zde musel existovat nejm\u00e9n\u011b jeden vysp\u011blej\u0161\u00ed n\u00e1rod. Byli to snad Olm\u00e9kov\u00e9<\/em> \u010di Titanov\u00e9,<\/em> jejich\u017e d\u011bjiny se ztr\u00e1cej\u00ed v m\u00fdtech? Dodnes se nepoda\u0159ilo zjistit, pro\u010d se zhroutila je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u0159\u00edchodem dobyvatel\u016f \u0159\u00ed\u0161e May\u016f, pro\u010d jejich n\u00e1dhern\u00e9 pal\u00e1ce a pyramidy zarostl prales. Je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1hadou je, pro\u010d se do neprostupn\u00fdch prales\u016f se sv\u00fdmi stavbami uch\u00fdlili. Skoky supercivilizac\u00ed a divo\u0161stvi jsou v\u016fbec charakteristick\u00fdm rysem civilizac\u00ed Latinsk\u00e9 Ameriky. Sestup naz\u00fdvaj\u00ed historikov\u00e9 druh\u00fdm divo\u0161stv\u00edm, kter\u00e9 se vyskytuje i v ostatn\u00edm sv\u011bt\u011b. V Latinsk\u00e9 Americe se zd\u00e1, \u017ee t\u011bchto sestup\u016f bylo n\u011bkolik. V\u0161echny po\u010d\u00e1tky se sice ztr\u00e1cej\u00ed v mlh\u00e1ch legend a m\u00fdt\u016f, ostatn\u011b jako v Evrop\u011b, jen se star\u0161\u00edm datem. V\u0161em je jim v\u0161ak spole\u010dn\u00fdm jmenovatelem nezn\u00e1m\u00fd u\u010ditel. Ve star\u00e9m Peru mu \u0159\u00edkali Viracocha<\/em> \u010di Niaymlap,<\/em> ve St\u0159edn\u00ed Americe Kukulkan.<\/em> Byl zpodob\u0148ov\u00e1n jako vysok\u00fd, b\u00edl\u00fd vousat\u00fd mu\u017e. On je \u00fadajn\u011b on\u00edm mu\u017eem u \u0159id\u00edc\u00ed p\u00e1ky, snad kosmonautem z ciz\u00ed planety – jak si reli\u00e9f vysv\u011btluje Erich von Daniken<\/em> – na desce z Palenque.<\/em> Zakl\u00e1dal vynikaj\u00edc\u00ed civilizace v nehostinn\u00fdch And\u00e1ch \u010di st\u0159edoamerick\u00fdch prales\u00edch? \u010casto b\u00fdv\u00e1 spekulativn\u011b spojov\u00e1n s \u00favahami n\u00e1v\u0161t\u011bv mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed. Jak dalece je tento mu\u017e legendou, to patrn\u011b ji\u017e asi nikdy nezjist\u00edme. V\u00edme v\u0161ak, \u017ee Inkov\u00e9 zpodobnili n\u011bkoho, kdo stav\u011bl Tiahuanaco. Na\u0161el se tu monolit p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed vousat\u00e9ho mu\u017ee. Podle zpr\u00e1v \u0161pan\u011blsk\u00fdch kronik\u00e1\u0159\u016f cht\u011bli v n\u011bm Inkov\u00e9 zpodobnit nezn\u00e1m\u00e9ho stavitele. Jin\u00fd v\u00fdklad by byl stejn\u011b problematick\u00fd, nebo\u0165 Indi\u00e1ni vousy nemaj\u00ed. Jedin\u00ed sv\u011bdkov\u00e9, kamenn\u00e9 sfingy Tiahuanaca<\/em> ml\u010d\u00ed, a proto i tato hypot\u00e9za asi z\u016fstane nav\u011bky hypot\u00e9zou. Ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech civilizac\u00ed Latinsk\u00e9 Ameriky je zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed, \u017ee byly vyzbrojeny znalostmi, o jejich\u017e p\u016fvodu jsou velk\u00e9 otazn\u00edky. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nebyly v\u00fdsledkem pozvoln\u00e9ho a stalet\u00ed trvaj\u00edc\u00edho v\u00fdvoje.<\/p>\n

Mo\u017enost v\u00fdm\u011bny zku\u0161enost\u00ed mezi Ji\u017en\u00ed a St\u0159edn\u00ed Amerikou se t\u00edm m\u00e1lo p\u0159ipou\u0161t\u00ed. P\u0159evl\u00e1d\u00e1 teorie, \u017ee ob\u011b st\u0159ediska kultur o sob\u011b nev\u011bd\u011bla. Nav\u00edc jedin\u00fdm, v podstat\u011b spole\u010dn\u00fdm vrcholem v\u0161ech t\u0159\u00ed civilizac\u00ed bylo stavitelstv\u00ed.<\/p>\n

Vezmeme-li v \u00favahu zna\u010dn\u00e9 skoky v\u00fdvoje (Inkov\u00e9 sami dos\u00e1hli p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edch znalost\u00ed jen za 300 let existence!) a jeho nekomplexnost, zdaj\u00ed se n\u011bkter\u00e9 znalosti zcela nevysv\u011btliteln\u00e9.<\/p>\n

Samotn\u00ed archeologov\u00e9 jsou p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee jsme p\u0159itom objevili jen torzo skute\u010dn\u00fdch znalost\u00ed t\u011bchto civilizac\u00ed. Mnoh\u00e9 zni\u010dili \u0161pan\u011bl\u0161t\u00ed koni\u00e1\u0161i, mnoh\u00e9 zaniklo se z\u00e1nikem civilizace. I tak jsou n\u011bkter\u00e9 znalost\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e znalosti Star\u00e9ho sv\u011bta \u010di zbytku sv\u011bta.<\/p>\n

Jsou tyto civilizace ve srovn\u00e1n\u00ed s ostatn\u00edm sv\u011btem v\u00fdjimkou? Zd\u00e1 se, \u017ee nikoliv. K podobn\u00fdm otazn\u00edk\u016fm nekomplexnosti a extr\u00e9mn\u00edch znalost\u00ed doch\u00e1z\u00ed na mnoha m\u00edstech sv\u011bta. Uve\u010fme alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edpady.
\nSumerov\u00e9 znali lun\u00e1rn\u00ed m\u011bs\u00edc s p\u0159esnost\u00ed 0,4 sekundy, d\u00e9lku roku li\u0161\u00edc\u00ed se od dne\u0161n\u00edho jen o 3 minuty. Egyp\u0165an\u00e9 m\u011bli zaznamen\u00e1no – jak dosv\u011bd\u010duje Diogenes Laertios<\/em> – 373 zatm\u011bn\u00ed Slunce a 832 zatm\u011bn\u00ed M\u011bs\u00edce. K tomu by ale museli pozorovat oblohu (a v\u00e9st si o tom z\u00e1znamy) minim\u00e1ln\u011b deset tis\u00edc let! Muzeum v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Moskv\u011b vlastn\u00ed egyptsk\u00fd papyrus, z n\u011bho\u017e vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee na\u0161e zn\u00e1m\u00e9 K bylo ji\u017e pro star\u00e9 Egyp\u0165any zcela b\u011b\u017en\u00fdm pojmem. Sumerov\u00e9 pou\u017e\u00edvali pou\u010dky, kter\u00e9 byla mnohem pozd\u011bji vynalezena Pythagorem. N\u011bkte\u0159\u00ed vybran\u00ed jedinci um\u011bli \u0159e\u0161it kvadratick\u00e9 rovnice o n\u011bkolika nezn\u00e1m\u00fdch. Po\u010d\u00edtali dokonce pojmy p\u0159esahuj\u00edc\u00ed r\u00e1mec algebry. V nalezen\u00fdch poz\u016fstalostech Sumer\u016f byla i zm\u00ednka o \u010d\u00edsle, kter\u00e9 m\u011blo 15 m\u00edst. Evropa k n\u011bmu dosp\u011bla a\u017e po Descartovi. Ani Sumerov\u00e9 tyto znalosti v podstat\u011b nepot\u0159ebovali, disponovali jimi uprost\u0159ed divo\u0161stv\u00ed sv\u00e9 doby jakoby bez u\u017eitku.<\/p>\n

Zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed jsou i znalosti metalurgie. K pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed bronzu se lid\u00e9 ve star\u00e9 Evrop\u011b dostali jakoby najednou, doba m\u011bd\u011bn\u00e1, podmi\u0148uj\u00edc\u00ed v\u00fdvoj znalosti bronzu, prakticky neexistovala. Tak\u00e9 um\u011bn\u00ed odl\u00e9vat \u017eelezo se objevuje n\u00e1hle. V n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech sv\u011bta se ztr\u00e1c\u00ed, aby se po del\u0161\u00ed dob\u011b op\u011bt nalezlo.<\/p>\n

Sv\u011bt uzn\u00e1v\u00e1 i v\u00fdrobu elekt\u0159iny a\u017e od roku 1786, kdy Luigi Galvani<\/em> vynalezl sv\u016fj zn\u00e1m\u00fd \u010dl\u00e1nek. Tent\u00fd\u017e v\u0161ak objevili archeologov\u00e9 p\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch v okol\u00ed T\u00edgridu<\/em> a je dnes muze\u00e1ln\u00ed atrakc\u00ed. Velk\u00e9 starosti d\u011blaj\u00ed archeolog\u016fm i monolitick\u00e9 kamenn\u00e9 kolosy rozeset\u00e9 po sv\u011bt\u011b. Ve sv\u00e9 knize Kniga gipot\u011bz<\/em> uv\u00e1d\u00ed spisovatel Gorbovskij,<\/em> \u017ee monolitick\u00fd kv\u00e1dr v Baalbeku<\/em> v\u00e1\u017e\u00ed 1200 tun, Jedna kamenn\u00e1 deska, z nich\u017e Je zhotovena st\u0159echa \u010cern\u00e9 pagody<\/em> v Indii, v\u00e1\u017e\u00ed 2000 tun. Tyto v\u00e1hy n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b p\u0159evy\u0161uj\u00ed mo\u017enosti soudob\u00e9 stavebn\u00ed techniky. O obrovsk\u00fdch stotunov\u00fdch kv\u00e1drech Tiahuanaca<\/em> jsme hovo\u0159ili, m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fd je opracovan\u00fd kv\u00e1dr nedaleko peru\u00e1nsk\u00e9 pevnosti Sascayhuaman,<\/em> jeho\u017e v\u00e1ha byla odhadnuta na 20 000 tun! Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f Latinsk\u00e9 Ameriky jsou nav\u00edc nevysv\u011btliteln\u00e9 otazn\u00edky dopravy t\u011bchto kv\u00e1dr\u016f, nebo\u0165 se nal\u00e9zaj\u00ed des\u00edtky kilometr\u016f od nejbli\u017e\u0161\u00edch mo\u017en\u00fdch lom\u016f. N\u00e1pisy z r\u016fzn\u00fdch pyramid a chr\u00e1m\u016f sv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee zejm\u00e9na kn\u011bzi Indie a Tibetu kdysi v\u011bd\u011bli o nekone\u010dnosti vesm\u00edru. Tak lze pokra\u010dovat ve v\u011bt\u0161in\u011b obor\u016f lidsk\u00e9 \u010dinnosti a v\u011bdy.<\/p>\n

M\u011bly tyto v\u011bdomosti n\u011bjak\u00fd spole\u010dn\u00fd pramen? Existuj\u00ed odborn\u00edci, kte\u0159\u00ed dovozuj\u00ed, \u017ee takov\u00fd jedin\u00fd pramen na sv\u011bt\u011b kdysi existoval. Byla onou nezn\u00e1mou dosud nezn\u00e1m\u00e1 zem\u011b? N\u011bjak\u00e1 Atlantida<\/em> \u010di Lemurie,<\/em> je\u017e vys\u00edlaly u\u010ditele do okoln\u00edho sv\u011bta? Byli to oni ti nezn\u00e1m\u00ed, b\u00edl\u00ed vousat\u00ed lid\u00e9, l\u00e9taj\u00edc\u00ed nebo plav\u00edc\u00ed se po sv\u011bt\u011b? Nebo se ani nemuseli tolik nam\u00e1hat, proto\u017ee tv\u00e1\u0159nost na\u0161\u00ed planety nam\u00e1hav\u00e9 cestov\u00e1n\u00ed ani nevy\u017eadovala? Skon\u010dily jejich osudy v d\u016fsledku sv\u011btov\u00e9 katastrofy? A\u0165 tak \u010di onak, zd\u00e1 se, \u017ee nezn\u00e1m\u00e1 pracivilizace<\/em> by mohla b\u00fdt tou spr\u00e1vnou odpov\u011bd\u00ed na dosud z\u00e1hadn\u00e9 znalosti na\u0161\u00edch prap\u0159edk\u016f.<\/p>\n

Ing. Franti\u0161ek Toth <\/em><\/p>\n

Z archivu KPUFO<\/em><\/p>\n

\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00darove\u0148 civilizac\u00ed Latinsk\u00e9 Ameriky byla p\u0159ekvapiv\u011b vysok\u00e1.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2696,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[43,25,24],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1027"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1027"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1027\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2786,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1027\/revisions\/2786"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2696"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1027"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1027"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1027"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}