{"id":189,"date":"2010-01-08T13:14:08","date_gmt":"2010-01-08T12:14:08","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2010\/01\/08\/76\/"},"modified":"2024-02-28T23:44:28","modified_gmt":"2024-02-28T22:44:28","slug":"76","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2010\/01\/08\/76\/","title":{"rendered":"Pro\u010d jsme je\u0161t\u011b nepotkali mimozem\u0161\u0165any?"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: center;\"><strong>V kosmu pravd\u011bpodobn\u011b nejsme sami <\/strong><strong>&#8211; tvrd\u00ed n\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci!<\/strong><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mnoh\u00e9 vesm\u00edrn\u00e9 civilizace jsou \u00fadajn\u011b daleko vysp\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e my! Pro\u010d tedy s \u017e\u00e1dn\u00fdmi mimozem\u0161\u0165any nejsme v kontaktu? Mo\u017en\u00e1 na na\u0161i planetu p\u0159ivezli z\u00e1rodky \u017eivota a nyn\u00ed tajn\u011b pozoruj\u00ed, jak se vyv\u00edj\u00edme! Anebo n\u00e1s ignoruj\u00ed, proto\u017ee pro n\u011b nejsme dost zaj\u00edmav\u00ed? Spekuluje se ov\u0161em tak\u00e9 o tom, \u017ee Zem\u011b je jedin\u00e9 obyvateln\u00e9 m\u00edsto, nebo\u0165 ji chr\u00e1n\u00ed planeta Jupiter! Jak to tedy vlastn\u011b je s existenc\u00ed mimozemsk\u00e9ho \u017eivota?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u010clov\u011bk je podle v\u0161eho velmi mlad\u00fd tvor &#8211; alespo\u0148 ve srovn\u00e1n\u00ed s cel\u00fdm kosmem, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt star\u00fd p\u0159ibli\u017en\u011b 13 miliard let. Jsme v tomto prostoru v\u00fdjime\u010dn\u00ed? \u201eJe velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee se n\u011bkter\u00e9 planety podobaj\u00ed Zemi. A nen\u00ed vylou\u010den\u00e9, \u017ee na nich \u017eij\u00ed inteligentn\u00ed bytosti,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 hlavn\u00ed vatik\u00e1nsk\u00fd astronom Jos\u00e9 Funes (*1963). Jen v na\u0161\u00ed galaxii pr\u00fd vznik\u00e1 ka\u017ed\u00fd rok pr\u016fm\u011brn\u011b jedna nov\u00e1 hv\u011bzda, kolem n\u00ed\u017e m\u016f\u017ee ob\u00edhat obyvateln\u00e1 planeta. Z t\u011bchto odhad\u016f vych\u00e1z\u00ed britsk\u00fd fyzik Stephen Webb (*1963), kdy\u017e vyvozuje, \u017ee Ml\u00e9\u010dn\u00e1 dr\u00e1ha je domovem asi milionu mimozemsk\u00fdch civilizac\u00ed. Ty jsou podle americk\u00e9ho fyzika Stephena Gilletta (*1953) v\u011bt\u0161inou star\u0161\u00ed, a proto vyvinut\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e my. Pro\u010d tedy s \u017e\u00e1dn\u00fdmi vysp\u011bl\u00fdmi mimozem\u0161\u0165any nejsme v kontaktu, kdy\u017e by jich m\u011blo b\u00fdt tolik?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Fermiho paradox<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Stejnou ot\u00e1zku si v roce 1950 klade i italsk\u00fd nositel Nobelovy ceny za fyziku \u2013 Enrico Fermi (1901 \u2013 1954). Jeho hypot\u00e9zy se na akademick\u00e9 p\u016fd\u011b uchycuj\u00ed jako \u201eFermiho paradox\u201c a nejeden myslitel se sna\u017e\u00ed naj\u00edt logickou odpov\u011b\u010f. Jednotliv\u00e9 n\u00e1pady se daj\u00ed rozd\u011blit do t\u0159\u00ed hlavn\u00edch skupin:<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong><em>1) Mimozem\u0161\u0165an\u00e9 o n\u00e1s v\u011bd\u00ed a mo\u017en\u00e1 do na\u0161ich \u017eivot\u016f zasahuj\u00ed<\/em><\/strong> <strong><em>\u00a0<\/em><\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong><em>2) Je\u0161t\u011b n\u00e1s nezaznamenali<\/em><\/strong> <strong><em>\u00a0<\/em><\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong><em>3) Prost\u011b neexistuj\u00ed<\/em><\/strong> <strong>Pouze lidsk\u00e1 ZOO?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kdy\u017e mravenci tahaj\u00ed v\u011btvi\u010dky a buduj\u00ed sv\u00e1 staven\u00ed, je to z na\u0161eho pohledu fascinuj\u00edc\u00ed. Leckter\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec se zaujet\u00edm pozoruje hem\u017een\u00ed v mraven\u010d\u00edm m\u011bste\u010dku, ani\u017e by pracovit\u00e9 tvory n\u011bjak vyru\u0161oval. Mo\u017en\u00e1 ani mimozem\u0161\u0165an\u00e9 necht\u011bj\u00ed zasahovat do na\u0161ich \u017eivot\u016f a vzn\u00e1\u0161ej\u00ed se nad n\u00e1mi v neviditeln\u00fdch letadlech. Studuj\u00ed na\u0161e v\u0161edn\u00ed sna\u017een\u00ed, jako bychom byli n\u011bjak\u00fdmi exotick\u00fdmi expon\u00e1ty v zoologick\u00e9 zahrad\u011b? Pohr\u00e1vat by si s n\u00e1mi ale pr\u00fd mohli i jinak.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Jsme sami mimozem\u0161\u0165an\u00e9?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Nepoch\u00e1zej\u00ed z jin\u00e9 planety nap\u0159\u00edklad n\u011bkter\u00e1 z podivuhodn\u00fdch zv\u00ed\u0159at, je\u017e potk\u00e1v\u00e1me v p\u0159\u00edrod\u011b? Genetici zde ov\u0161em oponuj\u00ed, \u017ee v\u0161echen \u017eivot na na\u0161\u00ed planet\u011b je p\u0159\u00edbuzn\u00fd a m\u00e1 spole\u010dnou z\u00e1kladnu. Nem\u016f\u017eeme tak tedy poch\u00e1zet z mimozemsk\u00e9ho prostoru v\u0161ichni? \u201eNa Zemi z\u0159ejm\u011b nebyl dostatek \u010dasu, aby se zde z ne\u017eiv\u00e9 hmoty stihl vyvinout organismus,\u201c upozor\u0148uje Webb. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tak\u00e9 je, \u017ee enzymy (nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 l\u00e1tky v na\u0161ich t\u011blech) jsou mnohdy z\u00e1visl\u00e9 na molybdenu, p\u0159i\u010dem\u017e tento kov je na zem\u011bkouli pom\u011brn\u011b vz\u00e1cn\u00fd! Britsk\u00fd astronom Fred Hoyle (1915 \u2013 2001) si mysl\u00ed, \u017ee prvn\u00ed mikrobi k n\u00e1m p\u0159il\u00e9taj\u00ed na komet\u00e1ch. Nep\u0159iv\u00e1\u017e\u00ed sem ale prvn\u00ed sem\u00ednka \u017eivota t\u0159eba n\u011bjak\u00e1 vesm\u00edrn\u00e1 lo\u010f? <strong><a href=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/wp-content\/uploads\/2010\/01\/full2_17477.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone size-medium wp-image-580 size-full wp-image-188\" style=\"display: block; margin-left: auto; margin-right: auto;\" title=\"full2_17477\" src=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/wp-content\/uploads\/2010\/01\/full2_17477-201x300.jpg\" alt=\"full2_17477\" width=\"201\" height=\"300\" border=\"0\" \/><\/a><\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Stihli by k n\u00e1m dolet\u011bt?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u017divot m\u00e1 \u00fadajn\u011b tendenci nezadr\u017eiteln\u011b expandovat do co nej\u0161ir\u0161\u00edho okol\u00ed. Ale nejsou mezihv\u011bzdn\u00e9 vzd\u00e1lenosti p\u0159\u00edli\u0161 velkou p\u0159ek\u00e1\u017ekou? I kdyby na\u0161i domn\u011bl\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 z druh\u00e9ho konce vesm\u00edru m\u011bli desetkr\u00e1t lep\u0161\u00ed technologie ne\u017e my, stihli by k n\u00e1m p\u0159icestovat d\u0159\u00edve ne\u017e za celou v\u011b\u010dnost?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Irsk\u00fd v\u011bdec John Bernal (1901 \u2013 1971) v roce 1929 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o kosmick\u00e9 lodi, jej\u00ed\u017e pos\u00e1dka by se mohla v pr\u016fb\u011bhu cesty rozmno\u017eovat, tak\u017ee by smrt \u017e\u00e1dn\u00e9 generace neznamenala konec mise. Podobn\u00fd kor\u00e1b by si teoreticky mohl s\u00e1m vyr\u00e1b\u011bt i energii pot\u0159ebnou k pohonu. A snad by mohl prosvi\u0161t\u011bt i zkratkou&#8230; Hypotetick\u00e9 \u010derv\u00ed d\u00edry, jejich\u017e existenci p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 u\u017e n\u011bmeck\u00fd fyzik Albert Einstein (1879 &#8211; 1955), a\u010d jsou od sebe \u00fadajn\u011b vzd\u00e1len\u00e9 t\u0159eba i tis\u00edce sv\u011bteln\u00fdch let, mohou pr\u00fd b\u00fdt propojeny jak\u00fdmisi tunely, kter\u00e9 vznikaj\u00ed zak\u0159iven\u00edm \u010dasoprostoru. \u201eKoloniz\u00e1tor by tak dok\u00e1zal obsadit celou galaxii za milion let,\u201c shrnuje Webb. P\u0159ipad\u00e1 v\u00e1m tato doba nep\u0159edstaviteln\u011b dlouh\u00e1? V historii galaxie by to byl pouh\u00fd \u201eokam\u017eik\u201c.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>\u010cin\u00ed n\u00e1s \u0159e\u010d jedine\u010dn\u00fdmi?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Faktor\u016f, je\u017e umo\u017e\u0148uj\u00ed na\u0161i existenci, je \u00fadajn\u011b mnoho. Ide\u00e1ln\u00ed vzd\u00e1lenost od Slunce, celkov\u00fd planet\u00e1rn\u00ed syst\u00e9m, M\u011bs\u00edc a jeho vliv na Zemi, zemsk\u00fd povrch&#8230; Je ale mo\u017en\u00e9, aby se zrodil \u017eiv\u00fd organismus z mrtv\u00e9 hmoty n\u00e1hodn\u00fdmi fyzik\u00e1ln\u00edmi procesy a chemick\u00fdmi reakcemi? P\u0159edpokl\u00e1dejme, \u017ee Zem\u011b m\u00e1 svoji \u201ep\u0159\u00edbuznou\u201c, na n\u00ed\u017e se vyvine tvor inteligentn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsme my. Tento v\u00fdvoj by se ale musel uskute\u010d\u0148ovat miliony let. Mnoho generac\u00ed by spolu muselo spolupracovat, komunikovat a p\u0159ed\u00e1vat si nabyt\u00e9 zku\u0161enosti. Dorozum\u00edvaly by se spolu \u0159e\u010d\u00ed, podobn\u011b jako my? \u201e\u0158e\u010d se vyvinula jen u jednoho z 50 miliard druh\u016f, kter\u00e9 kdy Zemi ob\u00fdvaly,\u201c p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Stephen Webb. Je tento kulturn\u00ed skok z\u00e1zrakem, jen\u017e z n\u00e1s d\u011bl\u00e1 jedinou civilizaci sv\u00e9ho druhu v cel\u00e9m vesm\u00edru? Nejen Enrico Fermi pova\u017euje za pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee mimozem\u0161\u0165an\u00e9 existuj\u00ed. Kde ale v\u0161ichni jsou?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>My o koze, oni o voze<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u010casto se neum\u00edme domluvit ani mezi sebou s pou\u017eit\u00edm n\u00e1m zn\u00e1m\u00e9ho jazyka. Co kdy\u017e je mezi n\u00e1mi a mimozem\u0161\u0165any podobn\u00e1 komunika\u010dn\u00ed bari\u00e9ra? V roce 1960 zahajuje americk\u00fd astronom Frank Drake (*1930) projekt SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence \u2013 hled\u00e1n\u00ed mimozemsk\u00e9 civilizace), jeho\u017e c\u00edlem je zachytit sign\u00e1ly, kter\u00e9 k n\u00e1m t\u0159eba n\u011bkdo z kosmu vys\u00edl\u00e1. V\u00fdzkumn\u00edci hledaj\u00ed nej\u010dast\u011bji na r\u00e1diov\u00fdch frekvenc\u00edch, ov\u0161em marn\u011b. Nen\u00ed ale mo\u017en\u00e9, \u017ee mimozem\u0161\u0165an\u00e9 tento druh komunikace v\u016fbec neznaj\u00ed, a naopak n\u00e1m pos\u00edlaj\u00ed sign\u00e1ly, kter\u00e9 my neum\u00edme rozpoznat? Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee pokud se hypotetick\u00e1 mimozemsk\u00e1 civilizace vyv\u00edj\u00ed samostatn\u011b, pou\u017e\u00edv\u00e1 \u00fapln\u011b jin\u00e9 komunika\u010dn\u00ed kan\u00e1ly ne\u017e my! Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto projekt SETI ani na po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed nedok\u00e1\u017ee s Fermiho paradoxem hnout.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Sed\u00e1vej v kout\u011b \u2013 nenajdou t\u011b!<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mohl by v\u011bt\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch zaznamenat podobn\u00fd projekt, pojmenovan\u00fd META (Megachannel Extra-Terrestrial Assay \u2013 voln\u011b p\u0159elo\u017eeno: kan\u00e1l pro mimozemsk\u00e9 podn\u011bty)? Benjamin Zuckerman a dal\u0161\u00ed ameri\u010dt\u00ed badatel\u00e9 zam\u011b\u0159uj\u00ed 700 hv\u011bzd a zaznamen\u00e1vaj\u00ed jak\u00e9si sign\u00e1ly. Ty \u00fadajn\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00ed z r\u016fzn\u00fdch m\u00edst, poka\u017ed\u00e9 v\u0161ak pouze jedenkr\u00e1t. Putuje snad Ml\u00e9\u010dnou dr\u00e1hou n\u011bjak\u00fd vys\u00edla\u010d, jen\u017e se ani na okam\u017eik nezastav\u00ed? Nebo ameri\u010dt\u00ed experti zachycuj\u00ed jen sign\u00e1ly, kter\u00e9 do meziplanet\u00e1rn\u00edho prostoru zabloudily ze Zem\u011b? Nab\u00edz\u00ed se je\u0161t\u011b smutn\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159: Na\u0161e technick\u00e9 p\u0159\u00edstroje jsou perfektn\u00ed a stejn\u011b jsou na tom i miliony dal\u0161\u00edch civilizac\u00ed. V\u0161ichni ov\u0161em \u010dekaj\u00ed na podn\u011bt odjinud a nikdo se nepokou\u0161\u00ed s\u00e1m n\u011bkoho naj\u00edt! Je galaxie pln\u00e1 pasivn\u00edch tvor\u016f, kte\u0159\u00ed jsou p\u0159ilepen\u00ed ke sv\u00fdm p\u0159ij\u00edma\u010d\u016fm, zat\u00edmco nikdo nevys\u00edl\u00e1?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Jsme p\u0159\u00edli\u0161 nudn\u00ed?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Pokud ve vesm\u00edru existuj\u00ed civilizace mnohem vysp\u011blej\u0161\u00ed, ne\u017e je ta na\u0161e pozemsk\u00e1, pro\u010d by potom Zemi neobsadily a nepodrobily si lidi? Odpov\u011b\u010f je mo\u017en\u00e1 prost\u00e1, stejn\u011b jako krut\u00e1. V\u017edy\u0165 i lid\u00e9 nech\u00e1vaj\u00ed n\u011bkter\u00e9 mo\u0159sk\u00e9 ostrovy neobydlen\u00e9, proto\u017ee pro n\u011b zkr\u00e1tka nejsou dost zaj\u00edmav\u00e9. Maj\u00ed mimozem\u0161\u0165an\u00e9 atraktivn\u011bj\u0161\u00ed c\u00edle, ne\u017e je na\u0161e planeta? A\u017e tak p\u0159ekvapiv\u00e9 by to vzhledem k rozmanitosti vesm\u00edru nebylo.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>V\u011bd\u00ed v\u016fbec o vesm\u00edru?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u017de v\u00edtr rozfouk\u00e1 mraky a nad n\u00e1mi zaz\u00e1\u0159\u00ed bezpo\u010det hv\u011bzd, to pr\u00fd nemus\u00ed b\u00fdt v\u017edy samoz\u0159ejmost\u00ed. Mohou existovat planety, v jejich\u017e atmosf\u00e9\u0159e je neust\u00e1le zata\u017eeno, tak\u017ee vlastn\u011b na oblohu nen\u00ed v\u016fbec vid\u011bt? Bylo by to nejen depresivn\u00ed, ale tak\u00e9 omezuj\u00edc\u00ed. Kdyby nad sebou sebeinteligentn\u011bj\u0161\u00ed populace m\u011bla jen nepr\u016fhledn\u00e1 oblaka a nikdy nezahl\u00e9dla okoln\u00ed vesm\u00edr, jak by se v\u016fbec dozv\u011bd\u011bla o existenci jin\u00fdch planet? Mnoh\u00e9 z n\u00e1s z\u00e1plava hv\u011bzd na no\u010dn\u00ed obloze mo\u017en\u00e1 p\u0159itahuje. Kdybychom ale nad sebou m\u011bli st\u00e1le jen \u0161ediv\u00fd p\u0159\u00edkrov, mo\u017en\u00e1 bychom se nahoru v\u016fbec nepod\u00edvali.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Skr\u00fdvaj\u00ed se pod povrchem?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159ipus\u0165me, \u017ee ka\u017ed\u00e1 druh\u00e1 civilizace t\u00e1pe v neprostupn\u00e9 mlze, nebo se zkr\u00e1tka o okoln\u00ed vesm\u00edr nezaj\u00edm\u00e1. V tom p\u0159\u00edpad\u011b by podle teorie Webba a Gilletta m\u011blo existovat je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b p\u016fl milionu dal\u0161\u00edch vysp\u011bl\u00fdch kultur! Pro\u010d o sob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 ned\u00e1v\u00e1 v\u011bd\u011bt? Nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e popustit uzdu fantazii. P\u0159edstavme si, \u017ee na jin\u00fdch planet\u00e1ch existuj\u00ed vysp\u011bl\u00e9 civilizace, vz\u00e1jemn\u011b spolu komunikuj\u00ed, obchoduj\u00ed, ale tak\u00e9 v\u00e1l\u010d\u00ed. Ni\u010div\u00e9 zbran\u011b zamo\u0159uj\u00ed mezihv\u011bzdn\u00fd prostor jedy a hroz\u00ed, \u017ee bude vyhlazeno obyvatelstvo velk\u00e9 \u010d\u00e1sti kosmu. Miliardy vyd\u011b\u0161en\u00fdch vesm\u00edrn\u00fdch bytost\u00ed se tak schov\u00e1vaj\u00ed pod povrch sv\u00fdch planet, kde p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed ji\u017e cel\u00e9 generace a nikdo nem\u00e1 odvahu pod\u00edvat se ven. Mezit\u00edm u\u017e ale op\u011bt zavl\u00e1dl vesm\u00edrn\u00fd klid a mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b tou dobou tak\u00e9 vznik\u00e1 \u017eivot na Zemi.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>M\u00fdl\u00ed se Enrico Fermi?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 snad n\u011bkdo pod povrchem Marsu, v jak\u00fdchsi protiatomov\u00fdch krytech? Mo\u017en\u00e1 v\u0161echny mimozemsk\u00e9 civilizace u\u017e vym\u0159ely. Poz\u0159ela je \u010dern\u00e1 d\u00edra, nebo se staly ob\u011b\u0165mi jin\u00e9 vesm\u00edrn\u00e9 katastrofy? Zat\u00edm nem\u00e1me prost\u0159edky, kter\u00fdmi bychom mohli podobn\u00e9 \u00favahy potvrdit, \u010di vyvr\u00e1tit. To ostatn\u011b plat\u00ed o mnoha astronomick\u00fdch hypot\u00e9z\u00e1ch. Je tedy v\u016fbec n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk schopen formulovat smyslupln\u00e9 vesm\u00edrn\u00e9 teorie? Poj\u010fme se pod\u00edvat, pro\u010d by se mohl Enrico Fermi m\u00fdlit. I pokud se n\u011bkter\u00e9 planety podobaj\u00ed Zemi, mo\u017en\u00e1 maj\u00ed natolik zk\u0159ivenou dr\u00e1hu letu, \u017ee zde nov\u00fd \u017eivot nem\u00e1 \u0161anci na v\u00fdvoj. Jsou-li jednou p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko a jindy zase daleko od sv\u00e9ho slunce, jak\u00fdkoli z\u00e1rodek \u017eivota na nich v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b sho\u0159\u00ed, nebo zmrzne.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Chyb\u00ed dal\u0161\u00edm planet\u00e1m Jupiter?<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ani na\u0161e planeta by na tom z\u0159ejm\u011b nebyla dob\u0159e bez sv\u00e9ho \u201evelk\u00e9ho bratra\u201c &#8211; ob\u0159\u00edho Jupitera. Ten je tak mohutn\u00fd a t\u011b\u017ek\u00fd, \u017ee \u00fadajn\u011b vychyluje ve\u0161ker\u00e9 l\u00e9tavice z jejich p\u0159irozen\u00fdch drah. Mo\u017en\u00e1 proto se kdysi mohlo se Zem\u00ed srazit t\u011bleso, kter\u00e9 sem snad p\u0159ineslo z\u00e1rodky \u017eivota. Gigant pr\u00fd k sob\u011b ale tak\u00e9 m\u016f\u017ee p\u0159itahovat nebezpe\u010dn\u00e9 komety, kter\u00e9 by jinak mohly dopadnout na Zemi a zp\u016fsobit zde katastrofu! Kdybychom se nap\u0159\u00edklad v roce 1994 st\u0159etli s vlasatic\u00ed Shoemaker-Levy 9, byl by to pro n\u00e1s \u00fadajn\u011b konec. Na\u0161t\u011bst\u00ed ji k sob\u011b st\u00e1hl Jupiter. Mohl se \u017eivot na Zemi rozvinout a\u017e do dne\u0161n\u00ed podoby d\u00edky sv\u00e9mu mamut\u00edmu sousedovi, kter\u00fd n\u00e1s sv\u00fdm zp\u016fsobem chr\u00e1n\u00ed? Svou z\u00e1sluhu by pr\u00fd ale mohl m\u00edt i M\u011bs\u00edc, kter\u00fd ovliv\u0148uje p\u0159\u00edliv a odliv oce\u00e1n\u016f. Webb spekuluje, \u017ee luna pracuje jako \u201eob\u0159\u00ed mix\u00e9r prvotn\u00ed pol\u00e9vky \u017eivota\u201c! Sv\u00e9 m\u011bs\u00edce ale maj\u00ed i ostatn\u00ed planety. M\u016f\u017ee na nich tedy b\u00fdt \u017eivot, jeho\u017e objev je teprve p\u0159ed n\u00e1mi?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Zdroj: <a href=\"http:\/\/enigma.rf-hobby.cz\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><em>http:\/\/enigma.rf-hobby.cz <\/em><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V kosmu pravd\u011bpodobn\u011b nejsme sami &#8211; tvrd\u00ed n\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci!<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2687,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8],"tags":[37,29,22],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/189"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=189"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/189\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1860,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/189\/revisions\/1860"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2687"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=189"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=189"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=189"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}