{"id":1941,"date":"2018-11-25T00:00:25","date_gmt":"2018-11-24T23:00:25","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/?p=1941"},"modified":"2024-01-27T02:43:46","modified_gmt":"2024-01-27T01:43:46","slug":"hold-predpotopnim-civilizacim-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2018\/11\/25\/hold-predpotopnim-civilizacim-1\/","title":{"rendered":"Hold p\u0159edpotopn\u00edm civilizac\u00edm (1)"},"content":{"rendered":"

Na pozad\u00ed d\u011bjin t\u00e9to planety je \u010dasov\u00fd \u00fasek jedn\u00e9 lidsk\u00e9 generace pouh\u00e9 m\u017eiknut\u00ed. <\/strong><\/p>\n

Vra\u0165me se na chv\u00edli k d\u00e1vn\u00fdm historick\u00fdm ko\u0159en\u016fm na\u0161\u00ed p\u0159\u00edtomnosti. Skr\u00fdv\u00e1 je sice n\u00e1nos v\u011bkovit\u00e9 minulosti, ale myslitelsk\u00fd d\u016fvtip a tv\u016fr\u010d\u00ed zaujet\u00ed dok\u00e1\u017ee z jejich stop vy\u010d\u00edst podivuhodn\u00e1 poselstv\u00ed.<\/p>\n

P\u0159\u00edboj budoucna<\/strong><\/p>\n

Na nehybn\u00e9 mod\u0159i nebes soupe\u0159\u00ed Slune\u010dn\u00ed pyramida v Teotihuac\u00e1nu d\u00edky podivuhodn\u00e9mu \u00fa\u010dinku perspektivy s horou, na jej\u00edm\u017e pozad\u00ed vyvst\u00e1v\u00e1. Sedmdes\u00e1t metr\u016f vysok\u00e1 a postaven\u00e1 podle p\u0159esn\u00fdch matematick\u00fdch z\u00e1kon\u016f, nevydala je\u0161t\u011b sv\u00e1 tajemstv\u00ed. Vybudovali ji Toltekov\u00e9, Totonakov\u00e9 \u010di Olm\u00e9kov\u00e9?<\/p>\n

A poch\u00e1zely tyto n\u00e1rody z Asie, jak si to mysl\u00ed jedni, nebo to byli – podle tvrzen\u00ed jin\u00fdch – potomci n\u011bjak\u00e9 p\u0159edpotopn\u00ed lidsk\u00e9 rasy?<\/p>\n

Stejn\u011b jako \u0159ada jin\u00fdch historick\u00fdch z\u00e1had z\u016fst\u00e1v\u00e1 i ot\u00e1zka p\u016fvodu prvn\u00edch americk\u00fdch populac\u00ed otev\u0159ena a je st\u00e1le p\u0159edm\u011btem spor\u016f.<\/p>\n

\u201eZhruba p\u0159ed dvan\u00e1czi tis\u00edci lety p\u0159i\u0161li na americk\u00fd kontinent lid\u00e9. Byly to nepochybn\u011b mal\u00e9 skupinky ko\u010dovn\u00edk\u016f, p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00edch Beringovu \u00fa\u017einu, tehdy zamrzlou. A nijak nep\u0159eh\u00e1n\u00edme, \u0159ekneme-li, \u017ee severoamerick\u00fd a jihoamerick\u00e9 kultury byly tak\u0159ka \u00fapln\u011b od\u0159\u00edznuty od ostatn\u00edho sv\u011bta po dobu deseti a\u017e dvaceti tis\u00edc let,\u201c p\u00ed\u0161e Claude L\u00e9vi-Strauss (1) v knize \u201eRasa a d\u011bjiny.\u201c<\/p>\n

Z teori\u00ed os\u00eddlen\u00ed Ameriky je nejroz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed tato. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee zde byl pevninsk\u00fd kontinent, kam pronikli lid\u00e9 mlad\u0161\u00ed doby kamenn\u00e9, vyzbrojeni jen element\u00e1rn\u00ed technikou, ke kter\u00e9 pat\u0159ilo opracov\u00e1v\u00e1n\u00ed pazourku, kost\u00ed a slonoviny. Za dvacet \u010di p\u011btadvacet tis\u00edc let vybudovali v\u0161ak tito primitivov\u00e9, odd\u011blen\u00ed od ostatn\u00edho sv\u011bta oce\u00e1ny, civilizace, kter\u00e9 snesou porovn\u00e1n\u00ed s on\u011bmi civilizacemi Star\u00e9ho sv\u011bta, jejich\u017e d\u011bjiny – pom\u011brn\u011b ned\u00e1vn\u00e9 – za\u010d\u00ednaj\u00ed ve 4. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem Sumery. Jak ale potom vysv\u011btlit podobnost architektury, n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a n\u011bkdy i jazyk\u016f Star\u00e9ho a Nov\u00e9ho sv\u011bta, onu p\u0159\u00edbuznost, je\u017e brzo udivila cestovatele, etnology i d\u011bjepisce?<\/p>\n

Nemus\u00edm ostatn\u011b zach\u00e1zet tak daleko. V\u011bt\u0161ina zn\u00e1m\u00e9ho prehistorick\u00e9ho n\u00e1\u0159ad\u00ed – p\u011bstn\u00ed kl\u00edny, mlaty a hroty k \u0161\u00edp\u016fm – je v podstat\u011b stejn\u00e1 v r\u016fzn\u00fdch zna\u010dn\u011b od sebe vzd\u00e1len\u00fdch oblastech zem\u011bkoule, ani\u017e si dovedeme vysv\u011btlit, jak by jeho tv\u016frci mohli b\u00fdt ve styku.<\/p>\n

Evolucionistick\u00e1 \u0161kola spat\u0159uje v t\u011bchto shod\u00e1ch p\u0159\u00edbuznost vyvolanou t\u00edm, \u017ee na stejnou techniku p\u0159ich\u00e1zeli lid\u00e9 na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech paraleln\u011b a vysv\u011btluje probl\u00e9m vyvolan\u00fd podobnost\u00ed ur\u010dit\u00fdch obecn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch m\u00fdt\u016f obdobn\u00fdm rozvojem skupinov\u00e9 psychologie.<\/p>\n

Dif\u00fazn\u00ed \u0161kola vysv\u011btluje zase tyto jevy \u0161\u00ed\u0159en\u00edm kulturn\u00edch vliv\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

S m\u00fdtem o potop\u011b se shled\u00e1v\u00e1me na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b<\/strong><\/p>\n

V protikladu k t\u011bmto obecn\u011b uzn\u00e1van\u00fdm teori\u00edm dost\u00e1v\u00e1 se k n\u00e1m dnes neobvykl\u00fd pohled na d\u011bjiny ze Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Nevznikly nakonec velk\u00e9 kultury Star\u00e9ho i Nov\u00e9ho sv\u011bta odd\u011blen\u00e9 oce\u00e1ny, je\u017e byly dlouho nep\u0159ekro\u010ditelnou p\u0159ehradou, sou\u010d\u00e1st\u00ed ur\u010dit\u00e9ho spole\u010dn\u00e9ho zdroje, poz\u016fstatk\u016f n\u00e1hle zanikl\u00fdch sv\u011btov\u00fdch civilizac\u00ed?<\/p>\n

Takovou hypot\u00e9zu vyslovil sov\u011btsk\u00fd autor A. Gorbovskij<\/em> (2) a svou p\u0159edmluvou ji poctil doktor historick\u00fdch v\u011bd profesor J. B. Fjodorov<\/em>, nap\u016fl inklinuj\u00edc\u00ed ke skepticismu<\/em> a nap\u016fl podl\u00e9haj\u00edc\u00ed sv\u016fdnosti odv\u00e1\u017en\u00fdch dedukc\u00ed.<\/p>\n

P\u00ed\u0161e:<\/p>\n