{"id":2111,"date":"2019-07-12T00:00:37","date_gmt":"2019-07-11T22:00:37","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/?p=2111"},"modified":"2024-02-04T22:20:42","modified_gmt":"2024-02-04T21:20:42","slug":"zahadne-poselstvi-na-plani-nazca","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2019\/07\/12\/zahadne-poselstvi-na-plani-nazca\/","title":{"rendered":"Z\u00e1hadn\u00e9 poselstv\u00ed na pl\u00e1ni Nazca"},"content":{"rendered":"<p><strong>Ani se nechce v\u011b\u0159it, \u017ee od n\u00e1hodn\u00e9ho objevu gigantick\u00fdch kreseb na peru\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1horn\u00ed planin\u011b Nazca uplynulo u\u017e p\u0159es sedmdes\u00e1t let.<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>A je\u0161t\u011b h\u016f\u0159e se v\u011b\u0159\u00ed tomu, \u017ee za tu dobu jejich v\u00fdzkum nijak v\u00fdrazn\u011bji nepokro\u010dil. Jenom p\u0159ib\u00fdvaj\u00ed dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed otazn\u00edky. Jenom ty linie jsou st\u00e1le stejn\u00e9, dnes jako p\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety. A pokud je nezni\u010d\u00ed sou\u010dasn\u00e1 nemilosrdn\u00e1 civilizace, budou tam i za n\u011bkolik tis\u00edc let, st\u00e1le stejn\u011b z\u00e1hadn\u00e9.<\/p>\n<p>Historie pr\u016fzkumu t\u00e9to naprosto unik\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tky za\u010dala 22. \u010dervna 1941. Historik newyorsk\u00e9 Long Island University, dr. Paul Kosok, p\u00e1tral ve sv\u00e9m jednomotorov\u00e9m letadle po d\u00e1vn\u00fdch inck\u00fdch vodovodech. M\u00edsto vodovodu uvid\u011bl dv\u011b paraleln\u00ed \u010d\u00e1ry, kter\u00e9 ho dovedly k n\u011bjak\u00e9 spir\u00e1le a k dal\u0161\u00edm, dnes u\u017e notoricky zn\u00e1m\u00fdm obrazc\u016fm. O p\u011bt let pozd\u011bji na tuto bizarnost dr. Kosok upozornil n\u011bmeckou geografku a matemati\u010dku Marii Reicheovou (1903-1998). T\u00e9 u\u010darovaly natolik, \u017ee jejich v\u00fdzkumu a mapov\u00e1n\u00ed v\u011bnovala cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot. Jej\u00ed hypot\u00e9za, \u017ee linie jsou astronomicky orientovan\u00e9 a \u017ee mohly slou\u017eit jako kalend\u00e1\u0159, se v\u0161ak nepotvrdila, stejn\u011b jako jin\u00e9 hypot\u00e9zy jin\u00fdch badatel\u016f.<\/p>\n<p>Problematika nazcansk\u00fdch obrazc\u016f je velmi obs\u00e1hl\u00e1 a jen sama o sob\u011b by vydala na n\u011bkolik knih. P\u0159esto se pokus\u00edme stru\u010dn\u011b shrnout to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Na plo\u0161e cca 520 km &amp;#178; je mo\u017en\u00e9 rozli\u0161it \u010dty\u0159i z\u00e1kladn\u00ed druhy grafick\u00fdch d\u011bl &#8211; tzv. pisty, \u00fazk\u00e9 pruhy, geometrick\u00e9 obrazce a vy\u0161kr\u00e1ban\u00e9 kresby. Pisty p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed ranveje, jsou \u0161irok\u00e9 30-110 metr\u016f a dlouh\u00e9 a\u017e 1.400 m. \u00dazk\u00e9 pruhy jsou asi metr \u0161irok\u00e9 a v\u011bt\u0161inou propojen\u00e9 s pistami. T\u00e1hnou se cel\u00e9 dlouh\u00e9 kilometry a nejdel\u0161\u00ed je dlouh\u00fd nejm\u00e9n\u011b 23 km. Zat\u00edm je t\u011bchto \u00fazk\u00fdch pruh\u016f zakresleno asi dva tis\u00edce. Geometrick\u00e9 obrazce p\u0159edstavuj\u00ed spir\u00e1ly, klikat\u00e9 \u010d\u00e1ry (tzv. &#8222;&#8220;kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 sponky&#8220;&#8220;), lichob\u011b\u017en\u00edky, (jeden nap\u0159. o rozm\u011brech 80 x 3.600 m) nebo jin\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vzory. N\u011bkdy se spojuj\u00ed s vy\u0161kr\u00e1ban\u00fdmi kresbami, jindy se t\u00e1hnou p\u0159es pisty, na nich i pod nimi. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed vy\u0161kr\u00e1ban\u00e9 kresby p\u0159edstavuj\u00ed obrazy pt\u00e1k\u016f, legu\u00e1na, velryby, psa, opice, pavouka nebo kv\u011btiny a zat\u00edm jich je zn\u00e1mo 32. Ka\u017ed\u00fd tento obrazec je tvo\u0159en &#8222;&#8220;jedn\u00edm tahem&#8220;&#8220;. a nejv\u011bt\u0161\u00ed z nich, kolib\u0159\u00edk, je dlouh\u00fd kolem 250 metr\u016f. Nejz\u00e1hadn\u011bj\u0161\u00ed kresbou je pavouka identifikovan\u00fd velmi vz\u00e1cn\u00fd amazonsk\u00fd pavouk rodu Ricinulei.<\/p>\n<p>Ve skute\u010dnosti jen n\u011bkolik milimetr\u016f dlouh\u00fd pavou\u010dek je nav\u00edc vykreslen naprosto p\u0159esn\u011b i s rozmno\u017eovac\u00edmi org\u00e1ny na prodlou\u017een\u00e9 prav\u00e9 noze, kter\u00e9 je mo\u017en\u00e9 pozorovat jen pod mikroskopem. Sou\u010d\u00e1st\u00ed lokality jsou tak\u00e9 podzemn\u00ed \u0161toly a chodby pod planinou, tzv. puquios. T\u00e1hnou se a\u017e 20 metr\u016f hluboko pod povrchem a jejich d\u00e9lka se odhaduje na stovky kilometr\u016f. Dodnes v nich te\u010de chladn\u00e1 a \u010dist\u00e1 voda z okoln\u00edch hor. Snad se tedy jednalo n\u011bjak\u00fd vodovodn\u00ed, zavla\u017eovac\u00ed nebo odvod\u0148ovac\u00ed syst\u00e9m.<\/p>\n<p>Krom\u011b v\u00fd\u0161e popsan\u00fdch obrazc\u016f se na okoln\u00edch svaz\u00edch nach\u00e1zej\u00ed dal\u0161\u00ed r\u016fzn\u00e1 vyobrazen\u00ed. Jsou to kresby r\u016fzn\u00fdch zv\u00ed\u0159at i antropomorfn\u00edch postav s helmami, ant\u00e9nami kolem hlavy a drap\u00e1ky m\u00edsto rukou, vysok\u00e9 a\u017e 40 metr\u016f. Jedna z pist je ozdobena (?) stovkami d\u011br o velikosti lidsk\u00e9 postavy, tak\u017ee z v\u00fd\u0161ky vypad\u00e1 jako d\u011brn\u00e1 p\u00e1ska. N\u011bkter\u00e9 pahorky jsou jakoby se\u0159\u00edznuty, na vrcholky jin\u00fdch se t\u00e1hnou vyryt\u00e9 kolejnice. Mnoho dal\u0161\u00edch kreseb a obrazc\u016f na sv\u00e9 objevitele je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1, proto\u017ee zmapov\u00e1na je zat\u00edm pouze asi jedna \u010dtvrtina v\u0161ech existuj\u00edc\u00edch obrazc\u016f.<\/p>\n<p><em style=\"text-align: right;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-2115 size-full\" src=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wp-content\/uploads\/2019\/07\/nazca1.gif\" alt=\"\" width=\"383\" height=\"386\" \/><\/em><\/p>\n<p>Nen\u00ed tedy divu, \u017ee n\u011bco nov\u00e9ho je mo\u017en\u00e9 narazit prakticky p\u0159i ka\u017ed\u00e9m p\u0159eletu nad planinou. Erich von D\u00e4niken, kter\u00fd se zdej\u0161\u00edm obrazc\u016fm v\u011bnuje u\u017e p\u0159es \u010dty\u0159icet let, tak krom\u011b jin\u00e9ho objevil podivn\u00fd obrazec, kter\u00fd ze v\u0161eho nejv\u00edce p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u011bjakou tibetskou mandalu. Celkem je dlouh\u00fd asi t\u0159i a p\u016fl kilometru. A hned o kousek d\u00e1l se nach\u00e1zelo n\u011bco jako \u0161achovnice.<\/p>\n<p>Obraz tak neskute\u010dn\u00fd, \u017ee D\u00e4niken ho nejprve pova\u017eoval jen za optick\u00fd klam. A tak bychom mohli pokra\u010dovat prakticky do nekone\u010dna. Nev\u00edme, jak jsou tyto z\u00e1hadn\u00e9 kresby star\u00e9. Proto\u017ee Nazca pat\u0159\u00ed k v\u016fbec nejsu\u0161\u0161\u00edm oblastem na zem\u011bkouli, mohly se v nezm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b uchovat tis\u00edce let. Pro sv\u00e9 tv\u016frce musely b\u00fdt \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, kdy\u017e na jejich vytvo\u0159en\u00ed vynalo\u017eili takovou n\u00e1mahu. Snad tyto obrazce n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem souvisej\u00ed i s nedalekou obrovskou kresbou trojramenn\u00e9ho sv\u00edcnu v z\u00e1livu Paracas nebo s tam\u011bj\u0161\u00edmi mumiemi s n\u00e1padn\u011b sv\u011btlou plet\u00ed a sv\u011btle hn\u011bd\u00fdmi vlasy. P\u0159es ve\u0161kerou snahu v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch badatel\u016f po n\u00e1s poselstv\u00ed kreseb v Nazce zat\u00edm z\u016fst\u00e1v\u00e1 nerozlu\u0161t\u011bn\u00fdm hlavolamem.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Dr. Jitka Lenkov\u00e1<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Ani se nechce v\u011b\u0159it, \u017ee od n\u00e1hodn\u00e9ho objevu gigantick\u00fdch kreseb na peru\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1horn\u00ed planin\u011b Nazca uplynulo u\u017e p\u0159es sedmdes\u00e1t let.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2856,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,9],"tags":[43,25,24,22],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2111"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2111"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2111\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2548,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2111\/revisions\/2548"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2856"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2111"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2111"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2111"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}