{"id":2632,"date":"2012-10-08T21:44:10","date_gmt":"2012-10-08T19:44:10","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/?p=2632"},"modified":"2024-02-29T00:23:27","modified_gmt":"2024-02-28T23:23:27","slug":"kameny-krve-a-viry","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2012\/10\/08\/kameny-krve-a-viry\/","title":{"rendered":"Kameny krve a v\u00edry"},"content":{"rendered":"

N\u00e1zor na pojedn\u00e1n\u00ed o Malt\u011b, chr\u00e1mech a Cart Ruts v knize Pavla Kroupy<\/strong><\/p>\n

\"foto_1_500\"
foto_1_500<\/figcaption><\/figure>\n

Velice si v\u00e1\u017e\u00edm pana MVDr. Pavla Kroupy, kter\u00e9ho zn\u00e1m osobn\u011b, v\u00e1\u017e\u00edm si jeho p\u00edle, jinak \u0159e\u010deno dov\u00e9st takovou knihu do konce. Pan Kroupa toti\u017e „poru\u0161il“ b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e9 pravidlo, a sice, \u017ee p\u00e1t\u00e1 kniha vznikne ops\u00e1n\u00edm t\u011bch \u010dty\u0159 p\u0159ed t\u00edm. A to ud\u011blal dob\u0159e. Hodnot\u00edm ucelen\u00e9 osobn\u00ed n\u00e1zory na d\u00e1vn\u00e9 d\u011bn\u00ed na z\u00e1klad\u011b v\u0161eobecn\u00fdch poznatk\u016f a materi\u00e1ln\u00edch poz\u016fstatk\u016f p\u0159i osobn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Malty. P\u0159edlo\u017een\u00e9 teorie nejsou bezhlav\u011b opsan\u00e9, jsou vlastn\u00ed. P\u0159es to ale, s v\u011bt\u0161inou p\u0159edlo\u017een\u00fdch tvrzen\u00ed souhlasit nemohu. M\u016fj pohled na probl\u00e9my z\u00e1kladn\u00edch ot\u00e1zek \u2013 jak \u2013 kdo \u2013 kdy, je pon\u011bkud jin\u00fd. To je n\u00e1m\u011btem p\u0159\u00edsp\u011bvku. P\u0159ed lety jsem sepsal a uve\u0159ej\u0148oval, mysl\u00edm docela v\u011bcn\u00e9 pojedn\u00e1n\u00ed o megalitick\u00fdch stavb\u00e1ch a kolej\u00edch na Malt\u011b. Dnes mohu sotva n\u011bco na m\u00fdch teori\u00edch m\u011bnit, mo\u017en\u00e1 mnoh\u00e9 \u00fadaje v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b doplnit\u2026 (Malta a \u00favahy nad omyly 2 \u2013 dopln\u011bn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed)<\/p>\n

Maltsk\u00e9 megalitick\u00e9 stavby Jsou jedine\u010dn\u00e9, osobit\u00e9 vzhledem k okol\u00ed sv\u011bta. Ignoruj\u00ed anglick\u00e9 megalitick\u00e9 zvyklosti, breta\u0148sk\u00e9 kamenn\u00e9 divy, egyptsk\u00e9 a dal\u0161\u00ed zrovna tak. P\u00e1r „ned\u016fle\u017eit\u00fdch mali\u010dkost\u00ed“ by bylo pot\u0159eba je\u0161t\u011b zjistit. O to se pokou\u0161ely des\u00edtky a des\u00edtky badatel\u016f. P\u0159\u00edkladn\u011b kdo a k \u010demu je pot\u0159eboval tyto stavby a hlavn\u011b kdy byly postaveny? A tady selh\u00e1vaj\u00ed na\u0161e znalosti. Nen\u00ed divu, \u017ee byly vyprodukov\u00e1ny des\u00edtky teori\u00ed, m\u00e9n\u011b \u010di v\u00edce pravd\u011bpodobn\u00fdch. V \u00favodu si autor neodpustil \u00fasm\u011bvnou teorii o vyk\u0159i\u010den\u00fdch ve\u0159ejn\u00fdch domech, p\u0159ednesenou celkem odv\u00e1\u017en\u00fdm pr\u016fvodcem v chr\u00e1mu. Smeteno se stolu…ale pro\u010d vlastn\u011b, pro\u010d ne? V\u0161e dedukujeme na z\u00e1klad\u011b na\u0161ich technick\u00fdch znalost\u00ed a pokud ty selh\u00e1vaj\u00ed, nastupuje duchovn\u00ed pohled ovlivn\u011bn stupn\u011bm a sm\u011brem moment\u00e1ln\u00ed v\u00edry. Kdy\u017e jsem se j\u00e1 p\u0159imotal v Ggantii<\/em> kdysi ke skupin\u011b archeolog\u016f, kterou prov\u00e1zel jak\u00fdsi m\u00edstn\u00ed vedouc\u00ed vykop\u00e1vek, vyslechl jsem obs\u00e1hl\u00e9 st\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed na ur\u010dov\u00e1n\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed, a sice, pokud se kope a n\u011bco se najde, posunuje to st\u00e1\u0159\u00ed chr\u00e1m\u016f neust\u00e1le dozadu. A to je ten probl\u00e9m. P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem znal za\u010d\u00e1tky autorov\u00fdch p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fdch teori\u00ed o \u00fa\u010delu chr\u00e1m\u016f jako jatka. Tento jako jedine\u010dn\u00fd \u00fa\u010del megalitick\u00fdch staveb se v knize ji\u017e \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b d\u011bl\u00ed na ritu\u00e1ln\u00ed mo\u017enost, ob\u011btn\u00ed por\u00e1\u017een\u00ed zv\u00ed\u0159at. Tato \u010dinnost podle mne je na z\u00e1klad\u011b obecn\u00fdch zvyklost\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch vcelku p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed. Autor popisuje chov dobytka celkem p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b a kv\u011btnat\u011b. D\u011bl\u00e1 to dojem, jak\u00e9si vysoce organizovan\u00e9 dru\u017estevn\u00ed v\u00fdroby, co\u017e podle mne postr\u00e1d\u00e1 smysl. Aby mocn\u00ed a vl\u00e1dnouc\u00ed opl\u00fdvali soucitem, lidsky a s l\u00e1skou k bli\u017en\u00edmu, jinak tedy chud\u00fdm poddan\u00fdm, zaji\u0161\u0165ovali jim j\u00eddlo a pr\u00e1ci? To jsou opravdu velkorys\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 nem\u011bly m\u00edsto v \u017e\u00e1dn\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch. Velkov\u00fdroba masa – pro koho? V\u011bt\u0161ina lid\u00ed patrn\u011b \u017eila z mo\u0159e, jednotlivci si chovali, tak jako do dnes dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata v mal\u00e9m, jak kdo mohl, por\u00e1\u017eelo se zrovna tak jak kdo pot\u0159eboval a to z\u0159ejm\u011b hned za chalupou, co\u017e bylo praktick\u00e9. V\u0161e je t\u0159eba vid\u011bt v\u0161e co nejjednodu\u0161eji. Zrovna tak bylo praktick\u00e9 vyu\u017e\u00edt pro jak\u00fdkoliv skot trochu t\u011bch zbytk\u016f zelen\u011b v nejbli\u017e\u0161\u00edm okol\u00ed. Malta byla mo\u017en\u00e1 v r\u016fzn\u00fdch obdob\u00edch nepatrn\u011b v\u00edc zelen\u00e1 a to bylo v\u0161e. P\u0159esv\u011bd\u010dovat o rozs\u00e1hl\u00e9m obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed ploch nem\u00e1 opodstatn\u011bn\u00ed, Malta byla kamenn\u00e1 tenkr\u00e1t a je do dnes. Autor celkem opr\u00e1vn\u011bn\u011b zpochyb\u0148uje v souvislosti s Cartruts pan\u00ed Dr. Sagan. Tato „badatelka“ tak\u00e9 ov\u0161em ohniv\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161ela l\u00e9ta o Malt\u011b, jako o zelen\u00e9m r\u00e1ji. Kde tyto pochybn\u00e9 znalosti vzala, se nev\u00ed. Cel\u00e1 Malta m\u011bla m\u00edt kdysi minim\u00e1ln\u011b metr ornice, pak p\u0159i\u0161ly de\u0161t\u011b a v\u0161e spl\u00e1chly do mo\u0159e a z\u016fstala sk\u00e1la. Ale kde a z \u010deho se tam jaksi n\u00e1hodou vzal ten metr hl\u00edny zapom\u011bla geolo\u017eka vyp\u00e1trat. \u010cili – sk\u00e1ly a kamen\u00ed a to nehovo\u0159\u00ed pro velkov\u00fdrobu masa.<\/p>\n

Rozporuplnou skute\u010dnost\u00ed je stavba, naprosto nepraktick\u00e1, nepohodln\u00e1. Autor ji vid\u00ed jako v\u00fdhodu, ale to tak nebude. Dovede si n\u011bkdo p\u0159edstavit tyto celkem mal\u00e9 prostory snad je\u0161t\u011b zast\u0159e\u0161en\u00e9, se schody, pr\u016flezy, bez oken, bez dostatku vody? Je popsan\u00e1 sice mo\u017enost p\u0159\u00edvodu vody, d\u0159ev\u011bn\u00e9 potrub\u00ed…ale to jsou jen op\u011bt dohady. Jak\u00fdsi mal\u00fd pot\u016f\u010dek v kter\u00e9m jednou voda byla pak zase ne. Na Malt\u011b byla o vodu nouze z\u0159ejm\u011b v\u017edycky a ta trv\u00e1 dodnes. A te\u010f tam por\u00e1\u017e\u00edte zv\u011b\u0159…v\u0161e se celkem rychle za\u0161pin\u00ed, ka\u017ed\u00fd roh a sp\u00e1ra zalepen\u00e1, v\u0161ude zbytky krve a masa, po p\u00e1r t\u00fddnech v\u0161e hnije a z kr\u00e1sn\u00fdch, n\u00e1kladn\u011b postaven\u00fdch prostor je d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji zdravotn\u011b nebezpe\u010dn\u00e1, smrdut\u00e1 kobka…Autor z\u0159ejm\u011b opom\u011bl skute\u010dnost, \u017ee jatka pot\u0159ebuj\u00ed extr\u00e9mn\u00ed mno\u017estv\u00ed vody na udr\u017eov\u00e1n\u00ed \u010distoty. A v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee cel\u00e1 stavba je z por\u00e9zn\u00edch sav\u00fdch stavebn\u00edch kamen\u016f, v\u010detn\u011b podlah, by bylo teoreticky pot\u0159eba n\u011bkolika n\u00e1sobn\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody…no a potom kanalizace – kde je?… Ne, ne… jak pro koho, ale pro m\u011b tudy cesta logicky nevede.<\/p>\n

Hladina mo\u0159e – datov\u00e1n\u00ed staveb<\/strong><\/p>\n

St\u00e1\u0159\u00ed megalitick\u00fdch staveb je ten nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m. V\u0161e jsou jen odhady, dohady, nikdo nev\u00ed nic. Odborn\u00edci datuj\u00ed vznik ka\u017ed\u00e9 kamen\u00e9 stavby podle vykop\u00e1vek do ur\u010dit\u00e9ho obdob\u00ed v minulosti, v rozp\u011bt\u00ed p\u0159. 200 a\u017e 800 let. Co se m\u016f\u017ee ud\u00e1t p\u0159. za 500 let – jak se mohla zm\u011bnit spole\u010dnost a kultura! Bohu\u017eel, nem\u016f\u017eeme pot\u0159eby a zp\u016fsob \u017eivota tenkr\u00e1t, zjistit. Tak se jen dohadujeme. Podle n\u011bkolika historik\u016f je opr\u00e1vn\u011bn\u00fd p\u0159edpoklad o tis\u00edce let trvaj\u00edc\u00edm matriarch\u00e1tu, co\u017e naru\u0161uje v\u017eitou logiku a komplikuje v\u0161e. Zmi\u0148ovan\u00fd archeolog v chr\u00e1mu Ggantia, prohl\u00e1sil, \u017ee stavba nen\u00ed podle n\u011bj 6 tis. let star\u00e1, ale 10, a \u017ee se bude muset v\u0161e jednou p\u0159epsat.<\/p>\n

Ji\u017e jednou jsem zve\u0159ej\u0148oval my\u0161lenky (ZAZ) jak to ve skute\u010dnosti podle mne v\u0161eobecn\u011b prob\u00edh\u00e1. Pokud chceme doc\u00edlit n\u011bjak\u00e9ho konce – z\u00e1v\u011bru p\u0159i badatelsk\u00e9 \u010dinnosti, jinak okol\u00ed \u0159\u00edci s kone\u010dnou platnost\u00ed \u2013 tak to bylo! mus\u00edme cht\u011b necht\u011b na sv\u00e9 cest\u011b d\u00edl\u010d\u00ed probl\u00e9my – mali\u010dkosti, kter\u00e9 by bortily a proti\u0159e\u010dily na\u0161\u00ed teorii, jednodu\u0161e nevid\u011bt – nebrat v \u00favahu. Nedostali bychom se nikdy ke konci. Je to obecn\u00fd jev, kter\u00fd postihl i tuto knihu. Postihl v\u0161echny badatele a v d\u016fsledku cel\u00e9 skupiny. Pan Temistoteles Zammit byl ve sv\u00fdch odborn\u00fdch v\u00fdroc\u00edch pom\u011brn\u011b zdr\u017eenliv\u00fd a taktick\u00fd a proto se dostal pom\u011brn\u011b daleko. Odborn\u00edci typu p. Bonanzo a dal\u0161\u00ed, nevid\u011bli p\u0159i vlastn\u00edch, r\u00e1doby v\u00fdsledc\u00edch, polovinu podstatn\u00fdch skute\u010dnost\u00ed. Ale o co se m\u00e1me vlastn\u011b op\u0159\u00edt? Pokud budeme p\u0159ihl\u00ed\u017eet na st\u00e1\u0159\u00ed a utv\u00e1\u0159en\u00ed st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 Malty, budeme nar\u00e1\u017eet neust\u00e1le na nesrovnalosti. Existuje n\u011bkolik model\u016f v\u00fdvoje st\u0159edomo\u0159\u00ed. Na z\u00e1klad\u011b jedn\u00e9 studie byla v\u00fd\u0161ka poklesl\u00e9 hladiny mo\u0159e asi takto: 3 tis. p\u0159.n.l. byl rozd\u00edl oproti dne\u0161ku asi 3,5 m, 5 tis. p\u0159.n.l. asi 7 m, 7 tis. p\u0159.n. l. to m\u011blo b\u00fdt 15 m, \u00fadaj, kter\u00fd je zmi\u0148ov\u00e1n v na\u0161\u00ed knize. V roce 13 tis. p\u0159.n.l. to m\u011blo b\u00fdt mezi 80 a 90 metry. A te\u010f se pt\u00e1m, jak to bylo s hladinou… Lidsk\u00e1 \u010dinnost byla zji\u0161t\u011bna zat\u00edm min. v hloubce 20 m, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 n\u011bjak\u00fdm 8 tis. p\u0159.n.l. Rozd\u00edl by byl teoreticky za 10 000 let 270 m. To se n\u011bkdo musel spl\u00e9st? Tak to mohlo n\u011bjak b\u00fdt, p\u0159ipust\u00edme. Ale jak se to v\u0161e srovn\u00e1v\u00e1…? Kolem 8 tis. p\u0159.n.l. n\u011bkdo poj\u00ed\u017ed\u011bl 20m pod dne\u0161n\u00ed hladinou ale z\u00e1rove\u0148 taky otisknul ty stejn\u00e9 stopy do koralinov\u00fdch sediment\u016f na Dingl\u00ed Clipp ve v\u00fd\u0161ce 250 m n.m. Jak je to tedy?<\/p>\n

Tato plo\u0161ina v t\u00e9to v\u00fd\u0161ce musela b\u00fdt ale n\u011bkdy tak\u00e9 pod vodou a to patrn\u011b del\u0161\u00ed \u010das, podle dostate\u010dn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed zdom\u00e1cn\u011bl\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f v posledn\u00ed vrstv\u011b. Kdy to tedy mohlo b\u00fdt? N\u011bkdo m\u016f\u017ee nam\u00edtnout, v Alp\u00e1ch jsou k nalezen\u00ed mo\u0159sk\u00e9 poz\u016fstatky v 2000 tis. metrech a i v\u00fd\u0161, tam muselo b\u00fdt taky n\u011bkdy mo\u0159e. Samoz\u0159ejm\u011b, ale to je ten rozd\u00edl, on\u011bch p\u00e1r milion\u016f let mezi v\u00e1pencem a kalcitov\u00fdm sedimentem \u2013 tufem.<\/p>\n

Na\u0161e kniha tento probl\u00e9m ne\u0159e\u0161ila, ani jsem to popravd\u011b nemohl o\u010dek\u00e1val. V t\u00e9to souvislosti si m\u016f\u017eeme v\u0161imnout kolej\u00ed. U sr\u00e1z\u016f Dingl\u00ed jsou oti\u0161t\u011bny stopy, je n\u011bkolik m\u00edst, kde m\u00ed\u0159\u00ed jednodu\u0161e do pr\u00e1zdna, n\u011bkam do vzduchu \u2013 do mo\u0159e. Za prv\u00e9, koleje jsou oti\u0161t\u011bny v povrchov\u00e9, \u010dist\u00e9 vrstv\u011b sedimentu nad poz\u016fstatky \u017eivo\u010dich\u016f, co\u017e vypov\u00edd\u00e1, \u017ee posledn\u00ed vrstva, kter\u00e1 byla p\u0159ed t\u00edm pod hladinou, byla p\u0159elita \u010derstv\u00fdm n\u00e1nosem tufu a u\u017e se z\u0159ejm\u011b pod vodu nedostala. Za druh\u00e9, koleje byly vytvo\u0159eny tehdy, kdy\u017e u dne\u0161n\u00edho Dingl\u00ed-Clipp \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fatesy nebyly a mo\u0159e bylo odhadem o p\u00e1r km d\u00e1le. Pak se mohl ud\u00e1t sesuv \u010dasti pevniny a to ne zanedbateln\u00fd, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m o \u0161\u00ed\u0159ce (pob\u0159e\u017e\u00ed) ur\u010dit\u011b 15km, d\u00e9lky (k pob\u0159e\u017e\u00ed) tak\u00e9 n\u011bkolika km. Masiv mohl m\u00edt n\u011bkolik stovek metr\u016f na v\u00fd\u0161ku. Takov\u00e9 mno\u017estv\u00ed horniny muselo zp\u016fsobit stra\u0161liv\u00e9 tsunami, kter\u00e9 mohly doj\u00edt a\u017e na africk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed. Mo\u017en\u00e1 umocn\u011bn\u00e9 a vyvolan\u00e9 zem\u011bt\u0159esen\u00edm.<\/p>\n

Poz\u016fstatek t\u00e9to \u010dinnosti m\u016f\u017ee b\u00fdt ostrov Filfla, dokonce tato pevnina m\u016f\u017ee b\u00fdt posunutou bezprost\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed Dingl\u00ed Clipp dnes. Neudivilo by mne, kdyby se na t\u00e9to plo\u0161in\u011b zjistily i koleje. Googlearth ukazuje jak\u00e9si schody a stavebn\u00ed prvky, av\u0161ak sn\u00edmky jsou neostr\u00e9 a nejsou kolm\u00e9. Tato stavebn\u00ed \u010dinnost m\u016f\u017ee b\u00fdt pochopiteln\u011b i z ned\u00e1vn\u00e9 doby. O t\u00e9to p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrof\u011b ale nehovo\u0159\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1znamy z d\u011bjin… Poz\u016fstatky p\u0159. kolej\u00ed, mohou spo\u010d\u00edvat snadno v hloubce, nav\u017edy poh\u0159beny. Kdy to mohlo b\u00fdt? Opravdu dalekos\u00e1hl\u00fd probl\u00e9m.<\/p>\n

Koleje a chr\u00e1my, nejv\u00edc diskutovan\u00e1 ot\u00e1zka. Souvis\u00ed spolu? Byly p\u0159epravov\u00e1ny stavebn\u00ed kameny? Autor zde zvolil teorii \u201eano\u201c a tuto d\u016fkladn\u011b popsal. Bohu\u017eel n\u011bkolik my\u0161lenek a skute\u010dnost\u00ed si doslova proti\u0159e\u010d\u00ed. Na stran\u011b 159 je zm\u00ednka o v\u00fdstavb\u011b t\u0159iceti chr\u00e1m\u016f b\u011bhem n\u011bkolika stalet\u00ed. Z\u0159ejm\u011b je to chyba, jedn\u00e1 se asi o tis\u00edcilet\u00ed, a to patrn\u011b kolem \u010dty\u0159, plus m\u00ednus tis\u00edc! Na za\u010d\u00e1tku kapitoly autor nazna\u010duje my\u0161lenku o identick\u00e9m vozov\u00e9m parku, star\u00e9ho 5 tis let.<\/p>\n

Dovede si n\u011bkdo p\u0159edstavit jak se pou\u017e\u00edv\u00e1 po tis\u00edce let naprosto stejn\u00e1 technologie? Naprosto stejn\u00e9 kulat\u00e9 kmeny se z\u00e1\u0159ezy p\u0159esn\u011b na cm? Kde se to v\u016fbec pohybujeme, v jak\u00fdch spekulac\u00edch? St\u0159\u00eddaly se doslova civilizace, panovn\u00edci, kdo to mohl na\u0159\u00eddit \u2013 pou\u017e\u00edvejte p\u0159esn\u011b 143 cm! Patentov\u00fd \u00fa\u0159ad \u010di kdo? Stavba chr\u00e1mu mohla trvat p\u0159\u00edkladn\u011b deset let, podle mne sp\u00ed\u0161e m\u00e9n\u011b jak polovinu. Dal\u0161\u00ed chr\u00e1m se stav\u011bl za 500 let, tak\u017ee v\u0161e se ulo\u017eilo a za p\u011bt set let se v\u0161e vyzvedlo ze skladu, opr\u00e1\u0161ilo a za\u010dalo se jinde? \u010clov\u011bk mus\u00ed m\u00edt opravdu hodn\u011b fantazie.<\/p>\n

Autor m\u00e1 pevnou vizi o vlisovan\u00fdch tr\u00e1mc\u00edch jako kolejnice a kulatin se z\u00e1\u0159ezy. Jedna souvislost u toho nen\u00ed ale domy\u0161lena! D\u0159evo. Sice se mluv\u00ed o Libanonsk\u00e9m cedru a dal\u0161\u00edm. Kmenov\u00e1 spole\u010dnost primitivn\u00edch lid\u00ed by musela po tis\u00edcilet\u00ed opl\u00fdvat zlatem, m\u00edt opravdu rozvinutou pr\u016fmyslovou v\u00fdrobu aby mohla bez probl\u00e9m\u016f financovat dopravu a koupi d\u0159eva. Cel\u00e1 Malta byla a je chud\u00e1 do dnes, jak bylo \u0159e\u010deno \u2013 sk\u00e1ly a k\u00e1men. Tady je n\u011bjak\u00fd lehkomysln\u00fd nepom\u011br. Kulatin a dal\u0161\u00edch profil\u016f musely b\u00fdt stovky a stovky kub\u00edk\u016f, kolej\u00ed je na tis\u00edce km, v\u0161echny ty v\u00fdhybky, d\u0159evo na zat\u00e1\u010dky, prohlubeniny, \u0161irok\u00e9 koleje, \u00fazk\u00e9, v\u0161e vypl\u0148ovan\u00e9 p\u0159esn\u011b opracovan\u00fdm d\u0159evem\u2026asi nutn\u00e1 manfakturn\u00ed strojov\u00e1 v\u00fdroba.<\/p>\n

Teorie vlisovan\u00fdch d\u0159ev\u011bn\u00fdch profil\u016f m\u00e1 podle mne dal\u0161\u00ed velkou trhlinu. Tedy nepochybuji, \u017ee autor Cart ruts vid\u011bl, ale nedovedu si p\u0159edstavit, \u017ee je posuzoval kriticky a porovn\u00e1val vcelku. Tvrd\u00ed, \u017ee v d\u016fsledku po\u010das\u00ed maj\u00ed koleje u\u017e jin\u00fd, obrou\u0161en\u00fd tvar. Samoz\u0159ejm\u011b plno profil\u016f je poni\u010den\u00fdch, ale mno\u017estv\u00ed stop je naprosto zachoval\u00fdch, a tyto profily jsou v\u0161ude stejn\u00e9, odvozen\u00e9 z jednoho tvaru kola, n\u011bkter\u00e9 jsou zachoval\u00e9 tak jako by byly z ned\u00e1vna. Tvrd\u00edm, \u017ee se d\u00e1 pom\u011brn\u011b snadno vypozorovat, kolikr\u00e1t byla stopa projeta. \u017de autor vid\u011bl koleje asi ve sp\u011bchu, mluv\u00ed pozn\u00e1mka \u201edal\u0161\u00ed velk\u00e1 plocha maltsk\u00fdch kolej\u00ed je u m\u011bste\u010dka San Gwann. Sorry, ale to je jedna z nejmen\u0161\u00edch ploch. A zrovna tam je kr\u00e1sn\u00e9 m\u00edsto snad 5×8 m, kter\u00e9 popisuji v m\u00fdch d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch pojedn\u00e1n\u00edch a v webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch. Prohlube\u0148 – mo\u010d\u00e1l s k\u0159i\u017eovatkou hlubok\u00fdch kolej\u00ed, kter\u00e9 by m\u011bly b\u00fdt podle autora vypl\u0148ov\u00e1ny d\u0159evem? To se n\u011bjak p\u0159\u00ed\u010d\u00ed\u2026pro\u010d by to kdo d\u011blal? Jenom tady by byla pot\u0159eba hromada d\u0159eva a pr\u00e1ce. Pro\u010d nezvolil ten n\u011bkdo cestu o 5 metr\u016f vedle?<\/p>\n

Podstatn\u00e1 informace – sp\u00ed\u0161e detail, autorovi unikl, a sice, kde nalezl a zdokumentoval, kdekoli na Malt\u011b a Gozu alespo\u0148 jedno jedin\u00e9 m\u00edsto \u2013 i jenom p\u00e1r centimetr\u016f s minim\u00e1ln\u00edm n\u00e1znakem napojov\u00e1n\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fdch kolejnic? Pokud vytla\u010dily d\u0159ev\u011bn\u00e9 tr\u00e1mce tak hlubok\u00e9 stopy, vytla\u010dily by i napojov\u00e1n\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b v zat\u00e1\u010dk\u00e1ch. Znateln\u00e9 spoje by musely b\u00fdt sp\u00ed\u0161e pravidlem. Dnes by k nalezen\u00ed musely b\u00fdt stovky, sp\u00ed\u0161e tis\u00edce spoj\u016f.<\/p>\n

Ale to tak nen\u00ed. Pardon, na sv\u00fdch \u0161esti n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch Malty jsem podrobn\u011b zkoumal kilometry kolej\u00ed ve v\u0161ech koutech ostrov\u016f\u2026<\/p>\n

P\u0159epravovaly povozy kameny k chr\u00e1m\u016fm?<\/strong><\/p>\n

Carbon\u00e1t – Calcit – V\u00e1penec.<\/p>\n

Autor se vyjad\u0159uje, jak v souvislosti s megality tak i s kolejemi, o podlo\u017e\u00ed z v\u00e1pence a o v\u00e1pencov\u00fdch stavebn\u00edch kamenech. Podle mne je to nespr\u00e1vn\u00e9, zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed pojmenov\u00e1n\u00ed. Na Malt\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00e1penec nen\u00ed. V\u0161e bez v\u00fdjimky je kalcitov\u00fd sediment, jinak kalcitov\u00fd tuf. Kalcit (Calcit) nen\u00ed vyv\u0159elinov\u00e9ho p\u016fvodu. V\u00e1penec je stejn\u011b jako kalcit druh karbon\u00e1tu, kalcit je mlad\u00fd druh, tedy mezi nimi le\u017e\u00ed odhadem n\u011bjak\u00e9 ty miliony let. Kalcitov\u00e9 n\u00e1nosy – vrstvy na Malt\u011b, poch\u00e1zej\u00ed ze sope\u010dn\u00e9 aktivity, podmo\u0159sk\u00e9 nebo pevninsk\u00e9. Je to ov\u0161em jen vedlej\u0161\u00ed produkt. Vrstvy jsou bez, nebo v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b obohaceny koralinov\u00fdmi poz\u016fstatky, v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b ztvrdl\u00e9.<\/p>\n

Na stran\u011b 158 \u2013 obr. je hezk\u00fd grafick\u00fd pokus o ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed p\u0159edstav. Ale mohlo to takhle b\u00fdt? Kameny, kter\u00e9 jsou vyobrazeny maj\u00ed odhadem 6x 2,5x 1metr. Takov\u00e9 stavebn\u00ed d\u00edlce p\u0159epravov\u00e1ny nebyly. D\u016fvod je z\u0159ejm\u00fd. Takov\u00e9 vyobrazen\u00e9 kusy byly vylo\u017een\u011b nepevn\u00e9, k\u0159ehk\u00e9, jak\u00e1koli nerovnost, ot\u0159esy, zat\u00e1\u010dky na p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdch v\u00e1lc\u00edch by musely ud\u011blat po p\u00e1r des\u00edtk\u00e1ch metr\u016f z balvanu \u0161rot. Dnes se ne\u0159e\u017eou b\u011b\u017en\u011b del\u0161\u00ed kusy jak 1,5 metru, v\u00ed se pro\u010d.<\/p>\n

Pokud to byla ev. pouze horn\u00ed ztvrdl\u00e1 vrstva, byla necelistv\u00e1 a k\u0159ehk\u00e1 zrovna tak. Kdy\u017e budeme st\u0159\u00edzliv\u011b po\u010d\u00edtat na stavb\u011b, tak kamen\u016f takov\u00e9to velikosti byly na jak\u00fdkoliv chr\u00e1m zapot\u0159eb\u00ed pouze omezen\u00e9 po\u010dty. Je patrn\u00e9, \u017ee ty nejv\u011bt\u0161\u00ed v ka\u017ed\u00e9m chr\u00e1mu jsou naprosto r\u016fzn\u00e9ho tvaru i velikosti. Mysl\u00edm, \u017ee byly logicky vylamov\u00e1ny i vzty\u010dov\u00e1ny na m\u00edst\u011b, p\u0159ites\u00e1ny a pokud u\u017e nebyly po ruce dal\u0161\u00ed, tak se postupovalo d\u00e1l a d\u00e1l a vylamovaly se men\u0161\u00ed. Pro\u010d dopravovat z mnoha kilometrov\u00e9 vzd\u00e1lenosti, kdy\u017e je k\u00e1men po ruce? Pou\u017e\u00edvalo se to co bylo moment\u00e1ln\u011b k dispozici. Autor popisuje v knize katastrofick\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 o dob\u00fdv\u00e1n\u00ed kamene a v tom d\u016fsledku p\u0159emis\u0165ov\u00e1n\u00ed poloviny ostrova. Pro\u010d to? Pro chr\u00e1m posta\u010doval materi\u00e1l ze vzd\u00e1lenost n\u011bkolika stovek metr\u016f kolem. Pro pohodln\u011bj\u0161\u00ed a bezpe\u010dn\u00e9 usazov\u00e1n\u00ed kamen\u00e9ho zdiva se musela cel\u00e1 plocha stavby tak jako tak vyl\u00e1mat, aby se dostali stavebn\u00edci na m\u011bkk\u00e9 podlo\u017e\u00ed. Plocha p\u0159. 150x150m musela d\u00e1t sama o sob\u011b, podle m\u00e9ho odhadu minim\u00e1ln\u011b t\u0159etinu stavebn\u00edho materi\u00e1lu.<\/p>\n

Na stran\u011b 162 je p\u0159ips\u00e1no u fotografie Hagar Qim, \u017ee je to jedno z m\u00edst kter\u00e9 dokladuje prav\u00fd \u00fa\u010del kolej\u00ed. To nen\u00ed ov\u0161em relevantn\u00ed \u00favaha\u2026Mysl\u00edm, \u017ee opak je pravdou. Kolej\u00ed je nespo\u010det po cel\u00e9m \u00fazem\u00ed a pokud by to byl poz\u016fstatek v\u00fdstavby chr\u00e1m\u016f, m\u011bly by se tam logicky sm\u011b\u0159ovat u\u017e z d\u00e1lky a kolem stavby se koncentrovat. A to pr\u00e1v\u011b tak nen\u00ed. K \u017e\u00e1dn\u00e9mu chr\u00e1mu se koleje nesb\u00edhaj\u00ed, okol\u00ed je \u010dist\u00e9. Bohu\u017eel, patrn\u011b i kolej kter\u00e1 je popisov\u00e1na, co b\u011b\u017e\u00ed a\u017e ke kiosku v chr\u00e1mu H.Q. je omyl. Pokud mluv\u00edm o t\u00e9 sam\u00e9 popisovan\u00e9 stop\u011b (patrn\u011b ano), tak ta m\u00e1 p\u0159i podrobn\u011bj\u0161\u00edm prozkoum\u00e1n\u00ed jin\u00fd rozchod a co v\u00edc, znateln\u00fd otisk profilu pneumatiky. \u010cili p\u0159i stavebn\u00edch \u00faprav\u00e1ch posledn\u00edch let rozjezdil n\u011bkdo p\u0159i de\u0161ti ter\u00e9n.<\/p>\n

Koleje byly vytvo\u0159eny \u2013 zanech\u00e1ny v d\u016fsledku n\u011bjak\u00e9 \u010dinnosti. Autor zmi\u0148uje v\u00fdrok A. C. Clarka, kter\u00fd m\u011bl prohl\u00e1sit, \u017ee jsou to startovac\u00ed dr\u00e1hy mimozem\u0161\u0165an\u016f\u2026to snad ale ne! A. C. Clark \u0159ekl pouze, \u017ee stopy na Dingli Clipp bud\u00ed dojem, jako by se zde jednalo o n\u011bjak\u00e1 letadla, ale \u017ee tak to samoz\u0159ejm\u011b nen\u00ed…Ani D\u00e4niken takhle neuva\u017eoval. My\u0161lenek o mo\u017en\u00e9 \u010dinnosti bylo vysloveno v\u00edc. Od sb\u011bru nerost\u016f, p\u0159evoz potravin, zavla\u017eovac\u00ed syst\u00e9m atd. Zmi\u0148ovan\u00e9 pan\u00ed Dr. Sagan, jej\u00ed\u017e \u00fasm\u011bvn\u00e9 teorie jsou zpochyb\u0148ov\u00e1ny i odborn\u00edky, mus\u00edm p\u0159i\u010d\u00edst jeden jej\u00ed v\u00fdrok jako smyslupln\u00fd a to, \u017ee se na chr\u00e1my p\u0159iv\u00e1\u017eely kameny jinak.<\/p>\n

Autor pohrdav\u011b zpochyb\u0148uje teorie o vozidlech s vlastn\u00edm pohonem a tyto mo\u017enosti p\u0159esouv\u00e1 do sci-fi. Tyto a podobn\u00e9 teorie maj\u00ed stejn\u00e9 m\u00edsto mezi ostatn\u00edmi. Pro mne je jedno jist\u00e9. Koleje byly vyti\u0161t\u011bny do m\u011bkk\u00e9ho podlo\u017e\u00ed a ten n\u011bkdo nezanechal po sob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed poz\u016fstatky \u010dinnosti. Nemus\u00edme toho n\u011bkoho bezpodm\u00edne\u010dn\u011b naz\u00fdvat mimozem\u0161\u0165anem. Podle mne by nebylo od v\u011bci, posoudit a popsat p\u0159. koleje na Dingl\u00ed zodpov\u011bdn\u011b a vcelku, \u010dili sm\u011bry kolej\u00ed, v\u00fd\u0161ky ter\u00e9nu, odkud kam, p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 lomy atd. Z\u00e1v\u011bry by byly mo\u017en\u00e1 jin\u00e9.
\nKa\u017edop\u00e1dn\u011b d\u011bkuji panu Dr. Kroupovi za hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b ale za p\u0159ehledn\u00e9 a vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed kapitoly o megalitick\u00fdch poz\u016fstatc\u00edch v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n

S pozdravem<\/p>\n

Cihla, V.,\u00a0Rakousko<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

N\u00e1zor na pojedn\u00e1n\u00ed o Malt\u011b, chr\u00e1mech a Cart Ruts v knize Pavla Kroupy<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2681,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7,9],"tags":[25,35,21],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2632"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2632"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2632\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2926,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2632\/revisions\/2926"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2681"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2632"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2632"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2632"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}