{"id":3132,"date":"2012-06-13T00:59:30","date_gmt":"2012-06-12T22:59:30","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/?p=3132"},"modified":"2024-04-17T19:03:15","modified_gmt":"2024-04-17T17:03:15","slug":"o-menhirech-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2012\/06\/13\/o-menhirech-1\/","title":{"rendered":"O menhirech (1)"},"content":{"rendered":"

Kde se vzaly kameny, kter\u00e9 v\u00edd\u00e1me v pol\u00edch a les\u00edch po cel\u00e9 Evrop\u011b?<\/strong><\/p>\n

Kdo je postavil a pro\u010d? M\u00e1me po\u0159\u00e1d mnoho ot\u00e1zek, a jakmile na n\u011bco p\u0159ijdeme, vyno\u0159\u00ed se p\u0159ed n\u00e1mi jin\u00e9. Nejpal\u010div\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zku, kterou m\u00e1me, je st\u00e1\u0159\u00ed a \u00fa\u010del. Na tomto poli je mnoho dohad\u016f – jednou uzn\u00e1van\u00e9, jindy zase zavrhovan\u00e9, podle toho, jak se roz\u0161i\u0159uje nebo zu\u017euje n\u00e1\u0161 pohled na v\u011bc.<\/p>\n

O kamenech byly ji\u017e pops\u00e1ny stohy pap\u00edru, proto si budeme v\u0161\u00edmat p\u0159edev\u0161\u00edm n\u00e1padn\u00fdch znak\u016f, kter\u00e9 n\u00e1m pomohou u\u010dinit alespo\u0148 jejich p\u0159ibli\u017en\u00e9 \u010dasov\u00e9 za\u0159azen\u00ed.<\/p>\n

B\u011b\u017en\u00fd p\u0159ehled hovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee tyto stavby nespadaj\u00ed do star\u0161\u00edho obdob\u00ed ne\u017e 3. a 4. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n.l. a dokonal\u00e9 megalitick\u00e9 sestavy nem\u011bly \u0161anci p\u0159ekonat hranici 2. tis\u00edcilet\u00ed. Jak\u00e9koli vy\u0161\u0161\u00ed datum se zd\u00e1lo b\u00fdt pouhou spekulac\u00ed. P\u0159es v\u0161echny pot\u00ed\u017ee se za\u0159azen\u00edm t\u011bchto staveb za\u010dal posunovat v posledn\u00edch letech st\u00e1le v\u00edce dozadu k obecn\u00e9 nelibosti, nebo\u0165 to zcela naru\u0161ilo na\u0161i utkv\u011blou p\u0159edstavu o d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch a kultur\u00e1ch, kter\u00e9 vlastn\u011b nem\u011bly ani b\u00fdt na takov\u00e9 \u00farovni. Nejd\u0159\u00edve se posouvala \u010dasov\u00e1 hranice neolitu na P\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b ze 4000 na v\u00edce ne\u017e 6000 let a v Evrop\u011b ze 2000 na 4500 let p\u0159. n.l. S n\u00e1stupem archeoastronomie se st\u00e1\u0159\u00ed mnoha lokalit posunulo o 7500 let zp\u011bt. U mnoh\u00fdch staveb po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b se doba vzniku podle mnoh\u00fdch odborn\u00edk\u016f posunula do dob posledn\u00edho glaci\u00e1lu.<\/p>\n

Doba ledov\u00e1 byla celosv\u011btov\u00fd fenom\u00e9n<\/p>\n

V Bretani je na mnoha lokalit\u00e1ch jasn\u011b patrn\u00e9 sestupov\u00e1n\u00ed megalit\u016f do oce\u00e1nu. N\u011bkter\u00e9 kamenn\u00e9 \u0159ady miz\u00ed ve vod\u011b, a to nen\u00ed v\u00fdsledek poklesu pevniny, ale naopak v\u00fdsledek stoup\u00e1n\u00ed hladiny oce\u00e1n\u016f, kter\u00e9 se v takov\u00e9 m\u00ed\u0159e odehr\u00e1lo na konci posledn\u00edho glaci\u00e1lu, kdy rozt\u00e1ly ledovce pokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161inu Evropy. Tyto kameny mizej\u00edc\u00ed ve vod\u011b se pomoc\u00ed oce\u00e1nsk\u00e9ho v\u00fdzkumu poda\u0159ilo sledovat do neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 vzd\u00e1lenosti. D\u00edky v\u0161em zji\u0161t\u011bn\u00fdm okolnostem se vytvo\u0159il model, a z n\u011bj vypl\u00fdv\u00e1 jedin\u00e9: zdej\u0161\u00ed rovinat\u00fd kraj se vlivem t\u00e1n\u00ed ledu ocitl pod vodou nejpozd\u011bji 12 tis\u00edc let zp\u00e1tky, a zdej\u0161\u00ed lokality tedy nebyly na pob\u0159e\u017e\u00ed, ale daleko ve vnitrozem\u00ed. N\u011bkter\u00e9 megality je mo\u017eno vystopovat na mo\u0159sk\u00e9m dn\u011b a\u017e 4 km od sou\u010dastn\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e jsou ve vertik\u00e1ln\u00ed poloze. To vylu\u010duje mo\u017en\u00e9 odnesen\u00ed vodou. Nen\u00ed snad pr\u00e1v\u011b toto d\u016fkazem je\u0161t\u011b star\u0161\u00edho data vzniku t\u011bchto staveb? V kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku se d\u00e1 tedy hovo\u0159it o tom, \u017ee vznik spad\u00e1 minim\u00e1ln\u011b do doby meziledov\u00e9. Mus\u00edme si vz\u00e1p\u011bt\u00ed polo\u017eit ot\u00e1zku, jak\u00e1 kultura si dala pr\u00e1ci postavit takov\u00e9 n\u00e1kladn\u00e9 stavby a co je nutilo k takov\u00e9mu vzep\u011bt\u00ed, a co se zde v\u016fbec d\u011blo. Optimistick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty hovo\u0159\u00ed o hustot\u011b os\u00eddlen\u00ed jednoho \u010dlov\u011bka na 10 km2. Vzhledem k rozs\u00e1hlosti t\u011bchto pam\u00e1tek by jejich postaven\u00ed trvalo stovky let, a uv\u011bdom\u00edme-li si k tomu tehdej\u0161\u00ed technick\u00e9 z\u00e1zem\u00ed, tak jsme nuceni mnoho v\u011bc\u00ed zcela p\u0159ehodnotit. Objevuje se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce ot\u00e1zek, a odpov\u011bdi nejsme schopni nal\u00e9zt.<\/p>\n

– Pokud p\u0159ijmeme tuto hypot\u00e9zu, tak n\u00e1m nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e sledovat dal\u0161\u00ed megalitick\u00e9 stavby v Evrop\u011b a hledat analogii. V p\u0159\u00edpad\u011b historick\u00e9ho za\u0159azen\u00ed n\u011bkter\u00fdch staveb pomoc\u00ed archeoastronomie do doby 6000 let p\u0159. n.l. se m\u016f\u017ee u\u017e jednat o druhotn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed kamen\u016f. Ot\u00e1zkou po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1v\u00e1, kdo stav\u011bl tento rozs\u00e1hl\u00fd syst\u00e9m, ke kter\u00e9mu m\u00e1me analogii i v \u010cech\u00e1ch, s takovou dokonalost\u00ed a p\u0159esnost\u00ed, kter\u00e1 by dala mnoho pr\u00e1ce i dne\u0161n\u00edm zem\u011bm\u011b\u0159i\u010d\u016fm, pokud by nevyu\u017eili mo\u017enosti dru\u017eic. V rozm\u00edst\u011bn\u00ed menhir\u016f je patrn\u00fd syst\u00e9m. Na mnoha m\u00edstech je i dnes \u010diteln\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed znalost astronomie a matematiky. V\u0161e nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee cel\u00fd syst\u00e9m byl vybudov\u00e1n najednou, nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm podle pl\u00e1n\u016f, kter\u00e9 dal\u0161\u00ed generace uchovaly a v\u0161e dostav\u011bly. Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 nebyli rozhodn\u011b primitivov\u00e9 a lajd\u00e1ci.<\/p>\n

Historie jde jako by obr\u00e1cen\u011b. Nejd\u0159\u00edve byly stav\u011bny obrovsk\u00e9 megalitick\u00e9 pam\u00e1tky a postupn\u011b se \u00farove\u0148 staveb a velikost materi\u00e1lu sni\u017eovala. Lidstvo jde podle v\u0161eho p\u0159esn\u011b obr\u00e1cen\u011b. Nikoli od \u00fapadku k vzestupu, ale p\u0159esn\u011b opa\u010dn\u011b. Nejsme schopni vysv\u011btlit, jak\u00fdm zp\u016fsobem se kameny p\u0159epravovaly na obrovsk\u00e9 vzd\u00e1lenosti a pro\u010d se tak d\u011blo. Mnohdy okolnosti nasv\u011bd\u010duj\u00ed, \u017ee na kameny bylo p\u016fsobeno n\u00e1m nezn\u00e1m\u00fdmi technologiemi. Pro\u010d pr\u00e1v\u011b takov\u00e9 a ne jin\u00e9 horniny byly pou\u017eity, vysv\u011btl\u00edm pozd\u011bji. Mo\u017en\u00e9 zp\u016fsoby p\u0159epravy se daj\u00ed i \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vysv\u011btlit u kamen\u016f do n\u011bkolika tun. Co ale balvany, kde jejich monumentalita p\u0159ekra\u010duje meze sou\u010dasn\u00e9 techniky. U n\u00e1s jsou takov\u00e9 kameny v lokalit\u011b \u017dihle.<\/p>\n

Zp\u011bt k ot\u00e1zce znalost\u00ed matematiky v t\u00e9 dob\u011b. Megality nebyly skl\u00e1d\u00e1ny n\u00e1hodn\u011b do sestav, ani\u017e by se nev\u011bd\u011blo, co z toho vzejde. Jasn\u00fd z\u00e1m\u011br staveb je prokazateln\u00fd. Pl\u00e1ny stavby byly geometricky propo\u010dteny a vzty\u010deny podle jist\u00fdch pom\u011br\u016f. Z nejl\u00e9pe dochovan\u00fdch staveb vypl\u00fdv\u00e1 znalost Pythagorovy v\u011bty a tak\u00e9 p\u00edsmena p\u00ed 3,14. Oba matematick\u00e9 postupy nepat\u0159\u00edc\u00ed do sv\u00e9 doby jsou z\u00e1hadou a koresponduj\u00ed s mnoha podobn\u00fdmi stavbami po cel\u00e9 Zemi. Matematick\u00e9 odchylky mnohdy je mo\u017eno vyj\u00e1d\u0159it jen v promile.<\/p>\n

D\u00e1le se objevuj\u00ed velmi podobn\u00e9 m\u00edry, co se t\u00fdk\u00e1 vzd\u00e1lenost\u00ed. Z n\u011bkter\u00fdch staveb byl vypo\u010dten tzv. megalitick\u00fd yard (my), jeho\u017e d\u00e9lku vypo\u010d\u00edtal A. Thom na 82,93 cm. Od t\u00e9to vzd\u00e1lenosti jsou odvozeny dal\u0161\u00ed m\u00edry, megalitick\u00fd prut 207.32 cm, s\u00e1h 165,86 cm a coul 2,07 cm.<\/p>\n

Tyto m\u00edry se objevuj i u n\u00e1s a jsou uv\u00e1d\u011bny r\u016fzn\u011b. N\u011bkdy se „my“ po\u010d\u00edt\u00e1 jako 82 cm, jindy 82,7 cm, Ing. Koz\u00e1k uv\u00e1d\u00ed 82,18 cm. M\u011b\u0159il jsem vzd\u00e1lenosti mezi kameny v lokalit\u00e1ch Kounov, Ne\u010demice I. a II., \u0160pi\u010d\u00e1k, kde dosud navazuje jeden menhir na druh\u00fd, a zde vych\u00e1z\u00ed vzd\u00e1lenost 82,50 cm. Samoz\u0159ejm\u011b m\u016f\u017ee j\u00edt o odchylku vzhledem k pohyb\u016fm p\u016fdy, nebo k d\u0159\u00edv\u011bj \u0161\u00ed manipulaci s menhirem. Tak\u00e9 n\u011bkdy bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159esn\u011b ur\u010dit st\u0159ed kamene, a t\u00edm tak\u00e9 chyba mohla vzniknout. Toto \u010d\u00edslo se ale na p\u016fvodn\u00edch lokalit\u00e1ch opakuje periodicky. Tak\u00e9 lze k\u00e1men celkem p\u0159esn\u011b vycentrovat, jak \u010dinili kamen\u00edci p\u0159i stavb\u011b gotick\u00fdch katedr\u00e1l, a sice poklep\u00e1n\u00edm na protilehl\u00e9 strany. T\u00edm se z\u00edsk\u00e1 p\u0159edstava o tom, kde m\u00e1 k\u00e1men st\u0159ed, a nic nebr\u00e1n\u00ed v m\u011b\u0159en\u00ed. D\u00e1le tato \u010desk\u00e1 varianta „my“ (82,50 cm) se projevila v n\u011bkter\u00fdch m\u011b\u0159en\u00edch lini\u00ed a to zaj\u00edmav\u00fdm \u010d\u00edseln\u00fdm sledem. Jako p\u0159\u00edklad m\u016f\u017ee poslou\u017eit Sme\u010densk\u00fd troj\u00faheln\u00edk. Je tedy mo\u017en\u00e1 jak\u00e1si \u010desk\u00e1 varianta „my“?<\/p>\n

Rozm\u00edst\u011bn\u00ed menhir\u016f v krajin\u011b m\u00e1 sv\u00e1 pravidla, kter\u00e1 m\u016f\u017eeme dnes \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b rekonstruovat. V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech jsou rozm\u00edst\u011bny v astronomick\u00fdch lini\u00edch, a to kolikr\u00e1t bez mo\u017enosti v\u00fdhledu od jednoho k dal\u0161\u00edmu. Takto je mnoho kamen\u016f rozm\u00edst\u011bn\u00fdch z Kru\u0161n\u00fdch hor p\u0159es cel\u00e9 \u010cechy.<\/p>\n

V syst\u00e9mu jsou vyt\u00fd\u010deny v\u017edy z\u00e1kladn\u00ed m\u00edsta, na kter\u00e1 se soust\u0159e\u010fuj\u00ed men\u0161\u00ed celky soustavy, a ty jsou potom protk\u00e1ny mnoha jednotliv\u00fdmi celky. Jako p\u0159\u00edklad je hora \u0158\u00edp, ke kter\u00e9 je orientov\u00e1na soustava sme\u010densk\u00fdch kamen\u016f, kter\u00e9 samostatn\u011b tvo\u0159\u00ed soustavu, v\u010detn\u011b slunovratov\u00fdch lini\u00ed.<\/p>\n

Z\u00e1kladn\u00ed body jsou viditeln\u00e9 i na vzd\u00e1lenost mnoha des\u00edtek km, jako je linie z Bernova v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch p\u0159es Klap\u00fd na \u0158\u00edp. Linie odtud b\u011b\u017e\u00ed d\u00e1l na hrad Kra\u0161ov a zp\u011bt na Bernov. Celkov\u00fd prostor tvo\u0159\u00ed rovnostrann\u00fd troj\u00faheln\u00edk, uvnit\u0159 kter\u00e9ho jsou dal\u0161\u00ed celky tvo\u0159eny mnoha liniemi a kruhov\u00fdmi celky.<\/p>\n

Podobn\u00fd syst\u00e9m protk\u00e1v\u00e1 i zbytek \u010cech a neomezuje se pouze na keltsk\u00e1 \u00fazem\u00ed, jak bylo n\u011bkolikr\u00e1t publikov\u00e1no. Celou soustavu ji\u017e Keltov\u00e9 zd\u011bdili, od nich Germ\u00e1ni a Slovan\u00e9. Keltov\u00e9 by t\u011b\u017eko d\u011blili sv\u00e1 \u00fazem\u00ed podle kru\u017enic o pr\u016fm\u011bru t\u00e9m\u011b\u0159 30 km, m\u00edsto aby dali p\u0159ednost p\u0159irozen\u00e9mu \u010dlen\u011bn\u00ed krajiny.
\nTak\u00e9 se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee historick\u00fd v\u00fdvoj z d\u0159ev\u011bn\u00fdch staveb ke kamenn\u00fdm nem\u00e1 sv\u00e9 opodstatn\u011bn\u00ed. Nejd\u0159\u00edve byly kameny v Bretani, kter\u00e9 zatopil oce\u00e1n, a potom teprve vznikaly d\u0159ev\u011bn\u00e9 stavby, z jejich\u017e zbytk\u016f m\u016f\u017eeme ud\u011blat zkou\u0161ku C14. D\u0159ev\u011bn\u00e9 pam\u00e1tky se u n\u00e1s nach\u00e1zely v B\u0159ezn\u011b u Loun, v podob\u011b rondel\u016f u Slan\u00e9ho a dosud nejstar\u0161\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e1 astronomick\u00e1 stavba u St\u0159edokluk, jej\u00ed\u017e st\u00e1\u0159\u00ed se datuje kultu\u0159e n\u00e1levkovit\u00fdch poh\u00e1r\u016f (4000 p\u0159. Kristem).<\/p>\n

Kamenn\u00e9 pam\u00e1tky jsou star\u0161\u00ed a vznikaly a zanikaly dal\u0161\u00ed v pr\u016fb\u011bhu v\u011bk\u016f. Vynalo\u017een\u00ed pr\u00e1ce na postaven\u00ed kamenn\u00e9 soustavy je slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e postaven\u00ed staveb ze d\u0159eva, jak byly objeveny v B\u0159ezn\u011b. Je to ot\u00e1zka v\u00fdvoje, jak si uleh\u010dit pr\u00e1ci, a pro\u010d tedy nebyl k\u00e1men zcela opu\u0161t\u011bn? Pro\u010d se v\u00fdvoj zastavil a dokonce \u0161el opa\u010dn\u011b? Bylo to jen z d\u016fvodu trvanlivosti materi\u00e1lu, nebo k\u00e1men um\u00ed v\u00edce?<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kde se vzaly kameny, kter\u00e9 v\u00edd\u00e1me v pol\u00edch a les\u00edch po cel\u00e9 Evrop\u011b?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2696,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[25,35,42],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3132"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3132"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3132\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3133,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3132\/revisions\/3133"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2696"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3132"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3132"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3132"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}