{"id":58,"date":"2009-08-06T08:48:13","date_gmt":"2009-08-06T06:48:13","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2009\/08\/06\/25\/"},"modified":"2024-02-29T04:55:38","modified_gmt":"2024-02-29T03:55:38","slug":"25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2009\/08\/06\/25\/","title":{"rendered":"Templ\u00e1\u0159i na Slovensku"},"content":{"rendered":"

\u00a0\u00a0Existenc\u00ed templ\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du na Slovensku se poprv\u00e9 zab\u00fdval roku 1748 historik Gabriel Kolinovi\u010d z trnavsk\u00e9 univerzity.<\/strong><\/p>\n

\"voj\"Ten p\u0159isoudil p\u0159\u00edtomnost templ\u00e1\u0159\u016f v horn\u00edm Uhersku, t\u0159eba\u017ee jeho d\u00edlo je v sou\u010dasnosti hodnoceno dosti rozporupln\u011b. <\/strong><\/p>\n

V\u00fdznamn\u00fd historik minul\u00e9ho stolet\u00ed R. Pesty v roce 1861 uv\u00e1d\u00ed jako s\u00eddla templ\u00e1\u0159\u016f Oravu, Pie\u0161\u0165any, Bardejov, Martin\u010dek, Kalinovo, Blatnici, Skalku u Tren\u010d\u00edna, Su\u010dany, Uhrovec, Hrabkov, Kom\u00e1rno, Ilavu, a Tren\u010d\u00edn. Tyto informace p\u0159evzali i pozd\u011bj\u0161\u00ed historici (Vencko, \u0160pirko, Rapant, Houdek aj.).<\/strong><\/p>\n

Martin\u010dek u Ru\u017eomberku<\/strong> – kostel Sv.Martina podle n\u011bkter\u00fdch historik\u016f vyu\u017e\u00edvali a z\u0159ejm\u011b i postavili templ\u00e1\u0159i, s\u00eddl\u00edc\u00ed v kl\u00e1\u0161te\u0159e na vrchu Mnich v bl\u00edzkosti vesnice. Postaven byl ve starogotick\u00e9m stylu ve 15.stolet\u00ed. Je to jeden z nejstar\u0161\u00edch kostel\u016f na \u00fazem\u00ed liptovsk\u00e9ho regionu. Kostel, postaven\u00fd na nejvy\u0161\u0161\u00edm kopci, se ty\u010d\u00ed nad okoln\u00edmi stavbami. Je velmi dob\u0159e zachoval\u00fd, gotick\u00e1 architektura zde nebyla naru\u0161ena do t\u00e9 m\u00edry, jak je tomu u n\u011bkter\u00fdch jin\u00fdch, p\u016fvodn\u011b gotick\u00fdch kostel\u016f na Slovensku. Velmi zaj\u00edmav\u011b p\u016fsob\u00ed k\u0159\u00ed\u017e vytesan\u00fd do st\u011bny na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b. Jeho tvar odpov\u00edd\u00e1 templ\u00e1\u0159sk\u00e9mu k\u0159\u00ed\u017ei s rameny zu\u017euj\u00edc\u00edmi se sm\u011brem do st\u0159edu. Na vrchu Mnich se kdysi rozprost\u00edral kl\u00e1\u0161ter, ze kter\u00e9ho se nezachovalo nic. Existuj\u00ed v\u0161ak pov\u011bsti o tajn\u00e9 podzemn\u00ed chodb\u011b mezi kl\u00e1\u0161terem a nedalek\u00fdm Likavsk\u00fdm hradem, kter\u00fd t\u00e9\u017e m\u011bl pat\u0159it templ\u00e1\u0159\u016fm a o ko\u010d\u00e1\u0159e s poklady, kter\u00fd by tam m\u011bl b\u00fdt n\u011bkde zakop\u00e1n.<\/p>\n

Liptovsk\u00e1 Sielnica<\/strong> – kostel v \u010d\u00e1sti Liptovsk\u00e1 Mara se nach\u00e1z\u00ed nedaleko vrchu Havr\u00e1nok. Z p\u016fvodn\u00ed stavby jednoho z nejstar\u0161\u00edch kostel\u016f na Slovensku v\u0161ak z\u016fstala pouze v\u011b\u017e ze za\u010d\u00e1tku 15.stolet\u00ed. Na vrchu Havr\u00e1nok m\u011bl st\u00e1t templ\u00e1\u0159sk\u00fd kl\u00e1\u0161ter, ale byl zni\u010den husity a dnes po n\u011bm ji\u017e nez\u016fstalo nic. V sou\u010dasnosti se zde nach\u00e1z\u00ed archeologick\u00e9 muzeum v p\u0159\u00edrod\u011b, s keltsk\u00fdm opevn\u011bn\u00edm osady Kot\u00fanov a z\u00e1klady st\u0159edov\u011bk\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho hr\u00e1dku.<\/p>\n

Ludrov\u00e1<\/strong> \u2013 obec nedaleko Ru\u017eomberka, kde m\u00e1 b\u00fdt podle star\u0161\u00edch historik\u016f pochov\u00e1n Johannes Gottfried von Herberstein, mistr templ\u00e1\u0159\u016f, kter\u00fd p\u0159i sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v Uhersku roku 1230 n\u00e1hle skonal za z\u00e1hadn\u00fdch okolnost\u00ed v templ\u00e1\u0159sk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e na vrchu Mnich. Jeho t\u011blesn\u00e9 poz\u016fstatky by se m\u011bly nach\u00e1zet i s velk\u00fdm pokladem n\u011bkde p\u0159ed nebo pod olt\u00e1\u0159em kostela V\u0161ech svat\u00fdch v Ludrov\u00e9, co\u017e m\u011bl podle S.N.H\u00fdro\u0161e dosv\u011bd\u010dovat jeho n\u00e1hrobn\u00ed k\u00e1men s ji\u017e pom\u011brn\u011b set\u0159en\u00fdmi p\u00edsmeny. Kostel stoj\u00ed na zna\u010dn\u011b odlehl\u00e9m m\u00edst\u011b, uprost\u0159ed pole, obklopen n\u011bkolika stromy. V okol\u00ed kostela kdysi st\u00e1la vesnice, jej\u00ed\u017e obyvatel\u00e9 uprchli p\u0159ed tatarsk\u00fdmi vp\u00e1dy (1241-1242) do hor a u\u017e se nevr\u00e1tili. Podle pov\u011bst\u00ed by m\u011bly b\u00fdt kostely v Martin\u010deku a Ludrov\u00e9 spojeny podzemn\u00ed chodbou. Jin\u00e1 pov\u011bst vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee kdy\u017e se b\u011bhem tatarsk\u00e9ho vp\u00e1du obyvatel\u00e9 vesni\u010dky uch\u00fdlili do hor, objevili velk\u00fd nezn\u00e1m\u00fd a opu\u0161t\u011bn\u00fd hrad, o n\u011bm\u017e doposud nikdo nic nev\u011bd\u011bl. Tata\u0159i nakonec tajemn\u00fd hrad s ute\u010denci objevili, ale v kritick\u00e9 chv\u00edli obl\u00e9h\u00e1n\u00ed se najednou v dla\u017eb\u011b n\u00e1dvo\u0159\u00ed objevil otvor, ze kter\u00e9ho vy\u0161el z n\u011bho nezn\u00e1m\u00fd mu\u017e, kter\u00fd vesni\u010dany vyvedl z hradu tajnou chodbou, osv\u011btlenou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed. Potom se opu\u0161t\u011bn\u00fd hrad i s tatarsk\u00fdmi \u00fato\u010dn\u00edky propadl do hlubin zem\u011b a o z\u00e1hadn\u00e9m zachr\u00e1nci a tajemn\u00e9m hrad\u011b nad Tvaro\u017enou ji\u017e nikdo nikdy v\u00edce nesly\u0161el.<\/p>\n

Hrad Likava<\/strong> – v bl\u00edzkosti Ru\u017eomberka. Templ\u00e1\u0159i zde podle n\u011bkter\u00fdch autor\u016f p\u016fsobili a\u017e do zru\u0161en\u00ed \u0159\u00e1du. Hrad podl\u00e9hal spr\u00e1v\u011b mnich\u016f z kl\u00e1\u0161tera na vrchu Mnich a jeho obyvatel\u00e9 m\u011bli b\u00fdt pochov\u00e1ni v nedalek\u00e9m kostele v Martin\u010deku. Podle \u0160.N.H\u00fdro\u0161e byl p\u00e1nem Likavy v roce 1312 jak\u00fdsi Radm\u00edr, posledn\u00ed prior templ\u00e1\u0159\u016f z Martin\u010deka. Hrad\u00a0mala prepoji\u0165 tajn\u00e1 chodba s templ\u00e1rskym kl\u00e1\u0161torom v Martin\u010deku.<\/p>\n

Hrad Blatnica<\/strong> – p\u00edsemn\u011b zmi\u0148ovan\u00fd poprv\u00e9 v 15. stolet\u00ed. Podle star\u0161\u00edch, v\u011bt\u0161inou c\u00edrkevn\u00edch historik\u016f (Bombari, Vindi\u0161) byla pevnost\u00ed templ\u00e1\u0159\u016f. M\u00edstn\u00ed pov\u011bst o zlo\u010dinn\u00e9m mnichovi Odilovi sepsal v roce 1829 slovensk\u00fd historik Alojz von Med\u0148ansk\u00fd. Mnich Odilo z kl\u00e1\u0161tera, kter\u00fd st\u00e1val na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edch z\u0159\u00edcenin Blatnick\u00e9ho hradu, se p\u0159i zpov\u011bdi dov\u011bd\u011bl o nerovn\u00e9 l\u00e1sce mezi Illamerem, p\u00e1\u017eetem zn\u011bvsk\u00e9ho hradn\u00edho p\u00e1na a mlad\u00e9 \u0161lechti\u010dny Eliky, k n\u00ed\u017e s\u00e1m zaho\u0159el smyslnou v\u00e1\u0161n\u00ed. Proto\u017ee mu necht\u011bla b\u00fdt po v\u016fli, prozradil mnich tajem \u0161tvi milostn\u00e9ho vztahu jej\u00edmu krut\u00e9mu otci. Pozd\u011bji zorganizoval i p\u0159epad a zavra\u017ed\u011bn\u00ed Illamera p\u0159i setk\u00e1n\u00ed v kapli\u010dce, kde se milenci sch\u00e1zeli. Eliku dal un\u00e9st do uhl\u00ed\u0159ovy chatr\u010de v hor\u00e1ch a dr\u017eel ji zde za pomoci uhl\u00ed\u0159e, kter\u00fd byl jeho komplicem, po dobu del\u0161\u00ed p\u016fl roku. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak rozhl\u00e1sil, \u017ee Illamer a Elika utekli do ciziny. Jedn\u00e9 noci se Elice poda\u0159ilo ut\u00e9ct do kapli\u010dky, kde ji r\u00e1no na\u0161li na dla\u017eb\u011b. Po n\u00e1vratu porodila t\u011bhotn\u00e1 Elika mrtv\u00e9 d\u00edt\u011b a o den pozd\u011bji jej sama n\u00e1sledovala do hrobu. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed dok\u00e1zalo vinu zlo\u010dinn\u00e9ho Odila a konvent ho odsoudil ke stra\u0161n\u00e9mu trestu: jeho \u00fasta byla za poru\u0161en\u00ed zpov\u011bdn\u00edho tajemstv\u00ed uzam\u010dena z\u00e1mkem a za vra\u017edu a \u00fanos byl odsouzen k poh\u0159ben\u00ed za\u017eiva. <\/em>Kdy\u017e ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 19.stolet\u00ed p\u0159e-kop\u00e1vali z\u0159\u00edceniny Blatnick\u00e9ho hradu, na\u0161li \u00faplnou n\u00e1hodou v\u00fdklenek, v n\u011bm\u017e byla zazd\u011bn\u00e1 mu\u017esk\u00e1 kostra s vis\u00edc\u00edm z\u00e1mkem na lev\u00e9 \u010delisti. N\u00e1lezci kostru darovali N\u00e1rodn\u00edmu muzeu v Budape\u0161ti, kde by se m\u011bla nach\u00e1zet dodnes. V\u0161e nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee z\u00e1mek zav\u011bsili \u017eij\u00edc\u00edmu \u010dlov\u011bku, nebo\u0165 na kosti \u010delisti na\u0161li stopy po patologick\u00fdch procesech, kter\u00e9 prob\u011bhly je\u0161t\u011b za \u017eivota odsouzen\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

Slovensk\u00e1 Lup\u010da <\/strong>\u2013 hrad a zbytky kl\u00e1\u0161tera jsou op\u0159edeny pov\u011bstmi o templ\u00e1\u0159\u00edch. Podle J. Chal\u00fapky z\u00e1klady hradu polo\u017eili templ\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed ho pr\u00fd postavili ze z\u0159\u00edcenin vlastn\u00edho kl\u00e1\u0161tera, nach\u00e1zej\u00edc\u00edho se kdysi v m\u011bste\u010dku. Ze studny vede pr\u00fd na r\u016fzn\u00e9 strany p\u011bt chodeb. Doposud byla potvrzena existence pouze jedn\u00e9 chodby, dnes je jej\u00ed vchod zabetonov\u00e1n ve velk\u00e9m sklep\u011b pod hradem.<\/p>\n

Sklen\u00e9 Teplice<\/strong> – na vrcholu kopce byl kdysi Pust\u00fd hrad. Andrej Kme\u0165, kter\u00fd na vrch vystoupil v \u010dervenci 1899, konstatoval, \u017ee hrad musel b\u00fdt z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti d\u0159ev\u011bn\u00fd, v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by byla cel\u00e1 plocha poseta opracovan\u00fdmi kameny a maltou. Na m\u00edst\u011b jsou jen zbytky podzemn\u00edch m\u00edstnost\u00ed s \u00fapln\u011b anebo t\u00e9m\u011b\u0159 zasypan\u00fdmi vchody do podzemn\u00edch chodeb. N\u011bkdej\u0161\u00ed far\u00e1\u0159 M. Fodor v roce 1876 publikoval apologii \u00favahy, \u017ee Pust\u00fd hrad pat\u0159il k majetku templ\u00e1\u0159\u016f. Podle pov\u011bst\u00ed se na hrad\u011b skr\u00fdvaj\u00ed obrovsk\u00e9 poklady, kter\u00e9 st\u0159e\u017e\u00ed tajemn\u00fd mnich, kter\u00fd m\u016f\u017ee na sebe vz\u00edt rozmanitou podobu, a tak stra\u0161\u00edv\u00e1 lidi, kte\u0159\u00ed se zatoulali ke z\u0159\u00edcenin\u00e1m. 10. \u010dervence 1899 p\u0159ivedli nestora Slovensk\u00e9 muse\u00e1ln\u00ed spole\u010dnosti Andreja Kme\u0165a k \u010dlov\u011bku, kter\u00fd kdysi p\u0159i or\u00e1n\u00ed na poli pod Pust\u00fdm hradem objevil hlin\u011bn\u00fd kalich, podobn\u00fd me\u0161n\u00edmu, ale ne tak vysok\u00fd. Byl to uboh\u00fd sta\u0159ec le\u017e\u00edc\u00ed na l\u016f\u017eku, t\u011b\u017ece nemocn\u00fd rakovinou a na ot\u00e1zky dr. Ga\u0161parce, prov\u00e1zej\u00edc\u00edho Andreja Kme\u0165a, odpov\u00eddal jen velmi neochotn\u011b. Nesouvisle vypr\u00e1v\u011bl o jak\u00e9msi mu\u017ei, kter\u00fd na Pust\u00e9m hrad\u011b kopal, objevil drahocenn\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed v podzem\u00ed za m\u0159\u00ed\u017e\u00ed, ale ve chv\u00edli, kdy vytahoval st\u0159\u00edbrnou m\u00edsu, objevil se tajupln\u00fd rud\u00fd mnich a na smrt ho vylekal. Dal\u0161\u00ed muzeolog Peter Petic si 19.5.1926 zase vyslechl vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o z\u00e1zra\u010dn\u00e9 so\u0161e Vykupitele, kter\u00e1 se kdysi nach\u00e1zela na Pust\u00e9m hrad\u011b a z jej\u00edho boku v\u017edy kapala krev. Petic si od m\u00edstn\u00edho podrycht\u00e1\u0159e vyslechl i dal\u0161\u00ed malebn\u00e9 legendy. N\u011bkdy ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 19.stolet\u00ed \u0161la jist\u00e1 \u017eena ze sousedn\u00ed obce Repi\u0161t\u011b nasb\u00edrat na Pust\u00fd hrad houby. Kdy\u017e vy\u0161la na kopec, zpozorovala asi pades\u00e1t metr\u016f p\u0159ed opevn\u011bn\u00edm otvor do podzem\u00ed, kde byly ulo\u017eeny poklady. Bylo to pr\u00e1v\u011b na Velk\u00fd p\u00e1tek, den ji\u017e tradi\u010dn\u011b spojovan\u00fd s r\u016fzn\u00fdmi myst\u00e9rii. \u017dena ve\u0161la do podzem\u00ed a nabrala si tolik drahocennost\u00ed, kolik jen mohla un\u00e9st Kdy\u017e ze sklepa vy\u0161la, zpozorovala, \u017ee za n\u00ed b\u011b\u017e\u00ed \u010dern\u00fd ps\u00edk, kter\u00fd ji doprovodil a\u017e k domovu. Z nabyt\u00e9ho bohatstv\u00ed se \u017eena dlouho net\u011b\u0161ila. Za kr\u00e1tkou dobu zem\u0159ela. Samotn\u00fd podrycht\u00e1\u0159 m\u011bl s tajn\u00fdmi chodbami a podzem\u00edm Pust\u00e9ho hradu vlastn\u00ed zku\u0161enosti. Pod p\u0159\u00edsahou potvrdil, \u017ee kdy\u017e jako mal\u00fd chlapec (v dob\u011b vypr\u00e1v\u011bn\u00ed m\u011bl 55 – 60 let) p\u00e1s\u00e1val dobytek v okol\u00ed z\u0159\u00edcenin, objevil jednou p\u0159i honi\u010dce s kamar\u00e1dy kolmou \u0161achtu, j\u00ed\u017e ne\u0161lo dohl\u00e9dnout na dno a kam\u00ednky, kter\u00e9 do n\u00ed h\u00e1zeli, v\u016fbec nesly\u0161eli dopadnout.<\/p>\n

Martin\u010dek<\/strong> – mal tu sta\u0165 templ\u00e1rsky kl\u00e1\u0161tor u\u017e od roku 1217. Dnes po kl\u00e1\u0161tore niet stopy, ale o k\u00fasok \u010falej stoj\u00ed kostol sv\u00e4t\u00e9ho Martina. Ten, podobne ako kostol v Ludrovej, obsahuje n\u00e1stenn\u00e9 ma\u013eby so zauj\u00edmav\u00fdmi n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi mot\u00edvmi, ktor\u00e9 mohli vznikn\u00fa\u0165 pod vplyvom templ\u00e1rov. Fascinuj\u00face s\u00fa aj kr\u00ed\u017ee nama\u013eovan\u00e9 v kruhu, ktor\u00e9 sa podobaj\u00fa templ\u00e1rskemu kr\u00ed\u017eu. Historici s\u00edce prip\u00fa\u0161\u0165aj\u00fa, \u017ee tvarom s\u00fa unik\u00e1tne, ale hne\u010f druh\u00fdm dychom dod\u00e1vaj\u00fa, \u017ee s\u00fa to len konsekra\u010dn\u00e9 kr\u00ed\u017ee, ktor\u00e9 sa ma\u013eovali v 13. a 14. storo\u010d\u00ed pri posv\u00e4ten\u00ed kostola. My sa v\u0161ak p\u00fdtame: pre\u010do by nemohli tieto kr\u00ed\u017ee, aj keby boli konsekra\u010dn\u00e9, nama\u013eova\u0165 templ\u00e1ri? Napokon aj kostoly v ich spr\u00e1ve museli by\u0165 posv\u00e4ten\u00e9.<\/p>\n

Blatnica <\/strong>–\u00a0 \u00fadajn\u00fd templ\u00e1rsky hrad<\/p>\n

Slovensk\u00e9 Pravno<\/strong> – na mieste niekdaj\u0161ieho hradu, ktor\u00fd existoval v 11. storo\u010d\u00ed, je uprostred lesa u\u017e len zarasten\u00e9 a zni\u010den\u00e9 pozostatky niekdaj\u0161ej murovanej stavby.<\/p>\n

Podhradie pri Su\u010danoch<\/strong> – niekdaj\u0161\u00ed hrad na vrchole Hr\u00e1dok zni\u010den\u00fd<\/p>\n

Dobr\u00e1 Voda<\/strong> \u2013 hrad, zni\u010den\u00fd<\/p>\n

Jel\u0161ava<\/strong> \u2013 hrad, zni\u010den\u00fd<\/p>\n

Lipovec<\/strong> – hrad, zni\u010den\u00fd<\/p>\n

\u017dehna <\/strong>– hrad, zni\u010den\u00fd<\/p>\n

Eberhard (Malinove)<\/strong> – hrad, zni\u010den\u00fd<\/p>\n

Zdroj:\u00a0\u00a0<\/strong>Jesensk\u00fd, M.: Templ\u00e1\u0159i na Slovensku. Skryt\u00e9 skute\u010dnosti <\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00a0\u00a0Existenc\u00ed templ\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u0159\u00e1du na Slovensku se poprv\u00e9 zab\u00fdval roku 1748 historik Gabriel Kolinovi\u010d z trnavsk\u00e9 univerzity.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2923,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[35,24,38],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=58"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3095,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/58\/revisions\/3095"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2923"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=58"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=58"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=58"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}