{"id":786,"date":"2016-01-19T20:43:23","date_gmt":"2016-01-19T19:43:23","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2016\/01\/19\/co-se-skryva-na-mesici\/"},"modified":"2024-02-26T01:48:10","modified_gmt":"2024-02-26T00:48:10","slug":"co-se-skryva-na-mesici","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2016\/01\/19\/co-se-skryva-na-mesici\/","title":{"rendered":"Co se skr\u00fdv\u00e1 na M\u011bs\u00edci?"},"content":{"rendered":"

Ka\u017ed\u00fd astronom bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed odpov\u00ed, \u017ee nic p\u0159evratn\u00e9ho.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed povrch je pust\u00fd a neut\u011b\u0161en\u00fd, jen hol\u00e1 skaliska a rozeklan\u00e9 okraje kr\u00e1ter\u016f. Zd\u00e1lo by se, \u017ee u\u017e tam ani snad nen\u00ed co zkoumat. Naposledy p\u0159ist\u00e1li lid\u00e9 na M\u011bs\u00edci v prosinci roku 1972 a od t\u00e9 doby jako by tento n\u00e1\u0161 souputn\u00edk pro kosmick\u00fd v\u00fdzkum snad ani neexistoval. Jako hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina se uv\u00e1d\u00ed nedostatek finan\u010dn\u00ed prost\u0159edk\u016f. Je to v\u0161ak jedin\u00fd d\u016fvod: Mnoh\u00e9 indicie napov\u00eddaj\u00ed, \u017ee nikoliv.<\/p>\n

Dobyt\u00ed M\u011bs\u00edc p\u0159itom vlastn\u011b bylo ot\u00e1zkou n\u011bkolika m\u00e1lo let. Konec pades\u00e1t\u00fdch let byl v t\u00e9to oblasti obdob\u00edm pln\u00fdm nad\u011bj\u00ed a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. V\u00fdvoj raketov\u00e9 techniky pokro\u010dil natolik, \u017ee bylo mo\u017en\u00e9 za\u010d\u00edt uva\u017eovat o vysl\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka do vesm\u00edru i na M\u011bs\u00edc. K tomu jako prvn\u00ed odstartovala 17. 8. 1958 americk\u00e1 sonda Pioneer 1, jej\u00ed start v\u0161ak nebyl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Po n\u011bkolika dal\u0161\u00edch americk\u00fdch i sov\u011btsk\u00fdch ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch pokusech sov\u011btsk\u00e1 sonda Luna 1 za\u010d\u00e1tkem ledna roku 1959 minula M\u011bs\u00edc ve vzd\u00e1lenosti 5 \u2013 6 tis\u00edc km. V z\u00e1\u0159\u00ed t\u00e9ho\u017e roku luna 2 dopadla na m\u011bs\u00edc jako prvn\u00ed t\u011bleso vyroben\u00e9 \u010dlov\u011bkem. O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji Luna 3 p\u0159inesla prvn\u00ed fotografie odvr\u00e1cen\u00e9 strany M\u011bs\u00edce, kterou do t\u00e9 doby je\u0161t\u011b nikdo nespat\u0159il, nebo\u00b4t M\u011bs\u00edc se k zemi ot\u00e1\u010d\u00ed st\u00e1le jen jednou a tout\u00e9\u017e polokoul\u00ed. Prvn\u00ed m\u011bkk\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed na M\u011bs\u00edci se v\u0161ak poda\u0159ilo a\u017e o sedm let pozd\u011bji Lun\u011b 9, a to 31. Ledna 1966. O \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji na M\u011bs\u00edci m\u011bkce p\u0159ist\u00e1l tak\u00e9 americk\u00fd Surveyor I. Dnes se zd\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee 21. \u010dervence 1969, pouh\u00e9 t\u0159i roky a jeden a p\u016fl m\u011bs\u00edce po t\u00e9to sond\u011b na M\u011bs\u00edci p\u0159ist\u00e1li i lid\u00e9, ameri\u010dt\u00ed astronaut\u00e9. V r\u00e1mci projektu Apollo se potom na m\u011bs\u00edc pod\u00edvali je\u0161t\u011b p\u011btkr\u00e1t, v listopadu t\u00e9ho\u017e roku, v \u00fanoru a srpnu roku 1971 a v dubnu a prosinci roku n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho. A konec \u2013 dal\u0161\u00ed sondu k M\u011bs\u00edci, vojenskou Clementine, Ameri\u010dan\u00e9 vypustili a\u017e roku 1994.<\/p>\n

Rusov\u00e9 na M\u011bs\u00edci dos\u00e1hli nejv\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu se sv\u00fdmi dv\u011bma Lunochody. Lunochod 1 byl na M\u011bs\u00edci \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vysazen v listopadu 1970 a za deset a p\u016fl m\u011bs\u00edce urazil vzd\u00e1lenost 10,5 km. Lunochod 2 vysazen\u00fd v lednu 1973 ujel 37 km. V roce 1980 jako t\u0159et\u00ed vyslali svou sondu k M\u011bs\u00edci i Japonci.<\/p>\n

Souhrnn\u00e1 bilance m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho kosmick\u00e9ho programu v\u0161ak nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 optimistick\u00e1. Celkem bylo k M\u011bs\u00edci, krom\u011b projektu Apollo, v letech 1958 \u2013 1976 vysl\u00e1no 80 sond, z nich\u017e 43 pl\u00e1novan\u00e9 \u00fakoly zcela nebo \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nesplnily. Krom\u011b toho je v\u00edce ne\u017e pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee ani dnes o n\u011bkter\u00fdch sond\u00e1ch v\u016fbec nev\u00edme, proto\u017ee v\u016fbec nebyly ohl\u00e1\u0161eny. U jin\u00fdch zase nem\u00e1me jistotu, co vlastn\u011b bylo jejich skute\u010dn\u00fdm c\u00edlem.<\/p>\n

V americk\u00e9m projektu Apollo odstartovalo celkem 11 v\u00fdprav, z toho dvakr\u00e1t to byl zku\u0161ebn\u00ed let kolem Zem\u011b, dvakr\u00e1t bylo dosa\u017eeno ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1hy kolem m\u011bs\u00edce bez p\u0159ist\u00e1n\u00ed, \u0161estkr\u00e1t se poda\u0159ilo na M\u011bs\u00edci p\u0159ist\u00e1t a jednou do\u0161lo k hav\u00e1rii (Apollo 13).<\/p>\n

Po tomto obrovsk\u00e9m vyp\u011bt\u00ed n\u00e1sleduje nepochopiteln\u00fd \u00fatlum, jak na americk\u00e9, tak na rusk\u00e9 stran\u011b. Vysv\u011btlen\u00ed je na prvn\u00ed pohled logick\u00e9, v souboji velmoc\u00ed za\u010daly pomalu v\u00edt\u011bzit Spojen\u00e9 st\u00e1ty a u\u017e nebylo t\u0159eba se s Ruskem p\u0159edh\u00e1n\u011bt. Jsou i jin\u00e9 probl\u00e9m, hladomory ve t\u0159et\u00edm sv\u011bt\u011b, soci\u00e1ln\u00ed nepokoje v USA, rozpad SSSR, ekologie.<\/p>\n

Najednou se zd\u00e1, \u017ee je \u0161koda vyhazovat miliardy dolar\u016f jen tak do vesm\u00edru a tento trend, p\u0159es jist\u00e9 o\u017eiven\u00ed, vlastn\u011b p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 dosud. Odborn\u00edci z NASA p\u0159itom tvrd\u00ed, \u017ee jsou samoz\u0159ejm\u011b schopni p\u0159ist\u00e1t znovu na m\u011bs\u00edci a dopravit i lidi na Mars \u2013 pokud na to ov\u0161em kongres d\u00e1 pen\u00edze. O tom, \u017ee tato my\u0161lenka byla v USA sv\u00e9ho \u010dasu velmi re\u00e1ln\u00e1, sv\u011b\u0159\u00ed i ji\u017e nap\u016fl schv\u00e1len\u00e1 mar\u0165ansk\u00e1 mise, podle n\u00ed\u017e m\u011bly dv\u011b kosmick\u00e9 lodi s \u0161esti\u010dlennou pos\u00e1dkou p\u0159ist\u00e1t na Marsu 12. listopadu roku 1981. Je tedy ot\u00e1zka dal\u0161\u00edch v\u00fdprav na M\u011bs\u00edc skute\u010dn\u011b jen ot\u00e1zkou pen\u011bz?<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1, \u017ee ne. Mo\u017en\u00e1, \u017ee na M\u011bs\u00edci se nach\u00e1z\u00ed n\u011bco, co by lid\u00e9 zat\u00edm v\u011bd\u011bt nem\u011bli. T\u0159eba d\u016fkazy o existenci jin\u00fdch inteligentn\u00edch bytost\u00ed, ne\u017e jsou lid\u00e9. I ze Zem\u011b toti\u017e byly na M\u011bs\u00edci pozorov\u00e1ny dalekohledem n\u011bkter\u00e9 podivn\u00e9 jevy a objekty. V roce 1915 si tak astronomov\u00e9 pov\u0161imli na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech m\u011bs\u00edce rovn\u00fdch i r\u016fzn\u011b zak\u0159iven\u00fdch zd\u00ed, kter\u00e9 pozd\u011bji zase zmizely. Dr. H. P. Wilkins 30. B\u0159ezna 1950 pozoroval, jak nad povrchem M\u011bs\u00edce let\u00ed sv\u00edt\u00edc\u00ed ov\u00e1ln\u00fd objekt. V\u011bdeck\u00fd redaktor New York Heraldu John O\u00b4Neill spat\u0159il 29. \u010dervence 1953 na dn\u011b Mo\u0159e neklidu st\u00edn mostu. Je t\u0159eba podotknout, \u017ee O\u00b4Neill pozoroval M\u011bs\u00edc pravideln\u011b, proto\u017ee to byl jeho obl\u00edben\u00fd kon\u00ed\u010dek. Mo\u0159e neklidu tak naposledy pozoroval p\u0159ed p\u011bti t\u00fddny a tehdy tam nic podobn\u00e9ho nevid\u011bl. podle odhadu musela b\u00fdt cel\u00e1 konstrukce dlouh\u00e1 asi 18 km. I kdy\u017e se to O\u00b4Neillovi zd\u00e1lo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, napsal o sv\u00e9m pozorov\u00e1n\u00ed do Spole\u010dnosti pozorovatel\u016f planet a M\u011bs\u00edce a dal\u0161\u00ed dva astronomov\u00e9, H. P. Wilkins a Patrick More jeho pozorov\u00e1n\u00ed potvrdili. Jin\u00ed astronomov\u00e9 jsou v\u0161ak p\u0159esv\u011bd\u010deni o tom, \u017ee tento most je jen optick\u00fdm klamem. N\u00e1\u0161 zn\u00e1m\u00fd astronom,, odborn\u00edk na M\u011bs\u00edc, Josef Sadil, tak na udan\u00e9m m\u00edst\u011b pozoroval jen dva men\u0161\u00ed kr\u00e1tery. Jejich st\u00edny mohly za ur\u010dit\u00fdch okolnost\u00ed vytv\u00e1\u0159et iluzi mostn\u00ed konstrukce.<\/p>\n

O rok pozd\u011bji p\u0159i\u0161el s dal\u0161\u00edm pozorov\u00e1n\u00edm dr. Frazer Thompson, kter\u00fd 6. Kv\u011btna 1954 ozn\u00e1mil objev \u201e\u00fapln\u011b nov\u00e9 trhliny\u201c v kr\u00e1teru Piccolominiho. V roce 1955 pozoroval amat\u00e9rsk\u00fd astronom K. E. MacCorkle v zast\u00edn\u011bn\u00e9 \u010d\u00e1sti M\u011bs\u00edce sv\u011btlo, kter\u00e9 po 35 vte\u0159in\u00e1ch zhaslo, ne v\u0161ak najednou, ale postupn\u011b. Mexick\u00fd astronom Robert E. Curtis 26. Listopadu 1965 vyfotografoval na M\u011bs\u00edci v bl\u00edzkosti kr\u00e1teru Parryho sv\u011bteln\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Jeho ramena byla v\u0161echna stejn\u011b dlouh\u00e1 a k\u0159\u00ed\u017eila se v prav\u00e9m \u00fahlu. V\u011bt\u0161ina v\u011bdc\u016f, kter\u00fdm sv\u00e9 fotografie zaslal, je p\u0159e\u0161la ml\u010den\u00edm.<\/p>\n

Nen\u00ed divu, \u017ee se na prvn\u00ed fotografie M\u011bs\u00edce, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak jeho odvr\u00e1cen\u00e9 strany, \u010dekalo s nap\u011bt\u00edm. P\u0159esto fotografie m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho povrchu na prvn\u00ed pohled nep\u0159inesly nic p\u0159ekvapuj\u00edc\u00edho. Americk\u00fd spisovatel George Leonard se p\u0159esto pustil do systematick\u00e9ho pr\u016fzkumu 140. 000 fotografi\u00ed M\u011bs\u00edce a upozornil, \u017ee na nich lze rozeznat \u00fatvary, kter\u00e9 p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed d\u016fln\u00ed d\u00edla. Z kr\u00e1ter\u016f potom na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech vedou ven b\u00edl\u00e9 stopy. Vypadaj\u00ed, jako by je tvo\u0159il usazen\u00fd prach p\u0159edt\u00edm zv\u00ed\u0159en\u00fd startem n\u011bjak\u00fdch nezn\u00e1m\u00fdch t\u011bles. Na jin\u00fdch fotografi\u00edch se r\u00fdsuje obrovsk\u00fd obelisk, kter\u00fd je jasn\u011b patrn\u00fd proti m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edmu obzoru. Fotografie ze sondy Lunar Orbiter z roku 1966 ukazuj\u00ed osm jehlancovit\u00fdch \u00fatvar\u016f, z nich\u017e nejvy\u0161\u0161\u00ed by m\u011bl b\u00fdt asi 100 metr\u016f vysok\u00fd. Luna 9 p\u0159inesla fotografie \u00fatvar\u016f podobn\u00fdch hradb\u00e1m. Trojbok\u00e9 pyramidy pozorovala tak\u00e9 pos\u00e1dka Apolla 11. \u017de by p\u0159ece jen poz\u016fstatky n\u011bjak\u00e9ho prad\u00e1vn\u00e9ho m\u011bsta, kter\u00e9 rozhodne nepostavili lid\u00e9?<\/p>\n

Nav\u00edc dnes existuje n\u011bkolik des\u00edtek, mo\u017en\u00e1 i stovek hl\u00e1\u0161en\u00ed, t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se pozorov\u00e1n\u00ed UFO, tedy neidentifikovateln\u00fdch l\u00e9taj\u00edc\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f, v kosmu, a pochopiteln\u011b i na M\u011bs\u00edci. M\u00e1me k dispozici pom\u011brn\u011b ned\u00e1vn\u00e9 z\u00e1b\u011bry podivn\u00e9ho \u00fatvaru doprov\u00e1zej\u00edc\u00edho raketopl\u00e1n Discovery, jin\u00e9, star\u0161\u00ed sn\u00edmky v\u0161ak byly NASDA dlouho tajeny. O sv\u011bdectv\u00ed americk\u00fdch astronaut\u016f se p\u0159\u00edli\u0161 nemluvilo, pozorov\u00e1n\u00ed rusk\u00fdch kosmonaut\u016f jsou zase shazov\u00e1na jako nev\u011brohodn\u00e1. Jejich \u00fa\u010delem je pr\u00fd z\u00edskat jen tu\u010dn\u00e1 honor\u00e1\u0159. Nicm\u00e9n\u011b porovn\u00e1n\u00edm r\u016fzn\u00fdch pramen\u016f lze doj\u00edt k z\u00e1v\u011bru, \u017ee \u201el\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159e\u201c sledovaly v\u0161echny lod\u011b Apollo m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed k M\u011bs\u00edci i tam\u011bj\u0161\u00ed prvn\u00ed kroky Pozem\u0161\u0165an\u016f.<\/p>\n

Ani t\u00edm vak nen\u00ed problematika \u201ez\u00e1hadn\u00e9ho M\u011bs\u00edce\u201c vy\u010derp\u00e1na. Podle jedn\u00e9 teorie je cel\u00fd M\u011bs\u00edc um\u011bl\u00fdm t\u011blesem, obrovskou kosmickou lod\u00ed. A nav\u00edc pr\u00fd neexistuje d\u00e9le ne\u017e 250. 000 let. Pro tato odv\u00e1\u017en\u00e1 tvrzen\u00ed existuje n\u011bkolik indici\u00ed. Tak nap\u0159\u00edklad na M\u011bs\u00edc i na Zemi dopad\u00e1 kosmick\u00fd prach. Zat\u00edmco na Zemi se ni\u010d\u00ed v atmosf\u00e9\u0159e, na M\u011bs\u00edci bez vzduchu se ukl\u00e1d\u00e1 na povrchu. Pokud by st\u00e1\u0159\u00ed M\u011bs\u00edce bylo 4,6 mld. let, jak p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed v\u011bdci, musela by na n\u011bm le\u017eet vrstva prachu vysok\u00e1 56 metr\u016f. Tak tomu ov\u0161em nen\u00ed.<\/p>\n

A dal\u0161\u00ed indicie. M\u011b\u0159en\u00ed rezonanc\u00ed na povrchu M\u011bs\u00edce nazna\u010duje, \u017ee by M\u011bs\u00edc mohl b\u00fdt dut\u00fd. Tak\u00e9 kr\u00e1tery na jeho povrchu jsou m\u011bl\u010d\u00ed, ne\u017e by m\u011bly teoreticky b\u00fdt \u2013 dosahuj\u00ed hloubky jen 2-3 km. \u201eSpr\u00e1vn\u011b\u201c by v\u0161ak m\u011bly b\u00fdt hlubok\u00e9 a\u017e 40 km. Oproti Zemi m\u00e1 M\u011bs\u00edc tak\u00e9 v\u00fdrazn\u011b men\u0161\u00ed hustotu. Jeden krychlov\u00fd metr M\u011bs\u00edce v\u00e1\u017e\u00ed jen 3300 kg oproti 5500 kg krychlov\u00e9ho metru pr\u016fm\u011brn\u00e9 zem\u011b. Teoreticky tedy nic nevylu\u010duje domn\u011bnku, \u017ee na povrchu M\u011bs\u00edce je 4 km siln\u00e1 pru\u017en\u00e1 ochrann\u00e1 vrstva a pod n\u00ed asi 30 km siln\u00fd krun\u00fd\u0159. Pr\u00e1zdn\u00fd prostor \u010di syst\u00e9m dutin uvnit\u0159 by potom m\u011bl pr\u016fm\u011br \u00factyhodn\u00fdch 2370 km. Takov\u00e1 \u201ekosmick\u00e1 lo\u010f\u201c by mohla cestovat vesm\u00edrem nekone\u010dn\u011b dlouho a p\u0159itom b\u00fdt regul\u00e9rn\u00edm domovem pro cel\u00e9 tis\u00edce a generace mimozem\u0161\u0165an\u016f.
\nJe v\u0161ak tak\u00e9 docela dob\u0159e mo\u017en\u00e9, \u017ee na M\u011bs\u00edci nes\u00eddl\u00ed mimozem\u0161\u0165an\u00e9, ale \u2013 lid\u00e9! Podle t\u00e9to teorie u\u017e na M\u011bs\u00edci d\u00e1vno stoj\u00ed spole\u010dn\u00e9 americko \u2013 rusk\u00e9 z\u00e1kladny, v\u00fdchoz\u00ed body pro budouc\u00ed kolonizaci Marsu. Existence takov\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch z\u00e1kladen by byla docela re\u00e1ln\u00e1, kdyby na M\u011bs\u00edci byla voda, a to je v posledn\u00ed dob\u011b pova\u017eov\u00e1no za velmi pravd\u011bpodobn\u00e9. \u201eOfici\u00e1ln\u011b\u201c se v\u0161ak p\u0159epokl\u00e1d\u00e1, \u017ee prvn\u00ed st\u00e1lou m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed z\u00e1kladnu se nepoda\u0159\u00ed vybudovat d\u0159\u00edve ne\u017e za pades\u00e1t let.<\/p>\n

Dr. Jitka Lenkov\u00e1 a kol. aut.<\/em><\/p>\n

Uk\u00e1zka z knihy Velk\u00e1 kniha z\u00e1had (vyd\u00e1n\u00ed v listopadu 2001).<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ka\u017ed\u00fd astronom bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed odpov\u00ed, \u017ee nic p\u0159evratn\u00e9ho.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2682,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[24,39,29,22],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/786"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=786"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/786\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1759,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/786\/revisions\/1759"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2682"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=786"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=786"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=786"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}