{"id":819,"date":"2016-12-30T22:42:16","date_gmt":"2016-12-30T21:42:16","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2016\/12\/30\/koule-valcici-na-nebi-2\/"},"modified":"2024-01-27T01:03:12","modified_gmt":"2024-01-27T00:03:12","slug":"koule-valcici-na-nebi-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2016\/12\/30\/koule-valcici-na-nebi-2\/","title":{"rendered":"Koule v\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed na nebi (2)"},"content":{"rendered":"

Pokus \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Juli\u00e1na znovu postavit velk\u00fd chr\u00e1m v Jeruzal\u00e9m\u011b selhal roku 363 n. l. za tajupln\u00fdch okolnost\u00ed. Juli\u00e1n s\u00e1m byl ostatn\u011b t\u00e9ho\u017e roku zabit v boji proti Per\u0161an\u016fm.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0<\/strong>Ohniv\u00e9 koule v Jeruzal\u00e9m\u011b<\/strong><\/p>\n

P\u016fvodn\u00ed chr\u00e1m byl zni\u010den za Vespasi\u00e1nova a Titova obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Jeruzal\u00e9ma. \u0158\u00edmsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e se mezit\u00edm za Konstantinovy vl\u00e1dy stala k\u0159es\u0165anskou. Jul\u00e1n se v\u0161ak obr\u00e1til zp\u011bt k pohanstv\u00ed. Cht\u011bl znovu postavit chr\u00e1m, aby tak prosp\u011bl \u017did\u016fm a zma\u0159il Je\u017e\u00ed\u0161ovo proroctv\u00ed, \u017ee v n\u011bm nez\u016fstane k\u00e1men na kameni.<\/p>\n

Dozor nad stavbou sv\u011b\u0159il Juli\u00e1n sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli Alypiovi. D\u011bjepisec Ammianus Marcellinus \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee „a\u010dkoli tento Alypius pr\u00e1ci silou moc\u00ed poh\u00e1n\u011bl, u z\u00e1kladu chr\u00e1mu bez ust\u00e1n\u00ed vybuchovaly hroziv\u00e9 koule plamen\u016f a znemo\u017e\u0148ovaly tam d\u011bln\u00edk\u016fm p\u0159\u00edstup\u2026 a proto\u017ee se tak od t\u00e9 doby d\u011blo st\u00e1le znovu a znovu, Juli\u00e1n od sv\u00e9ho pokusu upustil“.<\/p>\n

A\u010dkoli toto l\u00ed\u010den\u00ed vypad\u00e1, jako by poch\u00e1zelo z pera n\u011bjak\u00e9ho k\u0159es\u0165ana, svol\u00e1vaj\u00edc\u00edho na pohany bo\u017e\u00ed hn\u011bv, Ammianus Juli\u00e1na obdivoval. Jedin\u00e9 dochovan\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed pokusu o znovupostaven\u00ed chr\u00e1mu poch\u00e1z\u00ed od \u0158eho\u0159e z Nazianzu a mluv\u00ed se v n\u011bm o „plameni [kter\u00fd] vych\u00e1zel z posv\u00e1tn\u00e9ho m\u00edsta a zastavil je.\u00a0 N\u011bkter\u00e9 sp\u00e1lil a se\u017eehl\u2026 jin\u00fdm zohavil d\u016fle\u017eit\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011bla.“ I kdy\u017e to zn\u00ed jako sc\u00e9na z filmu Stevena Spielberga, nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edm vysv\u011btlen\u00edm je zem\u011bt\u0159esen\u00ed. Ta nejsou v t\u00e9to oblasti v\u00fdjimkou a jedno z nich bylo zaznamen\u00e1no pr\u00e1v\u011b v kv\u011btnu roku 363. N\u011bkte\u0159\u00ed historikov\u00e9 vyslovili n\u00e1zor, \u017ee z\u00e1zrak mohl b\u00fdt nastrojen t\u011bmi, kdo necht\u011bli, aby byl chr\u00e1m znovu postaven.<\/p>\n

V l\u00e1zni nebesk\u00e9ho sv\u011btla<\/strong><\/p>\n

„Ohniv\u00e9 koule“ chv\u011bjiv\u00e9ho nebesk\u00e9ho sv\u011btla byly v pr\u016fb\u011bhu v\u011bk\u016f pozorov\u00e1ny mnohokr\u00e1t. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee zp\u0159\u00edtom\u0148uj\u00ed bo\u017esk\u00e9 z\u00e1\u0159en\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

Svat\u00e1 Gertruda z Nivelles<\/em> (625-659), poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Landenu nedaleko Bruselu v dne\u0161n\u00ed Belgii, se u\u017e ve sv\u00fdch dvaceti letech stala abaty\u0161\u00ed. P\u0159inejmen\u0161\u00edm dvakr\u00e1t za \u017eivota ji obklopilo tajemn\u00e9 sv\u011btlo. Sv\u00e9mu \u017eivotopisci vypr\u00e1v\u011bla, \u017ee kdy\u017e se jednou modlila p\u0159ed olt\u00e1\u0159em, sestoupila na ni z\u00e1\u0159iv\u00e1 koule, kter\u00e1 osv\u011btlila cel\u00fd kostel. Asi po p\u016fl hodin\u011b se pomalu rozplynula. Podruh\u00e9 Gertrud\u011b na hlav\u011b spo\u010dinula „ohniv\u00e1 koule“, kdy\u017e kle\u010dela p\u0159ed olt\u00e1\u0159em u svat\u00e9ho Sixta. Tento jev byl vykl\u00e1d\u00e1n jako zn\u00e1mka toho, \u017ee svat\u00fd Duch naplnil jej\u00ed du\u0161i nebesk\u00fdm sv\u011btlem, a vid\u011bly jej v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 sestry.<\/p>\n

Ohniv\u00e9 koule po\u010dastovaly svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed \u0159adu dal\u0161\u00edch sv\u011btc\u016f. Pat\u0159ila mezi n\u011b nap\u0159\u00edklad svat\u00e1 Brigita z irsk\u00e9ho Kildare v 5. stolet\u00ed. V 7. stolet\u00ed se objevily u svat\u00e9hp Aldegundise, ve 12. stolet\u00ed u svat\u00e9ho Jana z Mathy a ve 14. stolet\u00ed u Jeanne Marie de Maill\u00e9. Existuje domn\u011bnka, \u017ee od t\u011bchto z\u00e1\u0159iv\u00fdch koul\u00ed jsou odvozeny svatoz\u00e1\u0159e, spojovan\u00e9 se svat\u00fdmi lidmi a zobrazovan\u00e9 \u010dasto na n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch obrazech.<\/p>\n

Kr\u00e1l a jeho dru\u017eina<\/strong><\/p>\n

K souboru podivn\u00fdch pokroucen\u00fdch a zak\u0159iven\u00fdch Rollrightsk\u00fdch kamen\u016f, nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se 28 km severoz\u00e1padn\u011b od Oxfordu, se patrn\u011b v\u00e1\u017ee v\u00edc lidov\u00fdch zkazek ne\u017e k jak\u00e9koli jin\u00e9 pam\u00e1tce prehistorick\u00e9 Brit\u00e1nie. Pov\u011bst vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee se tudy kdysi ub\u00edral se sv\u00fdm vojskem jak\u00fdsi bezv\u00fdznamn\u00fd kr\u00e1l; na tomto m\u00edst\u011b potkal \u010darod\u011bjnici, kter\u00e1 mu \u0159ekla, \u017ee poda\u0159\u00ed-li se mu doj\u00edt sedmi kroky a\u017e na m\u00edsto, odkud lze dohl\u00e9dnout k vesnici Long Compton, stane se kr\u00e1lem Anglie. Kdy\u017e to kr\u00e1l zkusil, jako kouzlem se p\u0159ed n\u00edm vzty\u010dil vr\u0161ek a zakryl mu v\u00fdhled. \u010carod\u011bjnice v\u0161echny mu\u017ee s chechotem zaklela v k\u00e1men a sama se prom\u011bnila v strom. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee archeologov\u00e9 v osmdes\u00e1t\u00fdch letech zjistili, \u017ee pod p\u0159irozen\u00fdm n\u00e1vr\u0161\u00edm, kter\u00e9 br\u00e1n\u00ed v\u00fdhledu na Long Compton, se skute\u010dn\u011b skr\u00fdv\u00e1 prehistorick\u00e1 poh\u0159ebn\u00ed mohyla.<\/p>\n

Jin\u00e1 tradice zase vypravuje, \u017ee kdy\u017e n\u011bkdo do stromu v dob\u011b kv\u011btu tne, za\u010dne z n\u011bj pr\u00fd\u0161tit krev a Kamenn\u00fd kr\u00e1l sem oto\u010d\u00ed hlavu. dal\u0161\u00ed rollrightsk\u00e9 legendy tvrd\u00ed, \u017ee kameny, jim\u017e se \u0159\u00edk\u00e1 Kr\u00e1lovsk\u00e1 dru\u017eina, se o p\u016flnoci sch\u00e1zej\u00ed k bl\u00edzk\u00e9mu pot\u016f\u010dku nap\u00edt. Pov\u00edd\u00e1 se tak\u00e9, \u017ee z otvoru v zemi vyb\u011bhnou v\u00edly a roztan\u010d\u00ed se kolem Kamenn\u00e9ho kr\u00e1le. V minul\u00fdch dob\u00e1ch b\u00fdval tento k\u00e1men spojov\u00e1n i s tradic\u00ed plodnosti \u2013 v noci se ho sem chodily mlad\u00e9 d\u00edvky dot\u00fdkat prsy. Ke skupin\u011b kamen\u016f zn\u00e1m\u00fdch jako \u0160eptaj\u00edc\u00ed ryt\u00ed\u0159i zase \u017eeny chodily p\u0159ikl\u00e1dat ucho, aby jim k\u00e1men za\u0161eptal odpov\u011b\u010f na jejich ot\u00e1zky.<\/p>\n

Po stalet\u00ed lid\u00e9 tvrdili, \u017ee kameny prehistorick\u00fdch pam\u00e1tek maj\u00ed kouzeln\u00e9 vlastnosti a schopnost l\u00e9\u010dit, m\u011bnit m\u00edsto, ba dokonce d\u00e1vat elektrick\u00e9 r\u00e1ny. Kdy\u017e se roku 1919 jednoho z Rollrohgtsk\u00fdch kamen\u016f dotkla L. Chapmanov\u00e1, „ruka a rameno ji“ \u2013 jak pozd\u011bji uvedla \u2013 „za\u010daly brn\u011bt a m\u011bla pocit jakoby ji n\u011bkdo odstrkoval“. Roku 1980 vid\u011bl jin\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk pam\u00e1tky\u00a0 „jak\u00e9si jez\u00edrko b\u00edl\u00e9ho rozpt\u00fdlen\u00e9ho sv\u011btla, kter\u00e9 jakoby p\u0159ich\u00e1zelo ze zem\u011b; vzneslo se postupn\u011b nad kameny a pak se postupn\u011b vytratilo.“ M\u00edstn\u00ed tradice sice podobn\u00e1 sv\u011btla p\u0159ipisuje v\u00edl\u00e1m, Rollrightsk\u00e9 kameny v\u0161ak byly podrobeny i v\u00e1\u017en\u00e9mu v\u00fdzkumu.<\/p>\n

Rollrightsk\u00e9 kameny zkoumala i skupina Brit\u016f, kte\u0159\u00ed se v r\u00e1mci sv\u00fdch dlouhodob\u00fdch v\u00fdzkum\u016f zam\u011b\u0159uj\u00ed na v\u00fdskyt zvl\u00e1\u0161tn\u00edch energetick\u00fdch \u00fakaz\u016f na m\u00edstech prehistorick\u00fdch pam\u00e1tek. Tato skupina nad\u0161enc\u016f, zalo\u017een\u00e1 roku 1977 jako Dragon Project Trust, se skl\u00e1d\u00e1 z dobrovoln\u00edk\u016f z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch oblast\u00ed v\u010detn\u011b zem\u011bm\u011b\u0159i\u010d\u016f, u\u010ditel\u016f, um\u011blc\u016f, geochemik\u016f, fyzik\u016f a elektroin\u017een\u00fdr\u016f. V Rollrightu v\u00fdzkumn\u00edci z Dragon Project Trustu zjistili, \u017ee n\u011bkter\u00e9 kameny vyza\u0159uj\u00ed slab\u00fd magnetismus, kter\u00fd lze odhalit jen s pomoc\u00ed speci\u00e1ln\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f. Prov\u00e1d\u011bli i m\u011b\u0159en\u00ed ultrazvuku \u2013 zvuku tak vysok\u00fdch frekvenc\u00ed, \u017ee jsou pro \u010dlov\u011bka nesly\u0161iteln\u00e9. V lednu 1989 skupina zjistila, \u017ee p\u00e1s, kter\u00fd asi v metrov\u00e9 hloubce obep\u00ednal jeden z kamen\u016f, vyd\u00e1v\u00e1 sihn\u00e1l o frekvenci 37 kilohertz\u016f, ten v\u0161ak miz\u00ed stejn\u011b z\u00e1hadn\u011b jako se objevil.<\/p>\n

Stejn\u011b tak badatel\u00e9 zjistili nevysv\u011btliteln\u00fd r\u00e1diov\u00fd sign\u00e1l, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed na \u00farovni zem\u011b z poh\u0159ebn\u00edch mohyl v irsk\u00e9m poho\u0159\u00ed Wicklow Mountains. V jin\u00e9 poh\u0159ebn\u00ed komo\u0159e v irsk\u00fdch vr\u0161\u00edch Loughcrew Hills byly zachyceny stra\u0161ideln\u00e9 hlasy. M\u011bly tyto jevy vliv na to, kde si prehistori\u010dt\u00ed lid\u00e9 vyb\u00edrali sv\u00e1 posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta? Star\u00e9 kamenn\u00e9 stavby se po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b \u010dasto nach\u00e1zej\u00ed v bl\u00edzkosti poruch zemsk\u00e9ho povrchu, kde se mohou objevovat elektrick\u00e9, magnetick\u00e9 a gravita\u010dn\u00ed anom\u00e1lie. Na takov\u00fdch m\u00edstech se mnohdy vyskytuj\u00ed tajemn\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 koule a kotou\u010de.<\/p>\n

T\u00fdm lid\u00ed z britsk\u00e9ho t\u00fdmu z\u00e1hadolog\u016f Dragon Project Trust se pustil i do zkoum\u00e1n\u00ed ter\u00e9nu ve vel\u0161sk\u00e9m Carn Ingli na Preseli Hills, kde do\u0161lo k bizarn\u00ed ud\u00e1losti. Kdy\u017e touto oblast\u00ed roku 1987 proj\u00ed\u017ed\u011bl p\u00e1r mlad\u00fdch lid\u00ed, \u017eena p\u0159i pr\u016fjezdu kolem rozeklan\u00fdch \u00fabo\u010d\u00ed obklopen\u00fdch zbytky star\u00fdch kamenn\u00fdch zd\u00ed Carn Igli t\u00e9m\u011b\u0159 ztratila v\u011bdom\u00ed. Jakmile auto z t\u00e9to oblasti vyjedlo, v\u0161echny p\u0159\u00edznaky nevolnosti pominuly.<\/p>\n

Kdy\u017e t\u00fdm Dragon Project Trustu incident z roku 1987 zkoumal, vy\u0161la najevo magnetick\u00e1 anom\u00e1lie, kter\u00e1 na vrcholu kopce dok\u00e1zala rozto\u010dit ru\u010di\u010dku kompasu. Je zn\u00e1mo, \u017ee magnetismus m\u00e1 vliv na mozek. Mohlo b\u00fdt toto p\u0159\u00ed\u010dinou podivn\u00fdch pocit\u016f, kter\u00e9 za\u017eila mlad\u00e1 \u017eena? Je mo\u017en\u00e9, \u017ee stejn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed je t\u0159eba hledat za and\u011blsk\u00fdm vid\u011bn\u00edm, kter\u00e9 pr\u00fd m\u011bl na vrchu Carn Ingli,\u00a0 jeho\u017e jm\u00e9no ostatn\u011b znamen\u00e1 „And\u011blsk\u00fd pahorek“, svat\u00fd Brynach, sv\u011btec ze 6. stolet\u00ed.<\/p>\n

Hessdalensk\u00e1 sv\u011btla<\/strong><\/p>\n

Dne 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1982 jel norsk\u00fd horn\u00edk Bjarne Lillevold se sv\u00fdm kolegou na mopedu dom\u016f, kdy\u017e tu najednou spat\u0159ili sv\u011btlo, kter\u00e9 sestupovalo z horsk\u00fdch v\u00fd\u0161in k lesu pobl\u00ed\u017e mal\u00e9ho m\u011bste\u010dka Alen. V dob\u011b, kdy dojeli k Alenu, se p\u0159edm\u011bt vzn\u00e1\u0161el t\u011bsn\u011b nad stromy. Pak p\u0159iplula ze stejn\u00e9ho sm\u011bru dal\u0161\u00ed sv\u011bteln\u00e1 koule a zastavila se kousek pod prvn\u00edm sv\u011btlem.<\/p>\n

Kdy\u017e se oba mu\u017ei p\u0159ibl\u00ed\u017eili k domovu, spat\u0159ili jedno staven\u00ed zalit\u00e9 tak jasn\u00fdm sv\u011btlem, a\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee ho\u0159\u00ed.\u00a0 Vedle n\u011bj st\u00e1l n\u011bjak\u00fd p\u0159edm\u011bt, v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e samotn\u00e1 budova. Vypadal jako v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek obr\u00e1cen\u00fd \u0161pi\u010dkou dol\u016f. Blikala na n\u011bm \u010derven\u00e1 sv\u011bt\u00e9lka. Asi dvacet minut sledovali, jak se pohybuje nahoru a dol\u016f jako jojo. U zem\u011b se sv\u011btlo ztr\u00e1celo a Lillevold se skrze n\u011b mohl d\u00edvat jako p\u0159es \u010dir\u00e9 sklo, sm\u011brem nahoru v\u0161ak byla sv\u011btla tak jasn\u00e1, \u017ee na n\u011b sotva mohl pohl\u00e9dnout.<\/p>\n

Tento fenom\u00e9n zn\u00e1m\u00fd jako hessdalensk\u00e1 sv\u011btla, dostal n\u00e1zev od norsk\u00e9ho \u00fadol\u00ed ji\u017en\u011b od Trondheimu, kde je mo\u017en\u00e9 je nej\u010dast\u011bji vid\u011bt. Poprv\u00e9 je zpozorovali farm\u00e1\u0159i a horn\u00edci, ale pozd\u011bji zde ufologov\u00e9 vybudovali pozorovac\u00ed stanovi\u0161t\u011b vybaven\u00e9 slo\u017eit\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm. Navzdory stovk\u00e1m fotografi\u00ed a velice hodnotn\u00fdm v\u011bdeck\u00fdm \u00fadaj\u016fm z\u00edskan\u00fdm v r\u00e1mci projektu zam\u011b\u0159en\u00e9ho na zkoum\u00e1n\u00ed hessdalensk\u00fdch sv\u011btel, se nepoda\u0159ilo fenom\u00e9n vysv\u011btlit.<\/p>\n

Fotografie potvrzuj\u00ed, \u017ee sv\u011btla m\u011b\u0159\u00ed v pr\u016fm\u011bru 2-3 m, jsou mimo\u0159\u00e1dn\u011b jadn\u00e1 a nemaj\u00ed d\u00e1le \u010dlen\u011bn\u00fd tvar. Jejich projevy a skute\u010dnost, \u017ee jsou \u00fapln\u011b tich\u00e1, vylu\u010duj\u00ed mo\u017enost, \u017ee by mohlo j\u00edt o helikopt\u00e9ry nebo letadla. Sv\u011btla byla pozorov\u00e1na hodinu i d\u00e9le, a bu\u010f se vzn\u00e1\u0161ela na jednom m\u00edst\u011b nebo se pomalu posunovala do vzd\u00e1lenosti asi 20 kilometr\u016f, co\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd\u00e1 dosud zn\u00e1m\u00fd podobn\u00fd jev, jako nap\u0159\u00edklad feux follet (bludi\u010dky nebo bahenn\u00ed sv\u011btla) nep\u0159edvedl. Nejsou to ani hv\u011bzdy, satelity nebo jin\u00e9 nebesk\u00e9 \u00fakazy, proto\u017ee sv\u011btla byla vyfotografov\u00e1na v \u00fadol\u00ed s horami v pozad\u00ed.<\/p>\n

Snad nejzvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00edm rysem hessdalensk\u00fdch sv\u011btel jsou jejich reakce na laserov\u00e9 paprsky. Vedouc\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu Erling Strand jedn\u00e9 noci nam\u00ed\u0159il na blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btlo paprsek. Objekt okam\u017eit\u011b zdvojn\u00e1sobil \u00farove\u0148 z\u00e1\u0159en\u00ed. Bez laseru intenzita sv\u011btla op\u011bt poklesla. Tato zm\u011bna nastala osmkr\u00e1t z deseti pokus\u016f. \u017d\u00e1dn\u00fd zn\u00e1m\u00fd p\u0159edm\u011bt \u2013 p\u0159irozen\u00fd nebo vyroben\u00fd \u2013 nereaguje na laserov\u00e9 paprsky takov\u00fdm zp\u016fsobem. Nen\u00ed proto divu, \u017ee hessdalensk\u00e1 sv\u011btla rozv\u00ed\u0159ila pozornost v\u011bdc\u016f po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

Podivn\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 koule<\/strong><\/p>\n

V pades\u00e1t\u00fdch letech se st\u00e1valo t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou zimu, \u017ee Lanahanovu farmu pro chov ovc\u00ed a hov\u011bz\u00edho dobytka v australsk\u00e9m Queenslandu opakovan\u011b nav\u0161t\u011bvovalo podivn\u00e9 sv\u011btlo o pr\u016fm\u011bru asi 4,5 m, kter\u00e9 krou\u017eilo asi metr nad dvorem. Kdy\u017e na n\u011b Lanahan vyst\u0159elil, smrsklo se do mal\u00e9ho ter\u010d\u00edku mlhav\u011b \u010derven\u00e9 z\u00e1\u0159e, pot\u00e9 se v\u0161ak znovu rozjasnilo a zv\u011bt\u0161ilo. Asi po hodin\u011b se sv\u011btlo op\u011bt zmen\u0161ilo, vzd\u00e1lilo se, znovu se v d\u00e1lce objevilo a pak rychle zmizelo z dohledu.<\/p>\n

Tato historka je jedn\u00edm ze zhruba p\u011bti set podobn\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, kter\u00e9 nashrom\u00e1\u017edil Fred Silock v roce 1993, kdy\u017e zkoumal z\u00e1hadn\u00e1 australsk\u00e1 sv\u011btla zvan\u00e1 min min.\u00a0 N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee tyto jevy a dal\u0161\u00ed druhy sv\u011bteln\u00fdch koul\u00ed jsou p\u0159\u00edkladem exotick\u00fdch, dosud nevysv\u011btlen\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch \u00fakaz\u016f. Dost\u00e1vaj\u00ed i jin\u00e1 pojmenov\u00e1n\u00ed, jako nap\u0159\u00edklad feux follet, bludi\u010dky, bahenn\u00ed sv\u011btla nebo stra\u0161ideln\u00e9 lucerny. Zd\u00e1 se, \u017ee se vesm\u011bs objevuj\u00ed v oblastech vystaven\u00fdch nepatrn\u00fdm ot\u0159es\u016fm p\u016fdy, pro n\u011b\u017e jsou v\u00fdzna\u010dn\u00e9 geologick\u00e9 zlomy, seizmick\u00e1 aktivita, z\u00e1soby nerostn\u00fdch surovin nebo vodn\u00ed plochy.<\/p>\n

Ve st\u0159edov\u011bku spat\u0159ovali Evropan\u00e9 ve sv\u011bteln\u00fdch koul\u00edch ohniv\u00e9 draky, jak\u00e9 dodnes uzn\u00e1v\u00e1 \u0159ada kultur. V z\u00e1padn\u00ed Africe dostaly jm\u00e9no aku \u2013 „\u010f\u00e1bel“.<\/em> Malajci maj\u00ed sv\u00e9 pennangaly, p\u0159\u00edzra\u010dn\u00e9 hlavy \u017een zem\u0159el\u00fdch p\u0159i porodu. V okol\u00ed indick\u00e9ho D\u00e1rd\u017eilingu jsou pova\u017eov\u00e1ny za lucerny mu\u017e\u00ed\u010dk\u016f zvan\u00fdch chata admis. V n\u011bkter\u00fdch spole\u010dnostech lid\u00e9 ve sv\u011bteln\u00fdch koul\u00edch spat\u0159ovali n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 symboly.\u00a0 K \u00fakaz\u016fm podobn\u00e9ho druhu z\u0159ejm\u011b pat\u0159\u00ed i „sv\u011bteln\u00e9 st\u00edha\u010dky“ hl\u00e1\u0161en\u00e9 b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, jako\u017e i \u0159ada pozorov\u00e1n\u00ed UFO.<\/p>\n

V\u011bdci p\u0159i\u0161li s domn\u011bnkou, \u017ee kouli sv\u011btla m\u016f\u017ee vytvo\u0159it samovoln\u00e9 vzn\u00edcen\u00ed metanu nebo jin\u00e9ho plynu, kter\u00fd p\u0159ijde do styku se vzduchem. Av\u0161ak takov\u00fd jev by byl \u010dasov\u011b omezen, nepohyboval by se a nebyl by schopen \u0159\u00edzen\u00e9ho p\u0159emis\u0165ov\u00e1n\u00ed \u2013 velmi by se tedy li\u0161il od toho, co za\u017eil Franklin Ward<\/em> jedn\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 noci v roce 1938, kdy\u017e se byl se sv\u00fdm otcem pod\u00edvat u jednoho star\u00e9ho ml\u00fdnsk\u00e9ho rybn\u00edka v odlehl\u00fdch kon\u010din\u00e1ch Georgie v USA. Uvid\u011bli tam modravou sv\u011btelnou skvrnu asi ve v\u00fd\u0161i kolen, je\u017e z velikosti tenis\u00e1ku narostla do rozm\u011bru fotbalov\u00e9ho m\u00ed\u010de. Sledovali ji asi p\u016fl kilometru a\u017e k budov\u011b vesnick\u00e9 \u0161koly. Sv\u011btlo pokra\u010dovalo nad silnic\u00ed dal\u0161\u00edho p\u016fl kilometru, pak p\u0159esko\u010dilo br\u00e1nu a oblet\u011blo opu\u0161t\u011bn\u00fd srub. Jedin\u00fdmi dve\u0159mi proniklo dovnit\u0159, mihlo se za okny, znovu se vyno\u0159ilo, vr\u00e1tilo se k silnici a vydalo se stejnou cestou zp\u00e1tky. Kdy\u017e se sv\u011btlo p\u0159ibl\u00ed\u017eilo k Wardovi, zaslechl tlumen\u00fd bzukot p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed zvuk elektrick\u00e9ho transform\u00e1toru. Sv\u011btlo se vr\u00e1tilo p\u0159esn\u011b na stejn\u00e9 m\u00edsto, kde se uk\u00e1zalo poprv\u00e9, zmen\u0161ilo se a potemn\u011blo, kleslo do p\u00edsku a zmizelo.<\/p>\n

Sv\u011bteln\u00e9 koule n\u011bkdy p\u016fsob\u00ed dokonce i hrav\u011b \u010di dot\u011brn\u011b, jak zjistil policejn\u00ed ser\u017eant Tony Dodd b\u011bhem no\u010dn\u00ed hl\u00eddky na yorkshirsk\u00fdch v\u0159esovi\u0161t\u00edch v Anglii v b\u0159eznu 1983. Kdy\u017e zapnul sv\u011btlomety sv\u00e9ho policejn\u00edho vozu, podivn\u00e1 sv\u011btla z v\u0159esovi\u0161\u0165 se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eila a za\u010dala krou\u017eit kolem auta. N\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bdci se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee pokud je energie dostate\u010dn\u011b slo\u017eit\u011b strukturovan\u00e1, m\u016f\u017ee nab\u00fdvat ur\u010dit\u00e9 formy uv\u011bdom\u011bl\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed. Jeden americk\u00fd t\u00fdm p\u0159ipravuje testy, jejich\u017e c\u00edlem je ur\u010dit, zda pozemsk\u00e1 sv\u011btla vykazuj\u00ed prvky skute\u010dn\u011b interaktivn\u00edho chov\u00e1n\u00ed. A\u0165 u\u017e tyto pokusy povedou k pozitivn\u00edmu v\u00fdsledku \u010di nikoli, sv\u011bteln\u00e9 koule zlstanou pro v\u011bdu otazn\u00edkem. Jejich p\u0159edstaven\u00ed sv\u011bd\u010d\u00ed o v\u00fdkyvech energie, kter\u00e9 by se daly \u010dekat sp\u00ed\u0161e na subatom\u00e1rn\u00ed, kvantov\u00e9 \u00farovni.<\/p>\n

Z knihy vyd. Reader’s Digest V\u00fdb\u011br: Almanach tajemna. 1998. 464 s.\u00a0\u00a0\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pokus \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Juli\u00e1na znovu postavit velk\u00fd chr\u00e1m v Jeruzal\u00e9m\u011b selhal roku 363 n. l. za tajupln\u00fdch okolnost\u00ed. Juli\u00e1n s\u00e1m<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2684,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8],"tags":[24,18],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/819"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=819"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/819\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1305,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/819\/revisions\/1305"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2684"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=819"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=819"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=819"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}