{"id":848,"date":"2017-02-21T22:01:12","date_gmt":"2017-02-21T21:01:12","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2017\/02\/21\/kterak-saci-letouny-zmenily-svet\/"},"modified":"2024-02-29T01:15:24","modified_gmt":"2024-02-29T00:15:24","slug":"kterak-saci-letouny-zmenily-svet","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2017\/02\/21\/kterak-saci-letouny-zmenily-svet\/","title":{"rendered":"Kterak \u201esac\u00ed letouny\u201c zm\u011bnily sv\u011bt"},"content":{"rendered":"

Autorem \u010dl\u00e1nku je Klaus-Peter Rothkugel<\/em> z Bad Nauheimu<\/em> (SRN). Jedna z verz\u00ed, vysv\u011btluj\u00edc\u00edch vznik l\u00e9taj\u00edc\u00edch tal\u00ed\u0159\u016f po 2. sv. v\u00e1lce, jako v\u00fdsledek britsk\u00fdch prac\u00ed, na z\u00e1klad\u011b uko\u0159ist\u011bn\u00fdch nacistick\u00fdch pl\u00e1n\u016f. Uv\u00e1d\u00edme pro zaj\u00edmavost, jde o nesmysl.\u00a0<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\u00a0<\/em><\/strong>Kdo je Ing. Achenbach?<\/em><\/strong><\/p>\n

Jedn\u00edm z hesel pov\u00e1le\u010dn\u00e9 Anglie bylo: „Brit\u00e1nie to dok\u00e1\u017ee!“. Ni\u010div\u00e1 2. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka byla minulost\u00ed, mnoho voj\u00e1k\u016f od v\u0161ech druh\u016f vojsk bylo demobilizov\u00e1no a na obzoru se vzn\u00e1\u0161ela my\u0161lenka nov\u00e9ho, lep\u0161\u00edho sv\u011bta bez v\u00e1lek. Star\u00e9 a v d\u016fsledku v\u00e1le\u010dn\u00fdch let zapomenut\u00e9 sny m\u011bly nyn\u00ed \u0161anci p\u0159erodu fantazie ve skute\u010dnost. Nejen Werneru von Braunovi, Hermannu Oberthovi a v\u0161em t\u011bm ostatn\u00edm v\u011bdc\u016fm v N\u011bmecku a pozd\u011bji v Americe byla spole\u010dn\u00e1 vize dob\u00fdv\u00e1n\u00ed vesm\u00edru a dobyt\u00ed M\u011bs\u00edce.<\/p>\n

I v Anglii m\u011bli mnoz\u00ed vizion\u00e1\u0159i, podobn\u011b jako N\u011bmci, mnoho idej\u00ed a pl\u00e1n\u016f, jak stav\u011bt rakety, vesm\u00edrn\u00e9 stanice, jak let\u011bt na M\u011bs\u00edc i na Mars. Roky po 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, dvac\u00e1t\u00e1 a t\u0159ic\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta, byly dobou plnou novinek. Po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla zalo\u017eena „BIS – British Incerplanetary Society“ (Britsk\u00e1 meziplanet\u00e1rn\u00ed spole\u010dnost) a lid\u00e9, v jej\u00edm r\u00e1mci b\u00e1daj\u00edc\u00ed, vydl\u00e1\u017edili Brit\u00e1nii cestu do vesm\u00edru. A Britov\u00e9 pro tento podnik vyu\u017eili ko\u0159istn\u00ed n\u011bmeckou technologii!<\/p>\n

My\u0161lenku „ods\u00e1v\u00e1n\u00ed mezn\u00ed vrstvy“ poprv\u00e9 vyslovil prof. Ludwig Prandtl roku 1904. P\u0159ed Sv\u011btovou v\u00e1lkou a po 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce bylo na tomto poli provedeno mnoho v\u00fdzkum\u016f. Dv\u011bma p\u0159edn\u00edmi zem\u011bmi bylo ve sv\u011btov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku N\u011bmecko a Anglie. V N\u011bmecku byl jedn\u00edm z on\u011bch odborn\u00edk\u016f na ods\u00e1v\u00e1n\u00ed mezn\u00ed vrstvy prof. Oskar Schrenk. V\u011bt\u0161inu v\u00fdzkumn\u00fdch prac\u00ed Schrenk uskute\u010dnil na v\u00fdzkumn\u00e9m pracovi\u0161ti „Aerodynamische Versuchsanstalt“ (Aerodynamick\u00fd v\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav), AVA, v G\u00f6ttingenu. Jedn\u00edm ze zaj\u00edmav\u00fdch pokus\u016f byly „Versuche an einer Kugel mit Grenzschichtabsaugen“ (Pokusy s koul\u00ed s ods\u00e1v\u00e1n\u00edm mezn\u00ed vrstvy), publikovan\u00e9 roku 1926 v \u010dasopisu „Zeitschrift f\u00fcr Flugtechnik und Motorluftschiffahrt“. Oskar Schrenk objevil, \u017ee kdy\u017e kolem rovn\u00edku mal\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 koule um\u00edst\u00ed mal\u00fd dr\u00e1tek, zv\u00fd\u0161\u00ed se vztlak. Rovn\u011b\u017e jeho anglick\u00fd kolega, John W. Maccoll z University of Glasgow, \u010dinil pokusy s ot\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed se koul\u00ed. Pozd\u011bji byl v N\u011bmecku pro AVA v G\u00f6ttingenu postaven prvn\u00ed „Absaugeflugzeug“, tedy letoun s ods\u00e1v\u00e1n\u00edm mezn\u00ed vrstvy, j\u00edm\u017e byl Junkers AF-1, n\u00e1sledovan\u00fd roku 1939 slavn\u00fdm letounem „Absauge-Storch“ (\u010d\u00e1p s ods\u00e1v\u00e1n\u00edm mezn\u00ed vrstvy), co\u017e byl Fieseler Fi -156 Storch. Tyto pokusy, ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech \u010din\u011bn\u00e9 rovn\u011b\u017e na Junkersu Ju 90, Aradu Ar 232, Messerschmittu Me 109G a Dornieru Do 24, byly d\u016fle\u017eit\u00e9 pro zji\u0161t\u011bn\u00ed, zda lze zkr\u00e1tit start a p\u0159ist\u00e1n\u00ed letounu a zda by sn\u00ed\u017een\u00e9 t\u0159en\u00ed mezi vzduchov\u00fdm proudem a plochou k\u0159\u00eddla mohlo zlep\u0161it v\u00fdkony letounu co do rychlosti a vytrvalosti.<\/p>\n

Jako nejlep\u0161\u00ed cesta, jak postavit pr\u00e1v\u011b takov\u00e9 letadlo, bylo objeveno „proud\u011bn\u00ed vzduchu bez t\u0159en\u00ed“. Av\u0161ak „ods\u00e1t“ mezn\u00ed vrstvu na b\u011b\u017en\u00e9m letadle je p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 komplikovan\u00e9. Na horn\u00edch ploch\u00e1ch letounu bylo nutno vyvrtat mnoha otvor\u016f, a to nejen na k\u0159\u00eddlech, ale tak\u00e9 na trupu a ocasn\u00edch ploch\u00e1ch (nav\u00edc bylo nutno kv\u016fli lep\u0161\u00ed \u00fa\u010dinnosti ur\u010dit\u00e9 otvory p\u0159i r\u016fzn\u00fdch \u00fahlech n\u00e1b\u011bhu uzav\u00edrat). A u\u017e nezb\u00fdvalo m\u00edsto na instalace, dodate\u010dn\u011b instalovan\u00e9 ods\u00e1vac\u00ed \u010derpadlo a motor a sloty a tak d\u00e1le. \u0160t\u011brbiny na z\u00e1di trupu se \u010dasto zan\u00e1\u0161ely ne\u010distotou a obt\u00ed\u017en\u011b se \u010distily.<\/p>\n

Konven\u010dn\u00ed letoun s kompletn\u00edm „ods\u00e1v\u00e1n\u00edm“ byl prakticky nerealizovateln\u00fd.
\nA tak vznikla my\u0161lenka svinout k\u0159\u00eddlo kolem trupu. To pak vy\u00fastilo v „l\u00e9taj\u00edc\u00ed plo\u0161iny“ \u010di pozd\u011bji zn\u00e1m\u00e9 „l\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159e“.<\/p>\n

<\/p>\n

Obr. 1 – Model „Flugscheibe“ (l\u00e9taj\u00edc\u00edho tou\u0161e) asi z r. 1943-1945. Model na lev\u00e9m spodn\u00edm sn\u00edmku stoj\u00ed na „dr\u00e1tkovan\u00e9m“ betonov\u00e9m podkladu, v lev\u00e9m horn\u00edm rohu je patrn\u00fd „\u0161palek“ k zalo\u017een\u00ed kola. Nejasn\u00e9 je, kde se nach\u00e1zej\u00ed budovy stoj\u00edc\u00ed v pozad\u00ed sn\u00edmku vpravo. Dlouh\u00e1 budova se nezd\u00e1 b\u00fdt hang\u00e1rem, ale snad stanovi\u0161t\u011bm hasi\u010d\u016f nebo d\u00edlnami s pad\u00e1kovou v\u011b\u017e\u00ed. Ostatn\u00ed budovy jsou dvoupodla\u017en\u00ed budovy s balkonem ve 2. podla\u017e\u00ed a s tzv. valbov\u00fdmi st\u0159echami. \u00da\u010del cylindrick\u00fdch pl\u00e1\u0161\u0165\u016f na vrcholu disku nen\u00ed dosud jasn\u00fd. V souvislosti s t\u00edmto sn\u00edmkem je zmi\u0148ov\u00e1n Ing. Achenbach. Disk m\u016f\u017ee m\u00edt jadern\u00fd pohon na b\u00e1zi sm\u011bsi uranu a thoria, n\u011bmeck\u00fd kryc\u00ed n\u00e1zev je „Spiegelei“ (s\u00e1zen\u00e9 vejce). Ing. Achenbach se m\u011bl \u00fadajn\u011b setkat v Berl\u00edn\u011b s admir\u00e1lem Canarisem; ve\u0161ker\u00fd dal\u0161\u00ed materi\u00e1l byl je\u0161t\u011b v Burow\u011b. Burow je mal\u00e1 vesni\u010dka pobl\u00ed\u017e Tutowa, velk\u00e9ho leti\u0161t\u011b ve st\u0159edn\u00edm N\u011bmecku, kde se lete\u010dt\u00ed aspiranti \u0161kolili na bombardovac\u00edch letounech. V Burow\u011b byl muni\u010dn\u00ed sklad luftwaffe a rovn\u011b\u017e ubytovny d\u016fstojn\u00edk\u016f a podd\u016fstojn\u00edk\u016f.<\/em><\/p>\n

<\/p>\n

Obr. 2 – N\u00e1kres l\u00e9taj\u00edc\u00edho tal\u00ed\u0159e, jen\u017e byl spat\u0159en 20. b\u0159ezna 1950 dv\u011bma americk\u00fdmi piloty, Adamsem a Andersonem (Omluvte sn\u00ed\u017eenou kvalitu obr\u00e1zk\u016f, jsou z xerokopie \u010dl\u00e1nku. D\u00edky za pochopen\u00ed. Red.)<\/em><\/p>\n

Je tento disk p\u0159edch\u016fdcem pozd\u011bj\u0161\u00edch „l\u00e9taj\u00edc\u00edch tal\u00ed\u0159\u016f“?<\/strong><\/p>\n

Jedn\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm \u0159\u00edzen\u00e9 mezn\u00ed vrstvy byla koncepce Dr. Richarda Mietheho<\/em> a prof. Guiseppe Belluza<\/em> (viz n\u00e1kres).<\/p>\n

Av\u0161ak otvory na horn\u00edch ploch\u00e1ch m\u011bly tu nev\u00fdhodu, \u017ee se zan\u00e1\u0161ely a bylo je t\u0159eba chr\u00e1nit. A tak bylo zvoleno jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, aerodynamika por\u00e9zn\u00edch ploch, \u010dili „Luftschwamm“ (vzduchov\u00e1 houba).<\/p>\n

P\u0159ed 2. sv\u011btovou v\u00e1lkou byla tato my\u0161lenka formulov\u00e1na v roce 1937 p\u0159i ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m anglick\u00e9m experimentu v National Physical Laboratory, kter\u00fd m\u011bl v \u017eivotn\u00ed velikosti zopakovat star\u00fd experiment n\u011bmeck\u00e9ho in\u017een\u00fdra Oskara Schrenka s „vzdu\u0161n\u00fdm proudem bez t\u0159en\u00ed“. Pozd\u011bji byl experiment zdokonalen – a fungovalo to!<\/p>\n

Tato epizoda se ud\u00e1la roku 1937 a m\u011bla d\u00e1t nov\u00fd sm\u011br pokroku v letectv\u00ed.<\/p>\n

V letech 1943 a\u017e 1944 byla v N\u011bmecku uskute\u010dn\u011bna dlouh\u00e1 \u0159ada experiment\u016f se slinut\u00fdmi lehk\u00fdmi slitinami na z\u00e1klad\u011b hlin\u00edku a ho\u0159\u010d\u00edku a na z\u00e1klad\u011b jak pevn\u00e9ho, tak por\u00e9zn\u00edho hlin\u00edkov\u00e9ho bronzu. Mohly b\u00fdt do nich zapojeny hut\u011b \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v „Protektor\u00e1tu“ pod\u0159\u00edzen\u00e9 podniku Salzgitter-Werke.<\/p>\n

Byly v\u0161ak zva\u017eov\u00e1ny i nov\u00e9 zp\u016fsoby pohonu t\u011bchto sac\u00edch letoun\u016f.<\/p>\n

N\u011bmecko – na rozd\u00edl od „ofici\u00e1ln\u00edch“ historick\u00fdch fakt\u016f – vedlo v jadern\u00e9m v\u00fdzkumu. N\u011bmecko nejen \u017ee sestrojilo prvn\u00ed atomovou bombu, kter\u00e1 byla k pou\u017eit\u00ed proti Spojenc\u016fm p\u0159ipravena v b\u0159eznu 1945, av\u0161ak stala se na\u0161t\u011bst\u00ed ob\u011bt\u00ed sabot\u00e1\u017ee n\u011bmeck\u00e9ho hnut\u00ed odporu (po v\u00e1lce se americk\u00fd jadern\u00fd v\u011bdec prof. Oppenheimer zm\u00ednil, \u017ee hiro\u0161imsk\u00e1 atomov\u00e1 bomba byla „n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu“), ale existovaly rovn\u011b\u017e my\u0161lenky na vyu\u017eit\u00ed sm\u011bsi uranu a thoria k pohonu letadel.<\/p>\n

Ing. Achenbach je jednou takovou osobou, kter\u00e1 se mohla zab\u00fdvat t\u00edmto nov\u00fdm sac\u00edm letounem (viz model l\u00e9taj\u00edc\u00edho tal\u00ed\u0159e, jen\u017e mohl obsahovat materi\u00e1l „vzduchov\u00e9 houby“ a jadern\u00fd pohon).<\/p>\n


\n<\/a><\/p>\n

Obr. 3 – Sac\u00ed letoun na z\u00e1klad\u011b principu \u201cods\u00e1v\u00e1n\u00ed mezn\u00ed vrstvy\u201d projektovan\u00fd Miethem a Belluzem, Dr\u00e1\u017e\u010fany \u2013 Vratislav, 1943-1945<\/em><\/p>\n

<\/a><\/em><\/p>\n

Obr. 4 – N\u00e1\u010drtek r\u016fzn\u00fdch negativn\u00edch \u00fahl\u016f n\u00e1b\u011bhu l\u00e9taj\u00edc\u00edho tal\u00ed\u0159e vzta\u017een\u00fdch ke sm\u011bru letu<\/em><\/p>\n

Kdo v\u00ed n\u011bco o Achenbachovi? Kde pracoval, co d\u011blal po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce? Byl p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem n\u011bmeck\u00e9ho hnut\u00ed odporu?<\/p>\n

Ale v z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 f\u00e1zi 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky spojeneck\u00fdm pilot\u016fm zamotal hlavu bezpilotn\u00ed a d\u00e1lkov\u011b \u0159\u00edzen\u00fd sac\u00ed letoun tvaru \u017eelvy, jen\u017e ve dne vypadal jako z\u00e1\u0159iv\u00fd disk rotuj\u00edc\u00ed kolem sv\u00e9 osy a v noci vypadal jako ho\u0159\u00edc\u00ed gl\u00f3bus.<\/p>\n

Piloti tento jev nazvali „foo-fighters“.<\/em><\/p>\n

„Feuerball“ (ohniv\u00e1 koule \u010di jasn\u00fd meteor) a jeho prvn\u00ed verze „Kugelblitz“ (kulov\u00fd blesk) byl p\u0159edch\u016fdcem pozd\u011bj\u0161\u00edch UFO. Byl vyroben z\u00e1vody Zeppelin skryt\u00fdmi ve Schwarzwaldu v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch v\u00e1lky a byl nasazen v ji\u017en\u00edm N\u011bmecku proti spojeneck\u00fdm letadl\u016fm. Bylo to prvn\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 nasazen\u00ed sac\u00edch letoun\u016f, kter\u00e9 pot\u00e9 zam\u011bstn\u00e1valy cel\u00fd sv\u011bt a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f.<\/p>\n

V z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch dnech 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky mnoh\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed jednotky, zejm\u00e9na anglick\u00e9 T-Forces, p\u00e1traly po tom, jak\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 v\u00fdzkumy by mohly b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00e9 k urychlen\u00ed vlastn\u00edch v\u00fdzkumn\u00fdch prac\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b ods\u00e1v\u00e1n\u00ed mezn\u00ed vrstvy Britov\u00e9 dob\u0159e v\u011bd\u011bli, co a kde maj\u00ed hledat. A na\u0161li dostatek materi\u00e1lu a odvezli je do Anglie, v\u0161e v p\u0159\u00edsn\u00e9 tajnosti.<\/p>\n

24. \u010dervna 1947 nyn\u00ed ji\u017e zcela hotov\u00e9 sac\u00ed letouny p\u0159ekvapily sv\u011bt poprv\u00e9 a nikdo nev\u011bd\u011bl, jak\u00fd druh letoun\u016f by to mohl b\u00fdt a odkud poch\u00e1zej\u00ed.<\/p>\n

Tyto p\u0159\u00edstroje m\u011bly plnit zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fakol a \u010dinily tak v r\u00e1mci operace „Fullmoon“ (\u00dapln\u011bk).<\/p>\n

V srpnu 1946 ozn\u00e1mil v rozhovoru pro BBC Sir Ben Lockspeiser tyto zaj\u00edmav\u00e9 novinky:
\n„Mal\u00e1 vesni\u010dka Thurleigh v hrabstv\u00ed Bedfordshire se brzy stane nejv\u011bt\u0161\u00edm leteck\u00fdm v\u00fdzkumn\u00fdm st\u0159ediskem na sv\u011bt\u011b. Nov\u00e9 experiment\u00e1ln\u00ed st\u0159edisko, kter\u00e9 tam bude postaveno, bude st\u00e1t 20 milion\u016f liber a jeho v\u011bdeck\u00fd program bude zahrnovat v\u00fdvoj t\u0159\u00ed r\u016fzn\u00fdch kategori\u00ed letadel:<\/p>\n

1) Stroje s malou rychlost\u00ed, tj. pomalej\u0161\u00ed ne\u017e 450 mil za hodinu a jen proto mohou st\u00e1le s v\u00fdhodou vyu\u017e\u00edvat vrtule;<\/p>\n

2) Stroje, je\u017e budou m\u00edt rychlost vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 1000 mil za hodinu<\/p>\n

3) Stroje, je\u017e – jak douf\u00e1me – budou schopny dos\u00e1hnout nejm\u00e9n\u011b 1500 mil za hodinu.<\/p>\n

Podle n\u011bkter\u00fdch odborn\u00edk\u016f takov\u00e9 letouny ji\u017e byly postaveny a vyzkou\u0161eny a je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee budou v bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti nad Brit\u00e1ni\u00ed l\u00e9tat. Pokud toho bude t\u0159eba, mohly by takov\u00e9 letouny oblet\u011bt zem\u011bkouli bez mezip\u0159ist\u00e1n\u00ed mnohokr\u00e1t kolem dokola, proto\u017ee pot\u0159ebuj\u00ed palivo pouze pro vzlet a p\u0159ist\u00e1n\u00ed. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie ji\u017e sv\u011bt p\u0159ekvapila sv\u00fdmi skv\u011bl\u00fdmi tryskov\u00fdmi motory, ale tento nov\u00fd objev britsk\u00fdch v\u011bdc\u016f je nejv\u011bt\u0161\u00edm krokem, jen\u017e letectv\u00ed u\u010dinilo od chv\u00edle, kdy \u010dlov\u011bk za\u010dal l\u00e9tat“.<\/p>\n

V tomto obdob\u00ed tak\u00e9 britsk\u00fd in\u017een\u00fdr Warnett Kennedy, \u010dlen Britsk\u00e9 meziplanet\u00e1rn\u00ed spole\u010dnosti, vystavoval na v\u00fdstav\u011b Design ’46 v muzeu \u201cVictoria and Albert Museum\u201d v Lond\u00fdn\u011b sv\u016fj model „vesm\u00edrn\u00e9 lodi“. Byla ur\u010dena pro let ze Zem\u011b na M\u011bs\u00edc a vypadala jako koule s prstencem kolem rovn\u00edku.<\/p>\n


\n<\/a><\/p>\n

Obr. 5 Sch\u00e9ma sac\u00edho \u2013 bezpalivov\u00e9ho letounu<\/em><\/p>\n

<\/a><\/p>\n

Obr. 6 – N\u00e1\u010drtek \u201cmakros\u00e1n\u00ed\u201d kolem l\u00e9taj\u00edc\u00edho tal\u00ed\u0159e<\/em><\/p>\n

Av\u0161ak v Thurleigh v Bedfordshiru avizovan\u00e9 leteck\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 st\u0159edisko nikdy postaveno nebylo.<\/p>\n

„Brit\u00e1nie to dok\u00e1\u017ee!“<\/strong><\/p>\n

Warnett Kennedy a jin\u00ed, tak\u00e9 nadan\u00fd K. W. Gatland z B.I.S., jen\u017e byl jedn\u00edm z p\u0159edn\u00edch in\u017een\u00fdr\u016f pracuj\u00edc\u00edch na britsk\u00e9m vesm\u00edrn\u00e9m programu, se v\u0161ichni p\u0159est\u011bhovali do Kanady, kam se ukryli z p\u0159elidn\u011bn\u00e9 Evropy, kde tajemstv\u00ed lze snadn\u011bji vystopovat.
\nA zde, v Kanad\u011b, v provincii Britsk\u00e1 Kolumbie, v obrovsk\u00e9m troj\u00faheln\u00edku mezi m\u011bsty Vancouver, Quesnel a Bella Coola, hluboko v kanadsk\u00fdch Skalist\u00fdch hor\u00e1ch vzniklo ono v\u00fdzkumn\u00e9 st\u0159edisko. Zde byla z\u00e1kladna pro sac\u00ed letouny a zde bylo ono m\u00edsto k pronik\u00e1n\u00ed do vesm\u00edru.<\/p>\n

Nebylo tedy divu, \u017ee 24. \u010dervna 1947 soukrom\u00fd americk\u00fd pilot Kenneth Arnold poprv\u00e9 spat\u0159il formaci dev\u00edti st\u0159\u00edbrn\u00fdch z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch disk\u016f nad horou Mount Rainier ve Skalist\u00fdch hor\u00e1ch ve st\u00e1t\u011b Washington v USA. Mimochodem, v pozd\u011bj\u0161\u00edch zpr\u00e1v\u00e1ch o UFO ony „l\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159e“ v\u017edy odl\u00e9taly severoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem, tedy do Kanady!<\/p>\n

Zde, v Kanad\u011b, byly prvn\u00ed ideje sac\u00edch letoun\u016f vypracovan\u00e9 v N\u011bmecku posl\u00e9ze zdokonaleny a p\u0159ipraveny pro s\u00e9riovou v\u00fdrobu.<\/p>\n

Prvn\u00edm \u00fakolem spole\u010dnosti „Upper Atmosphere and Space Company“ – jej\u00edm\u017e vlastn\u00edkem bylo z 1\/3 britsk\u00e9 ministerstvo obrany, z 1\/3 kanadsk\u00e9 ministerstvo obrany a z 1\/3 soukrom\u00ed provozovatel\u00e9 – bylo prov\u00e1d\u011bt vzdu\u0161n\u00fd pr\u016fzkum nad celou zem\u011bkoul\u00ed. „Studen\u00e1 v\u00e1lka“ ji\u017e za\u010dala a tyto operace byly neocenitelnou v\u00fdhodou.<\/p>\n

Zprvu mal\u00e9 disky l\u00e9taly nad Severn\u00ed Amerikou, pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159ily p\u016fsobnost nad ji\u017en\u00ed Ameriku, Asii, Evropu a V\u00fdchodn\u00ed Evropu. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed skupina v USA v\u011bd\u011bla, o co jde a USA nikdy proti „l\u00e9taj\u00edc\u00edm tal\u00ed\u0159\u016fm“ nic v\u00e1\u017en\u00e9ho nepodnikly! Vytrvalost nebyla probl\u00e9mem – nas\u00e1van\u00fd vzduch byl magneticky ochlazov\u00e1n a zkapal\u0148ov\u00e1n kryostatem. P\u0159i pou\u017eit\u00ed „Schaumkohle“ (p\u011bnov\u00e9ho uhl\u00ed) – pozd\u011bj\u0161\u00edho syntetick\u00e9ho materi\u00e1lu – jako katalyz\u00e1toru se vzduch spaloval. Paliva ji\u017e na palub\u011b nebylo zapot\u0159eb\u00ed. A tak se sac\u00edm letoun\u016fm tak\u00e9 \u0159\u00edkalo „bezpalivov\u00e9 letouny“. Tyto prvn\u00ed sac\u00ed letouny m\u011bly pravd\u011bpodobn\u011b norm\u00e1ln\u00ed os\u00e1dku a l\u00e9taly ni\u017e\u0161\u00edmi rychlostmi, av\u0161ak vy\u0161\u0161\u00edmi ne\u017e doposud jak\u00e9koli tryskov\u00e9 letadlo.<\/p>\n

Jin\u00e9 sac\u00ed letouny – tzv. stratosf\u00e9rick\u00e9 letouny – byly poh\u00e1n\u011bny jadern\u00fdm pohonem a l\u00e9taly ve velmi velk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch a velmi vysok\u00fdmi rychlostmi. S ohledem na vysok\u00e9 n\u00e1sobky g nem\u011bly tyto prost\u0159edky os\u00e1dku a byly d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1dan\u00e9. (Toto d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed je d\u016fvodem, pro\u010d jsou doposud nezn\u00e1m\u00e9 dv\u011b n\u011bmeck\u00e9 raketov\u00e9 st\u00edha\u010dky na b\u00e1zi Messerschmittu Me 163 Komet, Messerschmitt „Krach“ (R\u00e1na) a „Donner“ (Hrom), bezpilotn\u00ed letouny \u0159\u00edzen\u00e9 pomoc\u00ed kamer. Tyto dv\u011b mal\u00e9 st\u00edha\u010dky pou\u017e\u00edvaly miniaturizovan\u00fdch \u0159\u00eddic\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed od B.H.F. a FFO, rovn\u011b\u017e pou\u017e\u00edvan\u00e9 prost\u0159edky „Feuerball“ a pozd\u011bji sac\u00edmi letouny operuj\u00edc\u00edmi v „z\u00e1visl\u00e9m re\u017eimu“.)<\/p>\n

\u010c\u00edm v\u00edce vzduchu se pomoc\u00ed v\u00fdkonn\u00fdch \u010derpadel „ods\u00e1valo“, t\u00edm men\u0161\u00ed bylo t\u0159en\u00ed, disk vlastn\u011b let\u011bl ve vakuu a bylo mo\u017eno dosahovat rychlost\u00ed do 10000 mil za hod.<\/p>\n

Druh\u00fdm \u00fakolem spole\u010dnosti „Upper Atmosphere and Space Company“ – spole\u010dnosti ve star\u00e9m dobr\u00e9m duchu nap\u0159. „Hudson Bay Company“ nebo „V\u00fdchodoindick\u00e9 spole\u010dnosti“ bylo dob\u00fdt M\u011bs\u00edc!<\/p>\n

V letech studen\u00e9 v\u00e1lky bylo britsk\u00fdm heslem: „Kdo ovl\u00e1d\u00e1 M\u011bs\u00edc, ovl\u00e1d\u00e1 Zemi!“<\/p>\n

Existuje mnoho nep\u0159\u00edm\u00fdch d\u016fkaz\u016f, \u017ee nebyl kolonizov\u00e1n pouze M\u011bs\u00edc, ale \u017ee byla postavena jedna \u010di v\u00edce vesm\u00edrn\u00fdch stanic – jako „Gatland Space Station“ koncem 60. let; mezit\u00edm by i na Marsu mohla b\u00fdt p\u0159edsunut\u00e1 z\u00e1kladna pozem\u0161\u0165an\u016f atd. Av\u0161ak v\u00fdzkum Slune\u010dn\u00ed soustavy je u\u017e jin\u00e1 z\u00e1le\u017eitost!<\/p>\n


\n<\/a><\/p>\n

Obr. 7 – Ods\u00e1v\u00e1n\u00ed mezn\u00ed vrstvy na kouli za laboratorn\u00edch podm\u00ednek<\/em><\/p>\n

<\/a><\/em><\/p>\n

Obr. 8 – Porosit – Vzduchov\u00e1 houba. Aeropermeabiln\u00ed (vzduch propou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed povrch pro nas\u00e1v\u00e1n\u00ed vzduchu (ods\u00e1v\u00e1n\u00ed mezn\u00ed vrstvy). Sn\u00edmky z mikroskopu jednoho z \u00falomk\u016f z Daln\u011bgorska. Dob\u0159e patrn\u00e1 je „pl\u00e1stvovit\u00e1“ struktura kovu. Prvn\u00ed pokusy ji\u017e v N\u011bmecku 30. a 40. let, snad v z\u00e1vodech \u0160koda-Salzgitter-Werke, Praha a Linec. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b pou\u017eit v projektu „Feuerwall“. Po v\u00e1lce v Anglii a Kanad\u011b d\u00e1le vyv\u00edjen do podoby „porositu\u201d, p\u00f3rezn\u00edho a slinut\u00e9ho materi\u00e1lu.<\/em><\/p>\n

Ale pozor! Cel\u00e1 tahle z\u00e1le\u017eitost je a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e1!<\/strong><\/p>\n

„Upper Atmosphere and Space Company“ a jej\u00ed pomaha\u010di v jednotliv\u00fdch zem\u00edch jsou velmi mocn\u00ed a d\u011blaj\u00ed v\u0161e pro to, aby pravda nevy\u0161la najevo!<\/p>\n

Ve\u0161ker\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 dokumenty a materi\u00e1ly t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se n\u011bmeck\u00fdch projekt\u016f „Kreisel“ a \u201eFeuerball“, diskovit\u00fdch letoun\u016f pohybuj\u00edc\u00edch se v d\u016fsledku ods\u00e1v\u00e1n\u00ed mezn\u00ed vrstvy, britsk\u00fdch vesm\u00edrn\u00fdch aktivit atd., byly po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b vy\u0159azeny z archiv\u016f.<\/p>\n

Pozorov\u00e1n\u00ed UFO vysv\u011btluj\u00ed „ofici\u00e1ln\u011b“ z\u00e1stupci letectev a vl\u00e1d na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b slovy:<\/p>\n

„Nev\u00edme, co jsou UFO, jak funguj\u00ed a odkud poch\u00e1zej\u00ed. Mohly by to b\u00fdt vesm\u00edrn\u00e9 lod\u011b ze vzd\u00e1len\u00e9ho vesm\u00edru poh\u00e1n\u011bn\u00e9 antigravitac\u00ed nebo nezn\u00e1m\u00fdm pohonem. Proto\u017ee se chovaj\u00ed m\u00edrumilovn\u011b, nebudou podnik\u00e1ny \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed akce.“<\/em><\/p>\n

Toto vysv\u011btlen\u00ed je zcela vyhovuj\u00edc\u00ed, kdo by cht\u011bl napadnout ciz\u00ed vesm\u00edrnou lo\u010f? Tak\u017ee mise mohou dodnes prob\u00edhat neru\u0161en\u00e9 a nikdo nem\u00e1 ani pon\u011bt\u00ed, \u017ee jde o pozemskou, p\u0159\u00edsn\u011b utajovanou operaci, trvaj\u00edc\u00ed dnes ji\u017e p\u0159es 50 let!<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed skute\u010dnost\u00ed je, \u017ee po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed zkou\u0161ky se prov\u00e1d\u011bly se „zku\u0161ebn\u00edmi piloty“. „L\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159“ m\u00e1 velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed letov\u00e9 vlastnosti, velmi odli\u0161n\u00e9 od norm\u00e1ln\u00edho letadla viz nap\u0159. h\u00e1zec\u00ed l\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159 „frisbee“ – a vyvol\u00e1v\u00e1 velmi vysok\u00e9 n\u00e1sobky g, kter\u00e9 norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk nem\u016f\u017ee vydr\u017eet. Vznikl n\u00e1pad vyu\u017e\u00edt mal\u00fdch lid\u00ed – liliput\u00e1n\u016f – kte\u0159\u00ed maj\u00ed men\u0161\u00ed pom\u011br hmotnosti k v\u00fd\u0161ce a vzd\u00e1lenost od srdce k mozku je u nich tak\u00e9 krat\u0161\u00ed. Nebyli v\u0161ak vyb\u00edr\u00e1n\u00ed pouze zdrav\u00ed lid\u00e9, ale i nemocn\u00ed, t\u011blesn\u011b posti\u017een\u00ed, mongoloidn\u00ed, nepodchycen\u00ed specializovan\u00fdmi zdravotn\u00edmi za\u0159\u00edzen\u00edmi nebo psychiatrick\u00fdmi l\u00e9\u010debnami \u2013 tedy velmi nechutn\u00e9 to akce! P\u0159i pozd\u011bj\u0161\u00edch americk\u00fdch a rusk\u00fdch pokusech se vyu\u017e\u00edvalo ps\u016f a osl\u016f.<\/p>\n

Tito ubo\u017e\u00e1ci byli um\u00edst\u011bni v leteck\u00fdch kombin\u00e9z\u00e1ch nebo kosmick\u00fdch skafandrech do d\u00e1lkov\u011b ovl\u00e1dan\u00fdch l\u00e9taj\u00edc\u00edch tal\u00ed\u0159\u016f a prol\u00e9tali „z\u00f3nou smrti“ – trasou dol\u016f p\u0159es Skalist\u00e9 hory, nad kalifornskou a mexickou pou\u0161t\u00ed do Ji\u017en\u00ed Ameriky. P\u0159ihodilo se v\u0161ak i n\u011bkolik nehod, nebo\u0165 v\u00fdkonn\u00e9 radarov\u00e9 stanice rozm\u00edst\u011bn\u00e9 v oblasti letov\u00e9 trasy ru\u0161ily syst\u00e9m d\u00e1lkov\u00e9ho ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed a l\u00e9taj\u00edc\u00ed disky havarovaly. Viz hav\u00e1rie v Roswellu roku 1947, nebo v Kingmanu v Arizon\u011b. Viz tak\u00e9 odtajn\u011bn\u00fd z\u00e1znam FBI z 22. b\u0159ezna 1950 o v\u00fdkonn\u00fdch radarov\u00fdch syst\u00e9mech ru\u0161\u00edc\u00edch \u0159\u00eddic\u00ed prvky l\u00e9taj\u00edc\u00edch tal\u00ed\u0159\u016f. Jak\u00fd by asi byl dojem prost\u00e9ho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka letectva vid\u00edc\u00edho podivn\u00e9 letadlo s je\u0161t\u011b podivn\u011bj\u0161\u00ed os\u00e1dkou? A tak se zrodila legenda!<\/p>\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed skupiny v r\u00e1mci „spole\u010dnosti“ a tak\u00e9 mocn\u00e1 CIA i FBI, mo\u017en\u00e1 i rusk\u00e1 tajn\u00e1 slu\u017eba, nem\u011bla nic d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, ne\u017e m\u00e1st lidi fale\u0161n\u00fdmi historkami o cizinc\u00edch. Byly odstartov\u00e1ny dezinforma\u010dn\u00ed kampan\u011b, byly dokonce pad\u011bl\u00e1ny zpr\u00e1vy ze starov\u011bku, a n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby z doby kamenn\u00e9 byly dodate\u010dn\u011b opat\u0159eny „l\u00e9taj\u00edc\u00edmi tal\u00ed\u0159i\u201d, aby dok\u00e1zaly p\u0159\u00edtomnost t\u011bchto cizinc\u016f nejen od roku 1947, ale po celou dobu existence lidstva.<\/p>\n

Z\u00e1sobovaly skupiny z\u00e1jemc\u016f o UFO bajkami a odv\u00e1d\u011bly je od skute\u010dn\u00fdch fakt\u016f. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem v\u017edy vyu\u017e\u00edvaly v\u0161ech nejnov\u011bj\u0161\u00edch technologi\u00ed a\u017e po psychologick\u00e9 ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u00fdch vybran\u00fdch jedinc\u016f. Viz nap\u0159. „“psychotronick\u00e9““ pokusy s n\u00edzkofrekven\u010dn\u00edm nap\u011bt\u00edm v Rusku, iniciovan\u00e9 Stalinem v 50. letech.<\/p>\n

A co Rusov\u00e9? Prov\u00e1d\u011bli – stejn\u00e9 jako Z\u00e1pad – „regul\u00e9rn\u00ed“ kosmick\u00e9 lety s raketovou technologi\u00ed zalo\u017eenou na raket\u00e1ch typu A-4 (V-Z) Wernera von Brauna.<\/p>\n

Nev\u011bd\u011bli snad Rusov\u00e9, jak\u00e9 pokusy d\u011blali N\u011bmci ve Vratislavi a v Praze? A co KGB? Copak tato mocn\u00e1 organizace skute\u010dn\u011b nem\u011bla tu\u0161en\u00ed o aktivit\u00e1ch rozv\u00edjen\u00fdch v Kanad\u011b?<\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u00ed vysv\u011btlen\u00ed v Rusku je stejn\u00e9, jako v\u0161ude jinde: Nezn\u00e1m\u00e9 ciz\u00ed kosmick\u00e9 lodi a omyly. Byl do toho SSSR a V\u00fdchodn\u00ed blok rovn\u011b\u017e zapojen a hr\u00e1l stejnou tichou hru jako Z\u00e1pad?<\/p>\n

Co se to v na\u0161em sv\u011bt\u011b d\u011bje? Vyp\u00e1trejme to!<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Obr. 9 – Daln\u011bgorsk – Sn\u00edmky z mikroskopu kovov\u00e9 struktury jemn\u00fdch, 17 mikron\u016f tenk\u00fdch vl\u00e1ken v\u00fd\u010dn\u011blk\u016f alfa-k\u0159emene, v nich\u017e byla nalezena je\u0161t\u011b jemn\u011bj\u0161\u00ed vl\u00e1kna zlata. (Foto: ICUFON\/V.Dvu\u017eilnyj)<\/em><\/p>\n

Mal\u00e9 kovov\u00e9 kuli\u010dky pro \u0159\u00edzen\u00ed<\/p>\n

Jednozna\u010dn\u011b um\u011ble vyroben\u00e9: Sn\u00edmek z mikroskopu jedn\u00e9 z kovov\u00fdch kuli\u010dek z Daln\u011bgorska. Kovov\u00e9 kuli\u010dky r\u016fzn\u00fdch pr\u016fm\u011br\u016f lze pou\u017e\u00edt k uzav\u00edr\u00e1n\u00ed kan\u00e1lk\u016f, kter\u00fdmi se nas\u00e1v\u00e1 vzduch, a tedy k \u0159\u00edzen\u00ed. Lze je rovn\u011b\u017e pou\u017e\u00edt jako „ventil“, tak\u017ee vzduch nem\u016f\u017ee proudit ven z kan\u00e1lk\u016f, kter\u00fdmi vzduch proud\u00ed k pohonn\u00e9 jednotce. Do kovu vetknut\u00e9 zlat\u00e9 vl\u00e1kno lze pou\u017e\u00edt k odmrazov\u00e1n\u00ed a ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed kuli\u010dek.<\/p>\n


\n<\/a><\/p>\n

Obr. 10 – Vesm\u00edrn\u00e1 lo\u010f – N\u00e1kres podle v\u00fdpov\u011bdi o\u010dit\u00e9ho sv\u011bdka zn\u00e1zor\u0148uje \u201cvesm\u00edrnou lo\u010f\u201d \u2013 \u201cl\u00e9taj\u00edc\u00ed kouli, kterou se pr\u00fd od roku 1956 l\u00e9talo k M\u011bs\u00edci. Viz t\u00e9\u017e prvn\u00ed pokusy prof. Schrenka s rotuj\u00edc\u00ed koul\u00ed od poloviny do konce 20. let 20. stolet\u00ed<\/em><\/p>\n

Viz t\u00e9\u017e:<\/p>\n