{"id":854,"date":"2017-02-23T21:40:06","date_gmt":"2017-02-23T20:40:06","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2017\/02\/23\/yetti-neandertalec-medved-ci-novinarska-kachna\/"},"modified":"2024-01-27T02:33:28","modified_gmt":"2024-01-27T01:33:28","slug":"yetti-neandertalec-medved-ci-novinarska-kachna","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2017\/02\/23\/yetti-neandertalec-medved-ci-novinarska-kachna\/","title":{"rendered":"Yetti: neandert\u00e1lec, medv\u011bd \u010di novin\u00e1\u0159sk\u00e1 kachna?"},"content":{"rendered":"

Kryptobiologie je v\u011bda, kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 hled\u00e1n\u00edm dosud nezn\u00e1m\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f nebo tvor\u016f, kte\u0159\u00ed jsou pova\u017eov\u00e1ni za d\u00e1vno vyhynul\u00e9.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\"yetti\"<\/p>\n

Yetti pat\u0159\u00ed mezi nejv\u011bt\u0161\u00ed t\u00e9mata tohoto oboru. Kryptobiologov\u00e9 obvykle soud\u00ed, \u017ee jde o velk\u00e9ho lidoopa nebo n\u011bkter\u00fd z vyhynul\u00fdch lidsk\u00fdch druh\u016f. Nechyb\u00ed ale ani n\u00e1zor, \u017ee jde o nezn\u00e1m\u00fd druh medv\u011bda \u010di jin\u00e9 zv\u00ed\u0159e. Mezi p\u0159\u00edvr\u017eence existence yettiho pat\u0159\u00ed i slavn\u00fd horolezec Reinhold Messner.<\/em> Na sv\u00fdch besed\u00e1ch se \u010dten\u00e1\u0159i ob\u010das p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed i d\u016fkaz v podob\u011b vtipu: Jeden yetti<\/em> naraz\u00ed na druh\u00e9ho a pt\u00e1 se ho: „Tak koho jsi dneska potkal?“<\/em> A druh\u00fd odpov\u00edd\u00e1: „P\u0159edstav si, vid\u011bl jsem Messnera!“.<\/em> Ten prvn\u00ed se podiv\u00ed: „To nen\u00ed mo\u017en\u00e9, on opravdu existuje?“<\/em><\/p>\n

Prim\u00e1t bl\u00edzk\u00fd \u010dlov\u011bku<\/strong><\/p>\n

Sn\u011b\u017en\u00fd mu\u017e, yetti, p\u0159edstavuje jednu z velk\u00fdch z\u00e1had sou\u010dasn\u00e9 v\u011bdy. V\u011bt\u0161ina „seri\u00f3zn\u00edch“ zoolog\u016f v jeho existenci nev\u011b\u0159\u00ed, ale existuje dost nad\u0161enc\u016f, kte\u0159\u00ed jsou ochotni na n\u011bj p\u0159\u00edsahat. Pat\u0159\u00ed mezi n\u011b nejslavn\u011bj\u0161\u00ed horolezci a znalci velehor, proto nelze tuto legendu jen tak p\u0159ej\u00edt posm\u011bchem. V\u011bt\u0161ina hypot\u00e9z p\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00edc\u00edch existenci sn\u011b\u017en\u00e9ho mu\u017ee se jej sna\u017e\u00ed vysv\u011btlovat jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka n\u011bkter\u00e9ho z druh\u016f hominid\u016f, kte\u0159\u00ed jsou pova\u017eov\u00e1ni za vyhynul\u00e9. Nej\u010dast\u011bji se ud\u00e1v\u00e1, \u017ee by mohlo j\u00edt o zbytky neandrt\u00e1lc\u016f, kte\u0159\u00ed zdegenerovali a ustoupili p\u0159ed \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00edm druhem homo sapiens sapiens do pustin. Nemus\u00ed to p\u0159itom b\u00fdt nutn\u011b pouze Him\u00e1laj, p\u0159esto\u017ee odtud p\u0159ich\u00e1zej\u00ed tyto pov\u011bsti nej\u010dast\u011bji. Podobn\u00e9 legendy jsou zn\u00e1my i z mnoha oblast\u00ed Sibi\u0159e. Jakut\u0161t\u00ed Evenkov\u00e9 tuto bytost naz\u00fdvaj\u00ed \u010du\u010duna<\/em>, zat\u00edmco v povod\u00ed Obu<\/em> j\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed uten-jechti-agen<\/em>, tedy „ten, kter\u00fd se toul\u00e1 po lese“,<\/em> jinde zase almast, lak\u0161ir<\/em> i jinak. V Malajsii je to Orang-dalam<\/em>, neboli „vnit\u0159n\u00ed \u010dlov\u011bk“<\/em> a na americk\u00e9 pevnin\u011b popul\u00e1rn\u00ed Big Foot – Velk\u00e1 noha,<\/em> nebo tak\u00e9 sasketch.<\/em> \u010c\u00ed\u0148an\u00e9 maj\u00ed sv\u00e9ho jie-\u017eena,<\/em> kter\u00fd je \u00fadajn\u011b 2,5 metru vysok\u00fd a m\u00e1 rudou srst. Z Mongolska zase v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch knih p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed zn\u00e1m\u00fd \u010desk\u00fd z\u00e1hadolog Ivan Mackerle.<\/em> Mongolsko je v tomto ohledu v\u016fbec velmi nad\u011bjn\u00e9. U\u017e v roce 1958 se \u010desk\u00e9mu antropologovi Emanuelu Vl\u010dkovi<\/em> poda\u0159ilo v jedn\u00e9 tamn\u00ed buddhistick\u00e9 knihovn\u011b nal\u00e9zt patrn\u011b nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 vyobrazen\u00ed z\u00e1hadn\u00e9ho tvora. Nach\u00e1zelo se ve dv\u011b st\u011b let star\u00e9m spisu, kter\u00fd je jak\u00fdmsi atlasem tibetsk\u00e9 zv\u00ed\u0159eny. Mezi b\u011b\u017en\u00fdmi \u017eivo\u010di\u0161n\u00fdmi druhy t\u00e9 oblasti zcela samoz\u0159ejm\u011b uv\u00e1d\u00ed i jak\u00e9hosi divok\u00e9ho mu\u017ee. Na obr\u00e1zku jsou z\u0159eteln\u011b patrn\u00e9 rysy prim\u00e1ta v\u00fdvojov\u011b bl\u00edzk\u00e9ho \u010dlov\u011bku: s ploch\u00fdm „lidsk\u00fdm“ obli\u010dejem a obratn\u00fdmi dlouh\u00fdmi prsty, kter\u00fd stoj\u00ed na zadn\u00edch kon\u010detin\u00e1ch.<\/p>\n

D\u016fkazy a pad\u011blky<\/strong><\/p>\n

Existuj\u00ed tak\u00e9 \u010detn\u00e9 fotografie a odlitky stop yettiho ve sn\u011bhu \u010di v bahn\u011b. Podle nich je chodidlo dlouh\u00e9, bez dr\u00e1p\u016f a s v\u00fdrazn\u011b odd\u011blen\u00fdm palcem. Nejzachovalej\u0161\u00ed otisky maj\u00ed patrn\u00e9 i takov\u00e9 detaily jako daktyloskopick\u00e9 r\u00fdhy. Vyvracej\u00ed tak nejen tvrzen\u00ed o pad\u011blc\u00edch, ale i hypot\u00e9zu, podle kter\u00e9 jde o sluncem zv\u011bt\u0161en\u00e9 a zdeformovan\u00e9 stopy b\u011b\u017en\u00e9ho tvora, nap\u0159\u00edklad li\u0161ky nebo n\u011bkter\u00e9ho hlodavce. Tento n\u00e1zor podporuje nap\u0159\u00edklad zn\u00e1m\u00fd britsk\u00fd spisovatel a lovec z\u00e1had Arthur C. Clarke<\/em>. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee na krok od rozlu\u0161t\u011bn\u00ed z\u00e1hady mo\u017en\u00e1 byl mar\u0161\u00e1l Rybalko<\/em>, velitel vojsk, kter\u00e1 koncem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky \u010distila Prahu od N\u011bmc\u016f. Za sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v \u010c\u00edn\u011b ve 30. letech jeho j\u00edzdn\u00ed odd\u00edl \u00fadajn\u011b polapil tvora, kter\u00fd podle popisu odpov\u00eddal vyhynul\u00e9mu pitekantropovi.<\/em> Rybalko<\/em> jej cht\u011bl v kleci dopravit do Moskvy, yetti v\u0161ak po n\u011bkolika dnech zahynul a t\u00edm cel\u00e1 v\u011bc skon\u010dila – budouc\u00edho mar\u0161\u00e1la pr\u00fd n\u011bjak nenapadlo, \u017ee i mrtv\u00e9 t\u011blo by mohlo m\u00edt mimo\u0159\u00e1dnou v\u011bdeckou hodnotu\u2026 Definitivn\u011b jasno cht\u011bl do z\u00e1hady vn\u00e9st slavn\u00fd p\u0159emo\u017eitel Mt. Everestu Edmund Hillary. V pades\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed proto do Him\u00e1laje podnikl \u0161t\u011bd\u0159e sponzorovanou expedici, kter\u00e1 m\u011bla jedin\u00e9 posl\u00e1n\u00ed: p\u0159in\u00e9st rozhoduj\u00edc\u00ed d\u016fkaz. P\u00e1tr\u00e1n\u00ed prov\u00e1d\u011blo \u0161est set zku\u0161en\u00fdch horolezc\u016f a m\u00edstn\u00edch \u0160erp\u016f, \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdsledky v\u0161ak nep\u0159ineslo. Nakonec zklaman\u00fd Hillary<\/em> z\u00edskal od mnich\u016f z jednoho lamaistick\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera alespo\u0148 „skalp sn\u011b\u017en\u00e9ho mu\u017ee“<\/em> – kus chlupat\u00e9 k\u016f\u017ee ve tvaru jak\u00e9si k\u00e1p\u011b. Skute\u010dn\u011b navozoval p\u0159edstavu, \u017ee poch\u00e1z\u00ed z temene tvora podobn\u00e9ho velk\u00e9 gorile. Byla z toho velk\u00e1 senzace – do doby, ne\u017e skalp dostal k prozkoum\u00e1n\u00ed belgick\u00fd kryptobiolog Bernard Heuvelmans.<\/em> Jeho diagn\u00f3za byla jednozna\u010dn\u00e1 a zdrcuj\u00edc\u00ed: mimo ve\u0161kerou pochybnost byl „skalp“ ve skute\u010dnosti zhotoven z k\u016f\u017ee horsk\u00e9 kozy.<\/p>\n

Vysokohorsk\u00fd medv\u011bd?<\/strong><\/p>\n

Hillary p\u0159esto z\u016fstal o existenci sn\u011b\u017en\u00e9ho mu\u017ee p\u0159esv\u011bd\u010den. Jin\u00fd slavn\u00fd horolezec, ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Reinhold Messner, m\u011bl v\u00edce \u0161t\u011bst\u00ed: podle sv\u00e9ho tvrzen\u00ed roku 1986 yettiho skute\u010dn\u011b na vlastn\u00ed o\u010di spat\u0159il. Ve sv\u00e9 knize Yetti – legenda a skute\u010dnost ale zast\u00e1v\u00e1 n\u00e1zor, \u017ee nejde o hominida, ale o druh velk\u00e9ho vysokohorsk\u00e9ho medv\u011bda. P\u0159esto\u017ee horolezec odv\u00e1\u017en\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee z\u00e1hada je t\u00edm definitivn\u011b roz\u0159e\u0161ena, ostatn\u00ed badatel\u00e9 tento optimismus nesd\u00edlej\u00ed. V Him\u00e1laji a sousedn\u00edch horstvech se sice velc\u00ed medv\u011bdi vz\u00e1cn\u011b vyskytuj\u00ed (tu a tam je tu mo\u017en\u00e9 zastihnout m\u00edstn\u00ed rasu medv\u011bda hn\u011bd\u00e9ho a ned\u00e1vno byl objeven dokonce nov\u00fd druh – medv\u011bd nep\u00e1lsk\u00fd), podobnost se zn\u00e1m\u00fdmi popisy sn\u011b\u017en\u00e9ho mu\u017ee je ale dost vzd\u00e1len\u00e1. Naopak z USA p\u0159i\u0161ly ned\u00e1vno \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy. Uk\u00e1zalo se, \u017ee jeden z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch filmov\u00fdch z\u00e1b\u011br\u016f Velk\u00e9 nohy byl podvrh. Jeden podvod ov\u0161em nevyvrac\u00ed v\u0161echna sv\u011bdectv\u00ed, a tak legenda trv\u00e1. Teprve budoucnost mo\u017en\u00e1 uk\u00e1\u017ee, zda tajemn\u00fd tvor opravdu existuje, nebo zda jde jen o novin\u00e1\u0159skou kachnu. Ov\u0161em jistota je jistota – a tak nap\u0159\u00edklad britsk\u00e1 cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159 High\/Wild sv\u00e9 klienty p\u0159i cest\u011b do Him\u00e1laje proti jeho \u00fatok\u016fm rad\u011bji poji\u0161\u0165uje\u2026<\/p>\n

Pr\u00e1vo, 23.10.2003 – (JNK)<\/p>\n

\u010citajte \u010falej:<\/em><\/p>\n