{"id":90,"date":"2009-08-06T09:27:47","date_gmt":"2009-08-06T07:27:47","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2009\/08\/06\/34\/"},"modified":"2024-02-28T18:49:47","modified_gmt":"2024-02-28T17:49:47","slug":"34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2009\/08\/06\/34\/","title":{"rendered":"Slovensk\u00e1 Markomanka"},"content":{"rendered":"

O t\u00e9to stavb\u011b se psalo ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t v souvislosti s \u010desk\u00fdmi Germ\u00e1ny a podle Vladim\u00edra \u0160i\u0161ky<\/em> (viz FF 10\/99<\/em>) zde byl nalezen \u0159\u00edmsk\u00fd den\u00e1r ze 2. stol. n. l. <\/strong><\/p>\n

\"\"K v\u011b\u017ei se poj\u00ed mno\u017estv\u00ed historek o jej\u00edm duchu a n\u011bkter\u00e9 z nich slou\u017eily jako podklad k divadeln\u00ed h\u0159e Zv\u00edkovsk\u00fd rar\u00e1\u0161ek<\/em>. <\/strong>V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jde o stavbu, kter\u00e1 do celkov\u00e9ho pojet\u00ed zv\u00edkovsk\u00e9ho hradu rozhodn\u011b nepat\u0159\u00ed. <\/strong><\/p>\n

Rovn\u011b\u017e i jej\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed datov\u00e1n\u00ed (konec 12. a po\u010d\u00e1tek 13. stolet\u00ed) je dosti nejist\u00e9. O to v\u00edce pak p\u0159itahuje svoj\u00ed z\u00e1hadnost\u00ed. Dlouho se myslelo, \u017ee jde o n\u00e1hodn\u011b vzniklou stavbu, kter\u00e1 je sp\u00ed\u0161e kuriozitou. Bylo v\u0161ak velk\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e podobn\u00e1 stavba byla zji\u0161t\u011bna na Slovensku p\u0159\u00edmo na Spi\u0161sk\u00e9m hrad\u011b.<\/em><\/p>\n

Krompachy, okres Levo\u010da, Slovensko<\/strong><\/em><\/p>\n

Obec le\u017e\u00ed na prudk\u00e9m ohybu \u0159eky Horn\u00e1d.<\/em> Je nutn\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee jde o vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 koupelov\u00e9 l\u00e1zn\u011b, co\u017e asociuje zn\u00e1mou z\u00e1libu Kelt\u016f<\/em>, vyhled\u00e1vat ob\u00fdvan\u00e1 m\u00edsta pobl\u00ed\u017e pramen\u016f a vodn\u00edch tok\u016f. V n\u00e1zvu obce lze poznat z\u0159eteln\u00e9 keltsk\u00e9 crwm, crom<\/em>, znamenaj\u00edc\u00ed k\u0159iv\u00fd, okrouhl\u00fd, kulat\u00fd, krivolak\u00fd (objevuje se nap\u0159\u00edklad i v \u010de\u0161tin\u011b ve zdom\u00e1cn\u011bl\u00e9m n\u00e1zvu pro kamenn\u00e9 st\u00e9ly jako – kromlech<\/em> „kulat\u00fd k\u00e1men“<\/em>). Je t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00e9, \u017ee cel\u00e1 \u0159ada Krumlov\u016f, Krums\u00edn\u016f<\/em> bude m\u00edt rovn\u011b\u017e keltsk\u00fd p\u016fvod. Stejn\u011b tak i n\u00e1zev Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee<\/em> bude velmi pravd\u011bpodobn\u011b keltsk\u00e9ho p\u016fvodu, nebo\u0165 toto slovo lze vysv\u011btlit jako crwm-ritu -brod<\/em> u k\u0159ivolak\u00e9 \u0159eky. Jde o pojmenov\u00e1n\u00ed velmi p\u0159il\u00e9hav\u00e9, nebo\u0165 Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e le\u017e\u00ed p\u0159\u00edmo na meandruj\u00edc\u00ed Morav\u011b. Slovensk\u00e1 obec Krompachy<\/em> le\u017e\u00ed v pom\u011brn\u00e9 bl\u00edzkosti Spi\u0161sk\u00e9ho hradu<\/em> (asi 10 km z\u00e1padn\u00edm sm\u011brem), kter\u00fd tvo\u0159\u00ed dominantu zdej\u0161\u00ed krajiny. Etymologie tohoto n\u00e1zvu p\u0159ipou\u0161t\u00ed jistou nejasnost p\u016fvodu. S p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k pravd\u011bpodobn\u00e9 bl\u00edzkosti keltsk\u00fdch osad v t\u00e9to oblasti by jist\u011b bylo nepravd\u011bpodobn\u00e9, kdyby tak v\u00fdrazn\u00fd krajinn\u00fd bod, jak\u00fdm je sk\u00e1la, na n\u00ed\u017e byl pozd\u011bji vystav\u011bn Spi\u0161sk\u00fd hrad, m\u011bla pouze slovansk\u00fd p\u016fvod. N\u00e1zev spis je foneticky i obsahov\u011b velmi bl\u00edzk\u00fd gaelsk\u00e9mu term\u00ednu -spidean-<\/em> (hl\u00e1ska -d- uprost\u0159ed slova se vyslovuje jako nez\u0159eteln\u00e1 sykavka) s v\u00fdznamem vrchol, jehlanec.<\/p>\n

Tajemn\u00e1 v\u011b\u017e<\/em><\/strong><\/p>\n

Se Spi\u0161sk\u00fdm hradem<\/em> souvis\u00ed jedna v\u00fdznamn\u00e1 nejasnost. P\u0159i v\u00fdzkumn\u00fdch prac\u00edch, kter\u00e9 byly zah\u00e1jeny v roce 1969, byly objeveny pod stovkami tun sutin (zat\u00edm bylo z hradu vyvezeno p\u0159es 9000 m3<\/sup> stavebn\u00edho odpadu a kamen\u00ed) z\u00e1klady prostrann\u00e9 v\u011b\u017ee s mimo\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00fdmi st\u011bnami (a\u017e 4 metry). Vedouc\u00ed v\u00fdzkumu ing. Fiala a dr. Valla\u0161ek byli nuceni konstatovat, \u017ee tato stavba nem\u00e1 se st\u0159edov\u011bk\u00fdm hradem nic spole\u010dn\u00e9ho a \u017ee vznikla mnohem d\u0159\u00edve, snad na rozhran\u00ed prav\u011bku a st\u0159edov\u011bku. V\u011b\u017e byla nepravideln\u011b okrouhl\u00e9ho tvaru o pr\u016fm\u011bru 23 metr\u016f a dosahovala pravd\u011bpodobn\u011b v\u00fd\u0161ky mezi 15 a\u017e 20 metry. Tak obrovsk\u00e1 stavba mohla pojmout des\u00edtky a mo\u017en\u00e1 i stovky lid\u00ed a slou\u017eila tedy jako obrann\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b. Nebyla tedy \u017e\u00e1dn\u00fdm pansk\u00fdm s\u00eddlem, ale obrann\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm pro lidi. To odpov\u00edd\u00e1 m\u00e1lo difrerencovan\u00e9 a sp\u00ed\u0161e prav\u011bk\u00e9 spole\u010dnosti. Tento objev vyvolal mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek, na kter\u00e9 se zat\u00edm hledaj\u00ed odpov\u011bdi. Ji\u017e samotn\u00e9 stavebn\u00ed pr\u00e1ce p\u0159edstavovaly mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 pracovn\u00ed vyp\u011bt\u00ed a pou\u017eit\u00ed vysp\u011bl\u00e9 stavebn\u00ed techniky. D\u016fvody, kter\u00e9 vedly k t\u00e9to stavb\u011b, byly v podstat\u011b dvoj\u00ed, a to bu\u010f vp\u00e1d Ma\u010far\u016f, nebo Tatar\u016f. Kameny z t\u00e9to v\u011b\u017ee v\u0161ak byly objeveny nejen v rom\u00e1nsk\u00e9 hradb\u011b, kter\u00e1 obep\u00edn\u00e1 cel\u00fd hradn\u00ed are\u00e1l, ale \u010d\u00e1st kamen\u016f byla nalezena i ve zdech pal\u00e1ce. Materi\u00e1l byl m\u00edstn\u00ed v\u00e1penec, ov\u0161em zp\u016fsob jeho opracov\u00e1n\u00ed op\u011bt ukazoval na star\u0161\u00ed obdob\u00ed. V z\u00e1kladech v\u011b\u017ee byly velik\u00e9 nahrubo opracovan\u00e9 kamenn\u00e9 kv\u00e1dry, kter\u00e9 sv\u00fdm zpracov\u00e1n\u00edm v\u016fbec rom\u00e1nsk\u00e9 dob\u011b neodpov\u00eddaly. Nejbli\u017e\u0161\u00ed analogii k t\u00e9to stavb\u011b je mo\u017en\u00e9 vid\u011bt v podobn\u011b situovan\u00e9 v\u011b\u017ei na \u010desk\u00e9m hrad\u011b Zv\u00edkov\u011b, kter\u00e1 je stav\u011bna rovn\u011b\u017e z nahrubo opracovan\u00fdch velk\u00fdch kv\u00e1dr\u016f a nese jm\u00e9no Markomanka. Tato dosud stoj\u00edc\u00ed v\u011b\u017e je ov\u0161em \u010dty\u0159hrann\u00e1 a je vybudov\u00e1na z masivn\u00edch, hrub\u011b opracovan\u00fdch \u017eulov\u00fdch kv\u00e1dr\u016f. Ty\u010d\u00ed se do v\u00fd\u0161ky 20 metr\u016f a na jeden\u00e1cti vrstv\u00e1ch kamenn\u00fdch kv\u00e1dr\u016f se objevuj\u00ed pozoruhodn\u00e9 znaky vyryt\u00e9 do tvrd\u00e9 \u017euly. Datov\u00e1n\u00ed vzniku zv\u00edkovsk\u00e9 v\u011b\u017ee je op\u011bt jako v p\u0159\u00edpad\u011b spi\u0161sk\u00e9 velmi nejist\u00e9. Kdyby v\u0161ak byla podobn\u00e1 stavba v okol\u00ed \u0158ezna<\/em> \u010di v jeho bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed, nikdo by ani okam\u017eik nepochyboval, \u017ee jde o stavbu z dob \u0159\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria. Ofici\u00e1ln\u011b se v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee vznikla sou\u010dasn\u011b s nejstar\u0161\u00ed f\u00e1z\u00ed ran\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9ho gotick\u00e9ho hradu. K tomu je ov\u0161em nutn\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee Zv\u00edkov<\/em> pat\u0159\u00ed mezi velmi v\u00fdznamn\u00e9 kandid\u00e1ty na dal\u0161\u00ed oppidum v \u010cech\u00e1ch. Ob\u011b tyto stavby v\u0161ak spojuje keltsk\u00e1 minulost m\u00edsta, kde stoj\u00ed. Na Spi\u0161i to bylo centrum slovensk\u00fdch Kotin\u016f a v \u010cech\u00e1ch pravd\u011bpodobn\u011b jedno ze spr\u00e1vn\u00edch center \u010desk\u00fdch Boj\u016f. Velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed bylo, \u017ee kameny z v\u011b\u017ee na Spi\u0161sk\u00e9m hrad\u011b<\/em> byly zakomponov\u00e1ny do hradby. Pr\u00e1v\u011b hradba byla pova\u017eovan\u00e1 za nejstar\u0161\u00ed \u010d\u00e1st hradu. Podle sd\u011blen\u00ed dr. Valla\u0161ka <\/em>a ing. arch. Fialy<\/em> jde pravd\u011bpodobn\u011b o stavbu, kterou iniciovali Ma\u010fa\u0159i<\/em> na p\u0159elomu 11. a 12. stolet\u00ed. Jde v\u0161ak o sd\u011blen\u00ed p\u0159ibli\u017en\u00e9, nebo\u0165 je podlo\u017eeno pouze jedn\u00edm n\u00e1lezem keramick\u00e9ho zlomku ve zdivu v\u011b\u017ee, kter\u00fd svoj\u00ed charakteristikou odpov\u00edd\u00e1 uveden\u00e9 dob\u011b. Nicm\u00e9n\u011b jej\u00ed um\u00edst\u011bn\u00ed na akropoli, a p\u0159edev\u0161\u00edm ta skute\u010dnost, \u017ee pat\u0159\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed zachovan\u00e9 objekty Spi\u0161sk\u00e9ho hradu, dovoluje soudit na star\u0161\u00ed obdob\u00ed. Skute\u010dnost\u00ed v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee tato mohutn\u011b opevn\u011bn\u00e1 sk\u00e1la byla spr\u00e1vn\u00edm centrem keltsk\u00fdch Kotin\u016f, co\u017e s velkou pravd\u011bpodobnost\u00ed dokladuj\u00ed m\u00edstn\u00ed n\u00e1zvy v okol\u00ed.<\/p>\n

Stavba star\u00fdch Kelt\u016f?<\/strong><\/em><\/p>\n

Keltsk\u00e9 minulosti napov\u00eddaj\u00ed i n\u00e1zvy n\u011bkter\u00fdch osad, kter\u00e9 le\u017e\u00ed v \u0161ir\u0161\u00edm okol\u00ed hradn\u00ed z\u0159\u00edceniny. Jihoz\u00e1padn\u00edm sm\u011brem je to obec Doma\u0148ovce<\/em>, le\u017e\u00edc\u00ed v \u00fadol\u00ed pod hradem. I v tomto p\u0159\u00edpad\u011b p\u016fjde o slovanskou zkomoleninu p\u016fvodn\u00edho keltsk\u00e9ho n\u00e1zvu domhain, dofn pro adjektivum hlubok\u00fd. Tato osada m\u00e1 velmi zaj\u00edmavou paralelu, a to v n\u00e1zvu obce, nebo\u0165 v \u010cech\u00e1ch lze dolo\u017eit velmi podobn\u00e9 n\u00e1zvy, nap\u0159. Domanice<\/em> (okr. Strakonice), Doman\u00edn<\/em> (okr. \u00dast\u00ed n. Orlic\u00ed, Hodon\u00edn a T\u0159ebo\u0148), Doman\u00ednek <\/em>(okr. \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou) Doma\u017elice, Doma\u017eelice, Doma\u017elicky, Domamil <\/em>(okr. T\u0159eb\u00ed\u010d) apod. U v\u0161ech t\u011bchto vyjmenovan\u00fdch obc\u00ed (a je jich mnohem v\u00edce) lze dolo\u017eit jejich um\u00edst\u011bn\u00ed bu\u010f v hlubok\u00e9m \u00fadol\u00ed, nebo na \u00fapat\u00ed velk\u00e9ho vrchu. Na jih od Spi\u0161e<\/em> je potom ves Kat\u00fa\u0148<\/em>, jej\u00ed\u017e n\u00e1zev bude patrn\u011b z -c\u00e1tu-<\/em> zna\u010d\u00edc\u00ed boj, bojovn\u00edka (jin\u00fd v\u00fdraz pro bojovn\u00edka byl rovn\u011b\u017e i -craccus-<\/em>) a osada Baldovce<\/em>. Posledn\u00ed uveden\u00fd n\u00e1zev m\u00e1 sv\u00e9 paralely rovn\u011b\u017e i v \u010cech\u00e1ch v podob\u011b Baldov\u016f<\/em> a Bald<\/em>. Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee ve velmi t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti osady Baldovce<\/em> le\u017e\u00ed ves s n\u00e1zvem Neme\u0161any.<\/em> V jej\u00edm jm\u00e9n\u011b lze opr\u00e1vn\u011bn\u011b hledat p\u016fvodn\u00ed keltsk\u00fd nemeton<\/em>, nebo\u0165 slovensk\u00e9 -\u0161- uprost\u0159ed slova p\u0159ipou\u0161t\u00ed p\u016fvodn\u00ed -t-, vzhledem k pom\u011brn\u011b \u010dast\u00e9 slovansk\u00e9 st\u0159\u00eddnici -\u0161- a -t-. Je ostatn\u011b velmi zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee spis<\/em>, spi\u0161sk\u00fd<\/em>, se objevuje i v dosti velk\u00fdch vzd\u00e1lenostech od vlastn\u00edho hradu. P\u0159ibli\u017en\u011b na polovin\u011b vzd\u00e1lenosti mezi Popradem <\/em>a Levo\u010dou<\/em> je m\u011bste\u010dko Spi\u0161sk\u00fd \u0160tvrtok,<\/em> od hradu vzd\u00e1len\u00e9 p\u0159es 30 km. Na jih od tohoto m\u00edsta je v\u00fdznamn\u00e9 slovensk\u00e9 centrum Spi\u0161sk\u00e1 Nov\u00e1 Ves<\/em> a na z\u00e1pad od tohoto m\u011bsta pak ves Spi\u0161sk\u00e9 Tom\u00e1\u0161ovce<\/em>. Za p\u0159ipomenut\u00ed stoj\u00ed bl\u00edzkost vsi Marku\u0161ovce<\/em>, jej\u00ed\u017e n\u00e1zev m\u016f\u017ee napov\u00eddat cosi o keltsk\u00e9m n\u00e1zvu pro kon\u011b, kter\u00fd byl markos<\/em>. V bli\u017e\u0161\u00edm okol\u00ed vlastn\u00edho hradu se pak objevuje m\u011bste\u010dko Spi\u0161sk\u00e9 Vlachy<\/em>, kter\u00fd dokl\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edtomnost Ital\u016f (Vlach\u016f) v t\u00e9to oblasti na konci rom\u00e1nsk\u00e9 epochy. Z\u00e1v\u011brem lze \u0159\u00edci, \u017ee objev masivn\u00ed kamenn\u00e9 v\u011b\u017ee na Spi\u0161sk\u00e9m hrad\u011b<\/em>, kter\u00e1 st\u00e1la v okol\u00ed akropole je\u0161t\u011b p\u0159ed stavbou vlastn\u00edho hradu, napov\u00edd\u00e1 cosi o jej\u00edm velk\u00e9m st\u00e1\u0159\u00ed. O t\u00e9to kamenn\u00e9 v\u011b\u017ei je mo\u017en\u00e9 \u0159\u00edci tot\u00e9\u017e co o Markomance<\/em>.<\/p>\n

\"spis\"<\/p>\n

Jak vypadala p\u016fvodn\u011b?<\/strong><\/p>\n

A nakonec jednu lah\u016fdku. Ji\u017e d\u0159\u00edve se p\u0159i systematick\u00e9m v\u00fdzkumu hradu objevila skaln\u00ed rytina, kter\u00e1 p\u0159edstavuje Spi\u0161sk\u00fd hrad<\/em> je\u0161t\u011b p\u0159ed jeho p\u0159estavbou. Dlouho se v\u0161ak nev\u011bd\u011blo, co vlastn\u011b p\u0159edstavuje, nebo\u0165 na kresb\u011b je zachycena vysok\u00e1 kamenn\u00e1 v\u011b\u017e se zd\u016frazn\u011bn\u00fdmi kamenn\u00fdmi kv\u00e1dry. Teprve po objevu z\u00e1klad\u016f dostala kresba smysl, nebo\u0165 zobrazuje tuto v\u011b\u017e v cel\u00e9 jej\u00ed kr\u00e1se.<\/p>\n

Ji\u0159\u00ed Svoboda<\/em><\/p>\n

Zdroj:\u00a0\u00a0<\/strong>\u00a0FANTASTICK\u00c1 FAKTA \u010d. 1\/2002<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

O t\u00e9to stavb\u011b se psalo ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t v souvislosti s \u010desk\u00fdmi Germ\u00e1ny a podle Vladim\u00edra \u0160i\u0161ky (viz FF 10\/99) zde<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2923,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[7],"tags":[20,24,38],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/90"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=90"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/90\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3054,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/90\/revisions\/3054"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2923"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=90"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=90"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=90"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}