{"id":956,"date":"2017-08-31T21:16:09","date_gmt":"2017-08-31T19:16:09","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2017\/08\/31\/laboratorni-zkoumani-pozustatku-ufo\/"},"modified":"2024-01-27T01:08:40","modified_gmt":"2024-01-27T00:08:40","slug":"laboratorni-zkoumani-pozustatku-ufo","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2017\/08\/31\/laboratorni-zkoumani-pozustatku-ufo\/","title":{"rendered":"Laboratorn\u00ed zkoum\u00e1n\u00ed poz\u016fstatk\u016f UFO"},"content":{"rendered":"

Hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d se v\u011bdci necht\u011bj\u00ed zab\u00fdvat probl\u00e9mem UFO, je nedostatek hmatateln\u00fdch d\u016fkaz\u016f, kter\u00e9 by se daly zkoumat, nap\u0159. laboratorn\u011b.<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Tyto hmotn\u00e9 d\u016fkazy zjevn\u011b chyb\u00ed a tak nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e \u010dekat, a\u017e se n\u011bkter\u00fd z takov\u00fdch objekt\u016f z\u0159\u00edt\u00ed. Av\u0161ak p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b se st\u00e1v\u00e1, \u017ee po p\u0159ist\u00e1n\u00ed neidentifikovan\u00e9ho objektu z\u016fstanou n\u011bkter\u00e9 stopy.<\/p>\n

V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech se zd\u00e1, \u017ee neidentifikovan\u00e9 objekty sv\u00e9 mo\u017enosti p\u0159\u00edmo demonstruj\u00ed, ale podstata jejich projev\u016f je pro n\u00e1s nepochopiteln\u00e1. Tak nap\u0159. v noci 20. z\u00e1\u0159\u00ed 1977<\/em><\/strong> nad Petrozavodskem<\/em><\/strong>, hlavn\u00edm m\u011bstem Kar\u00e9lie<\/em>. 19.z\u00e1\u0159\u00ed kolem 18. hodiny ve\u010der bylo 200 km od Sverdlovska<\/em> pozorov\u00e1no osmi sv\u011bdky nad horizontem \u010derven\u00e9 sv\u00edt\u00edc\u00ed t\u011bleso, z jeho\u017e spodn\u00ed strany sm\u011b\u0159ovalo k Zemi asi tucet sv\u011bteln\u00fdch ku\u017eel\u016f. T\u011bleso m\u011blo velikost asi M\u011bs\u00edce za \u00fapl\u0148ku. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch se od n\u011bj odd\u011blilo men\u0161\u00ed t\u011bleso a odlet\u011blo. Velk\u00fd objekt byl pak je\u0161t\u011b jasn\u011bj\u0161\u00ed a zm\u011bnil se na tvar med\u00fazy velikosti asi M\u011bs\u00edce. asi po 5 minut\u00e1ch se objekt pohnul sm\u011brem na Surgu<\/em>t, st\u00e1le se zmen\u0161oval, a\u017e kone\u010dn\u011b zmizel za horizontem a v\u00edce se neobjevil.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 1 Jevy v Petrozavodsku a) jev zep\u0159edu b) pohled z boku c) jev vytv\u00e1\u0159\u00ed kometov\u00fd ohon d) objekt stoj\u00ed na m\u00edst\u011b e) „d\u00e9\u0161\u0165“ p\u0159est\u00e1v\u00e1, atmosf\u00e9ra na v\u00edce m\u00edstech sv\u00edt\u00ed f) jev miz\u00ed, p\u0159es mraky a zanech\u00e1v\u00e1 \u010derven\u011b sv\u00edt\u00edc\u00ed d\u00edru<\/em><\/p>\n

V D\u011bmjance<\/em>, asi 50 km od Ilmensk\u00e9ho jezera byl tento jev pozorov\u00e1n ve stejn\u00e9 dob\u011b jako \u010derven\u00e1 sv\u00edt\u00edc\u00ed med\u00faza. Odtud v\u0161ak byly vedle velk\u00fdch t\u011bles vid\u011bt je\u0161t\u011b dv\u011b men\u0161\u00ed. Pr\u00e1v\u011b kolem 3. hodin m\u00edstn\u00edho \u010dasu pozoroval dalekohledem spisovatel Limik<\/em> z Namojeva<\/em>, tj. 35 km severoz\u00e1padn\u011b od Petrozavodska<\/em>, \u010do\u010dkovit\u00fd p\u0159edm\u011bt obklopen\u00fd sv\u00edt\u00edc\u00edm kruhem. Objekt se zd\u00e1l b\u00fdt pr\u016fhledn\u00fd a z\u00e1\u0159il jasn\u00fdm fialov\u00fdm sv\u011btlem. Ze 16 sv\u011bteln\u00fdch otvor\u016f na okraji vystupovaly jasn\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 ku\u017eely. Objekt p\u0159ilet\u011bl z v\u00fdchodu, asi 15 minut se vzn\u00e1\u0161el a potom se za\u010dal pohybovat severn\u00edm sm\u011brem, proti p\u016fvodn\u00ed dr\u00e1ze sklon\u011bn\u00e9 pod \u00fahlem 30 – 35 stup\u0148\u016f. B\u011bhem pozorov\u00e1n\u00ed v okol\u00ed siln\u011b vyl pes. Ve 4. hodiny m\u00edstn\u00edho \u010dasu vid\u011bli ryb\u00e1\u0159i na b\u0159ehu Finsk\u00e9ho z\u00e1livu u Lomonosova z\u00e1\u0159iv\u00fd jasn\u00fd objekt, kter\u00fd vys\u00edlal sv\u011bteln\u00fd objekt, kter\u00fd vys\u00edlal sv\u011bteln\u00e9 paprsky a vypadal jako med\u00faza. Z tohoto objektu se uvolnila mal\u00e1 oran\u017eov\u00e1 koule, kter\u00e1 nejd\u0159\u00edve let\u011bla k Zemi, pak se zastavila, zm\u011bnila se na p\u0159edm\u011bt polokulov\u00e9ho tvaru a odlet\u011bla sm\u011brem na v\u00fdchod. Ve 4.30 hodin v Plesecku, asi 300 km severov\u00fdchodn\u011b od Petrozavodska, startoval satelit Kosmos 955 (1977-91-A). V Petrozavodsku, ve m\u011bst\u011b se 185.000 obyvateli, u jezera On\u011bgo, pozorovalo n\u011bkolik \u010dasn\u011b vst\u00e1vaj\u00edc\u00edch obyvatel ve 4.05 hodin moskevsk\u00e9ho \u010dasu 20.9.1977 ji\u017en\u011b od m\u011bsta „zablesknut\u00ed jasn\u00e9 hv\u011bzdy“ v mrac\u00edch. P\u0159estalo pr\u00e1v\u011b pr\u0161et, nebe bylo op\u011bt jasn\u00e9, (a\u017e na n\u011bkolik oblak\u016f) a v\u00edtr foukal ze severu. Sv\u011btlo se zm\u011bnilo na ohnivou kouli, kter\u00e1 po spir\u00e1lovit\u00e9 dr\u00e1ze klesala k Zemi. Najednou se zatavila a vzn\u00e1\u0161ela se asi 5-7 minut, p\u0159i\u010dem\u017e vyd\u00e1vala siln\u00fd zvuk, podobn\u00fd vyt\u00ed sir\u00e9ny. Pojednou zvuk n\u00e1hle utichl a objekt se za\u010dal nehlu\u010dn\u011b pohybovat sm\u011brem k Petrozavodsku. Objekt vypadal jako polokoule a kolem n\u011bj se tvo\u0159ila jasn\u00e1 z\u00f3na, ve kter\u00e9 vznikalo a zanikalo mnoho sv\u011bteln\u00fdch bod\u016f podobn\u00fdch drobn\u00fdm hv\u011bzdi\u010dk\u00e1m. Barva objektu byla \u010derven\u011b oran\u017eov\u00e1 a zd\u00e1lo se, \u017ee pulsuje frekvenc\u00ed 2 Hz, tedy byl st\u0159\u00eddav\u011b sv\u011btlej\u0161\u00ed a tmav\u0161\u00ed. Na spodn\u00ed stran\u011b objektu se sm\u011brem dol\u016f teleskopicky vysouval sv\u011bteln\u00fd paprsek, za kter\u00fdm se za chvilku vysunul dal\u0161\u00ed, ale slab\u0161\u00ed a krat\u0161\u00ed. Za chv\u00edli oba paprsky zmizely. M\u00edsto nich se nyn\u00ed na okraji objevily podstatn\u011b ten\u010d\u00ed sv\u011bteln\u00e9 paprsky. Ty m\u011bly p\u0159eru\u0161ovanou, zoubkovitou strukturu a zpo\u010d\u00e1tku sv\u011bt\u00e9lkovaly modrob\u00edle. Zd\u00e1lo se, \u017ee tyto sv\u011bteln\u00e9 paprsky padaj\u00ed pravideln\u011b na Zemi a po n\u011bkolika sekund\u00e1ch se zm\u011bnily barvu na zlatou. Vypadalo to tak, jako by tis\u00edce sv\u011bteln\u00fdch jehel jako zlat\u00e9 \u0161\u00edpy padaly dol\u016f jako d\u00e9\u0161\u0165 a n\u011bkolik o\u010dit\u00fdch sv\u011bdk\u016f dokonce tento d\u00e9\u0161\u0165 sly\u0161elo.<\/p>\n

Cel\u00fd tento jev p\u016fsobil dojmem n\u00e1dhern\u00e9ho barevn\u00e9ho sv\u011bteln\u00e9ho zdroje se zlat\u00fdmi paprsky a b\u00edl\u00e1 z\u00f3na kolem polokoule se st\u00e1hla do jedin\u00e9ho sv\u00edt\u00edc\u00edho prstence. Paprsky byly lehce zak\u0159iven\u00e9. Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee tyto zlat\u00e9 jehly vyp\u00e1lily dokonce d\u00edry do asfaltu a do okenn\u00edch tabul\u00ed v jedn\u00e9 tov\u00e1rn\u011b. Objekt te\u010f klouzal pomalu k p\u0159\u00edstavu a na chv\u00edli z\u016fstal nad 142 m dlouhou lod\u00ed. V porovn\u00e1n\u00ed s n\u00ed byl pr\u016fm\u011br objektu odhadnut na 104 metry.<\/p>\n

\"\"<\/em><\/p>\n

Obr.2\u00a0 Okenn\u00ed tabule s d\u00edrami, je\u017e byly zp\u016fsobeny „zlat\u00fdm de\u0161t\u011bm“ v Petrozavodsku. Pr\u016fm\u011br otvor\u016f je asi 1 cm. Vedle le\u017e\u00ed vy\u0161t\u00edpnut\u00e9 \u010d\u00e1sti skla.<\/em><\/p>\n

O\u010dit\u00ed sv\u011bdkov\u00e9 vypov\u00eddali, \u017ee objekt z\u00e1\u0159il tak jasn\u011b, \u017ee p\u0159i pohledu na n\u011bj bolely o\u010di. Budilo to v\u0161ak dojem, \u017ee okol\u00ed nen\u00ed oz\u00e1\u0159en\u00e9. Pozd\u011bji bylo vypo\u010d\u00edt\u00e1no, \u017ee sv\u011bteln\u00fd tok ku\u017eele musel m\u00edt intenzitu 15 cal\/m2\/min.<\/p>\n

Mnoho lid\u00ed vypov\u011bd\u011blo, \u017ee se v t\u00e9 dob\u011b probudili a v\u0161ichni do jednoho prohla\u0161ovali, \u017ee m\u011bli \u0161patn\u00fd pocit. V\u011bt\u0161ina p\u0159i tom za\u017eila deprese a tlak na prsou a m\u011bla pocit, jako by to byly n\u00e1razy „vnit\u0159n\u00edho proudu.“ N\u011bkte\u0159\u00ed sv\u011bdci b\u011b\u017eeli k oknu a vzru\u0161en\u011b k\u0159i\u010deli, kdy\u017e jev uvid\u011bli. Jin\u00ed zase vyb\u011bhli s k\u0159ikem na ulici a st\u00e1le volali: „To je konec!“ Vypukla v\u0161eobecn\u00e1 panika. Mezit\u00edm se od objektu odd\u011blilo men\u0161\u00ed jasn\u00e9 t\u011bleso, kter\u00e9 podle popisu m\u011blo tvar jako „ohniv\u00fd disk“ nebo „baterka“. Toto t\u011bleso let\u011blo nad st\u0159echami dom\u016f pod\u00e9l ulice. Jedni usuzovali, \u017ee nakonec spadlo do vody, jin\u00ed m\u011bli dojem, \u017ee se vr\u00e1tilo k velk\u00e9mu objektu a splynulo s n\u00edm. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 dob\u011b vypadl v jednom nejmenovan\u00e9m \u00fastavu po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd syst\u00e9m a mnoho lid\u00ed si myslelo, \u017ee se pr\u00e1v\u011b stalo sv\u011bdky atomov\u00e9ho v\u00fdbuchu.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 3 Zv\u011bt\u0161enina d\u011br na tabul\u00edch z Petrozavodska.\u00a0<\/em><\/p>\n

Obyvatel\u00e9 m\u011bsta se chovali hystericky, p\u016fsobili zmatek. Mnoz\u00ed sv\u011bdci p\u016fsobili dojmem, jakoby byli du\u0161evn\u011b posti\u017eeni. Stovky lid\u00ed m\u011bli pocit „pon\u00ed\u017een\u00ed“. A\u017e pozd\u011bji pomyslel kdosi na to, \u017ee by se tento jev m\u011bl vyfotografovat. Bohu\u017eel, fotografovalo se na velkou vzd\u00e1lenost a a nav\u00edc na \u010dernob\u00edl\u00fd film. Ve vzduchu byl siln\u00fd z\u00e1pach oz\u00f3nu.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b po n\u011bkolika minut\u00e1ch p\u0159estal objekt z\u00e1\u0159it a jasnost objektu siln\u011b poklesla a velk\u00fd temn\u00fd mrak o rozm\u011bru asi souhv\u011bzd\u00ed Velk\u00e9ho vozu, zahalil objekt.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 4 Zv\u011bt\u0161enina jednoho vytrhnut\u00e9ho m\u00edsta (pr\u016fm\u011br 1 cm)\u00a0<\/em><\/p>\n

N\u00e1hle se objekt za\u010dal \u0159\u00edtit dol\u016f, ale zastavil se, vystoupil vysoko a let\u011bl plynule ve sm\u011bru na jezero Omega, k p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed front\u011b tmav\u00fdch mrak\u016f. P\u0159itom za sebou t\u00e1hl jasn\u00fd na\u010dervenal\u00fd ohon. Kdy\u017e vlet\u011bl do mrak\u016f, vyp\u00e1lil do nich sv\u011btle \u010dervenou r\u00fdhu, p\u0159i\u010dem\u017e se mraky obarvily do \u010dervenofialova. Na spodn\u00edm okraji byly mraky sv\u011btlezelen\u00e9 a\u017e b\u00edl\u00e9. Nakonec objekt vyp\u00e1lil do mrak\u016f d\u00edru a zmizel nad nimi. Okraj d\u00edry v oblac\u00edch d\u00e1le jasn\u011b \u010derven\u011b sv\u011bt\u00e9lkoval a v mrac\u00edch bylo mo\u017eno rozeznat je\u0161t\u011b mnoho \u010derven\u011b sv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00edch p\u016flkruh\u016f. Z d\u00edry v oblac\u00edch vy\u0161ly je\u0161t\u011b jeden \u010di dva jasn\u00e9, dlouh\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 paprsky, kter\u00e9 tam z\u016fstaly po vyz\u00e1\u0159en\u00ed objektem.<\/p>\n

Pozd\u011bji byl tento jev komentov\u00e1n jev v m\u00edstn\u00edm tisku. \u0158editel hv\u011bzd\u00e1rny v Petrozavodsku V. Krat <\/em>vysv\u011btlil tento jev jako d\u016fsledek startu rakety. Jde o verzi, ke kter\u00e9 se pozd\u011bji p\u0159ihl\u00e1sil i skeptik James Oberg<\/em> z USA.<\/p>\n

Kdy\u017e byly zodpov\u011bdn\u011b vyhodnoceny v\u00fdpov\u011bdi sv\u011bdk\u016f, museli tuto teorii nechat padnout. Korespondent TASS Nikolaj Milov<\/em> v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch hovo\u0159il se stovkami sv\u011bdk\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 5 Skica k p\u0159\u00edpadu z 20. srpna 1977<\/em><\/p>\n

Teprve rok po ud\u00e1losti, 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1978 p\u0159inesly Pravda <\/em>a Izvestija<\/em> podrobn\u00e9 zpr\u00e1vy podlo\u017een\u00e9 sv\u011bdectv\u00edmi mnoha lid\u00ed a rozhovory s v\u011bdci. Skeptik Oberg<\/em> si v\u0161ak mysl\u00ed je\u0161t\u011b dnes, \u017ee start rakety v Plesecku<\/em> a petrozavodsk\u00fd jev m\u00e1 na sebe jasnou n\u00e1vaznost. (Oberg, 1977<\/em>), i kdy\u017e se jev odehr\u00e1val pod oblaky.<\/p>\n

Jen\u017ee Oberg<\/em> zaml\u010del, \u017ee objekt byl u\u017e hodiny p\u0159ed startem rakety pozorovan\u00fd na jin\u00fdch m\u00edstech a pr\u00e1v\u011b tak zaml\u010del i d\u00edry v okenn\u00edch tabul\u00edch a na asfalt\u011b.<\/p>\n

V roce 1978 za\u0161li astronom Dr. Dala P. Cruiskshang<\/em> a sociolog David W. Swift<\/em> (oba z havajsk\u00e9 univerzity) do Moskvy, aby se sezn\u00e1mili se zkou\u0161kami, proveden\u00fdmi pracovn\u00edky Akademie v\u011bd na skle z Petrozavodska<\/em>. Mnoh\u00e9 z 5-7 mm d\u011br byly skoro \u010dty\u0159hrann\u00e9. Na n\u011bkter\u00fdch dvojit\u00fdch oknech byly prod\u011brav\u011bn\u00e9 jen vn\u011bj\u0161\u00ed tabulky a vypadnut\u00e9 kousky le\u017eely mezi dvojit\u00fdmi tabulemi.Pod elektronov\u00fdm mikroskopem byly na lomov\u00fdch ploch\u00e1ch objeveny krystalick\u00e9 struktury.<\/p>\n

Dosud nen\u00ed pro tyto otvory vysv\u011btlen\u00ed. Organizace MUFON (USA) douf\u00e1, \u017ee dostane ze St.Pet\u011brburgu v\u00fdsledky anal\u00fdzy. Ameri\u010dan\u00e9 t\u00e9\u017e dostali od rusk\u00fdch v\u011bdc\u016f materi\u00e1l, je\u017e m\u00e1 poch\u00e1zet z n\u011bjak\u00e9ho objektu, kter\u00fd v roce 1985 explodoval nad poloostrovem Kola a nemohl poch\u00e1zet ani z meteoritu, dru\u017eice nebo z jin\u00e9ho l\u00e9taj\u00edc\u00edho stroje.<\/p>\n

27. dubna 1961<\/em> <\/strong>se na severn\u00edm b\u0159ehu jezera On\u011bga<\/em>, u Eutina<\/em> jedno UFO skoro z\u0159\u00edtilo. Ot\u0159elo se o zemi, ale mohlo p\u0159ece jen odlet\u011bt. Stalo se to takto:<\/p>\n

V \u010dasn\u00fdch rann\u00edch hodin\u00e1ch vid\u011blo asi 25 lovc\u016f asi 20 metr\u016f velk\u00e9 zelen\u011b sv\u00edt\u00edc\u00ed t\u011bleso, p\u0159il\u00e9taj\u00edc\u00ed velkou rychlost\u00ed od v\u00fdchodu, p\u0159elet\u011blo n\u00edzko nad nimi a s rachotem narazilo na b\u0159eh. Objekt potom nehlu\u010dn\u011b a za m\u00edrn\u00e9ho pohupov\u00e1n\u00ed odlet\u011bl v mal\u00e9 v\u00fd\u0161ce na z\u00e1pad. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den bylo m\u00edsto kolize bl\u00ed\u017ee prozkoum\u00e1no vytvo\u0159enou speci\u00e1ln\u00ed komis\u00ed, ve kter\u00e9 byli mj. i arm\u00e1dn\u00ed specialist\u00e9. Jednomysln\u011b konstatovali, \u017ee na b\u0159ehu jezera byla vyryt\u00e1 27 m dlouh\u00e1, 15 m \u0161irok\u00e1 a a\u017e 3 m hlubok\u00e1 r\u00fdha. Po asi 5,5 metrech pokra\u010dovala stopa druhou r\u00fdhou, po kter\u00e9 ve vzd\u00e1lenosti n\u011bkolika metr\u016f n\u00e1sledovala t\u0159et\u00ed, hlubok\u00e1 u\u017e jen asi 40 cm, je\u017e vedla p\u0159\u00edmo do jezera. Na tomto m\u00edst\u011b byl led jezera popraskan\u00fd a kry byly navr\u0161eny na velkou hromadu. Led m\u011bl v\u00fdrazn\u011b zelenou barvu. Na b\u0159ehu byly nalezeny po\u010detn\u00e9 \u010dern\u00e9, kov p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed, geometricky tvarovan\u00e9 st\u0159epiny, tlust\u00e9 asi 1 mm a a\u017e 2 cm dlouh\u00e9. „Zelen\u00fd led“ a kovov\u00e9 st\u0159epiny byly analyzov\u00e1ny v Technologick\u00e9m institutu v Leningrad\u011b geofyzikem prof. Vladim\u00edrem \u0160arnovem.<\/p>\n

1. „Zelen\u00fd led“ p\u0159i rozpou\u0161t\u011bn\u00ed zanech\u00e1val vl\u00e1knitou f\u00e1zi. Tyto vl\u00e1kna byly analyzov\u00e1ny a jevily se jako nezn\u00e1m\u00e9 organick\u00e9 vazby s mal\u00fdm mno\u017estv\u00edm hlin\u00edku, v\u00e1pn\u00edku, b\u00e1ria, k\u0159em\u00edku, sod\u00edku a titanu.<\/p>\n

2. Geometricky tvarovan\u00e9, kovu podobn\u00e9 st\u0159epiny byly odoln\u00e9 proti kyselin\u00e1m a velmi vysok\u00fdm teplot\u00e1m. Nebyly radioaktivn\u00ed a zd\u00e1lo se, \u017ee je to slitina k\u0159em\u00edku a \u017eeleza, spolu s mal\u00fdm mno\u017estv\u00edm hlin\u00edku, lithia, titanu a sod\u00edku.<\/p>\n

3. Substance foliov\u00e9ho charakteru m\u011bla to sam\u00e9 slo\u017een\u00ed jako v\u011bt\u0161\u00ed st\u0159epiny. Bylo jednozna\u010dn\u011b zjist\u011bno, \u017ee t\u011bleso nemohlo b\u00fdt meteoritem a jeho p\u016fvod nebyl zji\u0161t\u011bn.<\/p>\n

V provincii Transen ve Francii (Bounias 1990,Vall\u00e9e 1990, Velasco 1990) a v Delphose, Kansas (Faruk 1989) byly zpr\u00e1vy o p\u0159ist\u00e1n\u00edch nezn\u00e1m\u00fdch l\u00e9taj\u00edc\u00edch objekt\u016f potvrzeny n\u00e1sledn\u00fdm pr\u016fzkumem m\u00edst \u00fadajn\u00e9ho p\u0159ist\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Je to podobn\u00fd p\u0159\u00edpad jako p\u0159i pozorov\u00e1n\u00ed u Charpapova v loveck\u00e9m rev\u00edru ji\u017en\u011b od Moskvy dne 20. srpna 1977. T\u0159i houba\u0159i byli v noci v lese, kde kolem 0.30 hodin m\u00edstn\u00edho \u010dasu hledali m\u00edsto na postaven\u00ed stanu. P\u0159i\u0161li na v\u011bt\u0161\u00ed m\u00fdtinku. Najednou z protilehl\u00e9 strany okraje lesa sly\u0161eli hlasit\u00fd hovor, kter\u00fd ale po n\u011bkolika minut\u00e1ch utichl. Asi kolem jedn\u00e9 hodiny v noci na\u0161li kone\u010dn\u011b m\u00edsto na p\u0159enocov\u00e1n\u00ed a houba\u0159i za\u010dali stav\u011bt stan. A v tu chv\u00edli ve vzd\u00e1lenosti asi 300 m uvid\u011bli t\u011bleso, je\u017e sv\u00edtilo matn\u011b b\u00edlou barvou a vypadalo jako velk\u00e1 hru\u0161ka. (viz obr.) Okol\u00ed samo osv\u011btleno nebylo. Po n\u011bkolika sekund\u00e1ch stoupalo t\u011bleso svisle nahoru a k\u00fdvalo se jako loutka. Potom let\u011blo vodorovn\u011b a pak ve velk\u00e9 spir\u00e1le do no\u010dn\u00edho nebe. V\u0161echno prob\u011blho v \u00fapln\u00e9 tichosti. Nebyl zaznamen\u00e1n ani pohyb vzduchu ani \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 zvuky. Na no\u010dn\u00edm nebi, je\u017e bylo bez mrak\u016f a s jasnm\u00fdmi hv\u011bzdami, byl spole\u010dn\u011b s objektem jedin\u00fd \u0161ediv\u00fd mrak. Houba\u0159i nejprve na\u0161li slehlou tr\u00e1vu v pr\u016fm\u011bru asi 4 metry a zem\u011b byla stla\u010den\u00e1 o 5 cm. V\u00fd\u0161ku objektu odhadli na 15 a\u017e 20 metr\u016f.<\/p>\n

Otisky z\u016fstaly zachovan\u00e9 a\u017e do konce z\u00e1\u0159\u00ed. Jeden z houba\u0159\u016f vypov\u011bd\u011bl: „N\u00e1hle se chv\u011bl vzduch, potom na okraji lesa st\u00e1l hru\u0161ce podobn\u00fd p\u0159edm\u011bt. Z l\u00e9taj\u00edc\u00edho objektu vystoupily trpasli\u010d\u00ed postavy. Vyd\u00e1valy nesrozumiteln\u00e9 hlasy a op\u011bt nastoupily. O minutu pozd\u011bji se hru\u0161ka zdvihla.“<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 6 Daln\u011bgorsk (28.11.1987, 20.40 h,trv\u00e1n\u00ed 4 min.,velikost 100-200 m, rychlost 50 m\/s,barva modr\u00e1-\u010derven\u00e1, sv\u011btlomet \u017elut\u00fd).<\/em><\/p>\n

Ve zpr\u00e1v\u011b badatele badatele Siegla<\/em> se p\u00ed\u0161e, \u017ee tento mu\u017e sv\u016fj z\u00e1\u017eitek vypr\u00e1v\u011bl, ale nikdo mu nev\u011b\u0159il. Siegl se o tomto p\u0159\u00edpad\u011b dozv\u011bd\u011bl n\u00e1hodou. 6. listopadu se Siegl a mal\u00e1 skupinka badatel\u016f vypravili na m\u00edsto p\u0159ist\u00e1n\u00ed. P\u016fda zde u\u017e byla p\u0159eoran\u00e1. P\u0159esto zde odebrali badatel\u00e9 20 vzork\u016f p\u016fdy a\u017e do hloubky 30 a\u017e 40 cm. Rozbory biolog\u016f uk\u00e1zaly, \u017ee vzorky odebran\u00fdch rostlin m\u011bli zuhelnat\u011bl\u00e9 ko\u0159eny, ale p\u0159esto zelen\u00e9 listy. V p\u00edsku byly po\u010detn\u00e9 granulace. Ve vzorc\u00edch p\u0159ekvapiv\u011b chyb\u011bly jak\u00e9koliv p\u016fdn\u00ed bakterie. P\u016fda byla absolutn\u011b steriln\u00ed, proto musela b\u00fdt zah\u0159\u00e1t\u00e1 minim\u00e1ln\u011b na 70 stup\u0148\u016f C. Vzorky tak\u00e9 nebyly zvl\u00e1\u0161\u0165 radioaktivn\u00ed. Vzorky ze vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho m\u00edsta nem\u011bly \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edse\u010dn\u00e9 granulace a rostliny nem\u011bly zuhelnat\u011bl\u00e9 ko\u0159eny.<\/p>\n

Zda Ameri\u010dan\u00e9 v roce 1947 v Roswellu<\/em> v Nov\u00e9m Mexiku mohli skute\u010dn\u011b naj\u00edt zni\u010den\u00fd l\u00e9taj\u00edc\u00ed tal\u00ed\u0159 nezn\u00e1m\u00e9ho p\u016fvodu, to z\u016fst\u00e1v\u00e1 spornou, dosud nezodpov\u011bzenou ot\u00e1zkou. I kdy\u017e se u\u017e na\u0161lo v\u00edc ne\u017e 130 p\u0159\u00edm\u00fdch i nep\u0159\u00edm\u00fdch sved\u016f (Friedman 1990). V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161ak nebylo ozn\u00e1meno, co p\u0159\u00edpadn\u00e9 zkou\u0161ky materi\u00e1lu a dal\u0161\u00ed v\u00fdzkumy uk\u00e1zaly.
\nRusov\u00e9 zato maj\u00ed bezpochyby materi\u00e1l z havarovan\u00e9ho a vyho\u0159el\u00e9ho neidentifikovan\u00e9ho objektu, o jeho\u017e anal\u00fdze bylo v souvislosti s tomskou ko\u00ednferenc\u00ed o anom\u00e1ln\u00edch jevech v letech 1988 a 1990, p\u0159edneseno n\u011bkolik p\u0159edn\u00e1\u0161ek.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 7 Daln\u011bgorsk (28.11.1987, 22.45 h.,trv\u00e1n\u00ed 4-5 min.,d\u00e9lka 200-400 m, v\u00fd\u0161ka 0,5-0,7 km, rychlost 5-20 m\/s, barva modr\u00e1, sv\u011btlomet modr\u00fd)<\/em><\/p>\n

29. ledna 1986<\/em> zpozorovali obyvatel\u00e9 Daln\u011bgorska<\/em> u Vladivostoku v 19.55 hodin \u010dervenou sv\u00edt\u00edc\u00ed kouli, kter\u00e1 let\u011bla nehlu\u010dn\u011b rychlost\u00ed 15 m\/sec od jihoz\u00e1padu ke kopci Izvestkovaja (611 m n.m.), kter\u00fd se zved\u00e1 ve st\u0159edu m\u011bsta. N\u00e1hle koule zm\u011bnila letovou dr\u00e1hu oproti horizont\u00e1le o 60 a\u017e 70 stup\u0148\u016f a narazila na kopec. P\u0159itom odrazila 2 – 3 m3 vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00edho skaln\u00edho bloku. O\u010dit\u00ed sv\u011bdkov\u00e9 sly\u0161eli tlumen\u00fd n\u00e1raz. Dv\u011b skupiny \u0161kolac\u010dek pozorovaly z r\u016fzn\u00fdch stran, jak se koule pokou\u0161ela vystoupit vzh\u016fru, ale v\u017edy v\u0161ak klesla k Zemi. To zkusila \u0161estkr\u00e1t a p\u0159i tom se v\u017edy posunula o kousek k severu. P\u0159i vzestupu byla v\u017edy jasn\u011bj\u0161\u00ed, jasn\u011b \u010derven\u00e9 barvy a vys\u00edlala paprsky k zemi. P\u0159i poklesu byla v\u017edy tmav\u0161\u00ed. Kdy\u017e se j\u00ed po p\u016fl hodin\u011b nepoda\u0159ilo vystoupit, zd\u00e1lo se, \u017ee se chce sama zni\u010dit a za\u010dala ho\u0159et tak jasn\u00fdm plamenem, jako sva\u0159ovac\u00ed oblouk. Objekt ho\u0159el celou hodinu, a\u017e z n\u011bj nez\u016fstalo nic , jen n\u011bkolik kovov\u00fdch kuli\u010dek a popele.<\/p>\n

Dr. Valerij V. Dvu\u017eilnij,<\/em> \u010dlen sov\u011btsk\u00e9 komise pro meteorologii a anom\u00e1ln\u00ed jevy V\u011bdeckoin\u017een\u00fdrsk\u00e9 spole\u010dnosti,<\/em> p\u0159i\u0161el na m\u00edsto 3. \u00fanora 1987. On a dal\u0161\u00ed v\u011bdci zkoumali m\u00edsto dva dny. B\u0159idlice byla a\u017e do hloubky 15 cm \u010dern\u00e1 a rozpraskan\u00e1 \u017e\u00e1rem. V\u0161ude le\u017eely kamenn\u00e9 \u00falomky, kter\u00e9 popraskaly vlivem vysok\u00e9 teploty. Byly siln\u011b pokryt\u00e9 sazemi a na jejich povrchu byly nava\u0159eny mal\u00e9, st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 kovov\u00e9 kuli\u010dky. Celkem bylo nasb\u00edr\u00e1no na 60 gram\u016f mal\u00fdch kuli\u010dek, kter\u00e9 byly hlavn\u011b z olova, 15 gram\u016f kovov\u00fdch kapek, kter\u00e9 obsahovaly p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u017eelezo a mnoho jemn\u00fdch m\u0159\u00ed\u017ekov\u00fdch k\u0159ehk\u00fdch substanc\u00ed, kter\u00e9 obsahovaly sklo. Tyto substance byly zkouman\u00e9 ve t\u0159ech v\u00fdzkumn\u00fdch centrech a jeden\u00e1cti v\u00fdzkumn\u00fdch institutech. Spektr\u00e1ln\u00ed anal\u00fdza uk\u00e1zala, \u017ee olov\u011bn\u00e9 kuli\u010dky obsahovaly je\u0161t\u011b asi 20% k\u0159em\u00edku, 10% hlin\u00edku, 15% \u017eeleza, 1,5 % zinku, 2% titanu, 1% ho\u0159\u010d\u00edku, 2% st\u0159\u00edbra a stopy m\u011bdi, v\u00e1pn\u00edku, vanadu, chromu, ceru, niklu, boru, kobaltu, lanthanu, molybdenu a sod\u00edku. Skoro v\u0161echny kuli\u010dky m\u011bly otvory, jako bublinky, podobn\u011b jako se vyskytuj\u00ed i p\u0159i pr\u016fmyslov\u00e9 tavb\u011b a zne\u010di\u0161\u0165ovali povrch.<\/p>\n

\u017delezn\u00e9 kapi\u010dky m\u011bly pr\u016fm\u011br ad 2 do 4 mm a nedaly se opracovat n\u00e1strojovou ocel\u00ed, diamantov\u00fdmi n\u00e1stroji v\u0161ak dob\u0159e. Kuli\u010dky je\u0161t\u011b \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b obsahovaly i wolfram a kobalt. Bod taven\u00ed tohoto \u017eeleza je o 100 stup\u0148\u016f ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e u oby\u010dejn\u00e9ho \u017eeleza. Anal\u00fdza struktury rentgenem uk\u00e1zala, \u017ee atomy \u017eeleza vytv\u00e1\u0159ely t\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed krystalovou m\u0159\u00ed\u017eku. V\u0161echny zkouman\u00e9 \u010d\u00e1sti byly zmagnetizovan\u00e9, i kdy\u017e byly vystaven\u00e9 vysok\u00e9mu tlaku a \u017e\u00e1ru. Mineralog dr. V.V. Gernik na z\u00e1klad\u011b zmagnetizovan\u00e9ho k\u0159em\u00edku p\u0159i\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee hypot\u00e9zu, je\u017e vysv\u011btlovala slo\u017een\u00ed koule z plazmy, lze vylou\u010dit.<\/p>\n

S\u00ed\u0165ovit\u00e1 substance je \u010dern\u00e1, k\u0159ehk\u00e1 a m\u00e1 sklovitou hmotu s mnoh\u00fdmi bublinkami. Spolupracovn\u00edk chemick\u00e9ho \u00fastavu ve Vladivostoku dr. A. Kulikov \u0159\u00edk\u00e1: „Je nemo\u017en\u00e9 pochopit, co to je, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 to sklo – uhl\u00edk. Podm\u00ednky pro vytvo\u0159en\u00ed t\u00e9to hmoty jsou nezn\u00e1m\u00e9. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to vznik\u00e1 p\u0159i extr\u00e9mn\u011b vysok\u00fdch teplot\u00e1ch Na mnoh\u00fdch zkouman\u00fdch vl\u00e1knit\u00fdch substanc\u00edch byly pod mikroskopem objeven\u00e1 krystalov\u00e1 vl\u00e1kna o tlou\u0161\u0165ce17 mikrometr\u016f (poro srovn\u00e1n\u00ed – lidsk\u00fd vlas m\u00e1 56 mikrometr\u016f). Mnoh\u00e9 se skl\u00e1daly z tuctu spleten\u00fdch vl\u00e1ken a jednom takov\u00e9m spletenci bylo dokonce objheveno jedno vl\u00e1k\u00e9nko ze zlata.<\/p>\n

Dr. A. Makajev<\/em> d\u011blal rentgenologickou anal\u00fdzu struktury a zjistil, \u017ee p\u0159i taven\u00ed jedn\u00e9 \u010d\u00e1sti spletence ve vakuu, najednou v\u0161echno, tedy zlato, st\u0159\u00edbro a nikl, zmizelo a m\u00edsto toho se objevil titan a molybden. Po na\u017ehaven\u00ed se objevil sulfid berilia. Na vzduchu se spletenec vypa\u0159il p\u0159i 900 stupn\u00edch Celsia, ve vakuu zato nesho\u0159el ani p\u0159i 2800 stupn\u00edch C. Chemik F.V. Vystoskij<\/em>\u00a0ve sv\u00fdch rozborech do\u0161el k z\u00e1v\u011bru: „Je to nepochybn\u011b produkt vysok\u00e9 technologie nepozemsk\u00e9ho p\u016fvodu.“<\/em><\/p>\n

I kdy\u017e se na m\u00edst\u011b hav\u00e1rie nena\u0161la \u017e\u00e1dn\u00e1 zv\u00fd\u0161en\u00e1 radioaktivita, zachovala se tam je\u0161t\u011b n\u011bkolik let anom\u00e1lie silov\u00e9ho pole. V\u0161ichni pt\u00e1ci se tomu m\u00edstu vyh\u00fdbali. L\u00e9ka\u0159i A. Petuchov<\/em> a T. Faminskaja<\/em> z Moskvy podali zpr\u00e1vu o tom, \u017ee p\u011bt v\u00fdzkumn\u00edk\u016f a v\u011bdc\u016f, je\u017e se zdr\u017eeli na m\u00edst\u011b hav\u00e1rie 24 hodin, trp\u011bli poruchou rovnov\u00e1hy a ch\u00e1p\u00e1n\u00ed.P\u0159i laboratorn\u00edch vy\u0161et\u0159en\u00edch se uk\u00e1zaly zm\u011bny ve slo\u017een\u00ed krve, v\u011bdci m\u011bli zv\u00fd\u0161en\u00fd puls i krevn\u00ed tlak.<\/p>\n

Terapeut A.A. Apanskevi\u010d<\/em> zaregistroval u n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f tohoto m\u00edsta i poruchu p\u0159i koordinaci pohyb\u016f, pot\u00ed\u017ee dechu a v\u0161eobecnou slabost.<\/p>\n

V roce 1988 m\u011b\u0159il fyzik V. Skavinskij<\/em> z \u00fastavu geologie a geofyziky protonov\u00fdm magnetometrem rozlo\u017een\u00ed intenzity magnetick\u00e9ho pole na k\u0159em\u00edkov\u00e9 b\u0159idlici a na\u0161el \u0161est m\u00edst, kter\u00e9 byly obzvl\u00e1\u0161t siln\u011b zmagnetizov\u00e1ny. Tyto m\u00edsta se kryly s t\u011bmi m\u00edsty, na kter\u00e9 podle v\u00fdpov\u011bdi d\u011bv\u010dat koule nepravideln\u011b dopadala, p\u0159edt\u00edm ne\u017e sho\u0159ela.<\/p>\n

T\u00fdden po hav\u00e1rii 6. prosince 1986 se kolem 20.30 hodin objevily dv\u011b \u017elut\u011b sv\u00edt\u00edc\u00ed koulea \u010dty\u0159ikr\u00e1t oblet\u011bly m\u00edsto hav\u00e1rie. Potom se z\u00e1bleskem zmizely.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. 8 Kamenka-Daln\u011bgorsk (28.11.1987, 22.45 h. trv\u00e1n\u00ed 2-4 min.,d\u00e9lka 200-400 m,v\u00fd\u0161ka 0,5-0,8 km, rychlost 300 km\/h, barva kovov\u011b \u0161ed\u00e1, t\u0159i \u017elut\u00e9 z\u00e1\u0159i\u010de, sv\u011btlomet b\u00edl\u00fd)<\/em><\/p>\n

Av\u0161ak u\u017e 28. listopadu 1987 do\u0161lo mezi 21.10 – 24.00 nad Daln\u011bgorskem<\/em> a v\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00edm Primorska<\/em> ke skute\u010dn\u00e9 invazi UFO. Bylo pozorov\u00e1no 33 koul\u00ed, 300 metr\u016f dlouh\u00fd „doutn\u00edk“ , v\u00e1lce. Objekty pozorovaly stovky sv\u011bdk\u016f nez\u00e1visle na sob\u011b. 13 objekt\u016f l\u00e9talo v kruhu o pr\u016fm\u011bru od 2 – 3 km, v mal\u00e9 v\u00fd\u0161ce kolem daln\u011bgorsk\u00e9 koty 611 a prohled\u00e1valy p\u016fdu sv\u011btlomety. Objekty zap\u0159\u00ed\u010dinily dvouminutov\u00fd v\u00fdpadek proudu. I v dal\u0161\u00edch letech byly pozorov\u00e1ny objekty UFO nad Daln\u011bgorskem.<\/p>\n

\u00a0\"\"<\/p>\n

Obr. 9 Pristan, 28.11.1977, 23:35, d\u00e9lka 30 m, v\u00fd\u0161ka 50-100 m, rychlost 20-25 m\/s, barva kovov\u011b \u0161ed\u00e1, b\u00edl\u00e1\u00a0<\/em><\/p>\n

Co tyto objekty hledaj\u00ed?<\/em><\/strong><\/p>\n

Nejv\u011bt\u0161\u00ed h\u00e1d\u00e1nka na jevech kolem fenom\u00e9nu UFO je st\u00e1le otev\u0159en\u00e1 ot\u00e1zka: Co hledaj\u00ed – v atmosf\u00e9\u0159e \u010di na Zemi? Sotva n\u011bjak\u00fd o\u010dit\u00fd sv\u011bdek n\u011bkdy pochopil, co pos\u00e1dky UFO sv\u00fdm p\u0159ist\u00e1n\u00edm sleduj\u00ed. Jedin\u00e9, \u010deho dos\u00e1hli bylo to, \u017ee byli pozorov\u00e1ni.Dosud vypad\u00e1 v\u0161echno tak, jako by to v\u0161echno byl jen velk\u00fd velk\u00fd ov\u011b\u0159ovac\u00ed pokus – vyzkou\u0161et hranici na\u0161\u00ed pozornosti, rozpaky a reakci na jejich p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n

Ze zahrani\u010dn\u00edch materi\u00e1l\u016f (PSI-Journal)<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d se v\u011bdci necht\u011bj\u00ed zab\u00fdvat probl\u00e9mem UFO, je nedostatek hmatateln\u00fdch d\u016fkaz\u016f, kter\u00e9 by se daly zkoumat, nap\u0159. laboratorn\u011b.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2687,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8],"tags":[26,27,18],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/956"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=956"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/956\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1176,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/956\/revisions\/1176"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2687"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=956"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=956"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=956"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}