{"id":989,"date":"2017-10-18T20:20:55","date_gmt":"2017-10-18T18:20:55","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2017\/10\/18\/zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-1\/"},"modified":"2024-02-25T23:33:59","modified_gmt":"2024-02-25T22:33:59","slug":"zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2017\/10\/18\/zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-1\/","title":{"rendered":"Zak\u00e1zan\u00e1 archeologie aneb zaj\u00edmav\u00e9 n\u00e1lezy (1)"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: center;\"><strong>\u00a0Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve skal\u00e1ch, lomech a v\u0161ude tam, kde lid\u00e9 doluj\u00ed a kopou, se na\u0161ly z\u00e1hadn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 tam, podle na\u0161ich zako\u0159en\u011bn\u00fdch p\u0159edstav o vzniku prvn\u00edho \u010dlov\u011bka na Zemi, nemaj\u00ed b\u00fdt.<\/strong><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">U\u017e v 16. stolet\u00ed objevili \u0160pan\u011bl\u00e9 ve st\u0159\u00edbrn\u00fdch dolech v Peru 18 cm dlouh\u00fd<em> &#8222;kl\u00edn&#8220;<\/em>, celkem zarostl\u00fd v rud\u011b a viditeln\u011b \u017eelezn\u00fd nebo ocelov\u00fd, navzdory tomu, \u017ee p\u0159\u00edtomnost \u017eeleza ve st\u0159\u00edbrn\u00fdch rud\u00e1ch je zna\u010dn\u011b nepravd\u011bpodobn\u00e1. (1)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve skotsk\u00fdch uheln\u00fdch \u017eil\u00e1ch byly takt\u00e9\u017e nalezeny kovov\u00e9 p\u0159edm\u011bty, jejich\u017e p\u0159\u00edrodn\u00ed p\u016fvod si nedok\u00e1\u017eeme na \u00farovni dne\u0161n\u00edch znalost\u00ed p\u0159edstavit. (2)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jak se mohly tyto a jin\u00e9 p\u0159edm\u011bty, o kter\u00fdch bude je\u0161t\u011b \u0159e\u010d, dostat do geologick\u00fdch vrstev, kter\u00e9 jsou podle na\u0161ich p\u0159edstav vyhrazeny jen poz\u016fstatk\u016fm dinosaur\u016f a jin\u00fdch prav\u011bk\u00fdch tvor\u016f, a v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b rozhodn\u011b nikoli lidsk\u00fdm? Na tuto ot\u00e1zku existuj\u00ed celkem \u010dty\u0159i odpov\u011bdi a je jen na samotn\u00e9m \u010dlov\u011bku, kter\u00e1 ho nejv\u00edc uspokoj\u00ed:<\/p>\n<ul>\n<li style=\"text-align: justify;\"><em><strong>Prvn\u00ed odpov\u011b\u010f<\/strong> d\u00e1v\u00e1 ofici\u00e1ln\u00ed v\u011bda &#8211; v\u0161echny n\u00e1lezy jsou podvrhy, a nebo omyly.<\/em><\/li>\n<li style=\"text-align: justify;\"><em><strong>Druhou odpov\u011b\u010f<\/strong> zast\u00e1v\u00e1 zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st z\u00e1hadolog\u016f a badatel\u016f, kte\u0159\u00ed se zab\u00fdvaj\u00ed prad\u00e1vn\u00fdmi civilizacemi &#8211; tyto n\u00e1lezy potvrzuj\u00ed existenci n\u00e1rodu, kter\u00fd existoval u\u017e d\u00e1vno p\u0159ed n\u00e1mi, a smetla ho z povrchu zemsk\u00e9ho n\u011bjak\u00e1 katastrofa.<\/em><\/li>\n<li style=\"text-align: justify;\"><em><strong>T\u0159et\u00ed odpov\u011b\u010f<\/strong> je nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed, o co\u017e se zaslou\u017eil Erich von D\u00e4niken &#8211; jde o pam\u00e1tky po mimozem\u0161\u0165anech, kte\u0159\u00ed velmi d\u00e1vno nav\u0161t\u00edvili na\u0161i Zemi.<\/em><\/li>\n<li style=\"text-align: justify;\"><em><strong>\u010ctvrt\u00e1 odpov\u011b\u010f<\/strong> se zd\u00e1 b\u00fdt nej\u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00ed, ale sv\u00fdm zp\u016fsobem celkem logick\u00e1 &#8211; nalezen\u00e9 artefakty jsou pam\u00e1tkami na cestovatele \u010dasem.<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tyto p\u0159edm\u011bty maj\u00ed bohu\u017eel v\u011bt\u0161inou podobn\u00fd osud. Putuj\u00ed od jedn\u00e9 osoby k druh\u00e9, z muzea do muzea, a\u017e nakonec z\u00e1hadn\u011b zmiz\u00ed. \u010casto po nich nez\u016fstane ani fotografie, obr\u00e1zek nebo odborn\u00e1 zpr\u00e1va&#8230;<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V roce 1844 archeolog David Brewster informoval o n\u00e1lezech h\u0159eb\u00edk\u016f zarostl\u00fdch do masivn\u00edch blok\u016f p\u00edskovce v kamenolomu v severn\u00ed Anglii. (3)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">22. \u010dervna stejn\u00e9ho roku byla v anglick\u00e9m<em> Rutheford Mills<\/em> nalezena mechanicky zhotoven\u00e1 zlat\u00e1 ni\u0165, ulo\u017een\u00e1 dva a p\u016fl metru pod povrchem pevn\u00e9 sk\u00e1ly. (4)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Frederick Wright<\/em> v roku 1887 popisuje podobn\u00fd n\u00e1lez, tentokr\u00e1t v\u0161ak k\u00e1men skr\u00fdval hlin\u011bnou figurku. (5)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V <em>Morrisonville<\/em> ve st\u00e1t\u011b Illinois se zase na\u0161el 8 kar\u00e1tov\u00fd \u0159et\u00edzek, kter\u00fd byl objeven v kousku uhl\u00ed. (6)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mezi velk\u00e9 otazn\u00edky pat\u0159\u00ed i z\u00e1hadn\u00e1 m\u011bd\u011bn\u00e1 mince z <em>Illinois<\/em>. Byla objevena p\u0159i vrt\u00e1n\u00ed studny v roce 1871. \u0160roubov\u00fd vrt\u00e1k j\u00ed vyt\u00e1hl z hloubky 38 metr\u016f z vrstvy hl\u00edny, jej\u00ed\u017e v\u011bk ur\u010dil St\u00e1tn\u00ed geologick\u00fd \u00fastav na 200 a\u017e 400 tis\u00edc let. Jej\u00ed tvar u\u017e byl set\u0159en v\u011bkem a m\u011bl podobu n\u011b\u010deho mezi mnohohranem a kruhem. Po obou stran\u00e1ch byly vyra\u017eeny portr\u00e9ty jak\u00fdchsi figur a n\u00e1pisy v nezn\u00e1m\u00e9m p\u00edsmu. Z\u00e1hadn\u00e1 mince se nepodobala \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 minci na sv\u011bt\u011b. P\u0159esn\u011b stejn\u00e1 tlou\u0161\u0165ka mince ukazovala na strojovou v\u00fdrobu. Odborn\u00edci usoudili, \u017ee nakonec ji vyst\u0159ihla n\u011bjak\u00e1 raznice a byly sra\u017eeny jej\u00ed ostr\u00e9 hrany. P\u0159itom je zn\u00e1m\u00e9, \u017ee prvn\u00ed kovov\u00e9 mince na sv\u011bt\u011b se za\u010daly pou\u017e\u00edvat v Mal\u00e9 Asii b\u011bhem osm\u00e9ho stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. N\u00e1lez v Illinois by znamenal nejen v\u00fdraznou zm\u011bnu tohoto n\u00e1zoru, ale i d\u016fkaz existence vysp\u011bl\u00e9 civilizace v Severn\u00ed Americe p\u0159ed 200 000 lety. <em>obr. 1<\/em> (7)<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-987\" src=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/zak-arch12.jpg\" alt=\"\" width=\"167\" height=\"165\" srcset=\"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/zak-arch12.jpg 167w, https:\/\/kpufo.eu\/sk\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/zak-arch12-100x100.jpg 100w\" sizes=\"(max-width: 167px) 100vw, 167px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dal\u0161\u00ed podivuhodn\u00fd n\u00e1lez je zkamen\u011bl\u00e1 podr\u00e1\u017eka boty, star\u00e1 minim\u00e1ln\u011b 5 mili\u00f3n\u016f let. Na\u0161el ji d\u016fln\u00ed in\u017een\u00fdr a geolog <em>John T. Reid<\/em> v roku 1922, kdy\u017e hledal v Nevad\u011b zkamen\u011bliny. K\u00e1men poch\u00e1zel z obdob\u00ed triasu, tedy z po\u010d\u00e1tku druhohor, byl rozlomen a jeho p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st chyb\u011bla. I tak se ale dv\u011b t\u0159etiny obvodov\u00e9 linie podr\u00e1\u017eky zachovaly. Z\u0159eteln\u011b byl na n\u00ed vid\u011bt pravideln\u00fd dvojit\u00fd steh po \u0161it\u00ed okraje boty k podr\u00e1\u017ece. A nav\u00edc, v m\u00edst\u011b, kde se pata uvnit\u0159 boty op\u00edr\u00e1 a t\u0159e, byla podr\u00e1\u017eka od\u0159en\u00e1 a opot\u0159ebovan\u00e1, jak to b\u011b\u017en\u011b u star\u0161\u00edch bot b\u00fdv\u00e1.<em> Reid<\/em> nechal ud\u011blat anal\u00fdzu zkamen\u011bliny v Rockefellerov\u011b Institutu. Ta potvrdila v\u011bk kamene, a mikrofotografie stehu uk\u00e1zaly detaily zbytk\u016f nit\u011b. T\u00edmto byl pr\u00fd pod\u00e1n d\u016fkaz, \u017ee se nejedn\u00e1 o h\u0159\u00ed\u010dku p\u0159\u00edrody, ale o lidsk\u00fd v\u00fdrobek. <em>obr. 2<\/em> (8)<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-988\" src=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/zak-arch11.jpg\" alt=\"\" width=\"149\" height=\"179\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><strong><em>Odkazy <\/em><\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><em>(1) O n\u00e1lezu nen\u00ed v\u00edce zn\u00e1mo. <\/em><br \/>\n<em>(2) O n\u00e1lezu nen\u00ed v\u00edce zn\u00e1mo. <\/em><br \/>\n<em>(3) Kingoodie artefact. Wikipedia, Internet: <a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingoodie_artefact\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingoodie_artefact<\/a>.\u00a0 Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, fotografie atd. \u0160lo zjevn\u011b o novin\u00e1\u0159skou zpravodajskou kuriozitu, vymy\u0161lenou v 19. stolet\u00ed. <\/em><br \/>\n<em>(4) O n\u00e1lezu nen\u00ed v\u00edce zn\u00e1mo. <\/em><br \/>\n<em>(5) O n\u00e1lezu nen\u00ed v\u00edce zn\u00e1mo. <\/em><br \/>\n<em>(6) O n\u00e1lezu nen\u00ed v\u00edce zn\u00e1mo. <\/em><br \/>\n<em>(7) Keith Fitzpatrick-Matthews: A medallion from Lawn Ridge, Illinois. Bad archaeologia, 7.5.2007. Internet: <a href=\"http:\/\/www.badarchaeology.com\/out-of-place-artefacts\/very-ancient-artefacts\/a-medallion-from-lawn-ridge-illinois\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.badarchaeology.com\/out-of-place-artefacts\/very-ancient-artefacts\/a-medallion-from-lawn-ridge-illinois\/\u00a0<\/a>\u00a0<\/em><br \/>\n<em>(8) Fisher Canyon Footprint (Nevada). The argumentative archaeologist. Internet: <a href=\"http:\/\/www.andytheargumentativearchaeologist.com\/fisher-canyon-footprint.html\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.andytheargumentativearchaeologist.com\/fisher-canyon-footprint.html<\/a>\u00a0<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00a0Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve skal\u00e1ch, lomech a v\u0161ude tam, kde lid\u00e9 doluj\u00ed a kopou, se na\u0161ly z\u00e1hadn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 tam,<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2695,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[25,24,15],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/989"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=989"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/989\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2800,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/989\/revisions\/2800"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2695"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=989"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=989"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=989"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}