{"id":991,"date":"2017-11-18T00:00:27","date_gmt":"2017-11-17T23:00:27","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2017\/10\/18\/zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-2\/"},"modified":"2024-02-19T19:43:17","modified_gmt":"2024-02-19T18:43:17","slug":"zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2017\/11\/18\/zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-2\/","title":{"rendered":"Zak\u00e1zan\u00e1 archeologie aneb zaj\u00edmav\u00e9 n\u00e1lezy (2)"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: center;\"><strong>\u00a0Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve skal\u00e1ch, lomech a v\u0161ude tam, kde lid\u00e9 doluj\u00ed a kopou, se na\u0161ly z\u00e1hadn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 tam, podle na\u0161ich zako\u0159en\u011bn\u00fdch p\u0159edstav o vzniku prvn\u00edho \u010dlov\u011bka na Zemi, nemaj\u00ed b\u00fdt. (2.d\u00edl: Ty\u010dinky a kuli\u010dky)<\/strong><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Je\u0161t\u011b o mnoho star\u0161\u00edho data jsou kovov\u00e9 ty\u010dinky, nalezen\u00e9 roku 1968 ve v\u00e1penci u <em>Saint-Jean de Livet<\/em> ve Francii. Ty\u010dinky maj\u00ed ov\u00e1ln\u00fd pr\u016f\u0159ez, \u00fapln\u011b stejn\u00fd tvar, ale rozd\u00edln\u00e9 rozm\u011bry. V\u00e1penec, ve kter\u00e9m byly zarostl\u00e9, je star\u00fd nejm\u00e9n\u011b 65 mili\u00f3n\u016f let! Vzorky z ty\u010dinek byly odevzd\u00e1ny ke zkoum\u00e1n\u00ed geomorfologick\u00e9 laborato\u0159i na <em>Univerzit\u011b v Cae. (obr.1)<\/em> (1)<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-990\" src=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/wp-content\/uploads\/2017\/10\/zak-arch21.jpg\" alt=\"\" width=\"250\" height=\"186\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V Ji\u017en\u00ed Africe byly nalezeny kovov\u00e9 kuli\u010dky star\u00e9 300 mili\u00f3n\u016f let. Poprv\u00e9 se objevily asi p\u0159ed dvaceti lety v povrchov\u00fdch dolech na <em>pyrofylit (pyrofylit<\/em> se pou\u017e\u00edv\u00e1 nap\u0159. v elektrotechnick\u00e9m pr\u016fmyslu jako n\u00e1hrada za porcel\u00e1n apod.) u m\u011bste\u010dka Ottosdal v provincii Western Transvaal z lokality <em>Wondersteine &#8211; Z\u00e1zra\u010dn\u00fd k\u00e1men<\/em>. Za\u010daly vypad\u00e1vat ze svahu po vyt\u011b\u017een\u00e9 hornin\u011b v hloubce asi 150 metr\u016f. M\u011bly pr\u016fm\u011br od jednoho do deseti centimetr\u016f a jejich tvar byl tak pravideln\u00fd a dokonal\u00fd, jako kdyby byly odlity ve form\u011b. Po obvodu se t\u00e1hly t\u0159i p\u0159esn\u00e9 rovnob\u011b\u017en\u00e9 r\u00fdhy. N\u00e1zor na jejich vznik v\u0161ak nen\u00ed jednotn\u00fd. Ofici\u00e1ln\u00ed v\u011bdeck\u00e9 stanovisko \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to jsou oby\u010dejn\u00e9 limonitov\u00e9 konkrece. N\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci v\u0161ak s t\u00edmto n\u00e1zorem nesouhlas\u00ed. Nap\u0159\u00edklad <em>Roelf Marx<\/em>, \u0159editel muzea v jihoafrick\u00e9m <em>Klerksdorpu,<\/em> kde jsou kuli\u010dky vystaveny, nam\u00edt\u00e1, \u017ee nalezen\u00e9 kuli\u010dky jsou tak tvrd\u00e9, \u017ee ani ocelov\u00e1 jehla na nich nezanech\u00e1 stopu. Kdyby byly z limonitu, jejich tvrdost by byla o mnoho men\u0161\u00ed, jen 4 a\u017e 5,5 Mohsovy stupnice. Takt\u00e9\u017e zjistil, \u017ee kuli\u010dky se ot\u00e1\u010dej\u00ed okolo sv\u00e9 osy. Nap\u0159\u00edklad jeden n\u00e1lez ve tvaru vejce se oto\u010dil v pr\u016fb\u011bhu 128 dn\u00ed jednou kolem sv\u00e9 osy. Mimoto se konkrece vyskytuj\u00ed ve skupin\u00e1ch, jako slepen\u00e9 m\u00fddlov\u00e9 bubliny. Neobjevuj\u00ed se osamocen\u011b a neb\u00fdvaj\u00ed tak perfektn\u011b kulat\u00e9. Ale to hlavn\u00ed je, \u017ee nem\u00edvaj\u00ed po obvod\u011b vyryt\u00e9 t\u0159i dokonal\u00e9 paraleln\u00ed dr\u00e1\u017eky. Roelf Marx a mnoho dal\u0161\u00edch odborn\u00edk\u016f se proto domn\u00edv\u00e1, \u017ee kuli\u010dky byly vyrobeny inteligentn\u00edmi bytostmi. Kde by se ale na na\u0161\u00ed Zemi vzali p\u0159ed 300 mili\u00f3ny let? (2)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jde v\u0161ak skute\u010dn\u011b o z\u00e1hadu? V povrchov\u00e9m dole <em>Vr\u0161any<\/em> p\u0159i \u010desk\u00e9m m\u011bst\u011b Most byly nalezeny p\u0159esn\u011b takov\u00e9 kuli\u010dky. (3) V\u011bt\u0161ina nalezen\u00fdch kuli\u010dek m\u00e1 po o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed na sv\u00e9m povrchu takt\u00e9\u017e t\u0159i r\u00fdhy. Kuli\u010dky byly zkoum\u00e1ny na kated\u0159e geologie Masarykovy univerzity v Brn\u011b a byly ur\u010deny hlavn\u011b tyto vlastnosti: v\u011bk je necel\u00fdch 100.000 let (jin\u00fdm v\u00fdzkumem bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee jde o sediment mioc\u00e9nn\u00edho v\u011bku &#8211; des\u00edtky mili\u00f3n\u016f let), p\u016fvod je pozemsk\u00fd, nebo\u0165 ve st\u0159edu n\u011bkter\u00fdch kuli\u010dek se na\u0161lo uhl\u00ed i otisk rostliny. Chemick\u00e9 slo\u017een\u00ed \u00fapln\u011b zodpov\u00edd\u00e1 m\u00edstu v\u00fdskytu v nadlo\u017e\u00ed uheln\u00fdch sluj\u00ed. RTG \u0159ezem byla zji\u0161t\u011bn\u00e1 struktura, typick\u00e1 pro tyto ve sv\u011bt\u011b b\u011b\u017en\u00e9 horniny. \u0158id\u0161\u00ed st\u0159ed a hust\u0161\u00ed okraj potvrzuj\u00ed domn\u011bnku o jejich p\u016fvodu. Vznikly p\u0159i geologick\u00fdch procesech p\u0159i formov\u00e1n\u00ed t\u00e9to \u010d\u00e1sti \u010cesk\u00e9ho st\u0159edoho\u0159\u00ed. Proud\u011bn\u00edm vody, kter\u00e9 bylo v t\u00e9to sope\u010dn\u00e9 oblasti v\u017edy dostatek, do\u0161lo k obrou\u0161en\u00ed do tohoto pravideln\u00e9ho tvaru. Vysv\u011btleno bylo i samovoln\u00e9 ot\u00e1\u010den\u00ed, ke kter\u00e9mu do\u0161lo v\u0161ak jen v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech. Pokud se v\u0161ak kuli\u010dky ot\u00e1\u010dely, v\u017edy bylo mo\u017eno prok\u00e1zat zdroj pohybu d\u00edky n\u011bjak\u00fdm vibrac\u00edm. Po jejich odstran\u011bn\u00ed tento &#8222;z\u00e1hadn\u00fd&#8220; pohyb p\u0159estal. R\u00fdhy na povrchu jsou z\u0159ejm\u011b zp\u016fsobeny zm\u011bnami sedimenta\u010dn\u00edch podm\u00ednek a vznikaly rovnob\u011b\u017en\u011b s usazovan\u00fdm ter\u00e9nem. Kuli\u010dky jsou tvo\u0159eny p\u0159edev\u0161\u00edm zrny k\u0159emene Si02 a sirn\u00edku \u017eeleza (markazitu). V stopov\u00e9m mno\u017estv\u00ed byl nalezen drasl\u00edk, hlin\u00edk a v\u00e1pn\u00edk, v \u00fapln\u011b nepatrn\u00fdch koncentrac\u00edch i m\u011b\u010f, mangan, titan a zirkon. D\u00edky tomuto \u010desk\u00e9mu n\u00e1lezu a n\u00e1sledn\u00e9 anal\u00fdze m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee D\u00e4nikenova teorie o mimozemsk\u00e9m p\u016fvodu t\u011bchto kuli\u010dek byla nespr\u00e1vn\u00e1 a myln\u00e1.<\/p>\n<p><em>Odkazy<\/em><\/p>\n<p><em>(1) Keith Fitzpatrick-Matthews: Metallic tubes from St-Jean-de-Livet. Bad Archeaology, 3.1.2011. Internet: <a href=\"http:\/\/www.badarchaeology.com\/out-of-place-artefacts\/very-ancient-artefacts\/metallic-tubes-from-st-jean-de-livet\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.badarchaeology.com\/out-of-place-artefacts\/very-ancient-artefacts\/metallic-tubes-from-st-jean-de-livet\/\u00a0<\/a>\u00a0<\/em><br \/>\n<em>(2) Koule z Wonderstone. ZaZ, 28.11.2014. Internet: <a href=\"http:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2014\/11\/22\/koule-z-wonderstone\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">http:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2014\/11\/22\/koule-z-wonderstone\/<\/a><\/em><br \/>\n<em>(3) Mackerle, I.: Z\u00e1zra\u010dn\u00e9 kuli\u010dky. KPUFO.CZ, Most. Internet: <a href=\"http:\/\/www.kpufo.cz\/wmo\/anom3.htm\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.kpufo.cz\/wmo\/anom3.htm<\/a>\u00a0<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00a0Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve skal\u00e1ch, lomech a v\u0161ude tam, kde lid\u00e9 doluj\u00ed a kopou, se na\u0161ly z\u00e1hadn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 tam,<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2696,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[25,24,15],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/991"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=991"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/991\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2612,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/991\/revisions\/2612"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2696"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=991"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=991"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=991"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}