{"id":997,"date":"2017-12-19T00:00:08","date_gmt":"2017-12-18T23:00:08","guid":{"rendered":"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/index.php\/2018\/01\/19\/zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-3\/"},"modified":"2024-02-25T19:54:44","modified_gmt":"2024-02-25T18:54:44","slug":"zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2017\/12\/19\/zakazana-archeologie-aneb-zajimave-nalezy-3\/","title":{"rendered":"Zak\u00e1zan\u00e1 archeologie aneb zaj\u00edmav\u00e9 n\u00e1lezy (3)"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: center;\"><strong>Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve skal\u00e1ch, lomech a v\u0161ude tam, kde lid\u00e9 doluj\u00ed a kopou, se na\u0161ly z\u00e1hadn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 tam, podle na\u0161ich zako\u0159en\u011bn\u00fdch p\u0159edstav o vzniku prvn\u00edho \u010dlov\u011bka na Zemi, nemaj\u00ed b\u00fdt.\u00a0<\/strong><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V roce 1885 na\u0161el <em>dr. G. Gurlt<\/em> v jednom n\u011bmeck\u00e9m dole uvnit\u0159 uheln\u00e9 vrstvy star\u00e9 n\u011bkolik mili\u00f3n\u016f let prapodivnou v\u011bc. P\u0159edm\u011bt tvo\u0159ila skoro p\u0159esn\u00e1 kostka, kter\u00e9 protilehl\u00e9 strany byly jemn\u011b zaoblen\u00e9. V\u00e1\u017eila 785 gram\u016f a asi v polovin\u011b se kolem dokola t\u00e1hl hlubok\u00fd z\u00e1\u0159ez. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kostka se podle Gurltovy studie skl\u00e1dala z oceli, niklu a hlin\u00edku a m\u011bla p\u0159esn\u00e9 rozm\u011bry: 67x67x47 mm. Dr. Gurlt se od po\u010d\u00e1tku domn\u00edval, \u017ee na\u0161el zkamen\u011bl\u00fd meteorit. Jin\u00ed tvrdili, \u017ee sice jde o meteorit, ale opracovan\u00fd. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b by ho v\u0161ak musely opracovat dinosau\u0159i, proto\u017ee lid\u00e9 ani jejich p\u0159edch\u016fdci v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b neexistovali. P\u0159edm\u011bt \u00fadajn\u011b neobsahoval dostatek s\u00edry, aby to mohl b\u00fdt pyrit zformovan\u00fd do podoby kostky p\u0159\u00edrodn\u00edmi silami. Bohu\u017eel dnes nem\u00e1me mo\u017enost podrobit podivn\u00fd exempl\u00e1\u0159 v\u011bdeck\u00e9mu zkoum\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 kostka za z\u00e1hadn\u00fdch okolnost\u00ed zmizela. Jej\u00ed stopa kon\u010d\u00ed v muzeu v Salzburgu, odkud byla odvezena. V roce 1910 v\u0161ak \u0159editelstv\u00ed zjistilo, \u017ee se v invent\u00e1\u0159i u\u017e nenach\u00e1z\u00ed. Mimo kostky zmizely i v\u0161echny z\u00e1znamy z obdob\u00ed 1886 a\u017e 1910, kdy byl n\u00e1lez v muzeu um\u00edst\u011bn. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee n\u00e1lez n\u011bkdo odstranil \u00famysln\u011b. (1)<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\" size-full wp-image-996\" src=\"http:\/\/kpufo.eu\/sk\/wordpress\/wp-content\/uploads\/2018\/01\/gurlt-cube.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"280\" srcset=\"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/wp-content\/uploads\/2018\/01\/gurlt-cube.jpg 450w, https:\/\/kpufo.eu\/sk\/wp-content\/uploads\/2018\/01\/gurlt-cube-300x187.jpg 300w\" sizes=\"(max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Gurltova kostka nen\u00ed jedin\u00fdm objektem z\u00e1jmu badatel\u016f tohoto druhu. Podobn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f se na\u0161lo a z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b najde mnoho. V \u0159ad\u011b p\u0159\u00edpad\u016f nejde o z\u00e1hady, ale o zd\u00e1nliv\u011b dokonal\u00e9 kovov\u00e9 p\u0159edm\u011bty, star\u00e9 mili\u00f3ny let, kter\u00e9 mohou b\u00fdt pouh\u00fdmi zkamen\u011bl\u00fdmi poz\u016fstatky strom\u016f. Toto vysv\u011btlen\u00ed v\u0161ak neplat\u00ed pro dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edpad. V roce 1868 horn\u00edk James Parssons v uheln\u00e9m dole u Hammondsville v Ohiu po z\u0159\u00edcen\u00ed v\u011bt\u0161\u00edho mno\u017estv\u00ed uhl\u00ed se udiven\u011b d\u00edval na b\u0159idlicovou st\u011bnu pokrytou n\u00e1pisy. M\u00edstn\u00ed u\u010ditel tvrdil, \u017ee se podobaly egyptsk\u00fdm hieroglyf\u016fm. P\u0159\u00edli\u0161 rychle v\u0161ak zoxidovaly, tak\u017ee p\u0159ivolan\u00ed badatel\u00e9 ode\u0161li s pr\u00e1zdnou. Deska p\u0159itom musela b\u00fdt star\u00e1 nejm\u00e9n\u011b dva mili\u00f3ny let. Pokud p\u0159ipust\u00edme, \u017ee v\u016fbec existovala, nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka, kdo ji mohl vytvo\u0159it? \u010ci snad \u0161lo o v\u00fdsledek p\u0159ehnan\u00e9 obrazotvornosti n\u00e1lezc\u016f, kter\u00fd ve tvarech, kter\u00e9 vytvo\u0159ila p\u0159\u00edroda, rozeznal nezn\u00e1m\u00e9 p\u00edsmo? (2)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V roce 1851 byl v USA nalezen p\u0159edm\u011bt ve tvaru zvonu. Podle \u010dasopisu Scientific American z \u010dervna tohoto roku vypadal zvon, nalezen p\u00e1r metr\u016f pod povrchem sk\u00e1ly odstran\u011bn\u00e9 v\u00fdbuchem, jako zinkov\u00fd, ale p\u0159i poklepu zn\u011bl jako slitina st\u0159\u00edbra. P\u0159edm\u011bt byl zkoum\u00e1n, putoval z muzea do muzea, z jednoho v\u00fdzkumn\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b do druh\u00e9ho, a\u017e n\u00e1hle zmizel. (3)<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mezi nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed a nejl\u00e9pe zdokumentovan\u00e9 &#8222;z\u00e1hadn\u00e9&#8220; archeologick\u00e9 n\u00e1lezy pat\u0159\u00ed fosiln\u00ed kladivo, kter\u00e9 na rodinn\u00e9m v\u00fdlet\u011b nedaleko mal\u00e9ho texask\u00e9ho m\u011bsta London v roce 1934 objevila <em>Emma Hahnov\u00e1<\/em>. Z kusu sk\u00e1ly vy\u010dn\u00edval jen kousek zkamen\u011bl\u00e9ho d\u0159eva. Po odloupnut\u00ed \u010d\u00e1sti nerostu udiven\u00ed n\u00e1lezci zjistili, \u017ee uvnit\u0159 se skr\u00fdv\u00e1 star\u00e9 kladivo se zlomenou d\u0159ev\u011bnou n\u00e1sadou. Jak je to mo\u017en\u00e9? V\u017edy\u0165 p\u00edskovcovou horninu, kter\u00e1 kladivo obklopovala, p\u0159i\u0159adil geolog John Watson k p\u00edskovcov\u00e9 formaci Hensell a t\u00edm p\u00e1dem z geologick\u00e9ho hlediska odhadl jej vek na neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 135 milion\u016f let! Z v\u00fdsledk\u016f pr\u016fzkumu <em>dr. Carla E. Baugha<\/em>, \u0159editele Creation Evidences Museum, vyplynulo, \u017ee d\u0159evo n\u00e1sady star\u00e9ho kladiva je krystalicky zkamen\u011bl\u00e9, velmi tvrd\u00e9 a jeho struktura je nedotknut\u00e1. Vnit\u0159n\u00ed \u010d\u00e1st se pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159em\u011bnila v por\u00e9zn\u00ed uhl\u00ed. Takov\u00e1 kombinace zuhelnat\u011bn\u00ed a zkamen\u011bn\u00ed je neobvykl\u00e1, v\u011bdecky doposud nepopsan\u00e1, a \u00fapln\u011b ojedin\u011bl\u00e1 &#8211; na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b nen\u00ed zn\u00e1m podobn\u00fd p\u0159\u00edpad. V\u011bk zkamen\u011bl\u00e9ho d\u0159eva odhaduje dr. Baugh na 100 a\u017e 200 mili\u00f3n\u016f let. V\u011bda nezn\u00e1 zp\u016fsob, jak by se dalo zkamen\u011bl\u00e9 d\u0159evo fal\u0161ovat, a nebo napodobit, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee n\u00e1sada kladiva musela b\u00fdt skute\u010dn\u011b vyroben\u00e1 p\u0159ed mnoha mili\u00f3ny lety. Hlava kladiva byla podrobena mnoha v\u00fdzkum\u016fm a test\u016fm, je\u017e uk\u00e1zaly, \u017ee materi\u00e1l hlavy kladiva nevykazuje \u017e\u00e1dn\u00e9 ne\u010distoty nebo nepravidelnosti, a byl tedy n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zu\u0161lecht\u011bn a tvrzen. Nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed ale p\u0159inesl chemick\u00fd rozbor. Hlava kladiva se podle specialist\u016f skl\u00e1d\u00e1 z 96,6 % \u017eeleza, 2,6 % chl\u00f3ru, 0,74 % s\u00edry a 0,06 % ostatn\u00edch prvk\u016f. Takov\u00fd v\u00fdsledek zp\u016fsobil malou senzaci, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd metalurg v\u00ed, \u017ee p\u0159i v\u0161ech zn\u00e1m\u00fdch procesech v\u00fdroby hodnotn\u00e9 oceli mus\u00ed nutn\u011b doj\u00edt ke zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed k\u0159em\u00edkem nebo uhl\u00edkem. Kov uveden\u00e9ho slo\u017een\u00ed tedy vlastn\u011b pomoc\u00ed modern\u00edch metalurgick\u00fdch metod v\u016fbec nelze vyrobit! P\u0159\u00edrodn\u00ed p\u016fvod kovu m\u016f\u017eeme tak\u00e9 celkem vylou\u010dit. Meteorick\u00e9 \u017eelezo toti\u017e obsahuje nikl, kobalt, hlin\u00edk, s\u00edru, fosfor, chrom a uhl\u00edk. Od slo\u017een\u00ed kladiva se tedy podstatn\u011b odli\u0161uje. P\u0159\u00edrodn\u00ed \u017eelezn\u00e9 rudy jsou v\u017edy zne\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 mnoha prvky, hlavn\u011b uhl\u00edkem, po kter\u00e9m nen\u00ed v n\u00e1lezu ani stopa. Na sv\u011bt\u011b nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 \u017eelezn\u00e1 ruda, jej\u00ed\u017e chemick\u00e9 slo\u017een\u00ed by se alespo\u0148 p\u0159ibli\u017en\u011b podobalo slo\u017een\u00ed hlavy kladiva. Nav\u00edc cel\u00e9 kladivo bylo v dob\u011b n\u00e1lezu kompletn\u011b uzav\u0159en\u00e9 do v\u00e1pencov\u00e9 horniny. Ze v\u0161ech v\u00fdzkum\u016f tedy jednozna\u010dn\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee p\u0159ed 140 mili\u00f3ny lety byl na Zemi n\u011bkdo, kdo um\u011bl zhotovit a pou\u017e\u00edvat n\u00e1stroje. Tato skute\u010dnost ale celkem bo\u0159\u00ed v\u0161echny dosavadn\u00ed p\u0159edstavy o historii na\u0161\u00ed planety. Bu\u010f v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch \u017eili lid\u00e9 spolu s dinosaury, a nebo \u0161lo o lidem velmi podobn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky z jin\u00fdch planet. (4)<\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><strong><em>Odkazy<\/em><\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><em>(1) -r-: Objev doktora Gurlta. ZaZ, \u010d. 2\/98, ro\u010dn\u00edk V\/XX\/2011. ZaZ, 20.12.2017. Internet:\u00a0<a href=\"http:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/nazory\/1093-objev-doktora-gurlta-1\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/nazory\/1093-objev-doktora-gurlta-1<\/a>\u00a0<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><em>(2) Keith Fitzpatrick-Matthews: Hieroglyphs in a coal mine at Hammondville, Ohio. Bad Archaeology, 7.5.2007. Internet: <a href=\"http:\/\/www.badarchaeology.com\/out-of-place-artefacts\/very-ancient-artefacts\/hieroglyphs-in-a-coal-mine-at-hammondville-ohio\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.badarchaeology.com\/out-of-place-artefacts\/very-ancient-artefacts\/hieroglyphs-in-a-coal-mine-at-hammondville-ohio\/ <\/a><\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><em>(3) \u0160lo o podvod, viz: Kovov\u00e1 v\u00e1za z Dorchestru. ZaZ, Internet: <a href=\"http:\/\/zahadyazajimavosti.cz\/historie\/569-kovova-vaza-z-dorchesteru\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/zahadyazajimavosti.cz\/historie\/569-kovova-vaza-z-dorchesteru <\/a><\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: left;\"><em>(4) Z\u00e1hadn\u00e9 kladivo. ZaZ, 20.11.2014. Internet: <a href=\"http:\/\/zahadyazajimavosti.cz\/historie\/556-zahadne-kladivo\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/zahadyazajimavosti.cz\/historie\/556-zahadne-kladivo<\/a><\/em><\/p>\n<p><em>\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ve skal\u00e1ch, lomech a v\u0161ude tam, kde lid\u00e9 doluj\u00ed a kopou, se na\u0161ly z\u00e1hadn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 tam,<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2696,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[25,24,15],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/997"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=997"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/997\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2796,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/997\/revisions\/2796"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2696"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=997"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=997"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=997"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}