Nahlédnutí do časopisů o záhadách (3)

Doby, kdy se časopisy plně věnovaly jen a pouze záhadám a také je tvořili ti, kteří záhady aktivně vyhledávali a řešili, je dávno pryč.

Magazín 2000 záhad – původně Magazín 2000 – jeden z prvních časopisů o záhadách u nás. Vznikl na konci roku 1993, a vydávalo jej nakladatelství Etna (vyd. paní Tothová) jako měsíčník. Časopis se opíral o obdobný německý časopis badatele M. Hesemanna v SRN a v ČR o Projekt Záře. Vyd. Etna vydává postupně několik knih o UFO aj. anomálních jevech.

Časopis prošel mnoha peripetiemi a podle obliby různých spolků měnil i zaměření. V roce 1995 s došlo k roztržce Projektem Záře, a k hledání nových tahounů.

Magazín 2000 se musel vypořádat s řadou konkurentů, kteří přicházeli a odcházeli, ale Magazín 2000 vše přestál, snad díky léty zavedenému jménu a dovedné orientaci na světové záhady. Tím se vyhnul domácím rozmíškám a po invazi internetu zachytil i trend nižší obliby tištěných časopisů tím, že jej přeměnil na časopis pro celou rodinu. Vedle záhad přibyly různé recepty a křížovky, inzerce, laciné a „lehčí“ čtení, i z oblasti krimi, katastrof a příběhů lidí.

V roce 2018 se proslechlo, že dojde k odprodeji časopisu, k čemuž nakonec nedošlo, a vše zůstalo při starém.

Podívejme se do posledního čísla roku 2018.

Dvě stránky jsou věnovány krátké anotaci článků z obsahu. Vcelku škoda místa.

Časopis je koncipován tak, že články jsou na ploše dvoustrany a doplněné krátkými statěmi po pravém okraji dvoustrany. Je podivné, že ačkoli je dvojstrana věnována nějakému tématu, krátký článek jde úplně mimo tuto oblast.

První článek je o hledání hrobky Alexandra Makedonského alžírským hledačem pokladů. Dvoustranu doplňuje krátký článek o tom, že první hvězdné dítě se narodí v roce 2024.

Další článek je o kriminálním případu „Fenomén zamčeného pokoje“. Vedle něj jsou krátké články „Nejdražší obraz na světě“, a o ruských plánech na trvalou základnu na Měsíci.

Pak se dozvíme, že megalitické stavby na Orknejích byly „Noční kluby z doby kamenné“. Krátký článek je o záchraně potápějících se Benátek.

Další dvojstrana je věnována propadům půdy a mizení jezer. Překvapí, že dvoustrana má v záhlaví záhadné slovo „NEPŘEDSTAVITELNÉ KATASTROFYE“. Boční krátký článek si klade otázku, zda uklidňuje vůně levandule.

Článek „Ameriku objevil dobrodruh – John Cabot“ představuje téma dvojstrany „Domněnka historiků.“ Dvojstránku uzavírá zpráva, že „Teleskop Kepler dosloužil“.

Další dvoustrana „Děsivé usedlosti“ je naplněna článkem „Prokletí vynálezce slavné pušky – winchestrovky“, pokračuje na další, třetí stranu. Krátký článek dvoustrany je o nejstarším meteoritu.

Lichá stránka tématu „Neznámá historie“ je o „Alchymistovi ve službách ďábla“ – kterým byl prý známý zakladatel rybníků Jakub Krčín z Jelčan.

Následuje stránka s upoutávkami na různé TV pořady.

Další stránka je věnována tomu, zda je Oumuamua mimozemskou sondou.

Pak následuje další tématická dvoustrana „Legendy a skutečnost“ – o tajemných rytířských řádech, které prý „Znají odpovědi na největší záhady lidstva“. Boční článek na okraji je o tom, „O čem zpívají kry,“ a že „Roboti budou doručovat dopisy.“

Následuje dvoustrana s křížovkami a doplňovačkami, stránka s horoskopem na leden 2019. Krátké zprávy nás informují, že „Mimozemšťané o lidi nestojí“, a o objevu antického města.

Vánoční číslo musí obsahovat článek o tom, že „Záhada betlémské hvězdy stále trvá.“

Dále je tu stránka s reklamou na knihy vyd. Etna.

Poté se krátkosti zamyslíme nad otázkou, zda „Věděli naši předci o Velkém třesku“, protože prý o tom vypráví germánské báje.

Celá dvoustrana je věnována tomu, že se Egypťané dostali do Austrálie, protože jsou tam rytiny. Jde sice o rytiny vojáků, kteří došli domů z první světové války a sloužili v Egyptě, ale domorodí Australané jsou prý přesvědčeni, že rytiny pochází až od faraónů.

Mnohokrát omleté téma představuje článek „Používali naši předci jaderné zbraně?“ – nejde o nic jiného, než o zánik Mohendžodára, povídačky o radioaktivitě a kráteru Lonar. Boční článek je o obří pohlednici u ledovce a o novém vozítku, co poletí na Mars.

Přečtete si pár odstavců o tom, jestli se dostali templářští rytíři do Kanady.

Na dvoustraně „Záhadné civilizace“ si položíme otázku „Odkud přišli Olmékové?“ Podle Grahama Hancoka prý z Atlantidy. Boční článek je o palmě z doby Ježíše Krista.

Následuje článek o Kameni osudu, posvátném kameni skotských panovníků. Boční články jsou o léčení vitamínem C, a o vlašťovkách.

Poslední článek je o „Stroji na výrobu božské many“. Nejde ani náhodou o nic nového, spíše asi o 40 let starou fantazii, známou i z Dänikenových knih.

Časopis uzavírají stránky s reklamou na knihy.

Celobarevný časopis o 44 stranách je tématicky pestrý – obsahuje 17 delších a 19 krátkých článků. Možná, že všeho moc škodí. I barevný je možná až příliš.