Neviem, čo sa so mnou děje

… rozprávala paní Žaneta českým ufológam. „Můj příběh zní fantasticky, možná jako z filmu. Ani já, jako redaktorka jednoho slovenského rozhlasu, jsem těmto pro mě okrajovým věcem nevěnovala téměř žádnou pozornost.

Ve svém životě jsem záležitosti spojované s UFO úplně vylučovala a u nás na Slovensku jsem si takové věci nedokázala představit. Nečetla jsem ani knihy s tematikou sci-fi. Nadešel však osudný den, kdy mě postihla ,záhada`, která se od té doby stala součástí mého života a mé existence.“

Těmito slovy začala líčit svůj zážitek paní Žaneta v jedné pražské kavárně, kde jsem se s ní poprvé setkal. Příběh tak neobvyklý, že můj diktafon spotřeboval několik kazet a zcela vyčerpal čtveřici náhradních baterií, které pro jistotu nosím stále u sebe. Ten příběh ji navždy změnil život. Navíc se přihodil ženě, která byla skepticky založená. Všechno se odehrálo ze dne na den, bez varování, bez předchozích příznaků a za plného vědomí.

„Stalo se to v den synových narozenin, 10. 3. 1997. Stála jsem na zastávce MHD v Žilině. Musím předeslat, že jsem nikdy netrpěla duševní poruchou a také nikdo v naší rodině. Nepiji alkohol, neužívám žádné drogy ani prášky. Nestýkám se s žádnými příslušníky sekt. Nejsem nábožensky založená. Koupila jsem synovi dárek a přemítala o tom, zda se mu bude líbit.

Hlas, který jsem náhle uslyšela v hlavě, mně říkal, abych si také koupila něco pro sebe a myslela na svou rodinu. Jako by mě neznámá síla nutila přejít na druhou stranu a dárek bud‘ vyměnit, nebo vrátit a koupit si něco pro sebe, když nejsem spokojená s tím, co jsem koupila. Vůbec jsem nechápala, co se se mnou děje. Nastalo naprosté zmatení smyslů. Výzvy jsem neuposlechla. Odjela jsem domů autobusem a na celou záležitost jsem zapomněla. Hlas se ozval znovu, když. jsem prožívala krizi. To bylo v dubnu nebo březnu 1998. Vybízel mě k relaxaci. Byla jsem přesvědčená, že hovořím se svým podvědomím.

Pak přišel velmi kritický moment. Neskutečně mě asi 14 dní bolela hlava a k tomu se dostavilo silné brnění v rukou, až jsem nedokázala pracovat, a skončila v pracovní neschopnosti. Také se k tomu přidal nevysvětlitelný pocit strachu. Navíc, asi 1.4.1998, mě přepadly prudké bolesti v oblasti malé pánve, a já byla s vysokou horečkou převezena do nemocnice.

Lékaři nedokázali rozpoznat příčiny mých subjektivních těžkostí, všechny výsledky vyšetření byly negativní. Nakonec určili jako diagnózu TBC v malé pánvi. Podrobila jsem se dokonce drobné chirurgické operaci, ale ani pak se nic nezjistilo. K ničemu nevedlo ani vyšetření DNA pro případ zvláštní mutace TBC. Všechno negativní. Po půlroce jsem se vrátila do práce, ale nebyla jsem schopna číst text. Bylo to takové zvláštní. Četla jsem prostě něco jiného, než tam bylo. Věty se mi spojovaly v celek a dávaly zcela jiný smysl. Jako kdyby někdo jiný četl místo mě. Také jsem začala mít potíže se zrakem.

Pak se k tomu přidružily zvláštní čichové vjemy. Například jsem cítila svůj oblíbený parfém, přestože jsem ho toho dne vůbec nepoužila. Nebo parfém syna, či nějakou blíže nespecifikovanou chemikálii podobnou koupelovým vůním, nebo vůni nějakého jídla. To ,něco` mě nutilo, abych si vzala tužku a psala. Začala jsem psát věci, kterým jsem nerozuměla. Byl to jakýsi apel na lidstvo. Pak mi obvykle hlas přikázal, abych všechno dělala s radostí a že všechno má svůj čas. Hlas mě vedl k duchovním činnostem a k odstranění slova ,musím`.

Bylo mi tímto způsobem oznámeno, že jsem ,informátor` mimozemské bytosti, která se bude o mě starat a povede mě k vyššímu vědomí. Údajně monitorují naší planetu a tipují si jednotlivce na vytvoření nové rasy. Hlas mi oznámil, že mě 3. 4. 1998 unesli a podrobili menší operaci – to odpovídá mé hospitalizaci. Sdělil mi, že mně vyňali vajíčko. Pamatuji si matně na nějakou místnost, kde mě vyšetřovali. Předváděli mi také neznámý přístroj podobný laserovému noži, ale bez přívodu jakékoliv energie. Také hlas pravil, že jejich druh měří 190-210 cm a se mnou mluví muž. Do tváře jsem mu neviděla. Tvrdil, že ovládají všechny pozemské jazyky, není pro ně žádný problém mluvit se mnou slovensky. Získala jsem tento druh informací: Celá vybraná sociální jednotka (rodina) je monitorována, včetně spolupracovníků. Zkoumají soužití lidských bytostí se zvířaty a rostlinami a jejich vzájemné vztahy. Pomocí regresivní metody po dobu spánku uneseného zjistí, jak probíhal jeho život od prenatálního období až do konce. To platí pro všechny členy rodiny. Proto mají někdy unesení pocit, že se s některými bytostmi ztotožňují, protože oni o nás vědí i ty nejintimnější informace, které často nevíme sami. Únos údajně probíhá tak, že tělo je v pokoji, avšak po dobu únosu je všem členům rodiny zabráněno do pokoje vstoupit, většinou hlubokým spánkem. Tělo uneseného je jakási živá kopie těla původního. Ten můj mimozemský terapeut mi naordinoval vitamíny pro posílení organismu a striktně trvá na tom, abych je pravidelně brala. Snaží se mě přinutit, abych se fyzicky namáhala – cvičila. Úzkostlivě dbá na moji fyzickou i duševní hygienu. Když moc kouřím, potrestá mě nepříjemným zápachem. Dopředu umí určit, kdy mě bude bolet hlava, kdy přijde můj syn ze školy a jiné věci.

Také říká, že na planetě Zemi si vymysleli svá božstva. Podle něj však žádná božstva ani Bůh neexistovali a neexistují. Pokud se nám zjevuje něco jako božstva nebo božské, jsou to jen holografické projekce, které nás upozorňují na naše nedostatky, jež bychom měli z našeho života odstranit a žít ve vzájemné shodě. Holografické projekce se promítají nejvíce dětem, protože ty pro ně představují nevinné, neposkvrněné a čisté duše. Umí totiž vnímat nejlépe existující negativní vlastnosti nás dospělých. Pak jsou také promítány dospělým, aby jim obohatily vědomosti a znalosti, jakož i vesmírné zákony. Mají varovat ostatní před sebezáhubou. Ve vesmíru existuje nadace na záchranu lidstva na planetě Zemi. Lidské vědomí je zatím na tak nízké úrovni, že nechápe, respektive odmítá chápat, že existují i jiné civilizace. Říká mi, že lidstvem zmítá ego, které má destruktivní účinky a jímž se lidstvo vesměs nechá řídit. Je to sebevražedný prvek naší duše. Vyvážit ego a ducha se nám dosud nepovedlo. Naši současnou dobu můj učitel označuje za vyspělejší středověk. Země je od svého vzniku soustavně monitorována. Přesně vědí, jakého vývoje lidské bytosti dosáhly a co je čeká v blízké budoucnosti. Tvrdí, že tzv. zákon karmy drží v rukou právě zmíněná vesmírná nadace. Nikdo nechce na planetě Zemi vyvinout nové náboženství anebo božstva, protože ta,jak ukázala historie, se zneužívala pro osobní cíle jedinců nebo určitých skupin. Spíše to, aby člověk povýšil vlastní duši nad destruktivní ego. Lidstvo si musí najít cestu samo k sobě, a teprve potom může očekávat otevřenou pomoc od vesmírné nadace.

O únosech můj ochránce říká, že odebírání spermatu či vajíček má svůj pragmatický cíl. Má sloužit k vytvoření nové, lepší a hlavně mírnější generace, která bude lépe schopna žít s ostatními v míru. Měl by to být mezičlánek mezi lidmi na Zemi a mimozemskými civilizacemi. Přestože civilizace, ze které pochází i můj učitel, disponuje technologií, o níž se nám pozemšťanům ani nesní a předčí nejbujnější fantazie ze sci-fi filmů, nemají snahu Zemi kolonizovat nebo ohrožovat. Veškeré zlo na této planetě si způsobujeme my sami. Při hledání důkazů, zda existují mimozemské bytosti či tzv. UFO, existuje základní nedostatek. Lidská bytost totiž se svými smyslovými orgány není dokonalý tvor, nedokáže vůbec vnímat to co oni. Například mimosmyslové vnímání je naprosto základní projev v životě těchto bytostí. Lidstvo za celá staletí nedokázalo prozkoumat funkce mozku do detailů a všechny paranormální schopnosti označuje kategorií ,zvláštní lidé`. Zařazuje je do polohy abnormality.

Mimozemské civilizace si také nedokáží představit kontakt s jednotlivými vládami vyspělých zemí pokud budou zbrojit, vést mezi sebou války, okupovat cizí území, krást, pěstovat korupci a to nejhlavnější, nechávat budoucí generace dětí hladovět, nelidsky pracovat, nutit k prostituci, sexuálně zneužívat, vraždit a vystavovat je zabíjení ve válkách. Pro ně znamenají děti obrovský poklad, kterému se musíme věnovat celou duší i tělem a dát mu vše potřebné. Můj terapeut mě přesvědčuje o své přítomnosti například tím, že mi vypočítá, kdy můj syn usedne do auta a za kolik minut přijde domů, na vteřinu přesně. Také mi jednou řekl, že až přijdu domů, bude se moje matka zlobit, že to v bytě páchne nemocnicí, což se stalo. Přitom jsem byla na procházce v lese. Naviguje mě, kde leží věci, které jsem nemohla najít. Najde se mnou cokoliv, co jsem někam založila a po nějaké době to potřebovala, ale nemohla jsem si vzpomenout, kde to je. Učí mě vlastní metodu, jak snižovat stres. Čte moje myšlenky i myšlenky druhých – zvláště mých kolegů nebo rodinných příslušníků. Naznačí, jak se mám doma chovat, abych nezpůsobila hádku. Upozorní mě dopředu na blížící se konflikt, abych zachovala rozvahu.

Také jsem poznala zvláštní zážitek levitace. Pohybovala jsem se chodbou, kterou jsem neznala. Pak jsem se ocitla v nějaké místnosti, kde jsem ležela na břiše na jakémsi skle. Pode mnou byl ceiý vesmír a já se dokonce mohla dotknout meteoritu, který letěl kolem. Můj učitel umí také ovládat mou motoriku, protože, když píšu diktát od ,něj`, píšu pravou rukou, ale jinak jsem levák. Do určité míry jsem rovněž získala jasnovidné schopnosti, ale nehodlám se s nimi prezentovat na veřejnosti.

Dokonce jsem získala několikrát i nevysvětlitelný pocit fyziognomie jejich tváře. Nějak mi zprostředkoval, že jsem se cítila jako s ,jejich` tváří. Nedá se to příliš vysvětlit… Mimozemské bytosti dokáží eliminovat všechny negativní vlastnosti na nejnižší možnou míru. V případě sporu či hádky potlačí vaše emoce na nulu a přebírají vaše funkce, at‘ už zrakové, pohybové, čichové a mozkové (přestáváte samostatně myslet). Myšlení přebírají za vás. To znamená, že vás dostávají do stavu klidu a vaše emoce zmrazí ve vašem vědomí opět na nulový stav. To samé platí v případě nadměrné koncentrace energie a hyperaktivity. Dokáží ji snižovat, ale i neúměrně zvyšovat (např. pud sebezáchovy). Pro nás, pozemské lidi, to představuje jakousi ztrátu vlastní identity, i pokud je zachováno vaše fyzično, po duševní a rozumové stránce jste de facto někdo úplně jiný. Ne však příliš, aby to nebylo vašemu okolí nápadné. Mění se vaše myšlení, někdy návyky.

Často se stává, že při testování ztrácíte pojem o času a prostoru. Čas se posouvá dopředu i dozadu o několik hodin. Prostor, ve kterém se nacházíte, je pro vás známý, při testování se nedokážete ale ve známém prostoru zorientovat, dokonce i vaše vlastní končetina vám může připadat jako protéza. Každý unesený se podrobuje těmto testům, které jsou mimořádně náročné, velmi nepříjemné, deprimující a ponižující. Po dlouhodobějším poznání a komunikaci se intenzita testování snižuje.

Zajímavé je rozlišení mimosmyslového vnímání, které můj učitel rozděluje takto:

1. Sluchové: Navzájem se slyšíme a komunikujeme slovy. Sluchem jsem vnímala jejich hlas modulovaný přes počítač. Dále hudbu, nebo film puštěný pozpátku, ale i synchronně. Dále mi odrecitoval básničky z mateřské školy. Nebo celé dialogy v maďarštině, to když se moji rodiče hádali, jeden z nich má totiž maďarský původ.

2. Řečové: Bytost, která se mnou komunikuje myšlenkově, umí použít moje hlasivky a jazyk.

3. Pocitové: Telepatie, čtení myšlenek na základě pocitů. Např. nutkán( na toaletu, pocit žizně, hladu apod.

4. Obrazová komunikace: Vzájemná výměna obrazových představ.

5. Vzájemný oboustranný telepatický přenos různých vůní a zápachů.

6. Motorické: Jsou schopni uvést do pohybu lidské končetiny, což může připomínat hračku – robota na dálkové ovládání, Např. chcete jít doprava, ale podle nich půjdete doleva.

7. Mimosmyslová telekineze: Je souběžná s motorickou částí. Např. chození po schodech. Unesený cítí, že buď je lehčí o dobrých 10 kg, a nebo jej někdo doslova zdvihá a pomáhá mu překonat překážku. Cítí fyzickou pomoc jiné osoby.

Můj učitel tvrdí, že na základě snů, které jsou panoramatické, mám vlastnost předvídat vlastní budoucnost nebo budoucnost příslušníků mé rodiny, ale i jiných lidí. Tyto sny mám zapsané, a až dosud se každý splnil.

O pocitech, které prožívám s mým učitelem, je informován můj manžel i můj syn. Oba mi však nevěří, převládají u nich hluboce zakořeněné předsudky. Moje schopnosti považují za nadpřirozené a nebaví se o tom.

Přes veškeré traumatické chvíle v mém životě, které způsobil můj učitel, jsem se naučila chápat mnoho věcí. Cítím se jako ve škole. Přirovnala bych to tak, že jsem konečně vyšla ,jejich` základní školu. Na závěr bych ráda reagovala na televizní relaci ,Na vlastní oči‘ v TV Nova dne 30. 9. 1998. Vystupoval zde jakýsi kontaktér a hovořil o vybrané skupině lidí, kteří by v případě katastrofy na Zemi měli být deportováni na jiné planety obývané přátelskými mimozemskými civilizacemi. Jeho vystoupení odporovalo zdravému rozumu.

Takto balamutit lidi je nepřípustné a dávat mu k tomu prostor v televizi je zvrácené. Já sama se jako kontaktér v žádném případě necítím a nemám s takovými skupinami nic společného. V roce 2000 jsem podstoupila hypnotické sezení v Plzni. Prožila jsem hrůzostrašné chvíle, kdy se mi mnoho věcí odkrylo. Nechci o nich hovořit. Bylo to příliš silné, ale patrně jsem to musela prožít.“

Paní Žaneta žije na Slovensku.

Zdroj:   Rašín, K.: Setkání čtvrtého druhu. Votobia, Praha, 2002