Písně Eddy a Slovensko
Píseň o Nibelunzích, píseň o dobrodružství hrdiny Siegfrieda a o hrozné pomstě jeho ženy Kriemhildy, vychází ze starších předloh staroislandské písně Eddy.
Podle názoru Ing. Jána Hurníka mají písně Eddy své kořeny i na Slovensku. I když Edda pochází z Islandu, příběhy z ní tam byly importovány z Norska. Z podobnosti názvů místních jmen z Eddy a slovenských obcí Ing. Hurník vyvozuje, že příběhy vznikly právě zde. Jde například o místa původních sídel bohů z rodu Ásů. Ty se nazývaly Ida-Vallr, Idské pláně nebo Idská pole – a ta najdeme jako rovinu západně od Košic. Na Idských polích jsou známé archeologické lokality řazené převážně do neolitu – mladší doby kamenné. Sídlo boha Ódina s Valhallou bylo na Glatzheimru. Toto místo najdeme ve Slovenském ráji, na náhorní planině u Kláštoriska, kde je nevýrazný vrchol Glac s pravěkým hradištěm. Na Glatzheimru – Glaci stál palác boha Ódina, Valhalla.
Ve východoslovenském nářečí je slovo valal vesnice, obce, tedy podle Ing. Hurníka v době kamenné slovo Valhall znamenalo obydlí boha, dnes toto slovo označuje vesnici. Sídlo mytologického krále Hódbrodra, syna krále Granmara, mělo název Sol-heimr. Základ tohoto slova nacházíme v názvech dvou bývalých středoslovenských báňských měst – ve starých názvech měst Zvolen a Banská Bystrica. V němčině se Zvolen nazýval Altsohl a Banská Bystrica Neusohl, v latině Veterosolium a Neosolium, což přeloženo do slovenštiny znamená starý a nový sol. V písních Eddy se mluví i o řece Hron, její synonymum Gran nalezneme i ve jménu krále Granmara. Král Hód-brodr, jak se z písně dozvídáme, zabil v boji krále Isungra v jeho sídle Isafjordu.
Fjord kdysi neznamenal to, co dnes. Jeho význam byl odlišný – fjord znamenal bránu, dveře, vstup do kraje a to mohl být průsmyk, úzké údolí nebo přechod přes řeku – brod. Isafjord mohl být podle Ing. Hurníka vstupem do kraje přes řeku Dunaj poblíž Komárna. Byl v prostoru dnešní obce Iža, která se ve starých písemnostech uvádí jako Isa. Isafjord byl sídlem na strategickém místě, na němž mnohem později Římané vybudovali vojenský tábor Kelemancii. V písni o Helgim najdeme například Varinsfjord a Varinsey. Varinsfjord je strečňanská úžina, Varinsey je sídlo na území dnešního Varína. Strečňanská úžina byla od pravěku strategickým hraničním místem. V písních se uvádí Arvasund jako mořská úžina. Slovem Arva se v maďarštině a v němčině označuje Orava. Arvasund bylo 7 km dlouhé úzké údolí řeky Oravy před jejím ústím do Váhu. Rovněž se o ní mluví jako o úžině slunečních šípů. Je to náhoda, že se nad úzkým údolím Oravy u Kralován vypíná 1170 m vysoký skalnatý vrchol hory se jménem Šíp? Sagones, název označující místo před horami, souvisí s názvem Sagafjord. Zase jde o strategické místo při vstupu do údolí řeky Ipel u Šáh.
Dnešní Šáhy se označovaly jako Schaag nebo Saag. Severně od Šáh v okolí obce Pečenice se nad obcí nalézá mnoho kilometrů se táhnoucí val neznámého původu, přesněji zbytky nějakého opevnění. Dodnes neznáme původ a účel tohoto opevnění, ani nevíme kdo a kdy ho vybudoval. A přece je zde stopa. V listině ze 13. století se tohle stavební dílo uvádí pod názvem fossa giganterium – val obrů. V Eddě a v jedné z nejstarších písní se říká, že na obranném valu táhnoucím se krajinou sto mil budou bohové bránit svůj kraj. Pokud pravlastí Ásů byla Idská pole, se kterými sousedil kraj obrů, který mohl zahrnovat Gemer a bývalý Novohrad. Pečenický val obrů byl západní hranicí říše obrů. Jména obrů byla Hrymi, či Hrym. Vypustíme-li předponu H, zůstává kořen slova – rim, což připomíná název řeky Rimavy a kraje Rimavsko. Jeden z obrů měl jméno Hymer, což byl až do minulého století užívaný název pro Gemer, hrad Gemer a obec Gemer.
Podle Ing. Hurníka i Siegfried, kladný hrdina písně o Nibelunzích, měl svou vlast na Slovensku. V písních Eddy je jeho jméno Sigvortr nebo Sigord. To je lokalita nedaleko Prešova v horském, kdysi zlatonosném údolí, dnes známé výletní místo a rekreační středisko. V písních Eddy najdeme hradiště nazývané Gymes-gartar, sídlo obra Gymera. On a jeho dcera Gertr, nazývaná též Gymesdotter – gymešská dcera je hrdinou písně o Skirniho cestě a písně o Hyndle. A právě za Nitrou se na skalnatém vrchu nachází zřícenina hradu Gýmeš nad obcí, která se původně jmenovala stejně, ale byla později přejmenována na Jelenec. Původně zde bylo pravěké hradiště. Ačkoliv uvedené podobnosti jsou pozoruhodné, autor nevzal v úvahu ještě jednu možnost. Že názvy obcí a hradů mohly pocházet od těch, kteří písně Eddy znali.
Zdroj: Písně Eddy a Slovensko. Skryté skutečnosti 13/2000
