Dědictví hvězdných božstev

„Hvězdný svět je plný bytostí, které jsou nám tak nadřazeny, že je ohledně s božstvy spojenými představami můžeme označit za bohy.“  (Voltaire, vlastním jménem Francois-Marie Arouet (1694-1778), francouzský filosof )

UFO již po tisíciletí Pozorování  UFO nejsou snad jevem posledních padesáti let. Již před tím, během druhé světové války, znepokojovaly svérázné létající kotouče piloty německých i spojeneckých letadel. Abwehr pod vedením admirála Canarise založil roku 1943 zvláštní spis o těchto pozorováních, která hlásila posádky amerických a britských bombardérů – tajemné objekty s nebezpečně obratnými a razatními letovými vlastnostmi, které piloti překřtili na „Foo Fighter“.

Rovněž němečtí letci popsali zjevení takových „čarodějných pilotů“. Na obou stranách byly tehdy nevysvětlitelné vzdušné fenomény označovány za tajnou zbraň nepřítele. Pravý původ těchto „létajících těles“, podobných ohnivým balónům, nebyl nikdy vysvětlen. Početní UFO-skeptici se kloní k názoru, že záhadné jevy na obloze jsou pouze formou moderní psychózy, která by mohla mít co dělat s nebezpečími našeho přetechnizovaného věku. Pozorování záhadných nebeských jevů se však nijak neomezují na naše století, UFO nejsou žádným novým fenoménem. Příslušné zážitky a předávané tradice jsou doloženy v každé epoše lidských dějin. Malý výlet do naší minulosti nám nabídne vybraný přehled historických pozorování,“ neidentifikovaných létajících objektů“.

14.století

V „Pugerské kronice“ je zmínka o tom, že r. 1344 spadla ve Feldkirchenu „děsivě ohnivá koule“, která „nějakou dobu planouc ležela na zemi a poté se v přítomnosti všech znovu zdvihla do vzduchu a zmizela v oblacích“. Nástěnné malby s podobně zvláštním motivem, jaký jsme viděli v Gruzii 16. století, se nacházejí i v bývalé Jugoslávii jižně od Kosova-Metofie. Fresky v klášteře Desani, vytvořené počátkem 14. století, představují ukřižovaného Krista na Golgotě. Nad výjevem je vidět dvě letící proudnicová tělesa s motory v zadu, z nichž šlehají zřetelně rozeznatelné plameny. Středověká „UFO“ mají i posádku a jejich piloti své stroje podle všeho i náležitě řídí.

13.století

Záznamy z roku 1270 vyprávějí, že se nad anglickým městem Bristolem měla tehdy vznášet jakási vzdušná loď, jejíž kotva se zachytila na vrcholku kostelní věže. Jeden člen posádky, který se snažil kotvu uvolnit, byl davem ukamenován jako „démon“. Kronikář Conrad Lycosthenes sděluje k roku 1250 následující: „Podivuhodně planoucí světelný paprsek obřích rozměrů padl náhle poblíž Erfurtu k zemi a zpustošil mnohá místa. Pak se obrátil a stoupal zpět k nebi, přičemž na sebe vzal okrouhlou podobu.“ 12.století Kronikáři uvádějí, že před dobytím a zničením Norimberka císařem Jindřichem IV. se „na nebi objevily dvě ohnivé koule, tvarem i jasem podobné slunci, které vyzařovaly všechny barvy“.

11.století

Svět tibetských pověstí zná vyprávění o „létajících bubnech“. Jedna z legend líčí boj mága Mila Räpa (nar.1040) s šamanem Bon-Po, hlavou stejnojmenné sekty. Aby ukázal svou moc, přeletěl Bon-po s takovým bubnem horu Kailasa.

10.století

Svatý Dunstan (nar.909), arcibiskup v anglickém Canterbury, zpozoroval jedné noci poblíž katedrály světelný fenomén. Podle své víry si záhadný úkaz vysvětlil jako Pannu Marii s nebeskou družinou.

9.století

Francouzský duchovní Agobard, arcibiskup z Lyonu, zapsal v  9.století zprávu, podle níž někteří  věřící jeho arcidiecéze tvrdili, že jejich okolí navštívili „vzdušní námořníci“, kteří se na svých lodích snášeli z oblaků a plenili ovocné sady i pšeničná pole.

8.století

Dortmundský spisovatel Hans-Werner  Sachmann objevil v análech mnicha Laurencia historické prameny UFO. Líčí se tam, jak se r. 776 Sasové pokoušeli znovu dobýt Sigiburg (dnešní Dortmund-Hohensyburg), který jim odňal pozdější císař Karel Veliký. Náhle se nad kostelem objevivší „létající talíř“ však vyděsil saské vojsko do té míry, že se v panice rozprchlo. Jako očité svědky ohnivého fenoménu kronika uvádí stovky franckých i saských válečníků.

7.století

Beda Venerabilis, benediktinský mnich a otec anglického dějepisu (nar.672), informuje ve svém díle „Historia Ecclesiastica Gentis Anglorum“ o pěti různých úkazech neobyčejných létajících objektů.

6.století

Řehoř z Toursu ve své kronice „Historia Francorum“ píše: „Dosti jasně zářící koule přeletěla roku 583 nad francouzskými kraji.“

5.století

V mnoha čínských spisech z různých epoch se vypráví příběh o bájném lidu Chi-kung a jeho „létajícím voze“. Např. V „Čen-kao“ od Tao Hungčinga (nar.451) jsou popsány i technické detaily takového vozu jako kola, pohonné jednotky a vrtule. Podobná vyprávění o létajících strojích sahají v čínské literatuře až do doby dvou tisíc let př. Kr.

4.století

V západořímské říši došlo k první reformě křesťanství obrácením Konstantina Velikého. Císařovi současníci nám zaznamenali příčinu celé události. Jeho skutečnému vytříbení měl předcházet úkaz, který Konstantin sledoval r. 312 po Kr. V jednom starém podání se říká: „…Když pochodoval v čele svých vojsk, dostalo se mu nepopsatelně nadpřirozeného zjevení. Bylo to právě v onu denní dobu, kdy slunce přestoupilo zenit a začalo se sklánět k západu, když spatřil sloup světla ve tvaru kříže…“

3.století

Italský historik Alberto Fenoglio popsal pozorování UFO z roku 268 po Kr. Nad syrským městem Palmyrou byly spatřeny „dvě velké ohnivé koule“. Jedna z nich se „proměnila v mohutné mračno“, zatímco „druhá koule zmizela vysoko na nebi“.

2.století

Různé římské legendy vyprávějí o odvlečení lidí okřídlenými bytostmi. Na reliéfním sloupu z 2. století vidíme Antonia a Faustinu, jak jsou na zádech okřídleného génia unášeni do nebes. Kdo nebo jaká moc provedla takový transport lidí do jiných světů?

1.století

Řecký filosof Plutarch, žijící kolem let 50 až 120 po Kr., zmiňuje ve svých dílech také „zřícení nebeské sluneční bárky“. Jak se tvrdí, ještě pouhý jeden lidský věk před jeho návštěvou Egypta bylo možné na březích horního Nilu spatřit trosky ze zlatočerveného kovu. Šlo prý o zbytky sluneční lodi, na RR níž kdysi přibyl ze zámoří do Egypta „bůh“ Osiris. Po letmé exkurzi do muzea historie UFO se již ocitáme v temném dávnověku uprostřed náboženství a mýtů našich vzdálených předků.

Ve všech religiózních světonázorech lze najít odkazy na létající stroje a božstva. V peruánských pověstech se říká, že „cizí bytosti-bohové“  se před dávnými časy zrodili „z kovových vajec“, která se snesla z nebes. Mezi Indiány Haida v Kanadě žijí vzpomínky na nebeskou bytost, který kdysi přišla z hvězd v „hromovém ptáku a ohnivých talířích“. Rovněž v legendách Mayů je řeč o obrovském orlu, který s hromovým duněním sestoupil z nebe. V babylónském eposu Etana je Etanův výstup ke hvězdám vylíčen tak názorně, že se neubráníme srovnání s moderními výpravami do kosmu.

Čínské mytologie znovu a znovu mluví o hvězdné lodi s jasně osvětlenými okny, a ve starých sanskrtských textech jsou často zmiňovány létající vozy bohů, zvané vimany, které se „vlastní silou jako pták pohybují po zemi, ve vodě nebo ve vzduchu“. Již desítky tisíc let staré jeskynní malby a skalní rytiny z Afriky, Austrálie, Peru, Brazílie i severní Itálie znázorňují motivy, živě upomínající na „létající talíře“. Nesmíme zde zapomenout ani na skalní obrazy a sochy, zobrazující nadpozemské létající bytosti s nezvyklými atributy a přilbami resp. zářivými věnci na hlavách.

Úryvok z knihy

• Reinharda Habecka: 10 000 let UFO. Chvojkovo nakladatelství, Praha 2001 Pokračovanie