Neznámé létající stroje nad Prahou

Jak je to s nacistickými létajícími disky?

Koncem listopadu a začátkem prosince loňského roku vzbudila ve světě velký zájem informace (zjištění, objev) britského vojenského historika Henryho Stewense o tom, že letecký výzkum fašistického Německa pracoval v době druhé světové války na vývoji nové generace letadel, které později dostaly název »létající talíře – UFO«.

České sdělovací prostředky této informaci nevěnovaly téměř žádnou pozornost, přestože se v uváděné zprávě britského vědce říkalo, že vlastní výzkum Němci prováděli přímo v Praze, v příslušném vývojovém pracovišti. Henry Stewens hovořil o továrně Škoda Praha, ale tady jde zřejmě o malý omyl, neboť německý letecký výzkum probíhal v době druhé světové války v letecké továrně ve Kbelích. To je zatím vše, co bylo k této problematice britským historikem řečeno. Jeho studium archivů pokračuje, ale již dnes je možné uvést některá fakta, které jsou dle mého názoru velmi zajímavá.

Když v osmdesátých letech minulého století v naší zemi stejně jako jinde propukla tak zvaná ufománie, způsobená především masovým vydáváním knih Ericha von Dänikena v naší zemi, došlo do redakce tehdejšího Rudého práva několik dopisů od čtenářů převážně z Prahy, kteří upozorňovali na to, že UFO nejsou prostředky mimozemšťanů, že již v době druhé světové války v letech 1943-44 se nad Prahou, především nad Letňany a Prosekem, ale i Starou Boleslaví objevovaly zvláštní létající předměty doutníkového tvaru, které byly velmi podobné uváděným a v tisku kresleným létajícím talířům. Ve dvou dopisech se dokonce uvádělo, že v Praze ještě dokonce žijí čeští odborníci, kteří se na výzkumu nové generace letadel společně s Němci podíleli. Je třeba říci, že tyto dopisy nikdo příliš nebral vážně a nakonec prý byly předány parapsychologickému pracovišti, které v té době fungovalo při VŠCHT v Praze-Dejvicích pod patronací a řízením tehdejšího rektora, akademika Mosteckého. Přesto však dnes se tyto tehdejší utopistické informace a tvrzení zdají být zcela pravdivé – objektivní. Potvrzují to skutečnosti, které v německých archivech objevil britský badatel. Ovšem vedle archivních materiálů jsou zde i jiná fakta, která celou věc staví do nového světla.

Obr. 1 Nacistický disk v představách malíře * Obr. 2. Jediný skutečně doložený nacistický letoun s kruhovým křídlem Sack AS 6

Začátkem roku 1944 začala na kopci Melechov nedaleko Ledče nad Sázavou výstavba podzemních skladů. Objekt byl přísně střežen německou armádou, pracovali zde vedle ruských zajatců, čeští zedníci, kameníci z celého tehdejšího protektorátu, bydleli až na ubytovně někde u Zruče nad Sázavou a na staveniště byli převáženi autobusy s neprůhlednými skly. Před vstupem na pracoviště autobusy zajížděly do jakési provizorní haly a teprve odtud pak stáván odjeli na pracoviště. Vše bylo zřejmě děláno s cílem snížit orientaci dělníků na minimum. Výstavba podzemních skladů skončila koncem října 1944.

Nikdo z těch, co sklady stavěli, nebyl na rozdíl od Štěchovic zastřelen a naopak Němci prý byli s prací spokojeni. Čeští dělníci prý vedle mzdy ještě dostali cigarety, černou kávu a malé množství francouzského alkoholu, což byla na tehdejší dobu vzácnost.

Dne 23. prosince 1944 pak z nádraží v Praze-Vysočanech byl vypraven přísně střežený vojenský transport (náklad tvořily právě bedny a stroje z letecké továrny v Praze-Kbelích), který odjel do Havlíčkova Brodu, v té době ještě Německého Brodu. Zde byl na Štědrý den vyložen a převezen na německou leteckou základnu nad Havlíčkovým Brodem. A o vánočních svátcích pak opět za příslušných bezpečnostních opatření dopraven na Melechov a zde uložen do vybudovaných podzemních skladů. Převoz skládání a také zamaskování skladů již prováděli pouze němečtí vojáci. A práci odvedli zřejmě skvělou, prakticky do dnešních dnů nikdo neví, kde je továrna a vývojové materiály na Melechově ukryty.

Je třeba ale také říci, že občané zdejšího kraje se o tuto věc příliš nezajímali, vycházelo se z toho, že tady není ukryto zlato a jiné poklady, ale stroje a zařízení jedné továrny na letadla z Prahy. Určitý rozruch vyvolala až prohlášení pánů Mužíka a Genschela, kteří hledali a snad ještě hledají u Štěchovic a kteří tvrdili, že až vyzvednou Štěchovice, budou pokračovat na Melechově. Ale již v té době jim byla připomínána slova bývalého náčelníka železniční stanice Havlíčkův Brod Jana Medka (který v době protektorátu pracoval na ředitelství drah), že to, co je na Melechově ukryto, je již určitě zastaralé. Medek a další železničáři zastávali názor, že Němci zde před postupující Rudou armádou ukryli vývojové typy proudových letadel, které již nestačili dokončit. A proto tedy převládal názor, že to, co je tam ukryto, je již zastaralé. Ovšem zjištění, že na Melechově jsou možná prototypy létajících talířů, mění situaci. Je docela možné, že se v budoucnu začne znovu hledat za pomocí moderní techniky a že se dobře utajené sklady nakonec najdou.

Ovšem hlavní závěry jsou podle mne v tom, že lidé, kteří psali dopisy do redakce Rudého práva zřejmě měli pravdu, možná že i někteří čeští odborníci se na německém výzkumu podíleli a mnoho lidí i dnes zastává názor, že když zde Němci uváděnou továrnu ukryli, že kalkulovali s tím, že se sem v budoucnu vrátí. A další závěr spočívá v tom, že všichni přední němečtí specialisté, kteří na vývoji ve Kbelích pracovali (ing. Andreas Epp a jeho kolektiv) nakonec přešli do USA a zde pokračovali ve výzkumu pro Američany. Znamená to tedy, že americký vojenský a kosmický výzkum rozjížděli a ke slávě vedli odborníci fašistického Německa.

Václav BROŽ

• Poznámka redakce HaNo: V zázemí protektorátu v době druhé světové války vznikaly na našem území různé nápady a vynálezy. Kdo jste v letech 1943-44 pracovali v Letňanech nebo jste byli svědky výzkumu nových konstrukcí letadel, napište nám. Naše čtenáře bude vaše konkrétní svědectví jistě zajímat. (kap)

Halo noviny 31.1.2005

Z archivu KPUFO