Fenomén transformace 2012

Blíží se duchovní proměna lidstva?

Mayskému kalendáři a problematice roku 2012 bylo již věnováno jedno tematické číslo Dingiru (1). Tento článek představuje téma příbuzné – a sice problematiku tzv. „transformace“ lidstva, která je spjata s údajným koncem mayského kalendáře v prosinci roku 2012. Cílem článku je nastínit a na příkladech představit způsob argumentace některých jejích stoupenců a ukázat, že její kořeny stojí na křesťanských teologických základech, které si ovšem její protagonisti neuvědomují.

Zdrojem pro téma „transformace 2012″ jsou interpretace pozůstatků mayského kalendáře. Podrobněji se danou problematikou zabývá Zuzana Marie Kostičová ve své nejnovější knize „2012: Mayský kalendář, transformace vědomí, dva světy a rovnováha.“ (2) Další zajímavou prací z poslední doby je diplomová práce Jaroslava Marka „Fenomén roku 2012: Milenarismus stále živý.“ (3)

Země a vesmír

Jedním z příznaků blížící se transformace a jejího průběhu mají být různá kataklyzmata, která ji doprovází. Nejčastěji se hovoří o možné srážce Země s jiným vesmírným tělesem, zemětřeseních, klimatických změnách různého rázu, zvýšené sluneční aktivitě či o tzv. přepólování planety, kdy se mají magnetické póly Země buď prohodit navzájem mezi sebou anebo se mají posunout na jiná místa – magnetická osa Země by se pak vychýlila o určitý počet stupňů v závislosti na tom, jak moc by se magnetické póly vychýlily ze svých původních umístění. (4)

Další formou jsou pak různé planetární změny ve vesmíru. Původem Ázerbajdžánec Zecharia Sitchin přišel ve svých knihách (5) s myšlenkou, že lidé jsou výtvorem mimozemské rasy z dosud neobjevené planety Nibiru. Velmi podobně to vidí i kontroverzní spisovatel a „záhadolog“ Erich von Daniken. Planeta je označována různě, nejčastěji však jako Nibiru, Anunnaki nebo Planeta X. Podle různých „esoterních“ či „konspiračních“ hypotéz se má prakticky najednou objevit „z ničeho nic“ u Země právě v době zimního slunovratu 2012 a způsobit obří slapové jevy, jelikož by měla být současně ještě v konjunkci s Měsícem. V opozici k těmto názorům stojí jak Česká astronomická společnost, (6) tak i NASA. (7) Další událostí ve vesmíru, o které se často pojednává, je velká konjunkce všech planet, při které by se měly seřadit do jedné přímky a měla by tak nastat zvláštní astronomická konstelace – což je holý nesmysl. (8)

Transformace jako analogie posledního soudu a spásy

Koncept transformace a konce světa v podobě jak jej známe, jsou typické rysy křesťanského milenialismu. Očekávání brzkého konce bylo vlastní křesťanství již od doby jeho vzniku a v euro-americké kultuře není ničím novým. Téma transformace a kataklyzmat je zde spojováno dohromady, stejně jako v křesťanství, kdy v soudný den budou lidé za své skutky souzeni, a svět postihne katastrofa. Samotná transformace je synonymem pro „globální změnu vědomí lidstva“. Podle některých autorů má přicházející transformace různé příznaky, které se u lidí mohou objevovat, jako například ztráta chuti k jídlu, ztráta identity, nepamatování si významů věcí, velké závratě, bolesti v zádech a krku a mnohé další. (9)

Koncept posledního soudu je v problematice transformace implicitně přítomný, i když již nemá úplně stejný obsah, jaký má v křesťanství. V intencích stoupenců transformace je člověk posuzován, zda je stoupencem „duchovního“ pohledu na věc (viz dále) a jednoduše ten, kdo nemá ten „správný názor““, je odsouzen. V křesťanském chápání je člověk posuzován za své činy na tomto světě, a podle toho se rozhodne, zda se ocitne v nebi, či pekle. Vidíme, že konceptuálně se jedná o totéž, obsahově je rozdíl v tom, zda je člověk „duchovní“ a je stoupencem „správného“ pohledu na věc oproti křesťanskému pojetí, kde je větší důraz kladen na činy člověka.
Leitmotivem celé transformace je již avizovaný přechod do páté dimenze (5D).

Někteří autoři argumentují tím, že kataklyzmata a transformace do jiné úrovně přijít nemá a vlastně se nic nestane, lidé pouze začnou přemýšlet nad věcmi jiným způsobem. Jiní jsou na opačné straně názorové ho spektra a tvrdí, že „pouze ti, kteří dojdou k tomu, že v rovině 3D [tedy v tomto světě] už nasbírali všechny potřebné zkušenosti, přesunou své vědomí do nového světa“. (10)

Na Zemi mají již v současné době být přítomni „převaděči“, kteří pomohou s přechodem těm, kteří na to jsou připraveni. K problematice přechodu ze třetí (3D) do čtvrté (4D) či páté dimenze (5D) odcitujme kousek rozhovoru s Tarou S. Povolnou, která ve svých výpovědích nejčastější znaky transformace shrnuje: „Transformované bytosti by se měly přenést do vyšší dimenze – někdy se mluví o 4D, jindy o 5D (čtvrtá nebo pátá dimenze). Všeobecně si myslím, že se transformovaní lidé přesunou do čtvrté dimenze, o stupeň výš.“ (12)

Dobro a zlo, Světlo a tma, duchovní a materiální

Původně křesťanským a do určité míry a gnostickým konceptem je pak dělení na dobro a zlo. Stoupenci transformace chápou dobro jako to, co je spojeno s duchovním světem člověka a oproti tomu „materialismus“ vlastní naší současné kultuře je zástupcem zla. V tomto případě se jedná o původně teologický koncept, který je dnes chápán částečně odlišně od svého prvotního významu, než jaký v křesťanství měl. Argumentace zastánců transformace má v mnoha případech právě „antimaterialistické rysy, které se projevují v jejich textech například takto:

„Obrovské množství lidí ve třetí dimenzi, kteří jsou materialističtí a vůči duchovnu uzavření, všechno zdržují. […] Odejdou odsud s vděčností za možnost, že zde mohli být. Stále ještě ale mnozí, kteří vnímají přicházející (nejen klimatické) změny, procitnou a otevřou se mimosmyslovým prožitkům. Někteří začnou vidět nebo slyšet duchy, anděly, víly a jiné jem-nohmotné bytosti.“ (13) Nebo jak píše Jiří Maria Mašek: „Lidstvo [se] noří do maximální temnoty materialismu. Ale drží ji nad hladinou tisíce přítomných Mistrů a indigových!!!“ (14)

Prakticky pro všechny autory, popisující uváděné fenomény, je typická exkluzivita a výlučnost jejich názorů v opozici k současné konzumní, „materialistické“ společnosti. Uveďme například tvrzení Zdenky Blechové: „Rok 2012 se bude podílet na zrychlení času, a kdo nestíhá, bude se muset podřídit vesmírným zákonům, které mu budou připadat stále složitější. […] Kdo nebude znát tyto věci, bude muset být vyloučen z koloběhů životů a bude muset najít nové možnosti pro své zdokonalení.“ (15)

Exkluzivita a určitá forma normativního výběru (již uvedená analogie posledního soudu) těch, kdo transformováni budou a těch, kteří ne, je dalším typickým, původně teologickým znakem a táhne se jako červená nit všemi různými fenomény spjatými s transformací.

Již zmiňovaný exklusivismus v postojích stoupenců transformace je přítomen i v tom, jak celkově chápou změny na planetární úrovni. Názvy jako Nový věk, Epocha lásky a světla atp. označují dlouho očekávaný nový stav světa a Země. Například Dolores Cannonová ve svém článku o transformaci v roce 2012 tvrdí, že „půjde o čas, kdy se od sebe oddělí ‚Stará‘ Země a ‚Nová‘ Země. Ne všichni však projdou do té ‚Nové‘, protože nebudou schopni tak rychle změnit svoji vibraci. Ti, kteří budou žít v negativitě a nenasytnosti, zůstanou se ‚Starou‘ Zemí, budou ponecháni s tím, co sami vytvořili. Zůstanou s dluhy svých karmických zátěží, které je nepustí do ‚Nové‘ Země“. (16)

Křesťanství je vlastní myšlenka, že Bůh stvořil svět a má s ním a s lidmi určité záměry či plán. Tento koncept se částečně promítá i v argumentaci zastánců transformace, kdy tvrdí, že události spjaté s transformací mají být pouze „realizací božského plánu“. (17)

Tento plán, tedy transformace, je pak řadou jejích popularizátora chápán jako „cesta z temnoty do světla“, jak například tvrdí Pamela Kribbe: „A tak jste se často cítili jako Pracovníci Světla, hlavně v předešlých životech, že se musíte skrýt v koutech a štěrbinách, a že nemůžete vyjít ven, anebo nemáte dovolené to udělat. Ted‘ se struktury rozpadají a Světlo je osvobozené, aby vyšlo ven z úzkých koutů.“ (18)

Světlo je v křesťanství časté označení pro Ježíše Krista. Ambivalence světlo – tma, kdy světlo je chápáno jako to správné, duchovní oproti temné hmotě, materialistickému, konzumnímu způsobu života je původně teologickým konceptem. V současné době je však termín světlo, užívaný například zastánci transformace, naplněný již jiným obsahem – nepopisuje a neodkazuje (ani implicitně) na Ježíše Krista, ale spíše je dnes tento termín chápán jako označení pro božství obecně, duchovní svět, universum a podobně.

Nová koncepce politiky i emfáze na vědu

Na Zemi mají být v inkriminované době přítomní nejen „pomocníci při transformaci“, ale i mnoho nových božských bytostí. Má se zrodit úplně nový člověk, který bude mít časem zcela novou DNA, (19) mozek i chemické složení těla a cílem bude postupné „sjednocení božské a lidské DNA“. Důraz na techničnost (nový mozek, nová DNA, atd.) je snad nejviditelnějším rysem sekularismu a emfáze na vědu vlastní euro-americké civilizaci.

Změny se mají projevit nejen na již zmiňované astronomické či elektromagnetické úrovni, ale i v oblasti politiky. Několik let po roce 2012 má vzniknout nová světová vláda, která bude úplně jednotná: „Je na těch, kteří se skutečně probudili ke svému božství, aby vytvořili novou formu vlády, která bude pracovat v míru s okolními světy a v jednotě se strukturou Galaxie a celého vesmíru. […] My, lidé této Země, si přejeme vytvořit a tak i určit jedinou univerzální shodu a vládu založenou na lásce, kráse, pravdě a dobru.“ (20) V určité opozici proti nové duchovní světové vládě avizované stoupenci transformace stojí v dnešní době často proklamované konspirační teorie o New World Order – nové světové vládě úzké skupiny mocných, která údajně již dnes ovládá svět. Často se mluví například o iluminátech a podobných uskupeních, jak tvrdí již uváděná Tara S. Povolná: „Bohužel nad naší planetou vládnou různé elity, mluví se třeba o iluminátech, kteří transformaci lidstva brání. Ti jednak používají metodu chemtrails, a navíc také manipulují se Sluncem i Měsícem.“ (21)

Závěry

Ve výčtu příkladů by samozřejmě bylo možné pokračovat – článek však nemůže vypovídat o všech fenoménech souvisejících s transformací. Kromě zmiňovaného milenialismu je v pozadí uváděné argumentace teologický koncept univerzalismu. Z původních změn v kalendáři jedné kultury se má najednou jednat o celosvětový fenomén, který zasáhne všechny, ať chtějí nebo ne. Naše západní civilizace má však tendenci přikládat mnoha dalším fenoménům univerzální platnost, často ještě „posvěcenou“ určitým normativním puncem (což je právě dědictvím teologického způsobu myšlení naší kultury) – jako např. demokracii, kapitalistickému uspořádání společnosti a podobně. Důraz na exklusivismus, transformaci jakožto analogii spásy a posledního soudu, boží plán se světem jsou teologické koncepty, které jsou explicitně přítomné v argumentaci stoupenců transformace. Jiné původně teologické koncepty, jako například ambivalence dobro – zlo, Světlo — tma, jsou taktéž „dědictvím teologie“, které je v naší civilizaci přítomné, jen se jejich obsah od původně teologického do určité míry proměnil. Z funkcionálního hlediska mají však dál stejnou roli. Téma „transformace 2012″ je jedním z příkladů, na kterých je možné ukázat teologické dědictví v našem myšlení.

Poznámky

(1) Dingir č. 1/2011.
(2) Zuzana Marie Kostičová: „2012: Mayský kalendář, transformace vědomí, dva světy a rovnováha.“ Praha, Malvern, 2011, 221 s.
(3) Jaroslav Marek: „Fenomén roku 2012: Milenarismus stále živý.“ Diplomová práce, Univerzita Pardubice, vedoucí práce Martin Fárek, 2011, 129 s.
(4) Viz např. Eduard Selea: „2012 – rok přechodu?“ [online]. Životní energie [cit. 07-23-2012]. Dostupné z URL: http://zivotni-energie.cz/2012-rok-prechodu.htm#id03.
(5) Např.: Zecharia Sitchin: „Dvanáctá planeta.“ Praha, Dobra, 2006. 445 s.; Zecharia Sitchin: „Kosmický kód.” Praha, Dobra, 2007, 286 s. a další. Do češtiny bylo prozatím přeloženo devět jeho knih.
(6) Petr Korálek – Petr Scheirich: „Konec světa 2012 (2. díl): Srazíme se s planetou Nibiru?“ [online]. Česká astronomická společnost [cit. 07-23-2012]. Dostupné z URL: http://www.astro.cz/clanek/4215.
(7) „2012: Beginning of the End oř Why the World Won´t End?“ [online]. NASA [cit. 07-23-2012]. Dostup z URL: http://www.nasa.gov/topics/earth/features/2012.html.
(8) Stačí se podívat například na astrologický radixový program pro zimní slunovrat 2012 a je hned zřejmé, že taková konjunkce nenastane. Toto stanovisko potvrzuje i Česká astronomická společnost ústy Petra Horálka a Petra Scheiricha: Petr Horálek – Petr Scheirich: „Konec světa 2012 (1. díl): Roztrhá nás mimořádná konjunkce?“ [online]. Česká astronomická společnost [cit. 07-23-2012] Dostupné z URL: http://www.astro.cz/clanek/4210.
(9) Např. Jiří Maria Mašek: „Transformace do vyšších energií a nejčastější příznaky vzestupu“ [online]. Životní energie [cit. 07-17-2012]. Dostupné z URL: http://zivotni-energie.cz/transformace-do-vyssich-energii-a-nejcastejsi-priznaky-vzestupu.html?ta=3.
(10) Kateřina Pokorná: „Co se odehraje v roce 2012: Výklad Mayského kalendáře a roku 2012″ [online]. [ 07-17-2012]. Dostupné z URL: http://www.tetakaterina.cz/268-co-se-odehraje-v-roce-2012.
(11) Ibidem.
(12) Tara S. Povolná: „Transformace už probíhá a brzy si to uvědomí úplně každý!“ [online]. Cez Okno [cit. 07-2012]. Dostupné z URL: http://www.cez-okno.net/clanok/2012/tara-s-povolna-transformace-uz-probiha-a-brzy-si-to-uvedomi-uplne-kazdy.
(13) Diana Cooper: „Co se stane v roce 2012?“ [online]. ( jevto.blog.cz [cit. 07-17-2012]. Dostupné z URL: htt objevto.blog.cz/1010/co-se-stane-v-roce-2012.
(14) Jiří Maria Mašek: „2012: Zlatá brána otevřena.“ Praha, vydáno vlastním nákladem, 2008. s. 14.
(15) Zdenka Blechová: „ Rok 2012 aneb co nás čeká.“ [s.1] Zdenka Blechová, 2011, s. 93.
(16) Dolores Cannon: „Mayský kalendář, 2012 a 5D Země.“ [online]. Transformace.org [cit. 07-23-2012]. Dostupné z URL: http://transformace.org/clanky/dolores-cannon-maysky-kalendar-2012-a-5d-zeme/#more-674.
(17) Carolin Cory: „Co bude po roce 2012: Božský plán na dobu po roce 2012.“ Bratislava, Eugenika, 2010. s. 177.
(18) Pamela Kribbe: „Jeshua – Nový Věk začal.“ [online] Transformace [cit. 07-23-2012]. Dostupné z URL: http://www.transformace.info/index.php?option-com_content&view=article&id=747:jeshua-mistr-jei&cati-d=37:pijata-vnitni-cestou&Itemid=128.
(19) Carolin Cory: cit. dílo, s. 133.; Jiří Maria Mašek: dílo, s. 145- 165.
(20) Carolin Cory: cit. dílo, s. 177.
(21) Tara S. Povolná: cit. dílo, ibidem.

• Bc. Pavel Horák (* 1988) je studentem druhého roku magisterského programu religionistiky na Univerzitě Pardubice. Zabývá se novopohanstvím, vztahem náboženství a vědy, hermetismem a problematikou New Age a esoteriky.

Popis jednotlivých dimenzí existence

1D: V tomto rozměru člověk identifikuje sám sebe. Dal by se také nazvat: „Já jsem“. Je to naše prvotní identita.
2D: Naše Já vymezuje samo sebe v prostoru. Aby „Já“ mohlo samo sebe někam zařadit, je třeba vytvořit okolní svět a jeho podmínky. Vně druhé kružnice tedy nalézáme tento vytvořený svět: V první řadě čtyři živly.
3D: Ten vzniká v okamžiku, kdy člověka s vyprojektovanou identifikací sebe sama v jistém prostoru (takže člověka nějak působícího na své okolí) začne zpětně samo jeho vyprojektované okolí vnímat a reagovat na něj. Proto v této třetí kružnici nacházíme řadu symbolů v kruhu. Zde prozatím končí naše momentální vnímání, neboť to je prostor, který chápeme, protože se v něm právě vyskytujeme. Zde funguje také čas, jak jej známe.
4D je čas. Ovšem čas v přítomném okamžiku. Ono nezachytitelné „teď“. Které ovšem pro vstup do 5D je nutno zachytit. Snad nám k lepšímu pochopení pomůže vysvěitleni, jaký je rozdíl vnímání bytosti ve 3D a v 5D: Celý ten rozdíl je totiž právě ve vnímání času.
5D je prostor vědomě vyprojektovaný duchovně zralou bytostí, která pochopila všechny dosavadní lekce z minulých rozměrů. Je to rozměr, kam se ona bytost, v případě pochopení, vědomě přenese. V tomto rozměru neexistuje čas tak, jak jej známe ze 3D. Neexistuje tam žádná prodleva mezi vysláním myšlenky a jejím uskutečněním.

• Podle: Kateřína Pokorná: „Co se odehraje v roce 2012: Výklad Mayského kalendáře a roku 2012 “ [online]. [cit. 07-17-2012]. Dostupné‘ z URL: http://www.tetakaterina.cz/268-co-se-odehraje-v-roce-2012.