MODERNÍ ŠLECHTĚNÍ A POTRAVINY (5)

Co potřebujeme vědět o potravinách z geneticky modifikovaných plodin

Aby nás odradili od plodin s přeneseným genem, snaží se nás někteří „ochránci přírody“ přesvědčí o tradičních článcích své víry. Říkají  třeba :

Zvyšují použití pesticidů

Jenže je to právě naopak. Plodiny, do kterých byl přenesen gen z běžné bakterie Bacillus thuringiensis, tj. Bt plodiny (u nás se pěstuje Bt kukuřice) se dovedou bránit hmyzu, který je napadá, bez chemie. Důvodem jejich obliby mezi zemědělci je právě to, že nevyžadují postřik insekticidem.

To dokládají naši zemědělci pěstující Bt kukuřici, zprávy našeho ministerstva zemědělství a celosvětový nárůst pěstování takových plodin.

U plodin necitlivých na systémové herbicidy (to jsou herbicidy, které hubí veškeré rostliny a zničily by i běžnou plodinu), tzv. herbicid-tolerantních, čili HT plodin, je nahrazeno použití běžných herbicidů oním systémovým. Předností je, že tyto herbicidy v půdě nepřetrvávají a poměrně rychle se rozkládají. Aplikují se méně často, a protože působí na všechny plevely, nahrazují směs (tzv. koktejl) běžných herbicidů. Navíc použití HT plodin umožňuje omezení či i vynechání orby, což má velice pozitivní význam pro vláhu, erozi a produkci skleníkových plynů.

Tito „nástřešní ekologové“ vymysleli speciální strašidlo:

Superplevely

Není to plevel necitlivý na několik herbicidů. Takových máme několik, třeba rdesno je necitlivé na 5 běžných herbicidů. Superstrašákem je pouze plevel necitlivý jen na jeden herbicid, a to právě na onen, na který jsou odolné transgenní HT plodiny. Jenže to má háček. Jak známo, žádné HT plodiny necitlivé na systémový herbicid glyfosát se u nás nepěstují. Přesto se tohoto herbicidu vystříká tisíc tun ročně. Kdyby veškerá sója, která se u nás pěstuje, byla transgenní, necitlivá na glyfosát, jeho spotřeba by stoupla o 2 %. Představme si, že se objeví plevel necitlivý na glyfosát. Oněch tisíc tun by to mohlo způsobit. Avšak podle aktivistů by za to mohlo použití transgenní sóji, tedy ona dvě procenta, o které stoupla spotřeba vinou HT sóji.

Superplevel ovšem může vzniknout též zkřížením plevele z transgenní plodinou, přičemž se gen zajišťující necitlivost přenese. Proto se u nás pečlivě zvažovala HT řepka, protože je to jediná plodina, která se s plevely může křížit.

Působí na city a hlásají, že

Ničí neškodný a krásný hmyz

Rozhodně méně než alternativní postřik insekticidem. Ten není selektivní a většinou je dotykový. Bt plodiny mají naproti tomu toxin, který účinkuje jen v zažívací trubici a jen na určitou skupinu hmyzu.

U nás pěstovaná Bt kukuřice má toxin působící na housenky motýlů, můr a molů. Nikoli na dvoukřídlý hmyz (mouchy), blanokřídlý (mravenci, vosy, včely) ani na brouky. Tím, že působí až v zažívací trubici, je zaměřen proti tomu, kdo si do plodiny kousne. A to obvykle není neškodný hmyz. Pokusy, které v laboratoři poškodily housenky neškodných a krásných motýlů, když byly donucené žrát velké množství pylu zvláště toxické odrůdy Bt kukuřice, jsou sice laboratorně zajímavé, ale v přírodě nic takového nenastane. Přesto se staly parádním číslem agitátorů. Podobně je tomu s hypotézou, že by zbytky Bt kukuřice mohly padnout do potoka a tam ublížit některým larvám.

Již dvacet let opakují:

Vytlačí volně žijící rostliny! Nahradí staré dobré odrůdy!

Představa jak Bt kukuřice, protože je necitlivá na zavíječe, vytlačí třeba kopřivy, je legrační i pro děti, nicméně tuto mantru agitátoři již skoro dvacet let stále opakují.

Celý vývoj zemědělství probíhal tak, že výkonnější odrůdy vytlačovaly ty méně výkonné. Tak tomu bude i nadále, i kdyby transgenní plodiny neexistovaly.

Budou-li transgenní odrůdy výkonnější, budou v této historii pokračovat ne proto, že jsou transgenní, ale proto, že jsou výkonnější.

Zvážíme-li všechny ověřené i hypotetické vlivy GMO z hlediska ekologie, vyjde zcela běžný výsledek: Přenos genů, jako každá technologie, se musí používat podle určitých pravidel; pak přináší užitek, pro který vznikla. Porušení pravidel může vyvolat škodu.

Takové závěry přinesly poznatky shromážděné nejlepšími odborníky i miliony zemědělců na celém světe. Jenže když se odborníci snaží vysvětlit, jaká je skutečnost, například že jíme miliardy bakterií a miliony genů dodávající bakteriím necitlivost na antibiotika, je situace pro skupiny hlásající víru o škodlivosti GMO vážná.

Je proto třeba zdiskreditovat informátory o nepohodlných skutečnostech prohlášením, že:

Vědci jsou zkorumpovaní nadnárodním kapitálem, aktivisté jsou nezávislí

Nepochybně se najdou „vědci“, kteří svůj výzkum nějak „přizpůsobí“ různým požadavkům. Jenže mezi vědci je podobná konkurence jako mezi firmami, i když má jiné nástroje a jiné projevy. Na nesolidní pokusy nebo nedostatečně podložené závěry se přijde brzo. A autor je pak ve vědeckém světě odepsán. Kupodivu „různé požadavky“ na „průkaz“ škodlivosti GMO nepřicházejí jen od vlád či mocných politiků stojících proti GMO.

Dokonce i nátlaková organizace finančně přispěla v tomto směru na „vhodné“ statistické zhodnocení pokusných výsledků. Kromě toho pro nesolidní vědce může být lákadlem popularita, o kterou se postarají aktivisté a novináři, vyrobí-li „důkazy“ proti GMO.

Kdo věří v nezávislost aktivistů, měl by se seznámit s následující episodou z roku 2002:

Desátého května 2001 oznamuje Reuters z Říma zprávu: „Aktivisté environmentálních a spotřebitelských skupin vyzvali dnes k zákazu veškerých potravin obsahujících křížence získané pomocí zářením indukovaných mutací.“ Mohou za to Frankfurter Allgemeine Zeitung, které veřejnosti zprostředkovaly výtah z pravidelné výroční zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEA.

Sdělovala, že od roku 1963 se do praxe uvedlo 2252 radiačních mutant, takže pokrývají sedmdesát procent zemědělské půdy. Většinou se získaly pomocí ozáření kobaltem 60 nebo rentgenem.

Aktivisté byli šokováni.

Charles Marguli z Greenpeace USA prohlásil: „Vždycky jsem myslel, že rostliny, které jíme, vytvořila Matka příroda. Teď nám vědci říkají, že jsou to umělé hybridy. To je strašné!“

Larry Bohlen z Friends of the Earth – další ekologistické organizace fanaticky bojující proti GMO – řekl: „Vždy mně bylo podezřelé, když jsem jedl grepy bez jader, že něco není v pořádku. Jak je dělají? Posledních pět let jsme se soustředili na biotechnologické plodiny.
Ale to je jen vrchol ledovce! Zatím co biotechnologie manipuluje několika málo geny, ozařování zasahuje stovky i tisíce genů a je proto potenciálně mnohem nebezpečnější. A tyto radiační mutanty nejsou ani testované na bezpečnost pro lidi, ani označené“.

Podobné názory vyjádřila Jane Rissler z Union of Concerned Scientists: „Jak můžeme vědět, že nám neškodí, když nejsou značené? Radiace zasahuje celý genom. Ve srovnání s nimi jsou geneticky modifikované organismy stejně nebezpečné jako jednonohý zápasník v kick-boxu.“

Je vidět, že i „aktivisté“ bojující proti GMO mají vlastní rozum. V podstatě totiž měli pravdu. Jenže jejich svoboda volně se vyjadřovat netrvala dlouho.

Kamenem úrazu bylo, že mezi zveřejněnými radiačními mutanty kromě kalifornských grepů byla také tvrdá pšenice, ze které se vyrábí oblíbené italské těstoviny. Italský ministr zemědělství a čelný představitel strany Zelených Alfonso Pecoraro Scanio prohlásil, že článek Frankfurter Allgemeine Zeitung je útok německé konkurence na nejúspěšnější italský exportní artikl a požadoval diplomatické kroky. Nakonec se vše diplomaticky uklidnilo, ale výmluvné je – od té doby, žádný „nezávislý aktivista“ chránící spotřebitele a přírodu o radiačních mutantech ani nešpitl.

Pokračování příště