Tajné projekty UFO

Exopolitika Praha vydala v roce 2012 knihu Michaela E. Sally „Tajné projekty UFO.“

Kniha začíná „Sympatizujícími dopisy“ od dalších exopolitických veličin. Dozvíme se z nich, že nás čeká úplná perla. A mají pravdu.

Co čtenáře zaujme především, je ten fakt, že v knize absolutně chybí jakékoli odkazy na zdroje – literaturu nebo internet. V téměř 2,5 cm tlusté knize není ani jediný, což je u autora, který je prý bývalým univerzitním profesorem, nebývalý úkaz. Znamená to, že vše je z hlavy pana Sally, bez jediné opory z literatury, což je jasný důkaz jeho geniálnosti.

Kniha je rozdělena na několik částí.

První část má předkládat důkazy o tajných dohodách USA s mimozemšťany.

Kde se tyto důkazy vzaly? Poskytli je třeba tzv. informátoři, lidé, kteří se dostali k vojenským nebo státním dokumentům, byli svědky nebo viděli tajné dokumenty.

Dočteme se však o nich takovouto záhadnou větu: „…přestože dokumentace podporuje jejich důvěryhodnost, obvykle neexistují žádné dokumenty na podporu jejich specifických tvrzení, že byli přímými svědky mimozemského života, nebo že viděli oficiální dokumenty, které se toho týkají.“ (s. 26) Přesto „informátoři jsou mezi nejvěrohodnějšími a nejspolehlivějšími svědky…“ (s. 26)

Další svědci jsou tzv. „civilisté“, kteří se k vládním projektům jaksi „nachomýtli“. A opět se k nim vztahuje ona záhadná věta – jakási „dokumentace“ (není vůbec jasné, o jakou dokumentaci jde, žádnou v celé knize nenajdeme) podporuje jejich důvěryhodnost, ale žádné dokumenty o tom neexistují. (s. 26)

A poslední kategorií jsou tzv. nepotvrzení svědkové, o kterých není vůbec žádná dokumentace o jejich hodnověrnosti, ale opět není potřeba o ní jinak pochybovat, neboť „se zdají být upřímní“ (s. 26) a jejich „výpovědi zůstávají beze změn i po několika letech“. (s. 26)

Dále následují obvyklé bajky a legendy, počínaje setkáním prezidenta Eisenhowera s mimozemšťany, tajné dohody s nimi, o tajných základnách, atd., notoricky známé povídačky sestavené právě za pomocí výše zmíněných osob.

I když mnozí jsou prý anonymní, najdeme zde známé figurky z exopolitického panoptika – Wiliama Coopera, Luco Scantamburlo, Philipa Corso, Dana Burishe, Boba Lazara, Paula Bennewitze, Phila Schneidera a mnoho dalších. Co se píše v jednotlivých kapitolách?

Kapitola 2 vypráví o zneužívání lidských práv na společných americko-mimozemských základnách, založené na povídačkách Phila Schneidera aj.

Kapitola 3 se věnuje tajnému financování mimozemských projektů. Třeba pod celými USA je vysokorychlostní železniční systém, sahající i do jiných částí světa, ale není vůbec jasné, kdo a proč se jím přepravuje.

V Kapitole 4 se dočtete známé bajky o obnovování havarovaných UFO.

Druhá část je prý kritická reakce na politické postupy tajné vlády, které přispívají k exopolitické výzvě.

Kapitola 5 vypráví o tom, že veřejnost byla vyloučena z účasti na odhalení mimozemského života, neboť bylo potřeba od mimozemšťanů získat nové technologie a zbraně.

Kapitola 6 je o nerozumném používání vesmírných zbraní proti mimozemským civilizacím.

Kapitola 7 jsou známé povídačky o Teslovi a jeho volné energii, která se měla stát pohonem pozemských vesmírných lodí.

Třetí část je koncept exopolitiky.

V Kapitole 8 se píše, jak bylo špatné dosavadní zkoumání UFO, neboť se vše zakrývalo.

Kapitola 9 ukáže, jak je škodlivé označení UFO a že je ho třeba nahradit termínem exopolitika.

Kapitola 10 se zabývá tajnými operacemi kolem 11. září 2001, které samozřejmě řídila tajná vláda, stejně jako tsunami v roce 2004 bylo jejím útokem na Indii.

Čtvrtá část má ukázat, jak jsou důležité veřejné postoje při překonání exopolitických výzev.

Kapitola 11 se zabývá pohádkami Philipa Corso.

Kapitola 12 řeší průzkumy veřejného mínění a názorů na UFO a mimozemšťany. Ani zde nenajdeme jedinou odvolávku na zdroje.

Kapitola 13 je o tom, jak je veřejnost manipulována ohledně kontaktů s mimozemšťany. Sci-fi filmy jsou buď pravdivé, nebo mají manipulovat skutečnost.

Co k této snůšce blábolů dodat?

Salla v řadě případů kombinuje evidentní výmysly s nějakými obecně známými událostmi, v tomto případě z politické oblasti, což je klasická metoda manipulátorů.

Kniha představuje vtělení do sebe všech fantazií, výmyslů, smyšlenek, ale i jasných podvodů do naprosto nestravitelného guláše. Neřeší pravděpodobnost přijatých zpráv a informací, naopak, přijímá i úplně rozporné zdroje. V určitých případech je míra výmyslů u někoho tak vysoká, že je potřeba tyto pohádky sáhodlouze rozebírat.

Je však pravidlem, že vždy (!) se dojde k závěru, že předkládané pohádky jsou pravdivé.

V knize proto nenajdete jméno třeba Carla Sagana nebo J. A. Hynka. Je zde zato kompletní přehled tajných agentů, kteří nechyběli při kdejaké mimozemské návštěvě, prolezli i tu nejhlubší podzemní základnu, viděli ty nejutajenější dokumenty nebo cestovali v létajících talířích – tedy podvodníků, bláznů a šašků, přehršel všech pomatenců, magorů a sedmilhářů, kolik se jich v ufologii mohlo za 70 let vyskytnout.

Je alarmující, kolik nesmyslů a podvodníků ufologie přitáhla a nebyla schopna se s nimi dodnes vyrovnat.

Autor je však křísí ze všech sil a k tomu vytváří celosvětové hnutí (1), které se zde samo charakterizuje jako nové paradigma pro pochopení mimozemského života. Ve skutečnosti je exopolitika nejhloupější odvětví v celých dějinách ufologie. Po několika letech působení je více než jisté, že jde o programový útok (2) na racionální ufologii.

Odkazy

(1) Exopolitika – nový směr v ufologii? KPUFO.CZ, 01. 05. 2010, Online: http://kpufo.eu/sk/index.php/2010/05/25/96/
(2) Exopolitika je programový útok na ufológiu. KPUFO.CZ, 11. 04. 2012. Online: http://kpufo.eu/sk/index.php/2012/04/06/291/