UFO – nezodpovězené otazníky (26)

Byli mimozemšťané někdy na zeměkouli? Máme s nimi kontakty v současnosti? Jsou možné v budoucnosti? Tyto otázky vzrušují řadu lidí a nedají pokoj amatérům zabývajícím se jejich výzkumem.

NA OBRAZOVKÁCH RADARŮ

• „Dispečeři stanoviště Podchod leteckého oddílu v Nalčiku pozorovali po dobu 23 minut na obrazovkách svých radarových zařízení (neidentifikovaný létající předmět (UFO). UFO viděla rovněž posádka vrtulníku Mi-2,“ – informoval 23. března 1990 své čtenáře list Izvěstija,

Vedoucí letového provozu letiště v Nalčiku a dispečer sdělil dopisovateli listu, že UFO se objevilo na obrazovce radaru 7. března v 10.40. Všimli si jej proto, že značka meteorologických útvarů má nejasné obrysy a toto vypadalo jako značka letadla. UFO letělo nízko nad zemí rychlostí 160-200 km/hod. Zprvu se domnívali, že se jedná o vrtulník, avšak brzy zjistili, že v daném čtverci žádný vrtulník není a být nemůže. Mezitím vzlétl vrtulník Mi-2 k obvyklému tréninkovému letu. Další vývoj bylo vidět na obrazovkách radarů. Vrtulník se začal přibližovat k UFO. Když se vzdálenost mezi nimi snížila na 6 km, oba zmizely asi na 18-20 sekund z obrazovek, avšak rádiové spojení s vrtulníkem se ani na chvíli nepřerušilo. Pak se oba objekty opět objevily na radarech a posádka vrtulníku potvrdila, že cíl letí souběžně s nimi. Po chvíli změnil objekt kurs a zamířil přímo k vrtulníku, který se okamžitě obrátil a vracel se na základnu.

Tento létající předmět pozorovaly rovněž služby protiletecké obrany. Piloti Mi-2 popisují objekt jako silně svítící kouli o průměru přibližně tři metry.

Podobnou informaci jsme obdrželi z Uljanovska od dopisovatele TASSu Nikolaje Milova. Podle jeho slov byl záhadný objekt v podobě modrozelené koule větší než Měsíc zřetelně viditelný 6. dubna od 20.30 do 21 hodin na jižní obloze. Pozorovaly jej stovky obyvatel města, jejichž popis „příchozího“ se v zásadě shoduje. Zajímavé je, že první signál o objevení UFO přišel z paluby letadla AN-26 na lince Kazaň-Uljanovsk. Poté pozorovaly objekt posádky asi deseti dalších letadel. Zde je svědectví letištního radiotechnika V. Mochnakova: „Nejprve jsem tajemný objekt zafixoval vizuálně a rozhodl jsem se ověřit si pozorování na radiolokátoru. Ten zřetelně signalizoval „cizorodou“ značku. Zprvu byla bez pohybu, poté se prudce přemístila o pět stupňů na severovýchod a opět znehybněla. Pak zmizela, aniž zanechala na obrazovce jakékoliv stopy.“

A ještě jedno svědectví. Jak sdělil listu „Rabočaja tribuna“ náčelník hlavního štábu vojsk protiletecké obrany generál plukovník letectva I. Malcev, UFO pozorované v březnu v blízkosti města Pereslavi-Zalesskij, mělo podobu disku o průměru 100-200 metrů. Tento a další neidentifikované létající předměty se pohybovaly s tak neuvěřitelnou manévrovací schopností, že se zdálo, že zcela postrádají inerci: pohybovaly se rovnoběžně s obzorem i ve vertikální rovině, předváděly „hadovitý“ let, tu visely nad zemí bez pohybu, jindy dva až třikrát překonávaly rychlost moderní stíhačky. Na obrazovkách radaru letadla a několik pozemních radiolokátoru byly pozorovány jako „značky“ radiolokačního cíle.

Jaké objekty byly tedy pozorovány na obrazovkách civilních a vojenských radarů?

O odpověď na tuto otázku jsme požádali doktora technických věd Olega Kuzněcova:

„Samozřejmě, informace o pozorování neznámých objektů na obrazovkách radiolokátorů musejí u řady lidí vyvolat velký zájem. Je to správné, i když odborníci již dost dlouho vědí, že radary zachytí přibližně polovinu tzv. UFO. K objasnění celé třídy podobných případů je dokonce zaveden termín „anděl-echo“. Odůvodnit stejným způsobem radiovizuální pozorování je už složitější. Problém má rozhodně velký význam pro protivzdušnou obranu. Avšak chtěl bych podtrhnout toto:

Takové případy ukazují fakta vlivu na naše radary. Lze odpovědět na otázku o podstatě UFO, opíráme-li se o ně? To je velmi sporné. Domnívám se, že není ani tak důležité, odkud se UFO objevují, zda přilétají z jiné planety, nebo k nám pronikají z paralelních prostor. Důležité je něco jiného: převyšují-li „jejich“ intelektuální nebo jiné možnosti naše (například, jsou-li schopni snadno potlačit radiové záření jsou naše pokusy pochopit jejich podstatu, vycházejíce ze svých vlastních velmi omezených pozic, metodickým omylem. Nelze pochopit, jak se ladí barevný televizor, pokud nebyl ještě vynalezen rozhlasový přijímač. To za prvé. Za druhé: z jakéhosi důvodu se domníváme,“ že, jestliže „oni“ nás předstihli ve svých možnostech, zároveň výrazně pokročili v morálně – etické sféře, a proto jsou jakoby povinni chovat se k nám otevřeně a kladně. Ale pozemské dějiny svědčí právě o opaku: vědeckotechnický rozvoj není totožný s duchovním. A pokud „oni“ šli jinou než technokratickou cestou, nebudeme sto pochopit motivy jejich jednání, to za třetí.

Nemáme důkazy k popření existence UFO. „Věřím-li“, či „nevěřím“, to není soustava vědeckých důkazů. Proto stručně řečeno, jsme prostě nuceni zkoumat a třídit tyto jevy, avšak zkoumat je komplexně.“

Pokračování