Skrývá kopec Hrádek Attilův poklad?

 Nápadnému pahorku Hrádek, který leží u města Martin, místní lidé neřeknou jinak než Attilova hrobka. 

Roku 1933 podezřele pravidelné návrší zkoumal za pomoci virgule pražský inženýr František Štěpán. Povšiml si, že kopec Hrádek má podivný tvar a že jeho umístění přesně odpovídá legendě o Attilově hrobu: uprostřed rozlehlé roviny lemované horami tu do Váhu ústí Turiec a několik dalších větších přítoků. Když jeho proutek zaznamenal přítomnost kovu, rozeslal zprávu o svém pozorování několika tehdejším novinám a začal shánět peníze na výzkum.
antiloppaspoklad

 

Ty se brzy našly a tak v létě roku 1935 mohl Štěpán začít nad podezřelým místem s hloubením svislé šachty – i navzdory tomu, že vrcholová plošina mohyly tehdy sloužila jako hřbitov. Práce v sypkém materiálu nebyla bez nebezpečí, přesto se podařilo dosáhnout hloubky asi 20 metrů. Tam kopáči narazili na mohutnou železnou desku. Štěpán nepochyboval o tom, že je u cíle a kus železa pracně odlomil. Dělníci také našli zbytky jakýchsi lastur, údajně podobných těm, jaké Hunové často vkládali do svých hrobů.

Bohužel, příští den, který měl být okamžikem jednoho z nejsenzačnějších archeologických objevů Evropy, se do šachty nahrnula voda. Nicméně ing. Štěpán sehnal prostředky na další výzkum. Rozhodl se proto ze severozápadního boku mohyly razit k podezřelému místu horizontální štolu. Když se dělníci  dostali do vzdálenosti 43 metrů, opět vše začalo vypadat velmi nadějně. Už 27. června znovu zastihli vrstvu železa a kameny se známkami opracování. Krátce nato ale přišla nová pohroma: šachta se začala sesouvat a 1. srpna 1935 Štěpán musel práce z bezpečnostních důvodů zastavit. Když druhý den přišli lidé k ústí štoly, spatřili jen důlní kolejnice trčící ze závalu.

Hledání Attilova hrobu pohltilo více než 70 tisíc korun, což tehdy představovalo značnou sumu. Štěpán byl zadlužený, zvedla se proti němu bouře nevole a obviňování, a tak od další práce upustil. Dnes je částečně rehabilitován: odborníci zjistili, že domnělá „rakev“ byl kus horniny s vysokým obsahem železa, patrně kyzu. Samotná mohyla je přirozený útvar vzniklý přirozenými geologickými pochody tokem Váhu.  Přesto tvar a osamělost pa­horku jsou příliš podezřelé, přítomnost obrovského kusu železné rudy v jemném říčním náplavu příliš podivná. V každém případě však jedno nelze ing. Štěpánovi upřít, že jeho proutek opravdu zareagoval na kov ukrytý ve dvacetimetrové hloubce.

Zdroj:  Novák, J.: Skrývá kopec Hrádek Attilův poklad?  Právo, 1.7.2004