Mimozemšťané s jednou nohou

Setkání lidí s mimozemšťany se většinou odehrává na pustých místech.

Příběh, který se zde vypráví, se udál před několika lety Richardovi P., obyvateli vesnice Žabin, která leží ve středním Polsku, Vypravoval vše polskému ufologu Damiánu Trelovi až v létě 2003. Damián příběh zanalyzoval a se svým kolegou prověřil podle daných možností na místě.

Časně zrána roku 1990 jel Richard P. při své cestě do Německa autem po magistrále mezi městy Krosno — Gdaňsk, přes pohraniční přechod v Gubinu. Minul vesnici Bžuska a rozhodl se zastavit, odpočinout si a trochu se protáhnout.

Když zastavil auto u mostu přes zdejší říčku, bylo krátce po páté, Slunce právě vycházelo a nad zemí se místy ještě vznášel ranní opar.

Richard se vydal směrem k lesu. Prošel křovím a zašel asi třicet metrů do lesa. Slunce už vyšlo, od říčky vanul lehký větřík, kolem zpívali ptáci.

A najednou se ze strany ozval velice divný zvuk, něco mezi šramotem a hvízdáním.

Damian Trella (1984)

Ptáci jako na povel ztichli. Současně se ve vzduchu rozšířil nepříjemný zápach — jako když se připaluje čokoláda, Richard šel asi deset metrů po zvuku a najednou mezi stromy uviděl na břehu říčky těsně nad zemí viset objekt charakteristického tvaru, podobný velké obrácené míse. Měla šedozelenou barvu a úctyhodné rozměry: průměr asi 25 metrů, výšku pět metrů. Ve vrchní části objektu byl průzor, ze kterého zářilo jasné světlo. Ze dna misky vycházel též proud světla, ne tak jasný, zato širší. Vypadalo to, jako by oporou pro objekt, ve kterém Richard okamžitě poznal UFO, byl právě tento proud světla. Kolem objektu se pohybovalo několik stvoření humanoidního vzhledu. Tvorové byli asi 135 centimetrů vysocí, oblečení do přiléhavé kombinézy barvy zralého hrachu.

Jejích těla vypadala jako nacpané pytle, ruce zřejmě neměly loket a pohybovaly se všemi směry. Kolik měli prstů Richard neviděl, pouze zpozoroval, že mimo palec jsou spojeny blanami jako u žab. Nohy byly spojeny či prostě pevně srostlé k sobě (nebo měli skutečně jednu nohu?). V každém případě se přemisťovali jako klokan skoky dlouhými až jeden metr. Jejich tváře byly skryty pod pevně přiléhajícími maskami podobnými štítům, jaké používají elektrosvářeči. Krk chyběl.

Mimozemšťané, kteří byli venku ze svého plavidla, se zabývali zřejmě nějakým zkoumáním. Měli v rukou přístroje podobné trubkám, tiskli je k rostlinám i k půdě — zdálo se, že provádějí nějaké měření.

Ačkoli Richard vše pozoroval schovaný za keři, předpokládal, že o něm mimozemšťané vědí. Když uplynula asi minuta, Richarda něco zaškrábalo v krku, zakašlal a pak ztratil vědomí. Přišel k sobě asi za hodinu. Stál na stejném místě, ale UFO i tvorové zmizeli. Vrátil se k autu a pokračoval v cestě na hranici. V ústech cítil po cely den pachuť připálené čokolády a ještě několik nocí měl problémy s usínáním.

Když Damián Trela a jeho kolega vyslechli vyprávění, usoudili, že se Richard setkal s mimozemšťany, o kterých dosud není zmínka. Jediný poněkud podobný případ se stal na území Polska v roce 1979 u městečka Čluchuv, asi 80 km na severozápad od Bydhošti. Popis mimozemšťanů byl podobný, jenom se nepohybovali skoky, nýbrž klouzali po povrchu země a kývali se přitom ze strany na stranu. Členové ufologického klubu doufají, že se Richard podrobí speciálnímu lékařskému vyšetření a hypnóze. Předpokládají totiž, že by se tak mohli dozvědět více o jeho kontaktu s mimozemšťany.

(ksa)

Spirit, data neznámá

Archiv KPUFO SK