Dveře do paralelního vesmíru
Fantasté si mohou oddychnout. Podle všeho, již není možné žertovat na téma paralelních světů.
Známá anglická badatelka Madame Forseitová nedávno oznámila, že do parasvěta našla vchod. Toto odhalení paní Forseit, podle zprávy jednoho anglického časopisu, následovalo po záhadném zmizení výrostků v Kentu.
V tomto městě je atrakce – ohromný zábavný dům smíchu. V roce 1998 sem vešly čtyři výrostci a … beznadějně zmizeli. Během 3 let tam zmizeli ještě 2 výrostci, potom další …
Místní policie přisoudila zmizení dětí řádění maniaka. Atrakci samozřejmě uzavřeli. Ale paní Forseit, která zanalyzovala situaci, učinila senzační odhalení: To není dílo maniaka, ale děti odešly do paralelního světa. Vstup do něj se nachází v jednom z křivých zrcadel. Projít bylo možné pouze z této strany.
Je otázka, kdo z paralelního světa otevřel dveře, když zmizeli první výrostci.
Je podivné, že prvním objevitelem takového vchodu do paralelního světa je právě madam Forseit.
Vždyť dávno před ní tuto myšlenku vyslovil ruský profesor Ernst Muldašev. Mnozí znají jeho publikaci „AiFe“, a v chabarovských knižních obchodech si každý může koupit knihu, věnovanou tibetským expedicím tohoto vědce. Tato kniha není, věru, z nejlevnějších – až 200 rublů za exemplář.
Podle hypotézy E. Muldaševa, který objevil v Tibetu podivné stavby, s polokruhovými a plochými kamennými plochami, jakoby „zrcadly“, jež byly postaveny před dávnými věky. V zóně jejich předpokládaného účinku se členové Muldaševovy expedice cítili velmi nevolno. Někteří prožili halucinace, různá vidění – vrátili se v mysli do dětství, nebo se přenesli do neznámých míst.
Jak se Muldašev domnívá, za pomoci těchto kamenných zrcadel je možno změnit tok času i manipulovat prostorem. Dávná tradice říká, že takové komplexy je možné používat pro přechod do paralelního světa, a podle mínění profesora Muldaševa to není jen fantazie.
A pokud je tomu tak, pak za těmito průchody je i část fenoménu UFO. Ony také přichází odnikud, nezjistí je žádné radioteleskopy, ani vojenské radary. A to proto, že UFO přicházejí z paralelních světů. A nejen oni …
Zakladatel záhadologie Charles Fort v roce 1930 použil termín „teleportační místa“ pro označení míst, kde byly zaznamenány zvláštní přesuny objektů a lidí v prostoru.
Podobná místa jsou i v Ruské federaci. Například, v Moskevské oblasti je jeskyně Silikaty. Mezi místními obyvateli koluje řada legend o jeho záhadných vlastnostech.
Nejzajímavějším příběhem je například tato:
Z války sem kdysi přijel voják z frontu. Svůj dům nenašel – byl dávno rozbombardován, ale sousedé mu poradili počkat na příbuzné v jeskyni. Ovšem právě tehdy začalo další bombardování. Z jednoho z polorozbořeného vchodu bojácně vykukovali děti a starci. A v tom ho poznala jeho žena. A právě v této chvíli dopadla další bomba a uvolnila část skalní stěny. Voják se vrhl pod stěnu a zadržel ji v pádu, pravda, za cenu vlastního života. Ovšem nejudivující bylo, když lidé nadzvedli kameny – pod nimi nikdo nebyl. A navíc byla úplně suchá země! Matka, zničená bolem, zorganizovala v jeskyni pátrání – a sama zmizela beze stopy…
Podobné příběhy, samozřejmě, vyvolají skeptický úsměšek. Jednak, jak se říká – pohádka, ale v ní může být zrnko pravdy.
Někteří badatelé, například Taťjana Faminská, se domnívá, že je nutné pozorně a metodicky sledovat geoaktivní zóny – místa, nacházející se nad tektonickými zlomy zemské kůry. Domnívá se, že změny fyzikálních charakteristik v nich jsou průvodními znaky míst, kde mohou občas proběhnout spontánní teleportace. Nehledě na kritiku akademických vědců, nadšenci a záhadologové tvrdí, že výrony energií ze zlomů nejsou jen geologickými jevy. Je možné, že energie, vycházející ze Země, je most, po kterém je možné putovat k paralelním světům. Jde o místa, která se podobají křivým zrcadlům. A těm vždy všechny národy přisuzovaly magickou roli.
Z časopisu : Tichookeanskaja zvězda, 2007, http://science.pravda.ru/
