Dohonila nás budoucnost?

Zaujaly Vás myšlenky archeoastronautiky?

  • „Synchronizovat rychlost lodi s rychlostí rotace Země! Směr letu: Ararat – Jerusalem! Kontrolní body: Baalbek – Gíza! Zajistit automatickou kontrolu trajektorie, kontrolní porovnávání výsledků nepřetržité! Modul udržuje při přistání nepřetržité spojení s mateřskou lodí! Výsledky expedice hlásit každou pozemskou hodinu! Návrat za 356,24 pozemského dne!“

Zda podobné příkazy byly vydány kdysi před mnoha tisíci lety a zda kosmický modul skutečně přistál na naší planetě, to se už asi nikdy nedozvíme. Ale k takové události skutečně mohlo dojít někde na třicáté rovnoběžce na březích Rudého moře. A proč právě na této rovnoběžce?

Třicátá rovnoběžka je totiž rovnoběžkou doslova fascinující. Jen namátkou. Leží na ní Gíza a pohled velké Sfingy je otočen ze směru právě této rovnoběžky. Nachází se na ní rovněž Peršany vybudované město Persepolis, jehož zvláštností bylo, že v něm nikdo nežil, ale králové sem přicházeli, aby zde slavili Nový rok a příchod jara. Na stejné rovnoběžce leží tibetské město Lhasa, město budhismu, na třicáté rovnoběžce se mělo údajně nalézat i město Eridu, založené neznámou civilizací. Že by šlo jen o náhodu?

A kdo vlastně byli ti, jejichž příkazy vydávané na palubě kosmické lodi jsme na začátku rekonstruovali? Budete se divit, ale i tohle víme: Annunaki. Jak jsem na to přišel? Inu, stačí vzít do rukou knihu všech knih, bibli, a nalistovat šestou kapitolu zvanou Genesis. V originálu bible, tedy v hebrejštině, nalezneme slovo Nefilim. V interpretacích je sice toto slovo přeloženo jako obr (pro výraz obr má ale hebrejština slovo Annakim), ve skutečnosti však neznamená nic jiného, než „ti, co přišli z nebe“. Ostatně, na sumerských hliněných destičkách se můžeme dočíst, že Annunaki, což je doslovný překlad hebrejského Nefilim, přišli na Zemi před mnoha tisíci lety. Nejsou tohle všechno právě ony indicie, podporující hypotézu o možném příchodu mimozemšťanů na Zemi v dávné minulosti lidstva?

Připusťme, že Annunaki skutečně na Zemi přišli. Nalezli tu výsledek jisté evoluce, evoluce, která na Zemi začala, když byly na naši planetu zaneseny zárodky života. Jak dokazují sumerské tabulky, byla pak křížením genů Annunaki s evolucí na Zemi procesem „in vitro“ vytvořena bytost, která dostala jméno Adam – nikoli však ve smyslu křestního jména, nýbrž ve smyslu názvu druhu bytosti.

A nyní vše domysleme do konce. Lidstvo se stalo vyspělou civilizací, za pár let bude člověk dokonce schopen produkovat živé bytosti ze zkumavky. Podívali jsme se už na Měsíc, pronikáme hlouběji do našeho slunečního systému. Sníme o Marsu. A určitě přijde doba, kdy se nám podaří infikovat život na jiné planety a pozorovat jeho rozvoj.

Představme si, že jedna z těch planet se bude jmenovat Aricato. Budou nás pak Aricaťané považovat za bohy a naše kosmické prostředky za UFO, až je budeme příležitostně kontrolovat? Objeví se zmínky o nás i v jejich „bibli“? Pomocí genetického inženýrství vytvoří lidé na Aricatu bytost, která bude učit toleranci a konání dobra. Narození této bytosti bude lidmi pečlivě sledováno z kosmické lodi, což Aricaťanům zavdá příčinu, aby její zrození spojili ve své bibli s objevením hvězdy nad aricatským Betlémem.

A vývoj na Aricatu pak půjde dál. Vyroste zde místní Giordano Bruno, který bude věřit, že existuje více civilizací, aricatský Konstantin Ciolkovskij prohlásí, že ve své kolébce Aricaťané věčně nezůstanou a při prvním letu na aricatský Měsíc jejich N. Armstrong řekne, že učinil malý krok pro Aricaťany, ale velký krok pro civilizaci.

Technologie na Aricatu se bude vyvíjet neuvěřitelným tempem, nastanou problémy ekologické, problémy s přelidněním, budou chybět suroviny. A my lidé, kteří jsme život na Aricato infikovali a dříve jsme prováděli kontroly jen sporadicky, začneme Aricatu věnovat mnohem větší pozornost. Vždyť život zde dospěl do stadia, kdy je schopen zničit sám sebe, a povinností nás, jeho tvůrců, je zasáhnout. A jak to vidí obyvatelé Aricata? Inu, vlna pozorování UFO je opět předmětem zájmu místních sdělovacích prostředků…. Bondovka? Verneovka? Snad. Ale není třeba nahlédnout za kulisy reality?

Petr Vokáč

ATM, č. 11, r. 1993

Z archivu KPUFO

ČsAAA, internet: http://www.csaaa.eu