O duchovnu a „duchovnu“

Na začátek bych chtěl říci jednu věc. Názor není proti kineziologii a celému duchovnu.

To je věc, kterou miluji a mám rád. Je pouze proti některým lidem, kteří tuto metodu zneužívají k vlastnímu prospěchu, a je třeba na ně ukázat.

 Známe pouze kladnou stranu věci a nikdo nechce slyšet o druhé straně mince. Myslím, že tato část je velice důležitá. Jedno přísloví zní: „Potrefená husa se vždy ozve“. Uvidíme tedy, koho článek raní a kdo se v něm uvidí.

Je vidět, že alternativy (duchovna) někteří lidé využívají k finančnímu zisku a schovávají se za pomoc a lásku. Vymýšlí metody a způsoby, za které platíme obrovské peníze. Ano, už slyším namítat, že nikdo to platit nemusí! To je pravda. Kdo zná lidskou psychiku (a to by lidé, kteří pomáhají jiným, měli dobře znát) ví, že člověk, který má problémy, je hodně nešťastný. Je tedy ochoten udělat cokoli, aby se toho zbavil. To je největší kámen úrazu. Někteří jedinci využívají této situace. Programují svým klientům pomoc a o potřebě neustále je navštěvovat, platit jim peníze apod. Oni perfektně tvrdí, že ne! Každý člověk má telepatii a intuici. Ví prostě své. Ať chce nebo ne. Lidem místo pomoci ztíží celou situaci. Nejdříve to vypadá, že podání ruky je báječné. Po čase zjistíme, že to tak není.

Mluví a dokazují to příklady. Někteří terapeuti se snaží mluvit do situací, které sami nechápou a jsou tak drzí, že si za to nechají platit. Jeden příklad. Žena, která je několikrát rozvedená a neumí ve vztahu vyjít s druhým, radí, jak se mají jiní chovat k druhé polovičce. Směšné a absurdní. Naše podvědomí jasně říká: „Lže, jako když tiskne.“ Když tak perfektně radí, proč tak nežije?

Vědomě máme tolik bolestí a strachů, že nejsme schopni vidět realitu. Když černé mráčky pomalu mizí a ustupují, začínáme vidět jasněji. Tomu, komu platíme a je náš terapeut. „Stojí v uvozovkách, jako by nad námi.“ Pomáhá nám vyjít z černé díry na druhou stranu a vidět lépe druhý břeh. Měl by mít zpracovaný ten náš problém tak, aby si ho přes nás neřešil. V opačném případě by měl klientovi zaplatit a poděkovat, že byl tak hodný a řešil jeho věci a starosti. Je to tvrdé, ale je to tak.

Pokud někdo zaplatí peníze (pro někoho dost velké, 300 – 1800 Kč za jedno odblokování), tak chce, aby tam byl ten druhý pro něho a řešil jeho věc. Ne jeho, ale za své peníze řešit sebe. Terapeut může říci, že to je pro něj těžký úkol. Poslat ho prostě za jiným kolegou, který to má vyřešené. Lyžařský instruktor se také neučí lyžovat od svých klientů, ale dobře to umí… To by bylo každému divné a připadalo zvláštní. Může brát peníze jen za to co umí a zná. Klient nepotřebuje poslouchat nářky, jak manžel kinezioložky nechce pracovat a ona musí živit celou svou rodinu atd. Rána přijde i tehdy, pokud stokilová matrona učí jak hubnout. Za co platíme? říká naše podvědomí a vzniká v nás velký zmatek.

Já osobně mám problémy s estetikou písma. Tak si nemůžu dovolit dělat kurzy o psaní, ale musím to nejdříve umět. To by klienty mohlo urazit… Za co si dovoluji brát peníze, když to umí lépe než já. Nic nechápeme a jdeme na přednášku o finanční hojnosti, vegetariánství a sexualitě. Pak nastává ještě větší šok. Lektorka vegetariánka se cpe za rohem špekáčkama (je vidět, že jí holce chutná) a my si nevěřícně říkáme „Proč platím?“

Další paní nám radí o finanční prosperitě – jak máme platit, dávat peníze s láskou. Raději pak jede načerno, než aby za tramvaj zaplatila. Pak se hádá se svými kolegyněmi o poradnu a peníze. Nic nechápeme a říkáme si, že asi nejsme duchovně tak daleko…

Po přednášce na téma sexualita navodíme na toto téma rozhovor. A co pak, některé kolegyňky se stydí a je vidět, že toto téma je pro ně tabu a nepřijatelné. Pro lidi z duchovního světa by mělo být normální. Další zajímavé poznání. Pak zjistíme, že terapeutka dělá v luxusním podniku prostitutku a ve dne má kurzy. Pak si nevěřícně říkáme: „Každý rozdává lásku jinak.“ Staří páni potřebují lásku a něhu. Peníze jsou přeci jen výměna energie. Jak řekla jedna známá: „Když nejdou peníze tou cestou, musí jít jinou.“ Je to pouze transformační výměna!

Pak si necháme poradit, jak se máme chovat k dětem. Pak zjistíme, že rádce nikdy děti neměl a ze slova sex umírá. Co nám tedy radí, my pouze můžeme radit jemu. Na to je zase moc ješitný. Říkáme si: „Asi jsem nějak divný.“ Pak přestáváme chápat. Proč paní, která mluví o lásce a duchovnu, přemlouvá svou dceru k potratu? Nevěřícně kroutím hlavou a říkám si: „Proč ještě kouří?“ Má klienty a chová se, že je někde dál než ostatní. Asi má jednotu a je dávno nikde jinde.

Vzpomínám si na Šimkovu povídku „Jak jsem hledal ženu“: Podal jsem si ve svých čtyřiceti inzerát. Přišlo mnoho krásných nabídek. Jedna slečna psala, že bydlí ve velkém domě se zahradou a má hodně služebnictva v bílých pláštích. Dodnes nemůžu pochopit, proč mi maminka zakázala na tento inzerát odpovědět a získat tak životní lásku. Asi by z toho štěstí omdlela, nebo dostala mrtvici či jiné rychlé nemoci. Popřípadě to štěstí mi záviděla a nepřála mi ho. Moje podvědomí dostává záhul a pořád nic nechápu.

Najednou zjistím, že skripta, které jsme dostali na jednom školení, mají 30 stránek a ne 150 stránek jako v Americe. Kde to tedy jsme? Ptám se sám sebe a nevěřícně koukám. Ty materiály tu jsou a přeložené! Co je tedy chyba? Čím hůř texty jsou udělané, tím víc zmatku nastává.

Člověk v důsledku pochopení platí a platí za informace, které by měl dostat. Nebo to je vše vzkaz od hodných andělů? Nevím, asi toho málo chápu. Nejsem asi tak moc duchovně daleko. Ti lidé, o kterých píši, si to myslí. Taky se tak chovají. Oni těm, jakoby horším, platit nebudou. Ale těm, co jsou někde dál.

Vzpomínám si na jedno krásné přísloví. To zní: „Nejlepší manželka pro muže je z bývalé prostitutky.“ Nevím, asi to v životě zkoušet nebudu a mrzet mě to nebude. Jsem asi jiný, než celý duchovní svět. Všechno mít v životě nemusím. Zjišťuji, že ani nechci…

Nemluvím proti penězům, ale o tom, jaká má být za peníze kvalita. U bot Adidas, které kupuji, nechybí tkaničky ani podrážka. To můžu jít k Vietnamcům a mám to stejné. Za mé peníze musí být vše v pořádku.

Na závěr bych chtěl říci jednu věc. Je mezi námi spousta špičkových kineziologů, léčitelů, reikistů atd. Ani je vlastně neznáme. Doufám, že ti mě pochopí a budou dobře vědět, jak celý tento článek myslím. Skutečné duchovno je celý život a ne iluze svatosti!

S pozdravem David 

Z archivu KPUFO