Je to ufologie?
V roce 2007 zveřejnila 2,3 GB informací o UFO francouzská kosmická agentura CNES.
Ke zveřejnění došlo s velkými potížemi, neboť zpráva způsobila takový zájem, že to vedlo k totálnímu kolapsu servrů. Přesto jde prý však jen o čtvrtinu získaných údajů, zbytek bude zdigitalizován do konce roku.
Jakýsi Ivo Bartík v časopise Květy vymyslel v této souvislosti nové slovo: „Blouznivcům zase trochu zmehlo.“ (To slovo neznám.) Prý to bude znamenat konec většiny záhad, i když v jedné větě dodává, že zhruba 28 % úkazů stále není vysvětleno. Ale i tak prý ten zbytek jsou téměř s jistotou jen fyzikální jevy, jen dosud ne zcela známé.
Nesmyslnost této věty je do očí bijící – i kdyby mělo být mezi těmito případy přistání mimozemské lodi, co by to mohlo být jiného, než fyzikální úkaz?
Je pravdou, že zprávy o UFO by měly být k dispozici jak badatelům, tak i veřejnosti. Jak to ale provést?
Autor článku v Květech se samozřejmě otřel i o české badatele – raději prý pro jistotu vše tají, a tak nemůžou nic zkazit. Veřejně se diskutuje jen o těch zaznamenaných velkými skupinami osob. Nejspíš to ale vůbec nevadí.
Zapomněl asi na to, že čeští badatelé nejsou placeni státem, jako francouzská kosmická agentura. Jsou v nejlepším případě nestátní neziskovou organizací (NNO) jako KPUFO, nebo volným sdružením lidí (Záře). Otázka zveřejnění případů není tak jednoduchá, jak by si člověk mohl myslet. Nejde jen o prostou digitalizaci, která by sice nebyla takovým problémem, ale přesto naskenování 2500 případů, při průměrném počtu 3 stránek na jeden případ představuje 7500 stránek. Spočítejte si, kolik by to stálo času, provozu přístrojů i obsluhy. Také úložného prostoru na servrech.
Jde spíše o předběžnou přípravu materiálů, vymazání jmen a osobních údajů. To by představovalo další množství času lidí, kteří vše dělají ve volném čase.
Je však otázkou, jak by se návštěvník v takovém souhrnu materiálů orientoval. Kdo navštívil francouzské stránky CNES, kde byly údaje zveřejněny, musí dát těmto obavám za pravdu. (Celý souhrn materiálů byl stažen a je k dispozici členům KPUFO na FTP KPUFO 2000.)
Je těžké v nich najít případ podle nějakého identifikačního znaku, třeba ať už je to třeba tak primitivní údaj, jako je datum, nemluvě o dalších znacích. Než se dostanete k nějakým zajímavým údajům, máte perspektivu, že 72 % toho, co přečtete, budou banální příhody.
Jaký význam má vůbec uveřejnění nějakých případů ať už v tisku; nebo na internetu? Zatímco se novináři zalykají nadšením nad tím, že se zveřejní hlášení o UFO a dávají takový počin všem badatelům za vzor, je třeba si položit otázku: Je vůbec zveřejnění hlášení o UFO kýmkoliv – „ufologií“? Co nám to vlastně říká?
Pokud by mělo dojít ke skutečně smysluplnému uvedení nějaké databáze, mělo by jít o systémové řešení. Nejen prostý souhrn dokumentů, ale i uspořádání podle druhů jevů, s možností hledání a tvorby grafů a statistik, vedle vyobrazení na mapě. A to jak pro uživatele, tak i v určité míře pro veřejnost.
- Soupis případů v ČR je k dispozici na adrese http://www.projektzare.cz/seznamy-pozorovani-ufo/
