Objevy pana Provoda st.
Pan Provod produkuje sáhodlouhé články, které jsou však absolutně nestravitelné.
Není proto divu, že své stránky v češtině prý musel, pro absolutní nezájem, zrušit. A tak mu nezbývá, než svými výplody zahlcovat e-mailové schránky, nebo je cpát do diskusí, třeba i o úplně odlišných problémech.
Rozbor desítek sáhodlouhých článků pana Provoda ukazuje v podstatě několik základních prvků.
„Stejně jako rituální a sakrální stavby všude na Zemi jsou i tibetské kláštery aktivovány kosmickou energií.“ (článek Energie tibetských klášterů)
Což je dáno jako fakt. Kde jsou důkazy? Pan Provod je nepotřebuje. Pan Provod píše tak, že předpokládá obecnou znalost takových závěrů, ale nepřipouští jakoukoli pochybnost.
„Rotační hmota produkuje kosmickou energii – je to další zajímavý poznatek, který funguje stejně i v jiných případech. Není snadné vyjmenovat rotační tělesa, která nás všude obklopují.“ (Energie tibetských klášterů)
Ano, třeba mixér. Proč vyrábět modlitební mlýnek podle následujícího návodu pana Provoda? Stačí zapnout mixér a máme kosmické energie plný byt. I kraválu, samozřejmě.
Všechno, co vás napadne u sakrálních staveb, má zajisté s kosmickou energií souvislost. Tak třeba sloupy. „Vertikální rýhování antických sloupů, které bylo předmětem různých úvah, má své opodstatnění. Zdvojnásobí se tím jejich plocha, délky zón a následně také energie.“ (Energie antických chrámů)
Kopule nezůstává pozadu : „Kopule se jeví jako nejúčinnější tvar pro koncentraci energie, na své vnitřní straně vytváří největší hustotu křížení zón a tím i největší energetické přepětí.“ (Tamtéž)
Takže ať už se používalo cokoli, pan Provod v tom nachází přesně to, co potřebuje. „Rituální stavby všech náboženství a všech dob byly budovány, aby ve své hmotě akumulovaly energii, která měla pozitivní vliv na zdravotní stav věřících.“ (tamtéž)
Skutečně pikantní je čtení o viklanech. Pan Provod zjevně ignoruje a neuznává skutečnost, že by viklany byly přírodního původu. Byly prý umístěny v místech koncentrace „kosmické energie“. Podle toho, že píše, jak „viklany uvádí v pohyb vítr“, (Viklany) lze usoudit, že takový útvar v životě neviděl. To mu však nebrání blouznit o jejich energii, kterou prý získaly svým kyvadlovým pohybem. To si pan Provod ověřil experimentálně (sic!) a to tím, že rozhoupal kámen na provazu a jeho aura náhle byla 2 metry! (toho kamenu!) Skutečně důkaz nad důkazy!
Bylo by jistě zábavné rozebírat další perly z článků pana Provoda, ale bylo by to zbytečné. Škoda slov i času.