Konec světa po konci světa
Apokalypsa 2012 a její dozvuky
Navzdory celosvětové panice, obavám a strachu se na konci prosince roku 2012 nic „hmatatelného“ nestalo. Doběhl třináctý b’ak’tun, (1) rozjel se čtrnáctý a svět se prakticky vůbec nezměnil. Nebo ano?
Stručný průvodce apokalypsou: oslavy, demonstrace a sebevraždy
Vlastní datum 21. prosince bylo provázeno celou řadou událostí, od oslav až po demonstrativní akce. Svět například několik dní předtím obletěla děsivá zpráva, že se v Argentině chystají hromadné sebevraždy na hoře Uritorco, která je místními vnímána jako posvátné místo. Argentinský portál Yahoo Noticias však později přinesl rozhovor s představitelem organizace Movimiento Zeitgeist Argentina, která akci na Facebooku svolala. Muž vystupující pod přezdívkou Enter Ebr rozhodně popřel, že by měl na mysli skutečnou sebevraždu, a tvrdil, že se celá akce nesla v symbolickém, dokonce parodickém duchu. Vlastní výzva zněla takto:
„Zveme všechny věřící, bytosti i bojovníky světla na masovou duchovní sebevraždu na hoře Uritorco v argentinské Córdobě, opusťme svá nečistá těla a transportujme svého ducha skrze in-terdimenzionální portál ve 21 hodin 12 minut 21/12/2012, čímž se staneme vojskem světla, které spasí lidstvo…“ (2)
Výrazně se přitom distancoval od případných skutečných sebevražd, ke kterým by na Uritorcu případně došlo; argentinská vláda naštěstí podobným událostem předešla tím, že na horu zakázala přístup. V rozhodující den se pak vskutku nic nestalo.
Pozornosti se bohatě dostalo i dalším místům symbolického významu po celém světě. To se týkalo např. francouzské hory Burgarach, jediného místa, jež mělo v nadcházející apokalypse zůstat neporušené (podle jiných interpretací se měli objevit mimozemšťané a odnést ty, kdo na hoře čekají, do bezpečí). (3)
Podobný osud měl čekat městečko Sirince v Turecku – na rozdíl od Francouzů z Burgarachu, kteří apokalyptické očekávání kvitovali spíše s nechutí, Sirinčtí Turci zřejmě především doufali, že si na přílivu turistů pořádně namastí kapsu.
V mnoha místech v Mexiku probíhaly 21. prosince rozsáhlé oslavy spojené většinou s tanci, zpěvy, rituály, koncerty a ohňostroji. Podle anglického listu The Guardian (4) se oslavy odehrávaly i přímo v bezmála čtyřiceti mayských městech – v Tikalu dokonce turisté během oslav šplhali po chrámu II (i přes to, že na mayské památky je dnes všeobecně zakázán vstup a schodiště jsou přehrazena provazy) a tuto významnou stavbu přitom poničili; ze stejného důvodu hlídali v yucatánském Chichén Itzá pyramidy skauti. (5) Mayské oslavy probíhaly částečně v režii novopohanských skupin, které se pokoušejí resuscitovat starou indiánskou víru. Převážně se skládaly (zřejmě stejně jako předkolumbovské rituály) z tanců se složitými kostýmy a zpěvy. Další jejich součástí byly tradičnější synkretické obřady současných mayských skupin provázené kouřením doutníků, pálením ohňů, úlitbami i obětinami. Jak uvidíme, událostí v Copánu se mimo jiné účastnil i John Major Jenkins (obr.). (6) Oslavy se konaly i v dalších archeologických lokalitách, nejen v těch mayských, a dokonce i mimo Mexiko. Reportér online magazínu World se např. za úsvitu zúčastnil meditací ve středomexickém Teotihuacánu a oslavy východu Slunce se konaly i v anglickém Stonehenge. Usmívající se bolivijský prezident Evo Morales se pak nechal vyfotit v tradičním indiánském oděvu, jak odplouvá za oslavami na malém ostrůvku uprostřed jezera Titicaca, s kterým se pojí množství starých inckých legend. (7)
Pozoruhodně se pak ke „konci světa“ postavili chiapasští zapatisté, (8) kteří jej využili k politické demonstraci. 21. prosince napochodovali jejich maskované jednotky do nejvýznamnějších chapaských měst (jako Ocosingo, Can Cristóbal de Las Casas, Palenque atd.) a v tichosti zde protestovali zdviženými pěstmi. Akce se zúčastnily desítky tisíc lidí, mužů i žen. O několik hodin později vydal zapatistický lídr Subcomandante Marcos krátkou zprávu:
„Slyšeli jste? To je zvuk vašeho světa, který se hroutí. A ten náš vstává z mrtvých. Den, právě ten den, bude nocí. A noc se promění v den, právě ten den. Demokracii! Svobodu! Spravedlnost!“ (9)
Osobnosti „fenoménu 2012″
Obzvlášť zajímavé jsou přirozeně reakce hlavních představitelů mileniálních očekávání spojených s jedenadvacátým prosincem. Nejméně aktivní byl zřejmě Drunvalo Melchizedek (obr.); jeho reakce na klíčové datum lze sledovat pouze skrze facebookové statusy, přičemž poslední aktualizace na jeho osobní webové stránce pochází ze 12.12.2012 a mluví o přípravách na přechod. (10) Vlastního 21.12.2012 uveřejnil Melchizedek tři statusy, kde víceméně shrnuje, co se stalo a proč. Cituji jako příklad druhý z nich:
„Dnes je první den nového ženského věku; zatímco energie protéká naší zemí, udržte si po následující dny svá srdce otevřená, [druhý status]“ (11)
Třicátého prosince potom zmínil, že galaktická energie už začíná opadávat a že „ona procitá“. (12)
Reakce příznivců na jeho posty byly v drtivé většině velmi pozitivní, fanoušci se hlásili se zážitky, které zažívali během transformace, děkovali Melchizedekovi a obdivovali jej. Uvádím dva statusy jako příklad:
„22. [prosince] jsem se probudila s novým pocitem, že mě někdo miloval jako miminko, byla jsem však plně vědomá a měla jsem pocit, že mnoho bytostí (nikoli mí rodiče) se na mě dívají s veškerou láskou a uznáním. Stále to cítím. Cítím rovněž, že jsem mnohem více spojena s veškerým životem na matce Zemi. Je to tak nádherné. Děkuji ti, Drunvalo, miluji tě. [Daniela Kristova]“ (13)
„Během včerejší meditace jsem začal vzlínat ze svého těla ven a zjistil jsem, že se dívám na světlý vír podobný tornádu, který se nachází přímo přede mnou. Vstoupil jsem do něj a okamžitě spatřil sám sebe, jak se vznáším nad svým vlastním tělem, pak jsem se začal vznášet vysoko nad stromy a jak jsem plynul dál, uvědomil jsem si, že vidím merkaba, (14) jak se kolem mě točí, pak jsem prudce vyletěl do vzduchu a obklopilo mě bílé světlo a nejrůznější překrásné barvy, které tančily a měnily se v různé tvary, které se mi zhmotňovaly v mysli, přesto jsem se cítil poněkud zranitelný, když jsem si uvědomil, že sám žádnou specifickou formu nemám. (…) Bylo mi řečeno, že mé Mer Ka Ba [sic] bylo aktivováno (…) [Bhuman Ishaya]“ (15)
Negativních komentářů bylo maličko, ale přece se vyskytly (a Melchizedek nikterak nereagoval ani na ně, ani na ty pozitivní).
Následně se Drunvalo Melchizedek odmlčel na webových stránkách, na Facebooku i na Twitteru (poslední zprávou je status na Facebooku z l. ledna 2013), a lze se tudíž jen dohadovat, jaké jsou jeho reakce na události posledních týdnů (respektive na jejich absenci) a jak bude vypadat jeho aktivita do budoucnosti.
Osobnosti „fenoménu 2012″
John Major Jenkins, další významný guru „fenoménu 2012″, strávil jedenadvacátého velkým výletem do Mexika, o kterém sepsal 6. ledna 2013 rozsáhlý patnáctistránkový text, který uveřejnil na svých stránkách. Vyhrazuje se v něm především proti názoru, který mu média „připisovala“, totiž že se jedenadvacátého má „něco stát“, a zdůrazňoval, jak symbolické a významné události se jedenadvacátého staly – z textu však lze jen obtížně vyčíst, které konkrétní události má na mysli. Pro něj osobně byla zřejmě zvláště významná epizoda otravy užitkovou vodou, která se mu v Mexiku přihodila – dlouhé zvracení a bolestivé průjmy vnímal jako formu očištění a ponížení, které musel absolvovat před svým konečným triumfem. Podobně zmiňuje jako vysoce symbolický fakt, že jej krátce před klíčovým datem opustila jeho žena. Vlastní konec třináctého b’ak’tunu strávil v Izapě a v Copánu, kde točil dokumentární film o své práci, přednášel a účastnil se mezinárodního vědeckého setkání, kde byli i renomovaní mayisté (např. Barbara Mac Leod). (16)
Daniel Pinchbeck (obr.) sepsal krátce po jedenadvacátém prosinci text, jenž uveřejnil na portálu Reality Sandwich, který spravuje. Stejně jako Jenkins se ohrazuje proti tomu, že by měl na 21. 12. 2012 předpovídat nějaké zásadní události, kritizuje novináře, jak extrémně jimi měl být dezinterpretován, a zároveň se mu prý ulevilo, že se katastrofické předpovědi nevyplnily a mediální figurky, ze kterých si sdělovací prostředky dělaly legraci, byť je samy pomohly vytvořit, konečně zmlkly. Poté zdůraznil, že ke změnám došlo a dochází dál, ale je to postupný proces a hlavně veliká šance na to, aby se naše civilizace proměnila, přehodnotila své priority a začala pracovat na tom, aby se proměnil a uzdravil systém a abychom se odklonili od materialistických ideálů ve prospěch ideálů duchovních, které nebudou pouze egoistické a sobecké, ale budou zaměřeny na blaho celého lidstva i celé planety. K tomu by nám měly dopomáhat mimo jiné i naše paranormální schopnosti, které postupně začneme odhalovat, a také moudrost starých národů. To, že tento přechod proběhl jinak, než se obecně čekalo, připisuje jednak tomu, že staří Mayové ho sami zcela přesně nechápali, ajednak tomu. že jsme my sami brali jejich myšlenky příliš doslova. Jedenadvacátý prosinec poté interpretuje jako velkou šanci, kterou ale budeme muset teprve využít.
Klasická mayská civilizace dokázala s pomocí hlubokého studia kosmologických cyklů a cyklů přírody v kombinaci s šamanským průzkumem vizionářských stavů vědomí přesně předpovědět, že tato doba je základem pro tranzit planet – což také je. Nedokázala tomu porozumět tak, jako to dokážeme my, ale věděla, že vyvrcholení tohoto cyklu znamená pro lidstvo na Zemi přechod do nového způsobu bytí. Jsme to my, kdo dorazil na tuto křižovatku – a jsme to my, kdo rozhodne, zda a jak bude lidská civilizace od této chvíle pokračovat dál. Je úžasné, že máme tuto fantastickou příležitost. Zbývá otázka, zda se rozhodneme ji využít, nebo ne. (17)
Osobnosti „fenoménu 2012″
Carl Calleman (obr.) uveřejnil 2. ledna na svých webových stránkách článek meditující nad koncem mayského kalendáře, kde zdůrazňuje, že jsme podstatu celé věci vůbec nepochopili. Sám konstatuje, že se domníval, že s třináctým b’ak’tunem končí celý dlouhý počet, že však v nedávné době četl knihu Marka Van Stonea, kde se měl dozvědět o „novém objevu“, že b’ak’tuny mohou pokračovat „donekonečna“ a že mayský kalendář tudíž nebyl cyklický, ale lineární. (18) Proto tvrdí, že se on i José Arguelles, kteří tento „nový objev“ neznali a vycházeli především z Michaela Coea, museli nutně mýlit. (19)
Přesto mělo 28.10.2011 (20) dojít k transformaci paradigmatu. Tato transformace však každopádně nemá charakter diskontinuty (jak se domníval Arguelles i sám Calleman), ale kontinuity. Zároveň se má dokazovat, že mayský kalendář není spojen s precesí (21) a že se jedná o další materialistickou nesmyslnou interpretaci. Ve skutečnosti má být dovršení třináctého b’ak’tunu jakousi galaktickou synchronizací všech devíti vln; po jejím uskutečnění jsme pak vstoupili do nekonečného času, který nám umožňuje „download unity consciousness“ („stáhnout“ vědomí jednoty). Zároveň narůstá počet duchovně probuzených, osvícených lidí, kteří mohou nyní vytvořit nový, lepší svět.
Změnu lze popsat tak, že během roku 2011 převládal kvůli vládnoucím polaritám dojem „nejprve změň svět, pak dosáhni osvícení.“ Po synchronizaci na datum 28. října 2011 se pak proměnil v „nejprve dosáhni osvícení, potom změň svět“, a tento druhý pohled na věc snad bude mít pozitivní důsledky. Jednou z věcí, které nás mayský kalendář naučil, je, že svět funguje na principu ,jak uvnitř, tak venku“, projikujeme-li proto své vlastní osvícení do vnějšího světa, stane se tento svět krásnějším. (22)
Pokud jde o 21. prosinec 2012, Calleman věří, že oslavy a akce, které se tehdy konaly, mohly pomoci některým lidem „dohonit“ proměnu, která už se udala, a začít se účastnit světové transformace, která bude od 28. 10. 2011 pokračovat donekonečna. Do budoucna se pak chce zabývat psaním velké knižní trilogie zabývající se vývojem a hranicemi vědomí na planetě Zemi a podstatou a počátky lidské kultury.
Závěr
Neuskutečněná apokalypsa 2012 na jednu stranu umlčela pesimistické proroky horující o tajemných planetách, třech dnech temnot, ničivých zemětřeseních a dalších jevech, které se prostě objektivně neodebraly. Na druhé straně progresivní část „fenoménu 2012″ byla, jak se zdá, pouze mírně přidušena: klíčové postavy tohoto proudu nesouhlasí s obecným postojem médií a většiny společnosti, že se „nic nestalo“, jen se mělo ukázat, že změny jsou daleko subtilnější, než se čekalo. Zvláště zajímavé je pozorovat, jak mnozí jejich následovníci skutečně prožívali 21. prosinec 2012 jako zlomové datum – to je vidět především právě v komentářích fanoušků na facebookových stránkách velkých guruů jako např. Drunvalo Melchizedek nebo John Major Jenkins.
Skeptické poznámky jsou v absolutní menšině, většinu zabírají emotivní poděkování a líčení vlastních duchovních zážitků. Na příkladu Carla Callemana je vidět, že aktivita předních protagonistů celého proudu nemusí nutně skončit s nástupem roku 2013; podle většiny z nich ostatně transformace skutečně proběhla a probíhá dál. Pouze si, podle svých vlastních slov, museli opravit názor na její intenzitu – namísto okamžitého efektu nastoupil dlouhý proces, na jehož konci má být duchovnější, spravedlivější a lidštější civilizace.
Poznámky
(1) Přibližně čtyřsetleté období mayského kalendáře, které významově přibližně odpovídalo našemu tisíciletí.
(2) Alejandro Agostinelli: „Los suicidas mágicos dél cerro Uritorco“. Yahoo! Noticias Argentina. 18. 12. 2012, cit. 15.1.2013, dostupné online na http://ar.noticias.yahoo.com/blogs/ciencia-bruja/los-suicidas-m%C3%Algicos-del-cerro-uritorco-entrevista-exclusiva-115632359.html
(3) Ian Sample a Amanda Holpuch: „End of the world – as it didn’t happen“. The Guardian. 22.12.2012, cit. 15.1.2013, dostupné online na http://www.guardian.co.uk/science/2012/dec/21/end-world-live-blog
(4) Sample a Holpuch: „End of the world…“
(5) „End of the world 2012: Live Updates On the Mayan Apocalypse“. Huffington Post World. 20.12.2012, cit. 15.1.2013, dostupné online na http://www.huffingtonpost.com/2012/12/20/end-of-the-world-2012-live-updates_n_2337241.html?ir=World
(6) Hlavními a původními protagonisty fenoménu 2012 byl především dnes prakticky neznámý Frank Waters a jeho dva daleko slavnější kolegové Terence McKenna a José Arguelles. Představitelé této první generace velkých guruů konce světa již však nejsou mezi živými a mezi nejvýznamnější vlajkonoše tohoto proudu dnes patři zvláště Carl Calleman, John Major Jenkins, Drunvalo Melchizedek a Daniel Pinchbeck. Ve všech případech se jedná o autory mnoha knižních publikací, kteří působí i na internetu (každý z nich má své osobní stránky. Pinchbeck navíc spravuje portál Reality Sandwich, viz též níže), často figurovali i v dokumentárních filmech a objeli se svými přednáškami a semináři půl světa.
(7) „End of the World 2012″.
(8) Zapatistická armáda národního osvobození je paramilitámí uskupení mexického Chiapasu, které sestává především z Indiánů (převážně z mayských kmenů Tzotzil a Tzeltal). Své jméno dostalo podle generála Emiliana Zapaty, jednoho z vůdců mexické revoluce, kterému v žilách kolovala indiánská krev. Dříve, zvláště během počátků hnutí v 90. letech, byl Chiapas kvůli zapatistům nepříliš bezpečným teritoriem, zasáhla však mexická armáda a zapatisty zpacifikovala. Dnes se proto uskupení omezuje spíše na symbolické akce, zvláště internetově. Jeho hlava Subcomandante Marcos se stal jakýmsi globalizovaným a značně zromantizovaným příkladem ideálního levicového revolucionáře, ne nepodobným ikonické podobě Ernesta „Che“ Guevary, s nímž bývá ostatně často společně vyobrazován.
(9) „México: Miles de zapatistas arriban a Ocosingo y San Cristóbal de Las Casas“. Anarkismo.net, 23.12.2012, cit. 15.1.2013, dostupné online na http://www.anarkismo.net/article/24546
(10) „Here we are!“ Dunvalo Melchizedek School of Remembering (drunvalo.net), 12. 12. 2012, cit. 15. 1. 2012, dostupné online na http://www.drunvalo.net/home.php?newid=18
(11) Drunvalo Melchizedek (osobní stránka), statusy z 21.12.2012, Facebook.com, cit. 15.1.2012, dostupné online na http://www.facebook.com/OneLotus?fref=ts
(12) Tamtéž.
(13) Drunvalo Melchizedek (osobní stránka), komentář ke statusu z 30.12.2012 (Daniela Hristova), Facebook.com, cit. 15.1.2012, dostupné online na http://www.facebook.com/OneLorus7fref=ts
(14) Merkaba (nebo také Mer Ka Ba, přičemž Mer má znamenat „světlo“, Ka „duch“ a Ba „tělo“) je v Melchizedekově učení jakési nehmotné tělo v podobě geometrického světelného útvaru, prostředník mezi člověkem a vesmírem.
(15) Drunvalo Melchizedek (osobní stránka), komentář ke statusu z 30.12.2012 (Bhuman Ishaya), Facebook.com, cit. 15.1.2012, dostupně online na http://www.facebook.com/OneLotus?fref=ts
(16) John Major Jenkins: „A Journey to the 13th Baktun Completion: Through Three Countries, Along the 15° – North Sacred Latitude: Izapa, Antigua and Copan“, Alignment2012.com, 6. ledna 2013, cit. 15. ledna 2013, dostupně online na http://alignment2012.com/l3th-Bak-run-Completion.pdf
(17) Daniel Pinchbeck: „The End of the Beginning“, Reality Sandwich: Evolving Consciousness, Bite by Bite, 21.12. 2012, cit. 15. 1.2013, dostupné online na http://www.realitysandwich.com/end_beginning
(18) Nejedná se samozřejmě o žádný nový objev, tato fakta byla známa již dávno a rozhodně je neodhalil Van Stone, jehož text pouze sumarizuje již známé skutečnosti a nepřináší tudíž žádný průlom.
(19) Michael Coe, ač vlivný odborník na mezoamerické Indiány, který neměl nikdy s esoterikou nic společného, patří mezi hlavní iniciátory „fenoménu 2012″ proto, že právě on ve své knize „The Maya“ propojil konec 13. b’ak’tu-nu mayského klasického kalendáře s očekáváním konce světa.
(20) Calleman se od ostatních hlavních představitelů „fenoménu 2012″ liší tím, že velkou transformaci vědomí očekával již v říjnu 2011. Tento fakt byl přirozeně velkou rozbuškou v diskusích s ostatními esoteriky, s nimiž se navzájem obviňovali z ignorance, výmyslů a nepochopení mayského kalendáře. Pro srovnání viz např. soukromá korespondence zveřejněná na Jenkinsově internetové stránce: Carl Calleman a John Major Jenkins, „Carl Calleman’s latest attack on the traditional Mayan Calendar end date“ (online), Alignment2012.com, 2006, cit. 12.2.2013. dostupné online na http://alignment2012.come/eldersand2012-exchange.html
(21) Což je pravda – podle současných poznatků nebyla zřejmě precese zemské osy Mayům ani známa, natož aby podle ní vytvářeli svůj kalendář.
(22) Carl Calleman: „Some New Reflections on the Mayan Calendar „end“ date“. Calleman.com, 31.12.2012, cit. 15. ledna 2013. dostupné online na http://www.calleman.com/content/articles/SomeNewReflections.htm
Mgr. Zuzana Marie Kostičová, Ph. D. (*1980) je religionistka specializující se na staré Maye, obecně na předkolumbovskou Mezoameriku i na New Age proudy, které z této kulturní oblasti vycházejí (jako spiritualita roku 2012 nebo Carlos Castaneda a autoři na něj navazující).
Z časopisu DINGIR č.1/2013, http://www.dingir.cz
Děkujeme časopisu Dingir za možnost představit články z tohoto časopisu našim čtenářům.
