Genové inženýrství ve starém Sumeru?
Je ve starosumerské báji o návštěvě Anunnaki skryta vzpomínka na mimozemskou manipulaci s nynějším lidským rodem?
Jak jinak vysvětlit obrovský vývojový skok?
Světoznámý badatel Allen C. Wilson, profesor biochemie na univerzitě v Berkeley, poukazuje na podivnou skutečnost: zatímco všechny mutace vývojového procesu živočišných druhů se měřily na tisíce a statisíce let (statistika dokonce uvádí 24 procenta změn za milión let u „lidsko-opičích“ předků), vznik Homo sapiens je jednorázovou událostí!
Taková náhlá proměna není myslitelná, pokud nepřipustíme možnost umělé manipulace s geny samičky druhu Homo erectus. Výzkumy totiž prokázaly, že všechny pozitivní prvky v genetickém vybavení se na potomstvo přenášejí výhradně přes matky. Takže – pánové, nastal čas, abyste se přestali pyšnit Adamem, neboť prvním člověkem hodným tohoto pojmenování byla vlastně Eva.
Profesor Wilson předpokládá, že genová manipulace byla provedena u většího množství samiček současně. A protože lidstvo si do vínku přineslo mimořádně vysoký podíl mitochondrií afrického typu, předpokládá, že k pokusu došlo na půdě Afriky. Antropologie k tomu dodává, že se tak muselo stát někdy před 280 000 lety.
Zajímavé souvislosti naznačuje sumerská mytologie. Z hliněných klínopisných záznamů, nalezených v troskách sumerských měst, se dovídáme, že kdysi dávno se na naší planetě objevila skupina podivných bytostí. Mýty jim přiřkly jméno Anunnaki. což přeloženo znamená totéž, jako „ti z nebe, kteří jsou na Zemi.“ Oněch cizinců bylo asi tisíc. Objevili se v několika sledech, což by bylo v souladu s našimi představami, týkajícími se vlastního výsadku na cizí planetě. Vylodění celé výpravy by byl nesporný hazard ohrožující zdar mise. Anunnaki se tedy zachovali nanejvýš obezřele a rozumně.
Podle sumerskěho mýtu většina Anunnaků pracovala při těžbě jakéhosi blíže nespecifikovaného kovu. Jednalo se o práci namáhavou, a tak jeden z příchozích jménem Enki přišel s nápadem, aby se k této práci využily primitivní bytosti žijící na onom kontinentě. Ale ony bytosti postrádaly inteligenci a nebylo tedy možné jim cokoliv nařídit.
Enki proto rozhodl o experimentu. Spolu s jakousi Ninursag oplodnili v laboratoři vajíčko pozemské primitivní bytosti spermatem mladého Anunnaka. Vajíčko pak bylo umístěno v lůně nikoliv původní „matky“, ale jedné z „těch z nebe, kteří jsou na Zemi.“ Mutant měl řadu progresivních vlastností Anunnaků, postrádal však jejich dlouhověkost.
Experiment se tedy opakoval ve větším měřítku. Čtrnáct žen Anunnaků tak dalo život sedmi chlapcům a stejnému počtu děvčátek nové rasy. Ten první, vlastně už pozemský Anunnak dostal jméno Adapa. A právě on se později stal bájným Adamem.
Sumerská báje, konfrontovaná s údaji jiného klínopisného záznamu, nabízí skutečně fantastické odhalení. Sumerové totiž tvrdí, že jejich historie je velice dlouhá. Před potopou světa prý sumerští králové vládli 241 000 let, dynastie z Kiše 24 510 let a panovníci z Uruku dalších 2310 let. Sečteno a podtrženo: 267 820 roků. Připočteme-li ještě pět tisíciletí, která nás dělí od konce sumerské civilizace, dosáhneme k číslu 272 820 let. Naše věda hovoří o tom, že Homo sapiens se na planetě Zemi objevil asi před 280 000 lety. Sumerové, jak se zdá, to věděli docela přesně a svou historii, kterou ne zcela bezdůvodně ztotožňovali s historií lidstva, počítali od chvíle, kdy se úspěšně skončily biologické experimenty „těch z nebe, kteří jsou na Zemi“.
Jaromír Jindra
Kdo je Jaromír Jindra (1949) Databáze knih (databazeknih.cz)
Zaujaly Vás myšlenky archeoastronautiky? Napište nám! ČsAAA, csaaa@kpufo.cz * http://www.csaaa.eu
Archiv KPUFO/ČSAAA