UFO – nezodpovězené otazníky (25)
Byli mimozemšťané někdy na zeměkouli? Máme s nimi kontakty v současnosti? Jsou možné v budoucnosti? Tyto otázky vzrušují řadu lidí a nedají pokoj amatérům zabývajícím se jejich výzkumem.
ZÁHADA NA NEBI
Maputo (Zvláštní zpravodaj „Izvěstijí“). Ve čtvrtek jsem byl na cestě letadlem z Beiry do hlavního města Mozambiku. Odstartovali jsme krátce po 17 hodině. Počasí bylo jasné, čas od času jsem se díval z okénka. Když jsem se zase na chvíli zadíval ven, najednou jsem spatřil neobyčejný tmavý objekt. Byl značně vzdálen a byl velice jasně vidět na pozadí modrého nebe a sporadických malých bílých obláčků. Průřezem připomínal podlouhlou lištu, která jakoby visela na nebi.
– Podívej, létající talíř, – zatahal jsem za rukáv svého přítele, dopisovatele APN v Mozambiku. Spolu jsme pak sledovali záhadnou „lištu“, dokud se nedala do pohybu a nezmizela z dohledu.
– A máš tu UFO, – řekl. Společně jsem se zasmáli.
Když jsme přiletěli do Maputa, přečetl jsem si v ústředních novinách toto sdělení: „Minulý čtvrtek kolem osmnácté hodiny byl na obloze nad Beirou zaregistrován neidentifikovaný svítící objekt Byl pozorován pracovníky místní meteorologické stanice“.
„Izvěstija“, r. 1988
Konkrétní pokus o únos?
Místo děje: Majskaja oblast Kabardino-Balkarija. Datum: 11. října 1989 18.00-18.15 hodin. Účastníci: ONI a Nataša Barinovová, 16 let, žákyně 2. ročníku učňovské školy. Tady je její příběh.
„Po vyučování jsem zašla ke kamarádce a od ní jsem šla domů. Na dvoře máme pod révovým loubím moped, vylezla jsem na něj a zamyslela se. Najednou jsem uslyšela hlas, hluboký, mrtvý, bez intonace, jakým mluví roboti. Nepřicházel odnikud, zněl přímo v mé hlavě hlasitě a jasně:
– Seďte klidně.
Zvedla jsem hlavu a uviděla tenkou průsvitnou síťku jakoby z polyetylénu. Byla sestavena z pravidelných mnohoúhelníků a z každého políčka se lil světelný paprsek. Síťka začínala u řídítek mopedu a obklopovala mne ze všech stran Byla jsem jako v síťovce.
Cosi mi jakoby stisklo hlavu, cítila jsem cizí dech, stoupala jsem spolu s mopedem. Zaječela jsem strachy: „Maminko, unášejí mne!“ Můj hlas zvonil a rozléhal se jako v sudu. Pokusila jsem se vstát, ale nepodařilo se mi to. Při pokusu zachytit se plechu, o nějž byl moped opřen, se má ruka propadla do prázdna. Chtěla jsem seskočit z mopedu, noha se probořila do čehosi měkkého. Když jsem se náhodou zachytila prsty o síťku, jako kdybych dostala ránu proudem. Uviděla jsem, že přes dvůr ke mně pospíchá teta Galja, jasně jsem ji viděla skrz síťku, cosi mi říkala, její rty se pohybovaly, ale. nic jsem neslyšela. Když se přiblížila, síťka se zdvihla a zmizela.“
Teplý podzimní večer, noc plná hvězd a mladá dívka. Prostě ta pravá chvíle popustit uzdu fantazii. Nataša je tak mladá a půvabná, že člověk „je“ vlastně chápe. Ale pryč se skepsí a žerty stranou, máme ještě protokol se svědectvím tety Galji.
„Byla jsem v domě, když jsem náhle uslyšela hlasitý hysterický křik. S manželem Nikolajem jsme vyběhli na dvůr. On k brance a já jsem spatřila Natašu pod révovým loubím a běžela jsem k ní. Mávala rukama, jako by odstrkovala cosi, co na ní padalo shora, a pronikavě křičela: – Síťka! Síťka! – Překvapil mne hlas, zvonivý a mnohem hlasitější než obyčejný křik. Tu přiběhl Nikolaj a odvedl Natašu do domu. Na konečcích prstů její levé ruky byly známky popelení.“
Po obdržení zprávy přijeli do vesnice členové Nalčikského oddělení ufologické komise Kostyrkin a Altucnov. S pomocí metody biolokace objevili rozsáhlou stálou kladnou anomálii o rozměru 290 x 90 metrů. Existují výpovědi očitých svědků, kteří pozorovali přibližně ve stejné době UFO ve velké výšce právě v oblasti vesnice. Navíc, tři dny na to, 14. října také po šesté hodině večer, viděli svědci v Nalčiku osm neidentifikovaných létajících předmětů najednou!
„Strojitělnaja gazeta“, 1989
Pokračování
