UFO – nezodpovězené otazníky (11)

Byli mimozemšťané někdy na zeměkouli? Máme s nimi kontakty v současnosti? Jsou možné v budoucnosti?

Tyto otázky vzrušují řadu lidí a nedají pokoj amatérům zabývajícím se jejich výzkumem.

K blízkým setkáním prvního druhu patří pozorování UFO ve vzduchu, kdy nedochází k interakci s okolím a očitými svědky. Při setkání druhého druhu jsou pozorovány příznaky interakce s okolím – od poruch v činnosti radiových elektronických zařízení a vypnutého zapalování automobilů po otisky a další stopy po doteku s půdou. Blízká setkání třetího druhu předpokládají nejen pozorování neznámých aparátů, ale i jejich hypotetických (nebo reálných?) pilotů, nyní pojmenovaných humanoidy. Existuje americký katalog obsahující 1300 zpráv takovéhoto druhu, včetně případů dočasného zadržení zevlujících očitých svědků za účelem „lékařské prohlídky“.

V tomtéž letáčku se všeobecně informuje o nejneobvyklejších následcích blízkých kontaktů. Jsou to fyzické následky – otisky na zemi, ohnuté, přitisknuté a dehydrované rostlinstvo, stopy účinků vysokých teplot na místech „přistání“ a neobvyklé změny v půdě, které nejsou pozorovány v kontrolních vzorcích. Existují také fyziologické následky – slabé popáleniny u osob pozorujících UFO, záněty očí, dočasné oslepení. Nejpodivuhodnějším jevem jsou případy zahojení otevřených ran. Uvádí se zde také, že na první mezinárodní konferenci o UFO v roce 1976 se sešlo 35 referentů, včetně zpravodajů o blízkých setkáních třetího druhu. O jedné velmi zajímavé epizodě se podrobně hovoří ve filmu kyjevského studia vědeckopopulárních filmů Hledání příchozích:

Podle svědectví strojvůdce Sergeje Orlova dostala posádka dieselové lokomotivy díky UFO dokonce peněžní prémii za úsporu paliva! Výpravčí na jedné ze stanic, která vyšla pozdravit projíždějící vlak, uviděla pozoruhodný obrázek: před prvním vagónem vlaku visela jako přilepená obrovská, napůl průhledná koule! A co bylo ještě pozoruhodnější, v této kouli, na úrovni levého reflektoru, žena uviděla… krvavě rudý „talíř“, který se otáčel ve vodorovné rovině! Jakási absurdní fantazie!

A přesto. Sergej Orlov není jediným člověkem, který zakusil nepochybný „silový“ vliv UFO. O svých zkušenostech tohoto druhu referoval členům politického výboru OSN 27. listopadu 1978 velitel vrtulníku vojenského letectva USA, podplukovník Lany Coin:

18. října 1973 v 22.30 odstartoval vrtulník se čtyřčlennou posádkou pod Coinovým velením z města Columbus, Ohio, do Clevelandu. Počasí bylo jasné, viditelnost 15 mil, rychlost větru nepřesahovala 20 km/hod. Na této trase Coin neletěl poprvé. Vrtulník se nacházel ve výšce 750 metrů.

Po 30 minutách letu zpozoroval četař Janachek na východní straně obzoru červené světlo. Nejdříve se světlo pohybovalo paralelně s letem vrtulníku, poté prudce změnilo směr a s ohromným zrychlením letělo ke stroji. V tu chvíli světlo uviděl podplukovník Coin. Znepokojen se spojil s radiooperátorem letiště v Mansfieldu. Operátor si vyžádal upřesnění, kde se nachází „letoun s vysokou manévrovací schopností, a v tu chvíli se spojení přerušilo. Mezitím se „letoun“ přibližoval k vrtulníku stále větší rychlostí. V obavách z nevyhnutelné kolize Coin zahájil sestup. Neznámý objekt, beze změny kursu, se rovněž začal snižovat. Vrtulník zvýšil rychlost klesání na 300 metrů za minutu a pak dokonce na 600. Coin vyhledával očima místo pro přistání, ale cítil už, že srážce se nelze vyhnout, protože neznámý předmět doslova útočil na vrtulník. Podplukovník zanadával a křiknul do dorozumívacího zařízení, aby se všichni pevně připoutali. Pak zamhouřil oči v očekávání strašného úderu, ale najednou ve sluchátkách uslyšel: „Podívejte! Co to je?“ Larry Coin otevřel oči – a nevěřil sám sobě! Bylo to podlouhlé těleso, dlouhé 15 až 18 metrů, s šedou kovovou nástavbou. V přední části „aparátu“ svítilo velké červené světlo.

Na dně byla dosti velká prohlubeň, přesněji promáčklina, z níž vycházela kuželovitá masa zeleného světla. Tento světelný kužel se zhoupnul o 90° a opřel se o čelní sklo vrtulníku, přičemž ozářil vnitřek kabiny. Coin vyprávěl, že všechny barvy v kabině se v tomto zeleném světle doslovná „rozpustily“. V té době se stroj snížil do výšky 500 metrů a velitel zpozoroval, že jehla kompasu se začala rovnoměrně otáčet! Radiové spojem bylo přerušeno. Coin přikázal obnovit je na záložním kanálu. Právě v tu chvíli se velitel podíval na výškoměr a zažil nekonečný údiv: přístroj ukazoval 900 metrů! Ba co víc, ukazatel vertikální rychlosti ukazoval pohyb vrtulníku vzhůru rychlostí 300 metrů za minutu! Ale podplukovník nepřidal plyn ani nezměnil polohu pák – byly nastaveny na klesání rychlostí 600 metrů za minutu! Coin však na vlastní oči viděl, jak se země vzdaluje…

Po dosažení výšky 1140 metrů pocítili všichni ve vrtulníku úder. Byl to první zvuk zvenčí za celou dobu incidentu. UFO se pomalu vzdaloval na západ od vrtulníku, který nyní opět začal klesat. Nějakou vteřinu visel UFO přímo nad vrtulníkem; členové posádky jej viděli horním plexisklovým krytem. Z objektu tryskal paprsek bílého světla. Zajímavé je, že čím byla vzdálenost větší, tím byl paprsek jasnější. UFO letěl mezi Mansfieldem a mansfieldským letištěm na západ, pak se stočil na severozápad a s velkým zrychlením zmizel z dohledu. Náhle začala pracovat radiostanice. Podplukovník Coin ve svém projevu v Politickém výboru OSN zdůraznil, že objekt neměl viditelná křídla ani přistávací zařízení, ani horizontální nebo vertikální stabilizátory. Nehledě na to UFO prokázal schopnost měnit výšku, rychlost a směr pohybu.

Pokračování

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1654

error: Kopírování zakázáno!